Sociálna psychológia Flashcards

Question

Konstruktivistický prístup

Answer 1

Ebbinghause (krátkodobá pamäť) Tvarová (Gestalt) psychologie - zrakové javy - aktivní konstrukce poznávání (rámec situácie)

Answer 2

jedná se o širší kontextuální systém, v němž nějaký předmět nebo jev vidíme a tedy posuzujeme. − ovlivňuje naše vnímání v tom směru, že ostřeji vynikne „vybočení“ ze systému

Answer 3

zjednodušeně vyjadřuje skutečnost, že každý z nás je sám pro sebe „normou“ při automatickém zařazování vnímaného. (každý sme jedineční)

Answer 4

může se projevit například v důsledku představivosti. Bruner a Goodman (1947) prokázali, že chudé děti měly tendenci vnímat mince narůstající nominální hodnoty jako větší, než ve skutečnosti byly, zatímco děti z bohatých rodin buď velikost určovaly správně, či ji mírně podcenily.

Answer 5

Subjektivní redukce vjemového pole (někdy označované jako selektivní slepota či selektivní hluchota). − jedinec má tendenci vnímat tak, aby to podporovalo jeho názory, hodnoty a má tendenci potlačit ty údaje, které jim protiřečí − Při kognitivním zpracování informace se projevují tendence vnímat jen to, co pomůže udržet vlastní sebeobraz a sebevědomí a redukovat či eliminovat podněty (reálné či jen zdánlivé) ohrožující.

Answer 6

Vnímání ostatních lidí − Vychází ze zkušenosti jedince − Je individuální

Answer 7

- Množství předchozích zkušeností s vnímaným podnětem. − Výběrovost percepce − Přítomné faktory − Motivace

Answer 8

Zabývá se tím, jak si lidé tvoří představy o jiných lidech. − Formování dojmů vyjadřuje hodnotící aspekt vnímání, proto hraje v našem životě významú roli

Answer 9

Sčítání X zprůměrování Jedinci, kteří formují svůj dojem o druhém spíše sčítáním dosahují výrazných dojmů.

Answer 10

Centrální rysy V současnosti konstruktivisté neuvažují o „tvaru“, ale o „schématu“ jako trvalejší kognitivní struktuře.

Answer 11

předpokládáme, že člověk, který má určitý povahový rys, má také několik dalších, které jsou s ním spojeny (např. inteligentní člověk je i velkorysý a moudrý) - centrální vs. okrajové rysy

Answer 12

Godberg, Gottesdiener, Abrahamson

Answer 13

aktuální emoční vyladění

Answer 14

Princíp atribuční chyby Pekní ľudia Povahové črty, spôsob vyjadrovania sa - nevnímame nedokonalosti

Answer 15

Odvádza pozornosť

Answer 16

Recipročný model Čo urobím ja to sa stane mne

Answer 17

„Atribuční výzkum se zabývá otázkou, jak lidé v každodenním životě připisují příčinnost svému vlastnímu chování, chování jiných lidí nebo nepersonální jevům ve svém sociálním prostředí.“

Answer 18

Teorie přisuzování příčiny chování a jednání. Snažíme se porozumět PROČ se lidé chovají tak, jak se chovají. 1) Dispoziční (osobnostní) příčiny. 2) Situační příčiny.

Answer 19

- 1) Heiderova (1958) teorie naivní psychologie − 2) Jones a Davisova (1965) teorie korespondujících inferencí − 3) Kellyho (1967) kovarianční model − 4) Schachterova (1972) teorie emoční lability − 5) Bemova (1967, 1972) teorie self-percepce − 6) Weinerova (1979, 1985) atribuční teorie

Answer 20

Teórie naivní psychologie

Answer 21

Teorie korespondujicich inferenci

Answer 22

Kovariačný model Konsenzus (zhoda s ostatnými), konzistence (zhoda v čase), distinktivnost (zhoda pri iných podnetoch)

Answer 23

Teória emočnej lability

Answer 24

Teorie self-percepce

Answer 25

Atribuční teorie

Answer 26

Central route persuasion Peripherak route persuasion (atraktivita, sympatie)

Answer 27

Ľahšie súhlasíme ak ideme "po malých kúskoch" Anakin (star wars)

Answer 28

Laičtí psychológové Heider vymezil dvě základní kategorie příčin- dispoziční a situační.

Answer 29

Lidé se pokoušejí určit příčiny událostí – uspokojení mysli na uzavřenost − Určení příčiny události je systematické – vysvětlení není náhodné − Vysvětlení, která odvozujeme mají souvislost s našimi pocity a následným chováním

Answer 30

proces aktivního přizpůsobení jedince na společenský systém. • celoživotní proces, v jehož průběhu si jedinec osvojuje specificky lidské formy chování a jednání, jazyk, poznatky, hodnoty, kulturu a začleňuje se tak do společnosti. • sociální interakční proces, uskutečňuje se především sociálním učením Kde se odehrává: především v rodině, ve skupině vrstevníků, ve škole, prostřednictvím masmédií.

Answer 31

v dětství, v dospělosti jde spíše o uplatnění toho, co bylo osvojeno. V dětství je jedinec objektem socializace, v dospělosti se stává subjektem socializace.

Answer 32

Vědomí o své odlišnosti od ostatního světa a ostatních jedinců se utváří postupně od 3-tího roku věku a to vlivem sociální interakce.

Answer 33

Ve společnosti stěží přežívá Poblémy vyjít s druhými lidmi, problémy s jeho identitou * − Identita je vědomí vlastního já, poznání toho, kdo jsem, jaká je má osobnost, je to uvědomění si sebe samého − Nedostatečně socializovaní jedinci nejsou schopni vstupovat do běžných interakcí s druhými lidmi − Například sociálně narušení jedinci již nedokáží respektovat normy normálního, tedy většinového soužití, protože si je neosvojili

Answer 34

SOCIABILITA • Být společenský = vloha (dispozice) • SOCIABILITA = schopnost. • je PŘEDPOKLADEM i VÝSLEDKEM socializačního procesu. INDIVIDUACE • Dochází ke vzniku INDIVIDUA jako jedinečné, neopakovatelné, nenahraditelné osobnosti, která je integrovaná a strukturovaná v aktivní celek, identická sama se sebou a odlišná od ostatních.

Answer 35

Primárna (dieťaťa) Sekundárna (dospelého)

Answer 36

kultura, hodnoty, používání materiálních objektů, pociťování apetence-averze, učí se komunikovat jazykem dané společnosti;

Answer 37

v rámci identifikace s osobami, vztahy v malých sociálních skupinách apod.

Answer 38

Celoživotní vzdělávání a výchova − Péče – uspokojování základních potřeb, nevyžaduje se nic na oplátku − Výchova – činnosti poskytovaná někomu jinému, za níž se očekává převzetí vzorových vlastností − Učení – získávání dovedností tím že ji děláme (praktická činnost) − Vzdělávání – vzdělávací instituce

Answer 39

Sebeutvářející aktivita člověka – vůle člověka − Sebevzdělávání − Sebevýchova − Autoregulace – usměrňování sebe sama, držení se ve vlastních hranicích

Answer 40

Adaptace – vyrovnání se s podmínkami nového prostředí • Adjustace - vyrovnávání se s situacemi sociálními, vpravování se do sociálních vztahů • Maladaptace (maladjustace) - neschopnosti se vyrovnat s danými podmínkami, novou situací • Utilita – jedinci nestačí pomoc – je to jedinec socializovaný za stálé péče a doprovodu = bývají to lidé mentálně postižení - člověk potřebuje stabilnější pomoc • Inferiorita – jedinci, kteří se nezařadili – hluboce mentálně postižení , lidé chronicky násilnické

Answer 41

Z hlediska výsledku lidského učení jím rozumíme proces osvojování dovedností, návyků a postojů. • Jedinec si osvojuje základní předpoklady ke styku s ostatními lidmi. • Učí se formovat své společenské chování, seznamuje se s normami společenského styku a osvojuje si postoje k sociální skutečnosti.

Answer 42

- Nápodoba - Všechny normy právní, sociální, mravní, náboženské … jsou pro jedince vnější, protože to je naprostá absence jakékoli zkušenosti. Jedinec volí model (zpravidla matka) a pasivně jej napodobuje. Jedinec se s modelem ztotožňuje. Napodobujeme toho, kdo nás upoutal – má převahu v sociálním postavení − Ztotožnění = identifikace − Zvnitřnění = interiorizace. Dochází k prorůstání norem organismem jedince, který je pak považuje za své vlastní. Jedinec aktivně předchází od akomodace (pasivní přizpůsobení) k asimilaci (podmanění si svého prostředí)

Answer 43

Vplyv skupiny

Answer 44

Společnost očekává, že budeme přijímat – anticipovat normy, které příslušná subkultura stanovila. Spovňovanie, tresty

Answer 45

Komunikace NĚKDO – ŘÍKA NĚCO – NĚKOMU – NĚJAKÝM KANÁLEM A S NĚJAKÝM ÚČINKEM Sdeleni - signal sdeleni - prijeti sdeleni - prijeti informace

Answer 46

1) Horizontálni (oddelenie) x vertikálni (riaditeľ) 2) Elektronická x masmediálni 3) priama x nepriama 4) formalni x neformalni 5) verbalni x neverbalni 6) intrapersonalni x interpersonalni

Answer 47

- Verbální komunikaci − Aktivní naslouchání − Kladení otázek − Neverbální komunikaci − Empatii

Answer 48

Racionální - rychlá, oddělení emocí, komentář − Emocionální − Formální – plánovaná, specifická − Neformální – častější, náročná na přípravu − Konvenční - formální věty prokazující, že se mezi partnery od posledního setkání nic nezměnilo − Konverzační styl - pozitivni emoce

Answer 49

Posuzování zátěžových situací. 1. Subjektivní charakter prožívání zátěžových situací 2. Typ a míra zátěže posuzovaná z pohledu zvládacích předpokladů průměru populace Z důvodu obecnějšího pohledu je nutné propojit první a druhou zásadu. bio - psycho - sociálně - spirituální jednota

Answer 50

Taková situace, při níž člověk nevystačí s navyklým vzorcem chování a musí vynaložit zvýšené úsilí, popř. překonat určité překážky na cestě k uskutečnění cíle. − Nelze se na ně jednoznačně dívat jako na negativní faktor, ale jsou také faktorem rozvoje osobnosti, člověk se učí novým formám chování, osvojuje si nové dovednosti, získává vědomosti – ale to pouze v případě, když danou situaci zvládne sám. − Pokud má člověk menší odolnost, vnímá situaci citlivěji a může dojít k nervovému či těžkému psychickému selhání.

Answer 51

Prosté náročné situace – člověk se s nimi vyrovná sám bez psychického narušení (překážky, běžné denní zátěže) − Konfliktogenní (frustrující) životní situace – vedou k nežádoucím psychickým stavům, nakonec se ale dají zvládnout − Patogenní životní situace – extrémní situace, které bezprostředně ohrožují fyzické i duševní zdraví člověka

Answer 52

Nečitelná (neprehladna) Neřešitelná Nezvládnutelná Ohrozujúca

Answer 53

Stav jedince, kdy překážka zabránila realizaci cílové odpovědi, tzn. překážka zablokovala uspokojení nějaké potřeby. Rozdělení překážek: Vnitřní (nedostatek individuálních předpokladů – znalosti, dovednosti, vůle apod.). Vnější - A) úkolové (zadaný úkol převyšuje naše možnosti) - B) personální (překážku tvoří jiný člověk)

Answer 54

V případě, že daný úkol byl momentálně nad naše síly, jsme sice frustrování, ale můžeme využít korektivního chování (naučení potřebného) a tím překážku zvládnou. Situace je jiná u personální překážky (zmena školy, kolektívu)

Answer 55

- Primární – která je totožná s deprivací, jedná se o dlouhodobé a výrazné neuspokojení některých potřeb (citových, finančních, ale i základních-potrava apod.) -Matejček - deprivace − Sekundární – běžné životní situace ústící do aktuální neuspokojení nějaké potřeby

Answer 56

U teorie frustrační tolerance je důležité umístění dané potřeby vůči našemu „Já“. Čím těsnější je tento vztah, tím intenzivnější bude frustrace při neuspokojení.

Answer 57

Je taková situace, kdy nějaká rušivá okolnost či škodlivý vliv působí na člověka a narušuje mu vykonávání činnosti a uspokojování potřeb. Selye (1936) – stav organismu, který v nebezpečí ztráty rovnováhy pod vlivem činitelů, jež ohrožují jeho homeostatické mechanismy. Slovo stres označuje zároveň působení agresivního činitele i reakci těla. Dle Selyeho je tato nespecifická odpověď organismu spojen s neuro-endokrinními (diencefalohypofyzárními) mechanismy.

Answer 58

Fyziologické – bušení srdce, zvýšený svalový tonus, křeče, bolesti svalů. − Psychické – výrazné výkyvy nálad, citové ochladnutí, pocity vyčerpání, chronická únava. − Oblast kognitivní – poruchy poznávání, zkreslení percepce, narušené usuzování. − V oblasti chování – snížení množství a kvality výkonu, změny vztahů k lidem i k sobě.

Answer 59

- poplachová reakce (aktivace sympatické části autonomního nervového systému) − fáze odporu (zvýšení výměny cukru, ale i další aktivující a inhibující procesy…). − fáze vyčerpání ( dochází ke zhroucení obranných schopností organismu).

Answer 60

Distres Eustres

Answer 61

Copingové strategie – odvíjejí se od řady činitelů, mezi které patří osobností struktura, stabilita sebesystému, vnímání sociální opory. R. S. Lazarus – uvedl dva styly: a) Intrapsychicky orientovaný styl (přehodnocení řešení, emocí, které byly vyvolány), b) Styl orientovaný na vnější problém (hledání řešení, hledání sociální opory, přetvoření situace nebo únik ze situace)

Answer 62

V sociální psychologii se jako agresivní označuje takové chování, které přináší ublížení jiné osobě, ničení či poškozování majetku.

Answer 63

Psychická, fyzická - Autoagrese, orientovaná na věci, osoby, zvířata - Afektivní, instrumentální - Přesunutá, zadržovaná

Answer 64

S. Freud − Libido ( životodárná energie ) − Thanatos ( destruktivní energie ) − Libido X Thanatos = soupeří mezi sebou − Zdroj konfliktů a rozporů v lidském chování − Za všechno může Thanatos ( Bůh smrti ) + hledisko evoluce (Darwin - prežije len silný)

Answer 65

Podle této teorie je agrese reakcí na vnější nebo vnitřní podněty; − Na základě frustrace. Pokud nemohou lidé dosáhnout nějakého svého vytyčeného cíle či nemohou uspokojit svou potřebu, vyvolává to v nich agresivitu. − Frustrace vede vždy k agresivitě − Dlouhodobá frustrace vede k pasivitě

Answer 66

uvolnění agresivní energie projevením, realizováním agresivních tendencí, případně jinými formami chování

Answer 67

Reaktivni teorie agrese Frustrace tedy navozuje pohotovost k agresi. Její projev závisí na dalších okolnostech

Answer 68

- Příčina není tak lineární - Frustrace nemusí vždy vést k agresi - Frustrací lze vyvolat i další reakce

Answer 69

− Vztah bez lásky − Mít rád − Bláznivá láska − Prázdná láska − Romantická láska − Přátelská láska − Pošetilá láska − Úplná láska

Answer 70

INTIMITA (HŘEJIVÁ) VÁŠEŇ (HORKÁ) ROZHODNUTÍ/ ZÁVAZEK (CHLADNÁ)

Answer 71

- bratrskou − mateřskou − erotickou − sebelásku − lásku k Bohu

Answer 72

Láska je specifickým druhem interpersonálního vztahu založeném na silné citové vazbě. Pro lásku je typická intenzivní citová vazba

Answer 73

Podílí se na trvání a utváření − Je považována za hlavního činitele v trvání interpersonálních vztahů Shodnost nebo podobnost vlastností, zájmů, hodnot tvoří základ atraktivity. ?Interpersonální atraktivita na internetu?

Answer 74

Stereotyp, že co je hezké, je dobré, prokázalo mnoho studií bez ohledu na pohlaví.

Answer 75

- Rysy obličeje − Výškou postavy − Držením těla − Hmotností − Barvou vlasů a pokožky − Věkem − Poměrem pasu a boků − U žen velkostí a pevností poprsí

Answer 76

míra (úroveň) přitažlivosti, náklonnosti a důvěryhodnosti mezi reálně nebo i virtuálně komunikujícími lidmi

Answer 77

Atraktivita se vztahuje k jedinci nebo skupině osob, jejichž nějaká vlastnost či vlastnosti jsou pro jiné jedince zdrojem odměn. Fyzické a osobní vlastnosti vyvolávají přímou nebo kognitivními procesy zprostředkovanou pozitivní emoční odezvu (uspokojení nejrůznějších potřeb, pro které jsou přitažliví).

Answer 78

S. Schachter − Spolupráce − Společně vykonávaná činnost − Možnost získat ocenění − Uznání

Answer 79

- Ve smyslu teorie sociálního srovnání (L. Festinger, 1954) vede k afiliaci možnost hodnocení vlastní síly a slabosti, předností a nedostatků. − Děje se tak v případech, když není k dispozici objektivní měřítko správnosti chování použitelné pro jedince.

Answer 80

- navozovat interpersonální vztahy a vyhledávat společnost jiných patří mezi základní potřeby − opakem je sociální izolace – ta nucená vyvolává značné psychické potíže − potřeba afiliace je individuální – výsledkem je navozování těsnějších a dlouhodobějších vztahů

Answer 81

− dochází, je značné zjednodušování (modelování) reálného světa. − Otázka zda redukce (tedy zda v našem případě těch několik málo sociometrických ukazatelů) věrohodně zrcadlí skutečný stav věcí kolem nás.

Answer 82

Mapa sociálnych vzťahov

Answer 83

Prvním krokem při zpracování dat ze sociometrického testu je jejich zápis do sociometrické matice. Jedná se o jednoduchou tabulku, pro kterou se však ujal přesnější název matice, protože údaje v ní jsou zapsány formou čísel a symbolů. Rozlišujeme matici neuspořádanou, kanonickou, kubickou a kvadratickou (Řehan, 2007b). My si nyní popíšeme neuspořádanou sociometrickou matici.

Answer 84

Sociometrický test představuje zcela klíčovou techniku sociometrického šetření. Jedná se o dotazníkovou metodu, pomocí níž se tážeme po sociopreferenčních volbách jednotlivců (O sociometrii, nedat.). Její použití je svázáno několika pravidly

Answer 85

Bezprostredný kontakt s ktorýmkoľvek členom

Answer 86

Pojem sociometrie se zformoval již v 19. století, kdy jím Adolphe Coste začal označovat kvantitativně uchopenou teorii společenského života (Farná, 2010). To je ale poněkud široké pojetí, které navíc do dnešní doby nepřetrvalo. − Za tvůrce sociometrie je považován americký psychiatr a sociolog rumunského původu Jacob Levy Moreno, který v roce 1923 vydal dílo Das Stegreiftheater (Maříková, Petrusek, & Vodáková, 1996). Název bychom mohli volně přeložit jako Improvizované divadlo. Krom sociometrických idejí zde totiž rozpracoval techniky terapeutických metod zvaných psychodrama a sociodrama

Answer 87

− Sociometrií rozumíme obecně vzato takové teorie a metody, které nám umožňují měřit sociální vztahy v sociálních skupinách (Maříková et al., 1996). − Tuto širokou definici vycházející ze samotné stavby slova (sociometrie) můžeme zpřesnit a říct, že sociometrie je „metoda umožňující v sociálních skupinách měřit výběrové vztahy členů založené na vzájemném přijímání či odmítání“ (Hradecký, 1989, in O sociometrii, nedat.). − Zřejmě nejzdařilejší definici nám nabízí Chráska (2016, str. 208), který píše, že sociometrie je „soubor specifických výzkumných postupů, které slouží ke zjišťování, popisu a analýze směru a intenzity mezilidských vztahů, jak se projevují v malých sociálních skupinách“.

Answer 88

J.B.Rotter Internal - I control the consequences of my behaviour External - the consequences of my behaviour are outsice of my control

Answer 89

Martin Seligman Jedná se o stav charakterizovaný poruchou učení, negativními emocemi a pasivním chováním, když organismus zjistí, že kýžený výsledek je na jeho reakcích nezávislý. - byla navržena (Abramson, Seligman, Teasdale, 1978) jako model vzniku deprese (spojení s atribucemi) - vztah mezi reaktancí a naučenou bezmocností (Deaux, Dane a Wrightsman, 1993)

Answer 90

Obedience to authority − Odpor vůči autoritě - Je podléhání autoritě skutečně obecnou tendencí? ( odpor vůči autoritě) − Pocit kontroly – významný aspekt odolávání vůči sociálnímu vlivu − Teorie reaktance – lze ji vymezit jako stav napětí způsobený restrikcemi individuální svobody vybírat z různých behaviorálních možností, což dále vede k motivační tendenci obnovit omezenou svobodu

Answer 91

Speciální forma kompliance – tzn. v odpověd na přímý požadavek učiněný ve formě příkazu je poslušnost

Answer 92

− bývá někdy přiřazována ke konformitě − „jdeme s davem, ale neměníme své vlastní názory“ H.C. Kelman (1953) – tři procesy, kam ji zařazuje. − Termín kompliance lze užít pro situace v nichž je učiněna žádost a osoba souhlasí jednat ve shodě s požadavkem − Termín konformita je odpověď na nepřímý tlak, tlak vnímaný individuem v nepřítomnosti přímého požadavku.

Answer 93

- Noha ve dveřích - Otevřené dveře - Nízko letící míč - Vnadidlo

Answer 94

Konformita Experiment s úsečkami

Answer 95

Vyhovenie skupinovému vplyvu

Answer 96

„ Proč zrovna já, jsou tu další“ Rozdíly mezi situacemi: - vliv facilitace či inhibice (výkon před druhými) - s vlivem sociální lenivosti (vliv reakce na situaci) Přítomnost druhých snižuje osobní odpovědnost jedince rozhodovat sám za sebe při rozhodování. B. Latané (1981) model sociálního vlivu na základě působení různorodých sociálních sil současně.

Answer 97

B. Latané, K Williams, S, Harkins… − bylo zjištěno, že někdy vede přítomnost druhých k „alibismu“. − Tzn. Je-li do činnosti zapojeno více lidí, jedinec vynakládá menší úsilí, než když je sám. (Exp. křik studentů, přetahování lana, kouř v místnosti apod.)

Answer 98

− N. Triplett a G. De - Tarde 1898 G. De Tarde prokázal při pozorování a měření vyšší výkon cyklistů, když jeli s druhými. N. Triplett vyšší výkon dětí, když navíjely vlasec (točili navijákem rychleji za podmínky přítomnosti dalších dětí) − V roce 1920 navázal F. H. Allport – obdobné výsledky, kdy studenti prováděli zadaný úkol rychleji za přítomnosti druhých než o samotě. „Přítomnost druhých facilituje, tedy podněcuje, zrychluje, podporuje náš výkon.“ Dále první interpretace tohoto fenoménu: a) vliv rivality, soutěživosti b) J.F. Dashiel – upozornil na zvýšení chybovosti

Answer 99

„Soutěživost nás tedy „podněcuje“ k vyššímu výkonu, to ale současně navozuje riziko vyššího procenta chyb.“ R. B. Zajonc (1965) vyšší chybovost = vyšší nabuzení (tzn. pokud se dostaneme do stavu vyššího nabuzení, pak to bezpochybně zrychlí jednoduché úkoly). Ale: Ve složitější úkolech jde rychlost na úkor přesnosti!

Answer 100

a) facilitace je přítomna pouze v rámci prezentování či provádění úkonu hluboce zažitého (vnitřně si věříme) b) inhibice – přítomna v opačné situaci (děláme více chyb, či vůbec nepodáme standardní výkon) R. S. Baron (1986) „přítomnost druhých („experta“ na danou oblast) nás rozptyluje, což se promítá do problému v rozdělení pozornosti spojeném s tenzí, která ovlivní chybovost“.

Answer 101

− M. J. Lerner − Očekávání, že každý dosáhne toho, co si zaslouží. Jestliže někdo nezaslouženě trpí, máme určitou potřebu toto utrpení mírnit a tím opět učinit svět „spravedlivějším“.

Answer 102

− hledá vysvětlení prosociálního chování ve vzájemné závislosti zúčastněných − povrchní vs. blízké vztahy (skupinová reciprocita) − Výměnný vztah (v rámci teorie sociální výměny) – tito lidé pečlivě registrují – kdo, kdy a jak Pokud bilance nevychází příznivě či rovnocenně, slábne zájem a ochota k dalším vkladu.

Answer 103

− Pravidlo předepisující jedincům pomáhat těm, kteří jsou na nich závislí. − Protikladem je soběstačnost, podle níž se jedinci mají v první řadě starat sami o sebe.

Answer 104

Altruismus „byl získán“ v procesu sociálního učení A) Altruismus – nálady B) Altruismus – podmíněné rysy, vlastnosti osobnosti U jedinců s prokazatelnou prosociální orientací se standardně vyskytují rysy sociální odpovědnosti, empatie a vnitřní místo kontroly.

Answer 105

− Vrozené tendence − Genetické predispozice − Otázka přirozeného výběru (upřednostňování příbuzných jedinců a vzájemnost)

Answer 106

specifikuje pomoc ještě více; jednání pomáhajícího je motivováno vcítěním se do situace druhého a empatií… − A) egoisticky motivované chování (vlastní cíl) − B) altruisticky motivované chování (pomoc druhému)

Answer 107

Pomáhání je termín obecný Prosociální chování označuje takové chování, jehož cílem je zlepšit situaci druhé osoby, přičemž pomáhající není povinen poskytnou pomoc na základě své profese a příjemce pomoci není organizace ani instituce, nýbrž jedinec. Aktér není vázán splněním povinnosti

Answer 108

První období (1918-1948) – významné dílo autorů Thomas a Znaniecki (1918-1920) „The Polish Peasant in Europe and in America“. − Tito autoři chápali postoj jako individuální protějšek společenské hodnoty, kdy hodnotou je to, co je objektem společensky důležitým. − Impulsem dalšího zkoumání byla představa, že bude odhalena regulační funkce postoje (zpřesnění predikce lidského chování). Definice dle Fishbeina a Ajzena (1975): „Postoje jsou naučené predispozice k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost. (tj. postoje jsou naučené, konzistentní, týkají se nepříznivých či příznivých reakcí).“ Druhé období (1950-1970) Přesun zkoumání postojů na oblast jejich utváření a změny. − Významné výzkumy C. I. Hovlanda, který vycházel z pozic neobehaviorismu. Zaměřil se se s svým výzkumným týmem na psychologické aspekty komunikačního procesu, který byl chápán jako součinnost tří komponent: VLASTNOSTI PODNĚTU – PSYCHOLOGICKÉ PROCESY JEDINCE – ODPOVĚĎ JEDINCE NA PODNĚT Třetí období (od roku 1970) Studie M. Fishbeina a I. Ajzena – které se staly vedoucím pojetím k dosavadnímu zjednodušenému chápání postojů (jejich podstatné otázky byly): − Je tento model využitelný pro vysvětlení lidského chování? − Jaký je reálný vtah aktuálního jednání k původnímu záměru jednat?

Answer 109

Třísložkový model – kognitivní, emocionální a konativní (např. Smith) − Dvousložkový model (Bagozzi) – kognitivní a emocionální (nesoulad mezi verbálním a konativním) – „LaPierrův paradox“ − Jednosložkový model (Fishbein, Ajzen) – pouze emocionální či afektivní složka

Answer 110

- Instrumentální fce postojů - tyto postoje vyjadřují naše přání po dosažení odměny a vyhnutí se trestu (chceme více sociálních služeb, ale nechceme platit větší daně) − Znalostní fce postojů - postoje, které vnášejí řád do informací o světě. Jsou to v podstatě schémata (např. „ ODS podporují jenom bohaté podnikatele“, „zelení se starají jenom o to, aby všechno bylo ekologické“….) − Hodnotová fce postojů - postoje, které vyjadřují naše hodnoty. Tyto postoje mívají značnou konzistenci, nemění se často a zásadně. − Ego-obranná fce postojů - chrání nás před úzkostí, chrání naší sebeúctu. − Teorie obětního beránka-hostilita osoby se obrátí vůči skupině. − Sociálně-adjustační fce postoje, které nám pomáhají být součástí prostředí. Příkladem jsou lidé , kteří zastávají předepsaná přesvědčení a postoje politické strany, protože je zastávají jejich např. přátelé. Vlastní obsah přesvědčení je méně důležitý než sociální vazby, které umožňují.

Answer 111

− důvěryhodnost zdroje informace; − atraktivita zdroje informace; − moc zdroje informace; − styl, struktura a obsah informace.

Answer 112

je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: − je tvořen dvěma nebo více osobami, hrajícími vzájemně se doplňující a podmiňující role; − skládá se z částí, které mají strukturální či funkční význam, což je odděluje od samotných jedinců − členy skupiny spojuje vzájemná komunikace, normy, vzájemná očekávání a společně vykonávaná činnost. Skupiny lze odlišit od jiných sociálních útvarů, jako sociálních agregátů, sociálních kategorií, davu a publika, ale také od společenské třídy, lidu či národa.

Answer 113

1. interakce (v každé skupině množství interakcí) 2. společné cíle (existují i dočasné cíle) 3. vědomí příslušnosti ke skupině 4. určitá organizovanost skupiny 5. společné hodnoty 6. společné normy a disciplína

Answer 114

➢ vytváření struktury ➢ komunikace ve skupině ➢ vytváření základních norem chování ➢ vytváření programu činnosti ➢ vnitřní skupinová dynamika a činnost skupiny

Answer 115

− Formování – úzkost členů, závislost, orientace − Bouření – konflikt a emocionalita, prosazení se, ukotvení rolí, uspokojení svých potřeb − Normování - soudružnost a výměna, dohodnutí jasnějších pravidel − Optimální výkon – rolové chování členů, vykonání skupinových úloh − Ukončení – fáze rozchodu, uvolnění z emocionálních vazeb a aktivit