Psychopatologie Flashcards
Psychopatologie
Zaberá sanabnormalitami a patologickými projevy psychických funkcí
obecná část oboru psychológie, tiež nazývána obecnou psychiatrií
Zabývá se základními příznaky (symptomy - určitý projev, známka nemoci) (typická seskupení symptomů - syndromy)
Normální - ty projevy, které (v dané určité oblasti) lze zaznamenat u většiny lidí
Abnormální - projevy, které vybočují z daného rozmezí normy
*Choroba, nemoc, patologie je proto speciálním případem abnormality
Vnímanie
Vnímání (základní psychická funkce) - základní součástí poznávacích schopností člověka
smyslové orgány (zachycení vjemu)
nervové dráhy (vedení signálu)
určité struktury mozku (vlastní zpracování signálu)
Vnímání - aktivní děj, aktivní zpracování podnětů, nelze je tedy ztotožnit pouze s činností smyslových orgánů.
Je nutno posuzovat jeho objektivnost a reálnost.
Vlastní poruchy vnímania
1) Výpadok funkcie zmyslového orgánu
2) Kvantitatívne poruchy
3) Kvalitatívne poruchy
Výpadek funkce smyslového orgánu
- při vlastním organickém poškození
(porušení příslušného orgánu, nervové dráhy či oblasti mozku) - psychogenně (konverzně disociativními mechanismy = hysterie)
(např. psychogenní hluchota, slepota atd..) - v rámci tzv. gnostických poruch
(porucha schopnosti poznávat, tj. porovnávat aktuální vjemy s dřívějšími
zkušenostmi)
Kvantitativní poruchy vnímania
Snížená vnímavost
Zvýšená vnímavost
Metamorfopsie
Kvalitativní poruchy vnímání
Iluze
Halicinace
Snížená vnímavost
– vnímání ztrácí intenzitu, živost, pestrost. Vyskytuje se u stavů, při kterých je psychická činnost utlumena
(např. únava, deprese, intoxikace tlumivými látkami…)
Zvýšená vnímavosť
– vnímání je naopak bohatší, pestřejší, živější.
např. stavy mánie, intoxikace stimulujícími látkami apod.
Metamorfopsie
je změna vnímání velikosti a tvaru
Je-li vše vnímáno jako zmenšené jedná se o mikropsii, je-li vše vnímáno jako zvětšené jde o makropsii.
Iluze
je nesprávné, zkreslené, deformované vnímání skutečných podnětů
*Iluze dělíme dále podle jednotlivých smyslů.
Halucinace
jsou nereálné vjemy bez vnějších podnětů, pro postiženého však mají skutečný charakter
Uvědomuje-li si postižený nereálnost těchto vjemů, hovoříme o nepravých halucinacích –
pseudohalucinacích.
Halucinace mohou mít charakter elementárních počitků nebo naopak složitějších komplexních vjemů.
Halucinace dělíme podle smyslů
- Sluchové (jedny z nejčastějších), elementární (šumy, zvuky), složitější verbální halucinace
(slova, věty, hlasy..). - Zrakové (jednodušší záblesky, světla nebo složitější např. postavy či celé scény).
- Čichové
- Chuťové
- Tělové – taktilní (dotyky, píchání apod.) nebo tzv. cenestopatie (postižení pociťují orgánové
změny např. kamenná játra apod.)
Halucinace mimo smyslové orgány
- inadekvátní halucinace: postižený vnímá jinou částí těla, než je obvyklé (např. vidí prstem)
- intrapsychické halucinace: pocity vkládání či odnímání myšlenek
- extrakampinní halucinace: vnímané mimo dosah daného smyslu (např. vidí za sebe)
Emotivita
Emotivita - psychická kvalita, pomocí níž je vyjadřován subjektivní vztah k projevům vlastním i k situacím vnějším.
Strukturálními elementy emotivity jsou
jednodušší pocity, emoce
a složitější afekty a nálady.
Z hlediska intenzity a trvání rozlišujeme
afekty - tedy intenzivnější, prudší a kratší emotivní reakci
a nálady – tedy dlouhodobější emotivní podbarvení
Poruchy afektů
Patický afekt
Nezvládnutelný afekt
Afektivní stupor
Afektivní dráždivost
Afektivní labilita
Neadekvátní afektivita
Emočná oploštenosť
Patický afekt
maximálně vystupňovaná intenzita afektu, výbuch, na jehož vrcholu dochází
k poruše vědomí (postižený je bez sebe, projev ztrácí osobnostní rysy, na tuto dobu je amnezie),
následuje vyčerpání a často spánek.
Nezvládnutelný afekt
liší se od předchozího tím, že není porucha vědomí, postižený ví, co dělá,
částečně je však zhoršeno ovládání se.
Afektivní stupor
po silném hrůzném zážitku, postižený není schopen reakce, pohybu, jakoby
„zamrznul“. Trvá krátkou dobu.
Afektivní dráždivost
zvýšenou pohotovost reagovat emotivně
Afektivní labilita
zvýšenou odklonitelnost afektů
neadekvátní afektivita (parathymie)
je charakterizována emoční nepřiléhavostí k danému prožitku
Poruchy nálad
Ve smyslu „+“
Ve smyslu „-“
Pamäť
schopnost přijímat, ukládat, uchovávat a reprodukovat získané informace
Kvantitatívne poruchy pamäte
Hypermenzie
Hypomenzie
Amnezie
Konfabulace
Hypermenzie
zvýšení paměti, většinou jednostranné, jdoucí na úkor kvality
Může se vyskytovat např. u mánie.
Hypomenzie
Oslabení a snížení výkonu pamäte
Amnezie
znamená úplnou ztrátu paměti
může být ostrůvkovitá, např. při úrazech hlavy dále můžme rozlišovat
retrográdní (nepamatuje si, co předcházelo úrazu)
anterográdní (porucha paměti v úseku po návratu vědomí).
Konfabulace
stav kdy postižení vyplňují mezery a poruchy v paměti náhodnými okamžitými smyšlenkami s přesvědčením o jejich pravdivosti.
Konfabulace jsou však měnlivé, na stejnou otázku dostaneme po chvíli zcela jinou konfabulovanou odpověď.
Kvalitatívni poruchy pamäte
Nepravé vzpomínky
Ekmnézie
Kryptomnézie
Iluze pamäti
Halucinace pamäti
Nepravé vzpomínky
vyplnění mezery v paměti fantazií, přičemž fantazie je pokládána za pravou vzpomínku. (Vyskytuje se i u zdravých.)
Ekmnézie
je nesprávná časová lokalizace skutečného zážitku
Kryptomnézie
ztrácí vzpomínka (např. na přečtenou knihu, viděný film…) svůj charakter, takže
je člověk nakonec přesvědčen, že se jedná o jeho původní myšlenku. (= neúmyslný plagiát)
Iluze pamäti
Skreslenie pôvodného zážitku
Halucinace pamäti
Spomienky bez původního zážitku
Poruchy intelektu
Demence
Mentálni retardace
Mentální retardace (oligofrenie)
znamená nedostatečný rozvoj inteligence tam, kde nikdy nebyla
Demence
je pak úbytkem inteligence předtím normálně rozvinuté
Mentalní retardace
se dle stupně postižení a hodnoty IQ dělí na
lehkou (50-70)
středně těžkou (35-50)
těžkou (20-35) a
hlubokou (do 20)
*(Dříve debilita, imbecilita a idiotie)
Za hraniční je označována slaboduchost
podprůměr
průměr (90-110)
nadprůměr
a konečně genialita (nad 140).
Myslenie a poruchy myslenia
Myšlení je komplexní proces, psychická funkce, zahrnující kognitivní pochody, schopnost uvažování a řešení problémů.
Poruchy myšlení dělíme na
poruchy formální (kvalitativní a kvanititativní)
a obsahové
Kvantitativní poruchy myslenia
Tachypsychismus
Bradypsychismus
Bradypsychismus
Zpomalení myšlení
Projevuje se jak v řeči tak v pohybech; hovoříme o sníženém psychomotorickém tempu.
Tachypsychismus
zrychlení myšlení až myšlenkový trysk
- jeho prejav zrychlení, v řeči se označuje jako logorrhea
Kvalitativní poruchy myslenia (8)
Autistické
Magické či symbolické
Katatymní
Zabíhavé
Nevýpravné
Paralogie
Inkoherentní/roztržité
Neologismy
Autistické myšlení
vystupňované denní snění
pohroužení se do svého vnitřního světa
únik z reality a stírání hranic mezi realitou a vnitřním světem
ztráta kontaktu s realitou
Magické či symbolické myšlení
představuje přisuzuje jevům tajemné, symbolické významy
Katatymní myšlení je zkreslené vlivem emotivity
Katatymní myšlení
je zkreslené vlivem emotivity
Zabíhavé myšlení
neodliší podstatné od vedlejšího
ulpívavé se vrací stále ke stejné představě
*Stálé opakování téhož se nazývá perseverace
Myšlení nevýpravné
nespěje kupředu, stále přežvykuje stejné téma
Paralogie
je pospojování jevů pouze podle povrchních souvislostí
Inkoherentní, roztříštěné (též někdy rozjíždivé) myšlení
ztrácí logické i gramatické vazby, extrémním vyjádřením je tzv. slovní salát
Neologismy
označujeme novotvary, nově tvořená slova, která bývají často projevem individuální symboliky
Obsahové poruchy myšlení
Obsese - vtíravé opakující se myšlenky, jejichž nevhodnost a obtížnost si postižený uvědomuje. Způsobují člověku úzkost a napětí.
Blud (základná opm) - mylné, nesprávné přesvědčení, vzniklé na chorobném podkladě, kterému postižený nevývratně věří a které má vliv na jeho jednání.
Bludy dělíme na
expanzivní, depresivní a paranoidní.
Mezi expanzivní bludy patří
- megalomanický: nemocný přeceňuje svůj význam, je význačnou osobností apod.
- extrapotenční: přesvědčení o výjimečných schopnostech
- erotomanický: např. přesvědčení, že je pacientka sexuálně žádána či obtěžována někým
význačným. - inventorní = vynálezecký
- reformátorský
- religiózní: nemocný je spasitel, světec, atd…
Bludy depresivní
- mikromanický: podceňuje svůj význam, schopnosti, je na obtíž…
- autoakuzační: je charakterizován sebeobviňováním
- ruinační: přivedl všechny na mizinu
- insuficienční: nic neumí, vše dělá špatně, ničemu nerozumí…
- hypochondrický: nehorázné přesvědčení o vlastních chorobách
- nihilistický: popírá existence sebe nebo někoho z okolí.
Bludy paranoidní
- podmíněny především vztahovačností a podezřívavostí.
Patří sem bludy: - persekuční: nemocný se domnívá, že je pronásledován
- ovlivňování: je ovlivňován někým (mafiíí, mimozemšťany, sousedem apod..) nebo něčím
(rádiem, paprsky, laserem apod…) - emulační = žárlivecký
Vedomie
bdělostí (vigilitou) a sebeuvědomováním
Poruchy vědomí jako takové dělíme na kvantitativní a kvalitativní
*Fyziologickou opakující se změnou vědomí je spánek.
Kvantitativní poruchy vedomia
- se projevují různým stupněm snížení lucidity (jasnosti) vědomí
- jde o stejnoměrné snížení všech psychických funkcí
Somnolence
Sopor
Kóma
Somnolence
- lehčí stupeň, spavost, zpomalení, opoždění reakcí
Postižený je ospalý, silnějšími podněty jej lze alespoň na chvíli přivést k jasnějšímu vědomí
Sopor
hlubší útlum, k vědomí lze postiženého přivést pouze silnými podněty a pouze na krátkou
dobu
Kontakt je obtížný. Bývají postiženy i tělesné funkce
Kóma
nejhlubší stupeň bezvědomí, postiženého nelze přivést k vědomí ani silnými podněty, bývají
postiženy tělesné funkce. Kóma lze dále členit dle hloubky
Kvalitativní poruchy vedomia
Delírium
Amnece (zmatenost)
Obnubilace (mrákotný stav)
Delirium
narušení obsahu vědomí, porušena orientace, zmatený obsah činností, je zvýšená sugestibilita
Průběh je často bouřlivý a kolísá, nástup bývá rychlejší.
Objevují se tzv. psychotické fenomény: tj. např. halucinace, bludy.
Vzhledem ke kolísání stavu bývá po odeznění částečná ostrůvkovitá amnezie
Amnece
někdy považována za mírnější formu deliria
porucha sebeuvědomění, orientace, bezradnost
Projevy mírnější, nástup pozvolnější
Po odeznění částečná amnezie
Obnubilace (mrákotný stav)
nejvýraznější změny v sebeuvědomění
Porucha je velmi hluboká, nástup bývá velmi náhlý.
Hloubka poruchy vědomí je rovnoměrná, proto bývá úplná amnezie po
odeznění
- Rozlišuje se forma delirosní, automatická, oneiroidní (snová), exstatická, stuporózní
Pozornosť a poruchy pozornosti
Pozornost je schopnost vědomí soustředit se na ty informace, které jsou pro danou situaci a okamžik vhodné.
Aprosexie
Hypoprosexie
Paraprosexie
Aprosexie
je globální porucha, ztráta pozornosti
Hypoprosexie
snížení pozornosti
Paraprosexie
je změna pozornosti v napjatém očekávání určité situace, takže reakce subjektu je pak předčasná nebo opožděná.
(Běžec očekává startovací výstřel a vyběhne dřív nebo zaspí.)
Poruchy pudů
Poruchy obživného pudu
Anorexie (sitiofobie)- snížené přijímání či odmítání potravy.
Bulimie- nadměrná konzumace dosažitelných pokrmů (následována často zvracením – srov. menální bulimie).
Poruchy pudu sebezáchovy
Sem patří sebevražda a sebevražedné jednání a automutilace, tedy sebepoškození.
Poruchy pohlavního pudu představují obsáhlé kapitoly z oblasti sexuologie. Projevují se změnou intenzity či zaměření, nebo odchylným způsobem sex. upokojování.
Projevy poruch rodičovského pudu lze spatřovat v nezájmu o potomstvo, zanedbávání či týrání dětí.
Poruchy vůle
Abulie
Hypobulie
Hyperbulie
Abulie
znamená ztrátu vůle, neschopnost cokoli chtít a o něco usilovat.
Hypobulie
snížení volních činností (vůle)
Kvantitatívni poruchy psychomotoriky
- psychokinetický útlum (hypokineza): ochuzení a zpomalení pohybových projevů, snížení
spontaneity - psychokinetická excitace (hyperkineza): zvýšená aktivita psychomotorických funkcí,
zvýšená vzrušivost, neklid, agitovanost
Kvalitativní poruchy psychomotoriky
(označované též jako parakinetické či katatonní)
Příznaky bývají velmi specifické, u parakinéz bývá disociace mezi pohybovým jevem a duševní
činností, pohyby se stávají pro okolí nepochopitelné a nesrozumitelné.
Katatonní hyperkineza
neúčelné stereotypie, neklid, bezcílnost, nemotivovaná impulsivita
Objevují se pohybové stereotypie, povelová automacie, automatické napodobování mimiky, pohybů, opakování slov
Projev působí někdy až strojově
Katonomní akineza
má charakter většinou anomálního postoje, polohy, držení těla
Typickými příznaky jsou nástavy, kdy postižený zůstává v nepřirozených navozených polohách
Často se objevuje mutismus (výpad řeči), pasivní negativismus, jindy bizardní obřady, rituály, manýrování
Katatonní stupor
Při katatonním stuporu setrvává nemocný extrémně dlouho bez pohybu v jedné poloze
Několik obecných poznámek k poruchám osobnosti
Globální poruchy osobnosti se projevují celkovým postižením psychiky jedince
Globální snížení úrovně osobnosti - degradace osobnosti
porucha nejvýraznější v oblasti sociálních vztahů - depravaci osobnosti (např. u chronických alkoholiků)
postižení zejména v oblasti intelektových funkcí - deterioraci osobnosti
Pro specifické poruchy osobnosti je charakteristické, že ve srovnání se zdravými, „normálními“ osobami jsou jejich některé vlastnosti přebujelé a jiné nedostatečně vyvinuté.
Složky jejich osobností jsou nevyvážené a jejich projevy trpí často okolí i ony samy. Takovéto osobnosti se nazývaly psychopatické.
Pokud je porucha či nevyváženost osobnosti pouze mírného stupně, kdy je osobnost některými vlastnostmi nápadná, avšak normě ještě nepříliš vzdálená, pak lze mluvit o osobnosti akcentované, případně anomální.
Mezi specifické poruchy osobnosti patří poruchy osobnosti paranoidní, schizoidní, dissociální, emočně nestabilní, hraniční, histrionská, anankastická, anxiosní, závislá a některé další…
Tyto poruchy tvoří dle klasifikace nemocí samostatné nozologické jednotky (jednotky nemocí) a jsou předmětem zájmu oboru speciální psychiatrie.
Zvláštní projevy vnímání (nejedná se o patologii!):
Eidetismus - schopnost navozovat představy, které získávají intenzitu a živost skutečného vjemu.
Paobrazy - vjemy, které přetrvávají v době, kdy vyvolávající podnět již nepůsobí.
Pareidolie - schopnost z nepřesně ohraničených počitků vytvářet jasné vjemy /podíl fantazie/.
Projev zástavy myšlenkového toku
- záraz myšlení
Nepravé iluze – pseudoiluze
Stavy kdy postižený je přesvědčen o nereálnosti a klamnosti svých iluzorních vjemů (tedy když si jejich nereálnost uvědomuje)
Poruchy nalad ve smyslu -
Nálada je pokleslá, subdepresivní, depresivní. Charakterizována smutkem, lítostí, ztrátou schopnosti
prožitků radosti (anhedonie), ztrátou vyhlídek, pocity nedostatečnosti. Je-li výrazně v popředí napětí
a úzkostnost, pak hovoříme o náladě anxiosní. Dle převažujících charakteristických znaků lze
hovořit též o náladě bezradné, případně apatické.
Poruchy nalad ve zmyslu +
Nálada může být zvýšená, tedy dle stupně zvýšení popisujeme náladu jako nadnesenou, euforickou, hypomanickou, manickou až exstatickou.
Zvláštní formou je nálada rezonantní, charakterizována zvýšeným povzneseným sebehodnocením, avšak nevlídností, dráždivostí, často zlobnými reakcemi.
Je-li intenzita mírnější, lze hovořit o rozladě (dysforii) či morozitě.
Hyperprosexie
zvýšení pozornosti
Labilní pozornost / dekoncentrace pozornosti
je pokud se pozornost neúčelně přesouvá a těká
Pudy
vrozené, vývojově staré a druhově specifické reakce na podněty
mají charakter stereotypů.
jejich nejnižší formy bez individuální variability se nazývají instinkty
Vůle
osobnostní vlastnost, která cílevědomě reguluje vlastní činnost
Hyperbulie
zintenzivnění (realizace nápadů bez rozmyslu)
(vůle)
Inteligence
soubor schopností umožňující orientovat se v situacích
Pri posuzování vzájemných vztahů a souvislostí
Schopnost řešit tvořivě různé i zcela nové úkoly na základě zpracovaných informací
Inteligence je nejčastěji vyjadřována inteligenčním kvocientem IQ.
Nízké IQ je spojeno buď s mentální retardací nebo s demencí.
