Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

PSYCHOLOGY_1 > Psychopatologie > Flashcards

Psychopatologie Flashcards

1
Q

Psychopatologie

A

Zaberá sanabnormalitami a patologickými projevy psychických funkcí

obecná část oboru psychológie, tiež nazývána obecnou psychiatrií

Zabývá se základními příznaky (symptomy - určitý projev, známka nemoci) (typická seskupení symptomů - syndromy)

Normální - ty projevy, které (v dané určité oblasti) lze zaznamenat u většiny lidí

Abnormální - projevy, které vybočují z daného rozmezí normy
*Choroba, nemoc, patologie je proto speciálním případem abnormality

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Vnímanie

A

Vnímání (základní psychická funkce) - základní součástí poznávacích schopností člověka

smyslové orgány (zachycení vjemu)
nervové dráhy (vedení signálu)
určité struktury mozku (vlastní zpracování signálu)

Vnímání - aktivní děj, aktivní zpracování podnětů, nelze je tedy ztotožnit pouze s činností smyslových orgánů.
Je nutno posuzovat jeho objektivnost a reálnost.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Vlastní poruchy vnímania

A

1) Výpadok funkcie zmyslového orgánu
2) Kvantitatívne poruchy
3) Kvalitatívne poruchy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Výpadek funkce smyslového orgánu

A
  • při vlastním organickém poškození
    (porušení příslušného orgánu, nervové dráhy či oblasti mozku)
  • psychogenně (konverzně disociativními mechanismy = hysterie)
    (např. psychogenní hluchota, slepota atd..)
  • v rámci tzv. gnostických poruch
    (porucha schopnosti poznávat, tj. porovnávat aktuální vjemy s dřívějšími
    zkušenostmi)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Kvantitativní poruchy vnímania

A

Snížená vnímavost
Zvýšená vnímavost
Metamorfopsie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Kvalitativní poruchy vnímání

A

Iluze
Halicinace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Snížená vnímavost

A

– vnímání ztrácí intenzitu, živost, pestrost. Vyskytuje se u stavů, při kterých je psychická činnost utlumena

(např. únava, deprese, intoxikace tlumivými látkami…)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Zvýšená vnímavosť

A

– vnímání je naopak bohatší, pestřejší, živější.

např. stavy mánie, intoxikace stimulujícími látkami apod.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Metamorfopsie

A

je změna vnímání velikosti a tvaru

Je-li vše vnímáno jako zmenšené jedná se o mikropsii, je-li vše vnímáno jako zvětšené jde o makropsii.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Iluze

A

je nesprávné, zkreslené, deformované vnímání skutečných podnětů

*Iluze dělíme dále podle jednotlivých smyslů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Halucinace

A

jsou nereálné vjemy bez vnějších podnětů, pro postiženého však mají skutečný charakter

Uvědomuje-li si postižený nereálnost těchto vjemů, hovoříme o nepravých halucinacích –
pseudohalucinacích.

Halucinace mohou mít charakter elementárních počitků nebo naopak složitějších komplexních vjemů.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Halucinace dělíme podle smyslů

A
  • Sluchové (jedny z nejčastějších), elementární (šumy, zvuky), složitější verbální halucinace
    (slova, věty, hlasy..).
  • Zrakové (jednodušší záblesky, světla nebo složitější např. postavy či celé scény).
  • Čichové
  • Chuťové
  • Tělové – taktilní (dotyky, píchání apod.) nebo tzv. cenestopatie (postižení pociťují orgánové
    změny např. kamenná játra apod.)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Halucinace mimo smyslové orgány

A
  • inadekvátní halucinace: postižený vnímá jinou částí těla, než je obvyklé (např. vidí prstem)
  • intrapsychické halucinace: pocity vkládání či odnímání myšlenek
  • extrakampinní halucinace: vnímané mimo dosah daného smyslu (např. vidí za sebe)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Emotivita

A

Emotivita - psychická kvalita, pomocí níž je vyjadřován subjektivní vztah k projevům vlastním i k situacím vnějším.

Strukturálními elementy emotivity jsou
jednodušší pocity, emoce
a složitější afekty a nálady.

Z hlediska intenzity a trvání rozlišujeme
afekty - tedy intenzivnější, prudší a kratší emotivní reakci
a nálady – tedy dlouhodobější emotivní podbarvení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Poruchy afektů

A

Patický afekt
Nezvládnutelný afekt
Afektivní stupor
Afektivní dráždivost
Afektivní labilita
Neadekvátní afektivita
Emočná oploštenosť

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Patický afekt

A

maximálně vystupňovaná intenzita afektu, výbuch, na jehož vrcholu dochází
k poruše vědomí (postižený je bez sebe, projev ztrácí osobnostní rysy, na tuto dobu je amnezie),
následuje vyčerpání a často spánek.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Nezvládnutelný afekt

A

liší se od předchozího tím, že není porucha vědomí, postižený ví, co dělá,
částečně je však zhoršeno ovládání se.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Afektivní stupor

A

po silném hrůzném zážitku, postižený není schopen reakce, pohybu, jakoby
„zamrznul“. Trvá krátkou dobu.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Afektivní dráždivost

A

zvýšenou pohotovost reagovat emotivně

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Afektivní labilita

A

zvýšenou odklonitelnost afektů

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

neadekvátní afektivita (parathymie)

A

je charakterizována emoční nepřiléhavostí k danému prožitku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Poruchy nálad

A

Ve smyslu „+“
Ve smyslu „-“

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Pamäť

A

schopnost přijímat, ukládat, uchovávat a reprodukovat získané informace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Kvantitatívne poruchy pamäte

A

Hypermenzie
Hypomenzie
Amnezie
Konfabulace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Hypermenzie

A

zvýšení paměti, většinou jednostranné, jdoucí na úkor kvality

Může se vyskytovat např. u mánie.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Hypomenzie

A

Oslabení a snížení výkonu pamäte

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Amnezie

A

znamená úplnou ztrátu paměti

může být ostrůvkovitá, např. při úrazech hlavy dále můžme rozlišovat

retrográdní (nepamatuje si, co předcházelo úrazu)
anterográdní (porucha paměti v úseku po návratu vědomí).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

Konfabulace

A

stav kdy postižení vyplňují mezery a poruchy v paměti náhodnými okamžitými smyšlenkami s přesvědčením o jejich pravdivosti.

Konfabulace jsou však měnlivé, na stejnou otázku dostaneme po chvíli zcela jinou konfabulovanou odpověď.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

Kvalitatívni poruchy pamäte

A

Nepravé vzpomínky
Ekmnézie
Kryptomnézie
Iluze pamäti
Halucinace pamäti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

Nepravé vzpomínky

A

vyplnění mezery v paměti fantazií, přičemž fantazie je pokládána za pravou vzpomínku. (Vyskytuje se i u zdravých.)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

Ekmnézie

A

je nesprávná časová lokalizace skutečného zážitku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

Kryptomnézie

A

ztrácí vzpomínka (např. na přečtenou knihu, viděný film…) svůj charakter, takže
je člověk nakonec přesvědčen, že se jedná o jeho původní myšlenku. (= neúmyslný plagiát)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

Iluze pamäti

A

Skreslenie pôvodného zážitku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

Halucinace pamäti

A

Spomienky bez původního zážitku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

Poruchy intelektu

A

Demence
Mentálni retardace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

Mentální retardace (oligofrenie)

A

znamená nedostatečný rozvoj inteligence tam, kde nikdy nebyla

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
37
Q

Demence

A

je pak úbytkem inteligence předtím normálně rozvinuté

38
Q

Mentalní retardace

A

se dle stupně postižení a hodnoty IQ dělí na
lehkou (50-70)
středně těžkou (35-50)
těžkou (20-35) a
hlubokou (do 20)

*(Dříve debilita, imbecilita a idiotie)

Za hraniční je označována slaboduchost
podprůměr
průměr (90-110)
nadprůměr
a konečně genialita (nad 140).

39
Q

Myslenie a poruchy myslenia

A

Myšlení je komplexní proces, psychická funkce, zahrnující kognitivní pochody, schopnost uvažování a řešení problémů.

Poruchy myšlení dělíme na
poruchy formální (kvalitativní a kvanititativní)
a obsahové

40
Q

Kvantitativní poruchy myslenia

A

Tachypsychismus
Bradypsychismus

41
Q

Bradypsychismus

A

Zpomalení myšlení
Projevuje se jak v řeči tak v pohybech; hovoříme o sníženém psychomotorickém tempu.

42
Q

Tachypsychismus

A

zrychlení myšlení až myšlenkový trysk

  • jeho prejav zrychlení, v řeči se označuje jako logorrhea
43
Q

Kvalitativní poruchy myslenia (8)

A

Autistické
Magické či symbolické
Katatymní
Zabíhavé
Nevýpravné
Paralogie
Inkoherentní/roztržité
Neologismy

44
Q

Autistické myšlení

A

vystupňované denní snění
pohroužení se do svého vnitřního světa
únik z reality a stírání hranic mezi realitou a vnitřním světem
ztráta kontaktu s realitou

45
Q

Magické či symbolické myšlení

A

představuje přisuzuje jevům tajemné, symbolické významy

Katatymní myšlení je zkreslené vlivem emotivity

46
Q

Katatymní myšlení

A

je zkreslené vlivem emotivity

47
Q

Zabíhavé myšlení

A

neodliší podstatné od vedlejšího
ulpívavé se vrací stále ke stejné představě

*Stálé opakování téhož se nazývá perseverace

48
Q

Myšlení nevýpravné

A

nespěje kupředu, stále přežvykuje stejné téma

49
Q

Paralogie

A

je pospojování jevů pouze podle povrchních souvislostí

50
Q

Inkoherentní, roztříštěné (též někdy rozjíždivé) myšlení

A

ztrácí logické i gramatické vazby, extrémním vyjádřením je tzv. slovní salát

51
Q

Neologismy

A

označujeme novotvary, nově tvořená slova, která bývají často projevem individuální symboliky

52
Q

Obsahové poruchy myšlení

A

Obsese - vtíravé opakující se myšlenky, jejichž nevhodnost a obtížnost si postižený uvědomuje. Způsobují člověku úzkost a napětí.

Blud (základná opm) - mylné, nesprávné přesvědčení, vzniklé na chorobném podkladě, kterému postižený nevývratně věří a které má vliv na jeho jednání.

53
Q

Bludy dělíme na

A

expanzivní, depresivní a paranoidní.

54
Q

Mezi expanzivní bludy patří

A
  • megalomanický: nemocný přeceňuje svůj význam, je význačnou osobností apod.
  • extrapotenční: přesvědčení o výjimečných schopnostech
  • erotomanický: např. přesvědčení, že je pacientka sexuálně žádána či obtěžována někým
    význačným.
  • inventorní = vynálezecký
  • reformátorský
  • religiózní: nemocný je spasitel, světec, atd…
55
Q

Bludy depresivní

A
  • mikromanický: podceňuje svůj význam, schopnosti, je na obtíž…
  • autoakuzační: je charakterizován sebeobviňováním
  • ruinační: přivedl všechny na mizinu
  • insuficienční: nic neumí, vše dělá špatně, ničemu nerozumí…
  • hypochondrický: nehorázné přesvědčení o vlastních chorobách
  • nihilistický: popírá existence sebe nebo někoho z okolí.
56
Q

Bludy paranoidní

A
  • podmíněny především vztahovačností a podezřívavostí.
    Patří sem bludy:
  • persekuční: nemocný se domnívá, že je pronásledován
  • ovlivňování: je ovlivňován někým (mafiíí, mimozemšťany, sousedem apod..) nebo něčím
    (rádiem, paprsky, laserem apod…)
  • emulační = žárlivecký
57
Q

Vedomie

A

bdělostí (vigilitou) a sebeuvědomováním

Poruchy vědomí jako takové dělíme na kvantitativní a kvalitativní

*Fyziologickou opakující se změnou vědomí je spánek.

58
Q

Kvantitativní poruchy vedomia

A
  • se projevují různým stupněm snížení lucidity (jasnosti) vědomí
  • jde o stejnoměrné snížení všech psychických funkcí

Somnolence
Sopor
Kóma

59
Q

Somnolence

A
  • lehčí stupeň, spavost, zpomalení, opoždění reakcí

Postižený je ospalý, silnějšími podněty jej lze alespoň na chvíli přivést k jasnějšímu vědomí

60
Q

Sopor

A

hlubší útlum, k vědomí lze postiženého přivést pouze silnými podněty a pouze na krátkou
dobu

Kontakt je obtížný. Bývají postiženy i tělesné funkce

61
Q

Kóma

A

nejhlubší stupeň bezvědomí, postiženého nelze přivést k vědomí ani silnými podněty, bývají
postiženy tělesné funkce. Kóma lze dále členit dle hloubky

62
Q

Kvalitativní poruchy vedomia

A

Delírium
Amnece (zmatenost)
Obnubilace (mrákotný stav)

63
Q

Delirium

A

narušení obsahu vědomí, porušena orientace, zmatený obsah činností, je zvýšená sugestibilita

Průběh je často bouřlivý a kolísá, nástup bývá rychlejší.
Objevují se tzv. psychotické fenomény: tj. např. halucinace, bludy.

Vzhledem ke kolísání stavu bývá po odeznění částečná ostrůvkovitá amnezie

64
Q

Amnece

A

někdy považována za mírnější formu deliria
porucha sebeuvědomění, orientace, bezradnost

Projevy mírnější, nástup pozvolnější

Po odeznění částečná amnezie

65
Q

Obnubilace (mrákotný stav)

A

nejvýraznější změny v sebeuvědomění
Porucha je velmi hluboká, nástup bývá velmi náhlý.

Hloubka poruchy vědomí je rovnoměrná, proto bývá úplná amnezie po
odeznění

  • Rozlišuje se forma delirosní, automatická, oneiroidní (snová), exstatická, stuporózní
66
Q

Pozornosť a poruchy pozornosti

A

Pozornost je schopnost vědomí soustředit se na ty informace, které jsou pro danou situaci a okamžik vhodné.

Aprosexie
Hypoprosexie
Paraprosexie

67
Q

Aprosexie

A

je globální porucha, ztráta pozornosti

68
Q

Hypoprosexie

A

snížení pozornosti

69
Q

Paraprosexie

A

je změna pozornosti v napjatém očekávání určité situace, takže reakce subjektu je pak předčasná nebo opožděná.

(Běžec očekává startovací výstřel a vyběhne dřív nebo zaspí.)

70
Q

Poruchy pudů

A

Poruchy obživného pudu
Anorexie (sitiofobie)- snížené přijímání či odmítání potravy.
Bulimie- nadměrná konzumace dosažitelných pokrmů (následována často zvracením – srov. menální bulimie).

Poruchy pudu sebezáchovy
Sem patří sebevražda a sebevražedné jednání a automutilace, tedy sebepoškození.

Poruchy pohlavního pudu představují obsáhlé kapitoly z oblasti sexuologie. Projevují se změnou intenzity či zaměření, nebo odchylným způsobem sex. upokojování.

Projevy poruch rodičovského pudu lze spatřovat v nezájmu o potomstvo, zanedbávání či týrání dětí.

71
Q

Poruchy vůle

A

Abulie
Hypobulie
Hyperbulie

72
Q

Abulie

A

znamená ztrátu vůle, neschopnost cokoli chtít a o něco usilovat.

73
Q

Hypobulie

A

snížení volních činností (vůle)

74
Q

Kvantitatívni poruchy psychomotoriky

A
  • psychokinetický útlum (hypokineza): ochuzení a zpomalení pohybových projevů, snížení
    spontaneity
  • psychokinetická excitace (hyperkineza): zvýšená aktivita psychomotorických funkcí,
    zvýšená vzrušivost, neklid, agitovanost
75
Q

Kvalitativní poruchy psychomotoriky
(označované též jako parakinetické či katatonní)

A

Příznaky bývají velmi specifické, u parakinéz bývá disociace mezi pohybovým jevem a duševní
činností, pohyby se stávají pro okolí nepochopitelné a nesrozumitelné.

76
Q

Katatonní hyperkineza

A

neúčelné stereotypie, neklid, bezcílnost, nemotivovaná impulsivita

Objevují se pohybové stereotypie, povelová automacie, automatické napodobování mimiky, pohybů, opakování slov

Projev působí někdy až strojově

77
Q

Katonomní akineza

A

má charakter většinou anomálního postoje, polohy, držení těla

Typickými příznaky jsou nástavy, kdy postižený zůstává v nepřirozených navozených polohách

Často se objevuje mutismus (výpad řeči), pasivní negativismus, jindy bizardní obřady, rituály, manýrování

78
Q

Katatonní stupor

A

Při katatonním stuporu setrvává nemocný extrémně dlouho bez pohybu v jedné poloze

79
Q

Několik obecných poznámek k poruchám osobnosti

A

Globální poruchy osobnosti se projevují celkovým postižením psychiky jedince

Globální snížení úrovně osobnosti - degradace osobnosti
porucha nejvýraznější v oblasti sociálních vztahů - depravaci osobnosti (např. u chronických alkoholiků)
postižení zejména v oblasti intelektových funkcí - deterioraci osobnosti

Pro specifické poruchy osobnosti je charakteristické, že ve srovnání se zdravými, „normálními“ osobami jsou jejich některé vlastnosti přebujelé a jiné nedostatečně vyvinuté.

Složky jejich osobností jsou nevyvážené a jejich projevy trpí často okolí i ony samy. Takovéto osobnosti se nazývaly psychopatické.

Pokud je porucha či nevyváženost osobnosti pouze mírného stupně, kdy je osobnost některými vlastnostmi nápadná, avšak normě ještě nepříliš vzdálená, pak lze mluvit o osobnosti akcentované, případně anomální.

Mezi specifické poruchy osobnosti patří poruchy osobnosti paranoidní, schizoidní, dissociální, emočně nestabilní, hraniční, histrionská, anankastická, anxiosní, závislá a některé další…

Tyto poruchy tvoří dle klasifikace nemocí samostatné nozologické jednotky (jednotky nemocí) a jsou předmětem zájmu oboru speciální psychiatrie.

80
Q

Zvláštní projevy vnímání (nejedná se o patologii!):

A

Eidetismus - schopnost navozovat představy, které získávají intenzitu a živost skutečného vjemu.

Paobrazy - vjemy, které přetrvávají v době, kdy vyvolávající podnět již nepůsobí.

Pareidolie - schopnost z nepřesně ohraničených počitků vytvářet jasné vjemy /podíl fantazie/.

81
Q

Projev zástavy myšlenkového toku

A
  • záraz myšlení
82
Q

Nepravé iluze – pseudoiluze

A

Stavy kdy postižený je přesvědčen o nereálnosti a klamnosti svých iluzorních vjemů (tedy když si jejich nereálnost uvědomuje)

83
Q

Poruchy nalad ve smyslu -

A

Nálada je pokleslá, subdepresivní, depresivní. Charakterizována smutkem, lítostí, ztrátou schopnosti
prožitků radosti (anhedonie), ztrátou vyhlídek, pocity nedostatečnosti. Je-li výrazně v popředí napětí
a úzkostnost, pak hovoříme o náladě anxiosní. Dle převažujících charakteristických znaků lze
hovořit též o náladě bezradné, případně apatické.

84
Q

Poruchy nalad ve zmyslu +

A

Nálada může být zvýšená, tedy dle stupně zvýšení popisujeme náladu jako nadnesenou, euforickou, hypomanickou, manickou až exstatickou.

Zvláštní formou je nálada rezonantní, charakterizována zvýšeným povzneseným sebehodnocením, avšak nevlídností, dráždivostí, často zlobnými reakcemi.

Je-li intenzita mírnější, lze hovořit o rozladě (dysforii) či morozitě.

85
Q

Hyperprosexie

A

zvýšení pozornosti

86
Q

Labilní pozornost / dekoncentrace pozornosti

A

je pokud se pozornost neúčelně přesouvá a těká

87
Q

Pudy

A

vrozené, vývojově staré a druhově specifické reakce na podněty
mají charakter stereotypů.
jejich nejnižší formy bez individuální variability se nazývají instinkty

88
Q

Vůle

A

osobnostní vlastnost, která cílevědomě reguluje vlastní činnost

89
Q

Hyperbulie

A

zintenzivnění (realizace nápadů bez rozmyslu)
(vůle)

90
Q

Inteligence

A

soubor schopností umožňující orientovat se v situacích
Pri posuzování vzájemných vztahů a souvislostí
Schopnost řešit tvořivě různé i zcela nové úkoly na základě zpracovaných informací

Inteligence je nejčastěji vyjadřována inteligenčním kvocientem IQ.
Nízké IQ je spojeno buď s mentální retardací nebo s demencí.

PSYCHOLOGY_1 (8 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions