slovotvorba (teorie)

Question 1

Slovotvorbou označujeme:

Answer 1

1. lingvistickou disciplínu
2. předmět této disciplíny, tzn. tvoření slov ve smyslu procesuálním, dynamickém x výsledek slovotvorných procesů, tedy utvářenost slov

Question 2

Proč je slovotvorba důležitá?

Answer 2

je to nejdůležitější zdroj rozšiřování slovní zásoby

Question 3

Centrem slovotvorby jsou jaká slova?

Answer 3

slova plnovýznamová

Question 4

Hledisko genetické ve slovotvorbě představuje…

Answer 4

…proces tvoření slov na základě již existujících z hlediska způsobů, postupů, prostředků a podmínek

Question 5

Hledisko funkční ve slovotvorbě představuje…

Answer 5

…formu, významy a fungování výsledků těchto procesů

Question 6

Nová slova se tvoří ze slov existujících. Ta mohou být slovotvorně ________ nebo ________.

Answer 6

slovotvorně neutvořená (značková, nemotivovaná: kůň) x utvořená (popisná: koňský, koníček)

Question 7

Slovo, ze kterého je utvořené (fundované) slovo bezprostředně utvořeno, je jedno slovo

Answer 7

základové (fundující)

Question 8

Základová a utvořená slova jsou vázána dvěma slovotvornými vztahy. Jakými?

Answer 8

• formálním (v případě fundace; jedno slovo se zakládá na druhém)
• významovým (v případě motivace; jedno slovo odkazuje na význam druhého)

Question 9

Může být fundace a motivace oboustranná?

Answer 9

ano, v případě, že není zcela zřetelná směr a nelze jej určit jednoznačně (soudce < soud, soudce < soudit)

Question 10

Slova zakládající se na společném fundujícím slově tvoří…

Answer 10

…slovotvorné řady a svazky

Question 11

Skupina slov vázaných společným vztahem fundace (primární slovo základové a všechny na něm bezprostředně založená slova) mající tedy stejný kořen se nazývá…

Answer 11

…slovotvorné hnízdo nebo slovní čeleď (seno > senný > seník > seníkový)

Question 12

Ve slovní čeledi bývají zastoupeny…

Answer 12

…slovotvorné řasy a slovotvorné svazky
- slovotvornou řadu tvoří slova spjatá (opakovaným) lineárním (stejnosměrným) vztahem fundace (slunce > sluneční > slunečně)
- slovotvorný svazek je souhrn fundovaných jedním slovem (sluneční > slunečně, slunečník, protisluneční)

Question 13

Jak nazýváme část slova společnou pro utvořené a základové slovo?

Answer 13

slovotvorný základ

Question 14

Jak nazýváme všechny (formální) odlišnosti mezi slovy?

Answer 14

slovotvorný formant

Question 15

Součástí slovotvorného formantu jsou často hláskové změny (alternace). Kde k nim dochází?

Answer 15

zpravidla uvnitř slovotvorného základu nebo na morfematickém švu mezi slovotvorným základem a formantem

Question 16

Hláskové alternace jsou:

Answer 16

• kvalitativní (smÁt se > smÍch; kniHa > kníŽka)
• kvantitavní (lÉto > lEtní; dAr > dÁrek)
• vznikové (světlo > světElný)
• zánikové (pEs > psí)

Question 17

Typy slovotvorných prefixů + příklady:

Answer 17

• totožné s předložkami (v-, za-, od-, při-, po-)
• odlišné (roz-, vy-, pa-, pra-)
• neslabičné (s-, z-, vz-)
• jednoslabičné (u-, na-, před-)
• dvouslabičné (mimo-, proti-)

Question 18

Typy slovotvorných sufixů + příklady:

Answer 18

• neslabičné (-k, -n)
• jednoslabičné (-ík, -tel)
• víceslabičné (-telný, -íček)

Question 19

Pod slovotvorný způsob derivace se řadí:

Answer 19

• prefixace
• sufixace
• transflexe
• kombinované odvozování

Question 20

Tvoření prefixací je tvoření…

Answer 20

přidáním slovotvorného prefixu, slovotvorné prefixy (předpony) stojí před kořenem slova (psát > za-psat, výhoda > ne-výhoda)

Question 21

Tvoření sufixací je tvoření…

Answer 21

přidání slovotvorného sufixu, slovotvorné sufixy (přípony) stojí za kořenem slova, u jmen se bezprostředně připojuje tvarotvorný morfém (deklinační koncovka) (plavat > plav-ec, kámen > kamen-ný)

Question 22

Postfixy jsou sufixy, které…

Answer 22

se připojují až za deklinační koncovku, popř. za osobní koncovky (jaký-si, kdo-koli, jak-koliv)

Question 23

Tvoření transflexí je…

Answer 23

1. tvoření koncovkou (malina > malin-í), běhat > běh-0, pracovat > prác-e)
2. tvoření kmenotvorným sufixem (fax > fax-ova-t, hodit > ház-e-t)

Question 24

Při tvoření sloves kmenotvorným sufixem dochází k jejich…?

Answer 24

imperfektivizaci (zastoupit > zastup-ova-t, kousnout > kous-a-t)

Question 25

Tvoření kombinovaným odvozováním znamená…?

Answer 25

tvoření více afix najednou (připojovány současně před i za kořenem, tj. prefix + slovotvorný sufix, prefix + koncovka)
(koleno > pod-kolen-k-a, moře > zá-moř-í)

Question 26

Odsunutí afixů vyústí v…

Answer 26

…deprefixaci (útes > tes) nebo v desufixaci (krásný > krása) (nebo k resufixaci, tzv. záměně sufixů, např. vousatý > vous-áč)

Question 27

Tvoření kompozicí se dělá na:

Answer 27

1. juxtapozici (spřahování)
2. bezafixální kompozice
3. afixální kompozice

Question 28

Juxtapozice znamená…

Answer 28

…pouhé spojení slov (slovních tvarů skladebných syntagmat) vystupujících ve výpovědi jako samostatné názvy
(zisku chtivý > ziskuchtivý, zemětřesení > zemětřesení)

Question 29

Jak vznikají příslovečné spřežky?

Answer 29

přechodem k derivaci (prefixaci) ve spojování autosémantických a synsémantických slov, nejčastěji jmen s předložkou (zpravidla, potichu)
podobně vznikají i spřežky částicové (naštěstí)

Question 30

Bezafixální kompozice znamená…

Answer 30

…členy složenin se většinou formálně liší od základových slov a jsou spojeny spojovacím morfémem (interfixem)
(sladký + kyselý > sladk-o-kyselý, velký + obchod > velk-o-obchod)

Question 31

Afixální kompozice znamená…

Answer 31

…tvoření kompozicí a derivací zároveň, členy složenin se kombinují s afixy (slovotvornými sufixy, kmenotvornými sufixy nebo koncovkami)
(psát + romány > roman-o-pis-ec, měřit + čas > čas-o-měř-ič)

Question 32

Konverze v češtině představuje pouze

Answer 32

okrajový způsob tvoření slov.

Question 33

Konverze znamená…

Answer 33

přechod z jednoho slovního druhu do jiného bez formálních, afixy vyjádřených změn

Question 34

ustrnutí deklinačního paradigmatu =

Answer 34

přechod ohebného slova k neohebnému slovnímu druhu (ráno, kolem > substantiva na adverbia)

Question 35

změna slovního druhu neohebného slova =

Answer 35

(kolem jako adverbium vs. kolem jako předložka)

Question 36

omezení deklinačního paradigmatu =

Answer 36

k tomu dochází zpravidla na pozadí ustáleného víceslovného pojmenování (vepřový jako adjektivum > vepřové substantivum. N.)
slouží k univerbizaci (vepřové maso > vepřové, konečná zastávka > konečná)

Question 37

Reflexivizace znamená…

Answer 37

tvoření pomocí formantů “se” a “si”, uplatňují se buď samostatně (povídat > povídat si) nebo jako spoluformanty (moudrý > umoudřit se) (reflexivizace + prefixace + transflexe)

Question 38

Univerbizace znamená…

Answer 38

změna víceslovného (ustáleného) pojmenování v jednoslovné (základní škola > základka) (řidičský průkaz > řidičák)
vznikají tak nestandardní slova, příznaková, hovorová, expresivní…

Question 39

Abreviace znamená…

Answer 39

víceslovná pojmenování se zkracují a vznikají tak zkratky (Česká republika > ČR) a zkratková slova (Severočeské tukové závody > Setuza)

Question 40

Jaké zkratky jsou nejčastější?

Answer 40

iniciálové (vznikají z iniciál původních víceslovných názvů, zapisují se velkými písmeny bez teček)

Question 41

Iniciálovou zkratku nazýváme…

Answer 41

akronym

Question 42

Slova se tvoří, když je potřeba něco _________, jejich základní funkce je tedy _______________.

Answer 42

pojmenovat, pojmenovací

Question 43

Při procesu pojmenování vznikají spojením slovotvorného základu a slovotvorného formantu…

Answer 43

nová (motivovaná) slova

Question 44

Podle povahy významového vztahu motivovaných slov k slovům základovým se rozlišují tyto typy:

Answer 44

• mutace
• modifikace
• transpozice

Question 45

Co je mutace?

Answer 45

podstatná významová změna
(srov. závodit x závodník = závodník je člověk, který závodí; závodit je činnost)

Question 46

Co je modifikace?

Answer 46

mírná obměna původního významu motivujícího slova
(srov. závodník x závodnice = obě tato slova pojmenovávají osoby, které závodí, mění se pouze rod)

Question 47

Co je to transpozice?

Answer 47

motivované slovo význam zcela zachovává, vyjadřuje ho pouze jiným slovním druhem než slovo motivující
(závodit x závod = obě slova pojmenovávají děj)