slovotvorba (praktičtější; popis slovotvorného systému) Flashcards

1
Q

Jak se v češtině tvoří podstatná jména odvozováním?

A

od jiných podstatných jmen, od přídavných jmen a od sloves, a to sufixací, popř. kombinovaným odvozováním a transflexí)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Co podstatní jména nejčastěji pojmenovávají?

A
  • osoby, popř. jiné živé bytosti jako činitele děje (činitelská jména)
  • osoby popř. jiné živé bytosti podle předmětu, kterým se zabývají, k němuž jsou v činném vztahu (konatelská jména)
  • prostředky k činnosti
  • výsledky a předměty děje
  • osoby, zvířata a věci podle své vlastnosti (jména nositelů vlastností)
  • osoby, zvířata a věci podle své příslušnosti (k místu, celku, akci), podle podobnosti s jiným jevem apod.
  • místa, kde se něco nachází, děje, apod.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Jaký je rozdíl mezi činitelskými a konatelskými jmény?

A

činitelská jména pojmenovávají osoby jako činitele děje, konatelská pojmenovávají bytosti podle předmětu, kterým se zabývají, k němuž jsou v činném vztahu
(př. učitel x novinář; mluvčí x zedník)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Jakými sufixy se tvoří činitelská jména?

A

-tel, -č, -ce, -čí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jakými sufixy se tvoří konatelská jména?

A

-ář/ař, -ník/-ovník, -ák, -ista

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jakými sufixy tvoříme prostředky k činnosti?

A

-dlo, -tko-, -ivo, -č (plavidlo, razítko, léčivo, kráječ)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jakými sufixy tvoříme výsledky a předměty děje?

A

-ek, -a-, -ík, -ka, -ina (výrobek, obruba, balík, zkratka, zavařenina)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jakými sufixy tvoříme osoby, zvířata, věci podle své vlastnosti (jména nositelů vlastností)?

A

-ec, -ík, -ák, -án, -áč (slepec, malík, blonďák, velikán, roháč)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jakými sufixy tvoříme osoby, zvířata, věci podle své příslušnosti (k místu, celku, akci), podle podobnosti s jiným jevem…?

A

-an, -ec, -ík, -ák, -ovec (ostrovan, cizinec, straník, vlčák, zemanovec)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Jakými sufixy tvoříme místa, kde se něco nachází, děje…?

A
  • iště/-oviště, -na/árna, -ice (naleziště, čekárna, nemocnice)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Mimo jiné se tak tvoří názvy:

A
  • hromadné
  • zdrobnělé
  • přechýlené
  • mláďat
  • dějů
  • vlastností a stavů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jakými sufixy tvoříme názvy hromadné?

A
  • stvo/-ctvo, -(ov)í, -ina (ptactvo, listí, houština)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jakými sufixy tvoříme názvy zdrobnělé?

A
  • ek, -eček, -íček, -ka, -ička, -ečka, -ko, -ečko, -íčko (kousek, dědeček, lvíček, zahrádka)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Jakými sufixy tvoříme názvy předchýlené?

A

-ka, -yně/-kyně, -ice (návrhářka, poslankyně, číšnice)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jakými sufixy tvoříme názvy mláďat?

A

-e/-ě, -íče (slůně, lvíče)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jakými sufixy tvoříme názvy dějů?

A

-í, -á, -bá, -0, -a (zpívání, házení, plavba, běh, zkáza)

17
Q

Jakými sufixy tvoříme názvy vlastností a stavů?

A

-ost, -ota, -ství/-ctví, -(ov)ina (vlídnost, bratrství, švejkovina)

18
Q

Jak se tvoří substantiva odvozováním?

A

převážně bezafixální nebo afixální kompozicí, spřežky jsou zastoupeny méně

19
Q

Složeniny pojmenovávají:

A
  • osoby (krasobruslař, horolezec)
  • zvířata (lýkožrout, myšilov)
  • prostředky (elektroměr, kávovar)
  • nositelé vlastností (libozvuk, starověk)
  • místa (pivovar, tělocvična)
  • děje a jejich výsledky (chvalozpěv, sebeklam)
20
Q

Jak se v češtině tvoří přídavná jména odvozováním?

A

nejčastěji od podstatných a přídavných jmen, sloves a od příslovcí, a to sufixací, méně často kombinovaným odvozováním a transflexí

21
Q

Přídavná jména tvořená odvozováním pojmenovávají zejména:

A
  • vztah v širokém smyslu, příslušnost, přivlastňování, původ
  • podobnost
  • charakteristický nebo v hojné míře vyskytující se vnější znak nebo vnitřní vlastnost
  • zesílení, zvětšení nebo zeslabení, zmenšení základní vlastnosti
  • děj jako vlastnost nebo stav
  • náchylnost, schopnost, sklon k určitému ději
  • možnost vykonání děje
  • účel, k němuž je něco určeno
22
Q

Jakými sufixy tvoříme vztah v širokém smyslu, příslušnost, přivlastňování, původ?

A

-ský/-cký, -ní, -í, -ův, -in, -ný, -ový (horský, vesnický, sluneční)

23
Q

Jakými sufixy tvoříme podobnosti?

A

-itý, -ovitý, -atý (vejčitý, spirálovitý)

24
Q

Jakými sufixy tvoříme charakteristický nebo v hojné míře se vyskytující vnější znak nebo vnitřní vlastnost?

A

-atý, -natý, -ovatý, -itý, -ovitý, -ivý, -livý (rohatý, jehličnatý, pihovatý)

25
Q

Jakými sufixy tvoříme zesílení, zvětšení nebo zeslabení, zmenšení základních vlastností?

A

-ánský, -ičký, -oučký (velikánský, kratičký, lehoučký)

26
Q

Jakými sufixy tvoříme děj jako vlastnost nebo stav?

A

-í, -ý (vezoucí, prosluněný, prasklý)

27
Q

Jakými sufixy tvoříme náchylnost, schopnost, sklon k určitému ději?

A

-ačný, -avý, -ivý, -livý (vychloubačný, hádavý)

28
Q

Jakými sufixy tvoříme možnost vykonání děje?

A

-telný, -itelný, -ný (uskutečnitelný, viditelný)

29
Q

Jakými sufixy tvoříme účel, k němuž je něco určeno?

A

-cí, -icí (mycí, pečicí)

30
Q

Jak v češtině tvoříme přídavná jména skládáním?

A

bezafixální nebo axifální kompozicí, spřežky jsou však mezi nimi také zastoupeny (podivuhodný, ziskuchtivý)

31
Q

Co pojmenovávají složeniny přídavných jmen?

A
  • vlastnosti založené na vnějším nebo vnitřním znaku (modrooký, chudokrevný)
  • přináležitost (středoškolský, jihočeský)
  • vlastnosti založené na ději a substancích/okolnostech s ním spojených (blahopřejný, dobročinný)
  • kombinaci a koexistenci dvou a více vlastností (modrobílý, sladkokyselý)
32
Q

Jak se v češtině tvoří slovesa?

A

především z podstatných jmen a přídavných jmen a dalších sloves, popř. z příslovcí

33
Q

Funkci slovotvorného formantu plní u sloves většinou…

A

infinitivní kmenotvorný sufix (-nou-, -e/-ě, -i-, -a-, -ova-)

34
Q

Na rozdíl od jmen v případě sloves často dochází k tvoření (čistě)

A

předponové (při změně slovního významu základových sloves dochází zároveň ke změně vidu, např. psát > vypsat, ne vždy však nutně, např. dát > prodat)

35
Q

Slovesa pojmenovávají rozmanité stavy, děje, procesy…

A
  • být se, stát se něčím, někým (kralovat, zedničit, zbláznit se)
  • mít něco (žíznit, večeřet)
  • vytvářet něco (zdít, hnízdit)
  • opatřovat něčím (lakovat, solit)
  • užívat něco jako prostředek (sáňkovat, brzdit)
  • být, stávat se nějakým (churavět, červenat)
  • činit nějakým (rovnat, krášlit)
36
Q

Běžné je odvozování sloves (často kombinovaným tvořením) při vyjařování různých aspektů dějů, jako jsou např jejich:

A
  • fáze a opakování (vyběhnout, zapálit)
  • rozměr a trvání (rýpnout, hvízdnout)
  • míra (nalomit, poponést)
37
Q

Jak se v češtině tvoří příslovce?

A

pomocí přídavných jmen, poměrně malá část pak od podstatných jmen (a jejich předložkových vazeb)
vedle odvozování (sufixace a kom.) se uplatňuje i konverze

38
Q

Utvořená příslovce pojmenovávají zejména:

A
  • způsob, míru, zřetel děje (vzorně, velice, morfologicky)
  • časové a místní okolnosti (kvečeru, občas, odnedávna)
  • stav (čisto, smutno, draho)