otázky 4-6 Flashcards

Question

antonyma

Answer 1

antonyma (opozita) - Založena na protikladnosti (opačnosti) významu - Jedno slovo může mít i více antonym, které jsou pak vzájemně synonymní (Bohatství – chudoba, bída, nouze)

Answer 2

hyperonyma a hyponyma - Slova významově nadřazená (hyperonyma) a slova významově podřazená (hyponyma) - určována na základě významového obsahu a rozsahu (Nábytek – stul, židle, postel)

Answer 3

frazeologie - Základní jednotka – frazeologismy = ustálená víceslovná pojmenování s přeneseným významem - (Vzít nohy na ramena, mít hlavu v oblacích) - patří sem i ustálené slovesné vazby a větné frazeologismy: Rčení (dělat z komára velblouda), Pořekadla (Dočkej času, jako husa klasu), Přísloví (Kdo se bojí, nesmí do lesa), Pranostiky (Lucie noci upije, ale dne nepřidá)

Answer 4

slovní zásoba - tvoří základní složku každého jazyka (druhou složkou je mluvnice). - soubor všech slov a slovních spojení v jednom jazyce nebo která v daném jazyce zná jedinec - Označujeme-li jazyk jako systém, pak je slov. zásoba součástí tohoto systému (označována jako lexikální rovina)

Answer 5

aktivní slov. zás. - patří sem slova, které používá jedinec při psaném a mluveném projevu (3 - 10. tisíc) pasivní slov. zás. - člověk slovům rozumí, ale sám je nepoužívá (50 tis.)

Answer 6

žáci je interpretují (zabývají sémantickým významem těchto ustálených spojení a analyzují vztah slova a frazému, jelikož charakter jednotlivých slov se ve frazému často vytrácí (např. křížem krážem). - porovnat vyjádření určitého jevu v běžném vyjádření a pomocí frazému (např. je vychytralý - je jako liška). - pátrat po různých variantách frazému, shromažďovat je (např. dle příslušnosti k určitým oblastem) či třídit frazémy dle různých kritérií (např. podle komunikačních oblastí, ve kterých se užívají). - některá přísloví a pořekadla jsou rytmizovaná a rýmovaná → vede ke snazšímu zapamatování

Answer 7

● umělecká a umělecko.estetická - doplnění textu, estetika ● poznávací - pro nejmenší ● výchovně-vzdělávací - životní a přírodní tématika ● mravní a sociálně-výchovná - dobro a zlo ● rekreační - jde o zážitek, uvolnění

Answer 8

● žánr populární literatury, i když tematická škála je široká ● původně komické obrázkové pásy (comic-strips) ● dnes obrázkový kreslený seriál, dominantní vizuální vjem ● vypráví příběh zejména obrazem, zhuštěný text je umístěn v bublinách (existují také formy bez textu nebo s textem pod obrázky) ● základní, rysem je stálá charakteristika jednajících hrdinů a pravidelné publikování v tisku, včetně důležitého komerčního boje o přízeň čtenářů ● spojuje výtvarné umění (kresba), literární umění (text) a filmové umění (fázování pohybu)

Answer 9

Historie komiksů: ● počátky žánru vycházejí z tradice výtvarné karikatury, narativních postupů jarmarečních kramářských písní a knížek lidového čtení ● spojeno se společensko-průmyslovým rozvojem USA ● 1896 se v NewYorském deníku objevil The Yellow Kid od Richarda Outcaulda (hrdina byl holohlavý ušatý irský klučina oblečený v zažloutlé noční košili) ● za iniciátora žánru je považován Němec Wilhelm Busch - Max Amoritz (O dvou uličnících) ● vznikali noví hrdinové: Kocour Felix (Pat Sullivan), Mickey Mouse (Walt Disney), Pepek námořník (E. C. Segar) ● v době válečné se objevily propagandistické seríály s fašistickou ideologií ● v poválečném období se žánr nově formoval směrem k závažnosti výpovědi (autobiografie, parodie, postavy klasického kulturního odkazu) ● v socialistické éře byl komiks považován za buržoázní brak (vydávání pozastavováno) ● od 50. let 20. stol. v západoevropských zemích komiks analyzován i z hlediska didaktického využití jako podpůrný prostředek četby

Answer 10

meziválečné období ● podle amerických a francouzských předloh ● Josef Lada: ○ v nedělní příloze Českého slova (ve Slovíčku) uvedl kreslený seriál Švejkovy osudy (1923-1924) ○ ve 20. letech vydal Šprýmovné kousky Františka Vovíska a kozla Bobeše, Dobrodružství Tondy Čutala ● stále více se objevovaly původní kreslené seriály v časopisech pro děti (Malý čtenář, Punťa, Kašpárkovy noviny) ● Hermína Týrlová a R. A. Klapač: Příběhy o Punťovi ● Ondřej Sekora ○ Kuře Napipi ○ Ferda Mravenec (začal vycházet v Dětském koutku Lidových novin, inspirace od Disneyho) - podle námětu natočila H. Týrlová 1. loutkový film ○ Kousky mládence Ferdy Mravence (v Mateřídoušce) ● Jaroslav Foglar a Jan Fischer ○ Rychlé šípy (v Mladém hlasateli a v časopise Vpřed) ○ zakladatelský význam v historii českého komiksu konec 50. let - 60. léta ● komiksy vycházejí v časopisech ● Pionýr, ABC - Šestka z Hradební, Emil Robot, Strážci ● Mateřídouška - Kocour Vavřinec a jeho přátelé (Z. K. Slabý a D. Lhotová, kresba V. Faltová) ● Čtyřlístek - další komiksy: Polda a Olda (p. Chvojka, J. Malák), Anča a Pepík (L. Lomová) ● podobu poválečného komiksu ovlivnil i K. Saudek 80. léta ● řada seriálových časopisů pro starší dětské čtenáře, většina však brzy zanikla ● K. Saudek - Modrá rokle ● M. Čermák - Chata v jezerní kotlině ● J. Štěpánek - Válka s mloky, Strašidlo Cantervillské 90. léta ● rozvíjel se teoretický zájem o komiks ● otevřené publikační možnosti neodhadly čtenářskou poptávku ● udržely se seriály z dílny W. Disneyho, francouzský Pif, Asterix ● největší obliby dosáhl Garfield (J. Davies), vydává ho nakladatelství Crew ● úspěch zaznamenal komiks o holocaustu Maus, příběh očitého svědka (A. Spiegelman) ● k závažným společenským tématům spěje i český komiks Bílý potok (J. Rudiš a Jaromír

Answer 11

● jeden z integrovaných žánrů LPMD, obdobně jako komiks a obrázkový seriál, ke kterým má blízkou vazbu ● charakterizuje ji rozsah a vzájemný poměr textu a ilustrace s přihlédnutím k jejich komunikačnímu rozměru ● žánrové hledisko bývá zohledněno pouze jako pomocné (může to být pohádková kniha, uměleckonaučná, kniha básnických textů, příběhy s dětským či zvířecím hrdinou…) ● chápána jako jeden z žánrů literatury pro předčtenáře (1-8 let) ● vzájemné prostupování literární a výtvarné roviny je vlastní nejen bilderbuchům ale také leporelům a knižním hračkám ● písmo vstupuje do kontextu roviny jako organický výtvarný prvek

Answer 12

charakteristické rysy: ○ redukovanost textové části ○ dominantní ilustrace ○ zachování převahy ilustrací nad textem (poměr min. 3:1) ○ nevelký rozsah (optimálně do 50 stran)

Answer 13

vývoj obrázkové knihy ● vyvíjí se od počátků LPMD ● typologické vymezení pojmu “obrázková kniha” je záležitostí 2. pol. 80. let 20. tol. ● vznik a vývoj české obrázkové knihy úzce souvisí s vývojem české ilustrované knihy pro děti obecně 2. po. 19. stol. ● jako jeden z prvních předjímá specifický typ obrázkové knihy pro děti J. A. Komenský (Orbis Pictus) ● na něj navázal František Doucha (např. Pestré kvítí, Krůpěje) ● vývoj obrázkové knihy ovlivňovala práce výtvarníků: Mikoláš Aleš - Alšův slabikář ● vliv měli i němečtí ilustrátoři: Adolf Menzel, Ludwik Richter, Karel Frohlich, Wilhelm Busch poč. 20. stol. ● zvyšování umělecké podoby knih jejich celkovým výtvarným zpracováním(iniciály, rámcování stran…) ● Vojtěch Preissig (Broučci od Karafiáta) ● Adolf Kašpar (Kytice z lidového básnictva od Bartoše) ● Artuš Scheiner (Pohádky B. Němcové a K. J. Erbena) ■ obrázkový seriál O Kulihráškovi - předchůdce českého komiksu 20. - 30. léta ● ilustrace přestává být doprovodem textu a stává se jeho rovnocennou složkou ● k podobě české obrázkové knihy pro děti v širším slova smyslu přispěli i ti umělci, jejichž kresby, grafiky a malba se staly součástí literárních děl pro děti (pastely Josefa Čapka, skici Adolfa Zábranského a malby Karla Svolinského) meziválečné období ● Josef Lada - Říkadla (lidový ráz ilustrací, obraz českého venkova), Abeceda 30. - 40. léta ● Ondřej Sekora - kreslené seriály v Dětském koutku Lidových novin (Ferda Mravenec, Ferda Mravenec v cizích službách, Ferda v mraveništi, Kuře Napipi, Trampoty brouka Pytlíka…) ● Věra Faltová, Dagmar Lhotová a Z. K. Slabý - O kocouru Vavřincovi ● Miloš Nesvadba, Jiří Kalousek 60. - 70- léta ● typická tvorbou spjatou s mimořádnými ilustrátorskými osobnostmi: ● Jiří Trnka - Medaile H. Ch. Andersena 1992 za il. spráci ○ Zahrada (vlastní autorská kniha) ○ Hrubínovi pohádky a verše ○ Nezvalova tvorba ● Květa Pacovská - Medaile H. Ch. Andersena 1992 za il. spráci ● Jiří Šalamoun, Miloslav Jágr, Radek Pilař, Helena Zmatlíková ● Jan Kudláček ● Milena Lukešová - Holčička a déšť, Jakub a babí léto, Bílá zima 80. léta ● variování známých témat a využívání osvědčených postupů ● Olga Čechová - Sedm pádů ● Václav Čtvrtek a Gabriela Dubská - Pohádka o ptáku Klabizňákovi ● Adolf Born - tvořil již od 60. let a jeho tvorba je rozsáhlá, spjata s časopisem Sluníčko, kde spolu se Svatoplukem Hrnčířem vytvářeli komiks Cour a Courek ○ Mach a Šebestová, Kocour v botách 90. léta ● formou literárních návratů ● Štěpán Zavřel - Pohádkový dědeček

Answer 14

MOŽNOSTI PRÁCE S ILUSTRACÍ ● známá ilustrace - vytvoření příběhu k ní ● popis ilustrace, kdo je na obrázku, kde jsou, co se tam děje ● motivace ke čtení text (o čem asi text bude, co se tam asi odehrává atd.) ● najdi místo v textu, které je zachyceno ilustrací ● vyprávěj tu část děje, která je zachycena na ilustraci (před ní/po ní) ● souvisí daná ilustrace s textem? ● odpovídá tvá představa ilustrátorově? (nepředstavoval si danou postavu jinak) ● vytváření vlastní ilustrace k přečtenému textu a následná diskuze o vytvořené ilustraci žákem a ilustrátorem (jak se liší atd.)

Answer 15

prostěsdělovací řečnický odborný publicistický umělecký administrativní

Answer 16

● Každodenní komunikace ● Projevuje se spontánnost, nepřipravenost na situaci, osobní rysy jednotlivých účastníků, ● Funkce: kontaktová a věcně informační ● Sdělení jsou mluvená (prosté sdělení), psaná (soukromý e-mail, dopis) ● Komunikace neveřejná, často pomocí dialogu ● Různé útvary národního jazyka – hovorová, obecná čeština či dialekt ● V osobním kontaktu ● Kontaktové prostředky (ty, hele) ● Vycpávková slova (prostě, takže) ● Ukazovací zájmena (ty) ● slangismy ● neverbální prostředky (gesta,

Answer 17

● věcné projevy při významných společenských událostech, v rodinném kruhu ● produktor se snaží posluchače ovlivnit, přesvědčit, poučit je, získat je pro nějakou myšlenku ● funkce: přesvědčovací, propagační, získávací a informační ● sdělení mluvená, veřejná a předem připravená ● prostředky spisovné češtiny, někdy i knižní výrazy, ale také hovorové výrazy ● řečnické otázky, fráze, citáty ● neverbální prostředky

Answer 18

● výkladový postup, pro laiky i úvahový postup (používá se přesvědčovací funkce) ● odporné publikace, časopisy, příručky, učebnice ● záměrem produktora je předat přesné informace a poučit tak příjemce ● dělení dle stupně odbornosti: ● vědecký (teoretický) – určen odborníkům ● prakticky odborný – aplikuje poznatky z praxe ● populárně-naučný – určen pro laiky ● funkce: esteticky sdělná ● primární psaná, sekundárně mluvená, vždy však veřejná ● pro přehlednost bývá rozdělen na menší části (kapitoly, oddíly, odstavce), také závorky, poznámky, různé styly a typy písma, grafy, tabulky, schémata ● prostředky neutrální spisovné češtiny, knižní prvky, citace ● terminologie – často mezinárodní, ale také česká ● složitější větná stavba, textová kompozice

Answer 19

4. Umělecký ● oblast umělecké literatury ● snaha působit na city, estetický dojem, výrazně se projevuje osobnost autora ● funkce: esteticky sdělná ● sdělení psaná, veřejné, někdy určena ke zvukové realizaci (drama) ● autor může použít kterýkoliv z útvarů ● výrazy knižní, neutrální, nespisovné, poetismy, fráze, nečekaná slovní spojení

Answer 20

● informativní oblast a komunikace úředního styku ● komunikátor je zaměřen na fakta, ale zároveň ovlivňuje a řídí činnost příjemce ● sdělení jsou odosobněná – produktor často jedná jménem úřady, firmy nebo s nimi komunikuje ● funkce: řídící (nařízení, zákony), správní (žádost, protokol), odborně sdělná (zpráva, úřední dopis) ● sdělení psaná, veřejná, připravená ● neutrální spisovná čeština, termíny, knižní výrazy, ustálené obraty ● ve zvýšené míře se používá trpný rod a množné číslo (naše nabídka, předpokládáme,…)

Answer 21

● oblast sdělovacích prostředků – snaha zapůsobit na co nejširší okruh příjemců, informovat je o aktuálním dění, ale také ovlivnit jejich názory ● dělení: ● zpravodajské – podávání hlavně informací (zprávy) ● analytické – přinášejí další fakta, hodnotí je (komentář) ● beletristické – mají některé prvky umělecké (črta) ● funkce: přesvědčovací, informační, získávací, sdělná ● forma psaná i mluvená, ale vždy veřejná a především připravená ● neutrální spisovná čeština s výjimkou beletristické ● obratná pojmenování, aktualizovaná vyjádření, neologismy, publicismy, ale i slangismy shodné přívlastky (házenkářský bronz) ● periodický tisk (noviny,

Answer 22

informační, popisný, vypravěcí, úvahový/výkladový,

Answer 23

● Tento postup je považován za nejjednodušší. ● Fakta o tom, co se kdy a kde stalo, prostě konstatuje (nevysvětluje), třeba jen formou výčtu. ● Uplatňuje se zejména funkčím stylu prostěsdělovacím (zpráva, dopis, oznámení), administrativním (žádost), publicistickém (zpráva, reklama). ○ zpráva ○ oznámení

Answer 24

2. Popisný / deskriptivní ● Zachycuje znaky a rysy skutečnosti (věci, osoby, zvířete nebo jiného jevu), často formou výčtu. ● Zvláštním druhem popisu je charakteristika, která vystihuje vnitřní znaky osoby výčtem jejích vlastností – charakteristika přímá nebo příkladem jednání a chování – charakteristika nepřímá. ● Uplatňuje se v odborném, uměleckém a prostěsdělovacím stylu. ● slohové útvary: ○ popis - popisuje rysy a vlastnosti předmětů, jevů, bytostí atd., nespočívá jen v popisu, ale může jim dát i konkrétní místo v popisovaném celku, postupuje běžně nějakým směrem v popisu (zdola nahoru, naopak, zepředu dozadu atd.)může být statický (popis objektů, věcí) nebo dynamický (popis události), specifický je popis pracovního postupu, který se probírá i na 1. stupni a jde o návod nějaké činnosti (většinou recept) ○ charakteristika - je druh popisu vlastní osoby, popisuje také vztahy člověka k přírodě, k práci, ostatním lidem, měla by člověka vystihnout po všech stránkách, nejen vzhledových jako popis. Může být přímá (přímé zachycování vlastností), nebo nepřímá (všímá si reakcí v určitých situací a na základě toho popisuje člověka)

Answer 25

Vyprávěcí / narativní ● Podává průběh jedinečného děje. ● Má dějovou lini od zápletky k vyvrcholení a rozuzlení děje. ● Úsilí o zajímavost, napětí, názornost, pestrost. ● Práce s dějovými prvky (zachování sledu událostí nebo retrospektiva, použití rámce). ● Můžeme ho nalézt především ve funkčním stylu prostěsdělovacím a uměleckém, příp. i v publicistickém. ● slohový útvar: ○ vypravování - nejstarší a stylisticky velmi bohatý útvar, může být psané i mluvené, připravené i nepřipravené, monologické nebo dialogické. Střídá se u něj přímá řeč s nepřímou, popř. polopřímou. Cílem je vyvolat představu vypravovaného děje a vzbudit v adresátovi dokonalý citový prožitek. Na 1. stupni zejména k rozvoji fantazie a komunikačních popř. písemných schopností dítěte. Dochází k rozvoji jazyka, důležité, aby děti četli knihy, jinak nezískají tak bohatou slovní zásobu.

Answer 26

Výkladový a z něj vyvinutý úvahový (někdy rozlišen, někdy spojen) ● Výkladový postup vysvětluje podstaty jevu (nejen vnější znaky, ale i vnitřní vztahy, souvislosti, příčinné jevy) ● Úvahový vyjadřuje názory autora, zamyšlení, hodnocení, srovnávání, vyvozování logických závěrů.Subjektivně hodnotí (city a postoje). ● Zejména ve funkčním stylu odborném a publicistickém. ● Pomezním slohovým útvarem je esej. ● slohový útvar (odborný FS): ○ pojednání - v mluvené podobě označován jako přednáška. Předpokládá se odborné zaměření adresáta, protože se ardesátorovi sdělují často nové informace a poznatky z určitého oboru. Ve smyslu tvorby se s tím děti nesetkají, max od nás jako učitelů, popř. když se nějaké dítě o něco zajímá, může mít přehled i z pojednání o dané věci - např. nové poznatky o Vesmíru atd. ○ výklad - jako pojednání, ale má více popularizační charakter, protože popularizuje výsledky vědeckého zkoumání. Nepřináší nová fakta do vědeckého poznání, jen zprostředkovává dosavadní poznání. ○ referát - nepřináší jen nové odborné informace, ale doplňuje je i o hodnocení a kritický postoj (je subjektivnější) - na 1. stupni pouze prvky referátu na přírodovědné nebo vlastivědné úrovni. ○ úvaha - vlastní názor na nějakou věc (událost). Zanesení myšlenek autora. U dětí zjednodušené prvky úvahy, kde je učíme argumentovat a sepsat vlastní názor např. po zhlédnutí videa apod. smysluplně pár myšlenek na papír, více se setkají až na 2. stupni) ○ esej - dalo by se říct, že jde o uměleckou úvahu.

Answer 27

hlavních témat zahrnují: - Rozmanitost a inkluzivita: Moderní dětská literatura často zdůrazňuje důležitost rozmanitosti a inkluzivity. Autoři se snaží představit dětem postavy z různých kultur, s různými schopnostmi a v různých rodinných konstelacích. - Ochrana životního prostředí: Téma ochrany životního prostředí je stále aktuální. Knihy mohou podněcovat děti k odpovědnému chování vůči přírodě, ekologickému myšlení a uvažování o dopadech lidské činnosti na planetu. - Emoční inteligence: Věnování pozornosti emocionálnímu rozvoji je také běžné téma. Dětská literatura může pomáhat dětem lépe chápat své vlastní emoce a rozvíjet dovednosti související s mezilidskými vztahy. - Technologie a inovace: S rozvojem technologií se v literatuře pro děti objevují příběhy, které zkoumají vliv technologie na každodenní život. Může to zahrnovat dobrodružství s kybernetickými hrdiny nebo příběhy o etických otázkách spojených s moderními technologiemi. - Tvořivost a sebeprosazování: Podporování tvořivosti a schopnosti prosazovat sebe samého jsou klíčové prvky současné literatury. Příběhy o dětech, které objevují svůj talent, překonávají překážky a rozvíjejí se jako jednotlivci, jsou oblíbené. - Důležitost vzdělání: Téma vzdělání a učení se také objevuje v dětské literatuře. Příběhy mohou inspirativně podporovat zvídavost, učení se novým věcem a rozvoj dovedností. - Rodinné vztahy: Příběhy o rodinných vztazích, přátelství a vzájemné podpoře zůstávají tradičním, avšak stále relevantním tématem.

Answer 28

Diskuze ve třídě: Zorganizujte otevřené diskuse ve třídě o tématech, která se objevují v literatuře. Umožněte dětem vyjádřit své názory a pocity. Podnikejte diskuse o citlivých tématech, jako je handicap, stáří nebo smrt, s důrazem na vzájemné respektování názorů. - Třídní projekty: Zorganizujte třídní projekty, ve kterých se děti podílejí na tvorbě vlastních příběhů nebo komiksových stripů, které pojednávají o společenských tématech. Projekty mohou zahrnovat i interakci s místními komunitami nebo organizacemi, které se zabývají konkrétními problémy. - Knižní kroužky: Vytvářejte knižní kroužky, kde se děti setkávají k diskuzím o knihách, které zpracovávají společenské problémy. To může podnítit jejich kritické myšlení a schopnost vyjadřovat vlastní názory. - Besedy s odborníky: Pozvěte odborníky, například pedagogy, sociální pracovníky nebo zástupce neziskových organizací, aby přednášeli nebo vedli besedy na téma dané knihy. To může poskytnout další perspektivu a informace. - Dramatizace Vytvořte divadelní adaptace knihy, která se věnuje společenským problémům. Tímto způsobem mohou děti prožít a lépe porozumět situacím postav. - Otevřený dialog s rodiči: Zapojte rodiče do vzdělávacích aktivit. Můžete pořádat setkání nebo tématické diskuse, které zahrnují i jejich pohled na daná témata.

Answer 29

Větná skladba a její nepravidelnost Větná skladba se zabývá tím, jak jsou věty ve svém obsahu a struktuře uspořádány. Když mluvíme o nepravidelnostech větné skladby, máme na mysli odchylky od standardních gramatických pravidel. Zde jsou některé běžné nepravidelnosti, které mohou ve větné skladbě vzniknout: - Chyby v slovosledu: Často jsou chyby v pořadí slov věty, což může ovlivnit srozumitelnost a gramatiku. Například: "Včera jsem viděl velkého černého psa." vs. "Velkého černého psa jsem viděl včera." - Nesprávná koncovka slov: Chyby v koncovkách slov mohou ovlivnit gramatickou korektnost vět. Například: "Ona ráda hraje na kytara." vs. "Ona ráda hraje na kytaru." - Opuštění nebo přebytek spojek: Někdy lidé opomíjejí spojky nebo je používají nadbytečně. Například: "Mám rád čtení knih, hru na kytaru a hudbu." vs. "Mám rád čtení knih a hru na kytaru a hudbu." - Nesprávná interpunkce: Chyby v interpunkci mohou změnit význam vět. Například: "Jsem unavený, jdeme spát." vs. "Jsem unavený jdeme spát." - Zmatečné věty: Někdy věty mohou být příliš komplikované nebo obsahovat nadbytečné informace, což může vést k nepochopení. Například: "Když jsem přišel domů, abych si vzal bundu, protože venku bylo chladno, jsem našel svou klíčenku na stole." vs. "Když jsem přišel domů, vzal jsem si bundu a našel jsem svou klíčenku na stole." - Jednostranné používání zájmen: Někdy může být jednostranné používání zájmen nejednoznačné. Například: "Ona přišla, ale ona nechtěla jít." vs. "Ona přišla, ale nechtěla jít." - Nedostatečný paralelismus: Když se dvě nebo více částí věty mají zdát paralelní, ale výrazově nejsou. Například: "Miluji plavání a chodím do kina." vs. "Miluji plavání a kino." - Přebytek větných vazeb: Příliš mnoho spojek nebo větných vazeb může větu zbytečně zkomplikovat. Například: "Protože jsem měl hlad, šel jsem do obchodu a koupil si sendvič, který byl chutný." vs. "Měl jsem hlad, šel jsem do obchodu a koupil si chutný sendvič."

Answer 30

Principy českého slovosledu Slovosled = řazení slov za sebou. V češtině je slovosled poměrně volný, nikoli však libovolný Působí na něj významová stránka (členění na východisko a jádro), mluvnická stavba věty, rytmické zřetele. - Významová stránka Je pro slovosled nejdůležitější. Rozlišujeme to, o čem mluvíme (stojí na začátku výpovědi), co je sdělně závažné, co je jádrem sdělení (řadíme na konec výpovědi). Na konec věty klademe také slova, která chceme zdůraznit. V celku utvořeném více větami bývá na začátku řazen výraz, o kterém byla řeč v předchozí výpovědi. Př.: Znal jsem jeho kamaráda Petra. Ten byl tak hodný a milý. - Mluvnická stavba věty Některé větné členy mají ve větě obvyklé nebo ustálené místo. Základním typem slovosledu je: podmět – (subjekt) přísudek (verbum) – předmět (objekt). Př.: Babička koupila dům. Přívlastek shodný stojí zpravidla před podstatným jménem (krásná žena) a přívlastek neshodný za podstatným jménem (kočka domácí). - Rytmické zřetele - Příklonky - slova přiklánějící se ke slovům předcházejícím. Nemohou stát na začátku věty. Kratší tvary zájmen mi, ti, tě, mu, ho, se; tvary slovesa být ve složených slovesných tvarech. Stojí za slovem, k němuž se významově nejtěsněji vztahují. Př.: Píše se rok dva tisíce dva. Mirek mi začátkem týdne předal vzkaz. - Předklonky - zájmena a spojky a, až, že). Př.: Promnul si oči, až když vstal z postele.

Answer 31

Jednočlenné věty jsou takové věty, které obsahují pouze jeden základní prvek - podmět nebo přísudek. Tyto věty jsou jednoduché a nemají vedlejší věty nebo vazby s jinými větami. Jednočlenné věty mohou být různých typů v závislosti na tom, zda obsahují podmět nebo přísudek.

Answer 32

- Věty s podmětem (subjektové): Obsahují pouze podmět a jsou založeny na informacích o něm. Například: "Pták zpívá." "Děti spí." - Věty s přísudkem (predikátové): Obsahují pouze přísudek a vyjadřují, co se děje nebo co existuje. Například: "Prší." "Tady ticho." - Bezpředmětové věty: Nemají vyjádřený podmět, ale pouze přísudek. Tato konstrukce může být použita například při vyjádření meteorologických jevů. Například: "Hřeje." "Zmrzlo." - Bezpřísudkové věty: Nemají vyjádřený přísudek, ale pouze podmět. Tyto věty mohou být nekompletní a mohou vyžadovat další informace pro význam. Například: "On." "Studenty." - Verbonominální věty: Kombinují sloveso s nějakým dalším významovým prvkem, ale nemají vyjádřený podmět. Například: "Běžíme." "Pláču." - Sklonkové věty: Používají sklonky k vyjádření stavu nebo události, ale nemusí mít vyjádřený podmět ani přísudek. Například: "Venku." "Rychle."

Answer 33

Stavba souvětí je způsob, jak jsou věty ve větším textu nebo výpovědi propojeny a organizovány. Souvětí se skládá ze dvou nebo více vět, které jsou vzájemně spojeny spojkami, zájmeny nebo jinými vazbami.

Answer 34

Hlavní věta: Souvětí většinou začíná hlavní větou, která obsahuje hlavní informaci nebo myšlenku. Hlavní věta může stát samostatně jako samostatná výpověď. Například: "Já rád čtu knihy." - Spojka nebo vazba: Hlavní větu lze následovat spojkou nebo vazbou, která slouží k propojení s dalšími větami. Spoje mohou být podřazovací (např. když, pokud), souřadné (např. a, nebo, ale), nebo výrazy vyjadřující podmínku, příčinu, důsledek, atd. Například: "a" (souřadná spojka): "Já rád čtu knihy, a mé oblíbené jsou ty dobrodružné." "když" (podřazovací spojka): "Já rád čtu knihy, když mám volný čas." - Vložená věta nebo věty: Po spojce následuje vložená věta nebo věty, které poskytují další informace nebo rozvíjejí téma z hlavní věty. Tyto vložené věty mohou být podřazené hlavní větě nebo mohou být užívány jako souřadné. Například: "Já rád čtu knihy, a mé oblíbené jsou ty dobrodružné, které mě vtáhnou do neznámých světů." - Opakování postupu: Celý proces může být opakován, když další věta může sloužit jako nová hlavní věta, ke které se připojí další vložené věty. Například: "Když mám volný čas, rád čtu knihy. Mé oblíbené jsou ty dobrodružné, které mě vtáhnou do neznámých světů. Když začnu číst, nemohu se přestat a často to trvá do noci."

Answer 35

podřadné- spojení věty hlavní s jednou nebo více větami vedlejšími

Answer 36

spojení minimálně dvou vět hlavních a libovolného počtu vět vedlejších

Answer 37

podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, doplňková, příslovečná- místní, časová, způsobová, účelová, příčinná, přísudková, podmínková, měrová

Answer 38

slučovací. odporovací, vylučovací, stupňovací, příčinný, důsledkový

Answer 39

jazyková výchova- slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka)

Answer 40

komunikační a slohová výchova- mluvený projev – základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta)