OČTŘ - soudy Flashcards
Co je úkolem soudnictví jakožto státního orgánu?
řešení právních konfliktů mezi subjekty práva, sankcionování nejzávažnějších případů porušení práva a výkon souvisejících činností - poskytují ochranu právům
V trestním řízení věcně a místně příslušné soudy rozhodují o .. a ..?
o vině (nebo nevině) a trestu
Co je hlavními rysy moci soudní?
nezávislost (nestrannost), specializace, odbornost
Čím je garantována mj. soudcovská nezávislost a nestrannost?
jejich právním postavením - jmenováním do funkce bez časového omezení, omezení možnosti zániku jejich funkce nebo přeložení bez jejich souhlasu, omezené podmínky trestního stíhání soudců, neslučitelnost funkce soudce s jinými funkcemi a činnostmi, …
Jaká je v ČR soustava soudů?
- Nejvyšší soud
- Vrchní soudy
- Krajské soudy
- Okresní soudy
Jaké zákony upravují soudy v ČR?
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích + Trestní řád + Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (specializovaní soudci a senáty)
Jak se určuje věcná příslušnost soudů?
podle typové závažnosti trestného činu - věcná příslušnost znamená druh a stupeň soudu, který má rozhodnout ve věci
Co je to místní příslušnost soudů?
který konkrétní věcně příslušný soud bude rozhodovat
Pokud je dána příslušnost více soudů, který z nich bude ve věci rozhodovat?
ten, ke kterému byla státním zástupcem podána obžaloba, ..
V jakéch situacích je věcně příslušný OKRESNÍ SOUD?
a) v přípravném řízení (OS v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh)
b) v 1. stupni řízení (dolní hranice TOS pod 5 let)
c) ve vykonávacím řízení např. podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
Okresní soudy rozhodují o jakých stížnostech?
- o SVÝCH stížnostech v rámci autoremedury (pokud stížnosti vyhoví)
- o stížnostech proti usnesením STÁTNÍHO ZÁSTUPCE (o uložení pořádkové pokuty, zajistil věc, o níž nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že je nástrojem TČ nebo výnosem z TČ)
- některým usnesením POL. ORGÁNU (o uložení pořádkové pokuty, změnil důvod zajištění věci, zajistil věc, o níž nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že je nástrojem TČ nebo výnosem z TČ)
O čem může dále okresní soud rozhodovat (= k čemu je věcně, funkčně příslušný)?
a) po podání obžaloby o použití některých operativně pátracích prostředků (předstíraný převod, sledování osob a věcí, použití agenta)
b) rozhodování o návrhu na obnovu řízení
c) dožádání, úkoly v rámci mezinárodní justiční spolupráce
V jakých případech jsou věcně příslušné krajské soudy?
a) v 1. stupni řízení pokud se jedná o TČ s dolní hranicí TOS nejméně 5 let / lze uložit výjimečný trest
b) řízení o taxativně vyjmenovaných TČ §17 odst.1 - bez ohledu na sazbu TOS (zabití, vražda novorozeněte matkou, obchodování s lidmi, terorismus, ..)
c) TČ opilství - v rámci nepříčetnosti se dopustil TČ §17 odst.1
d) dílčí útoky pokračujícího TČ § 17 (při ukládání společného trestu přichází v úvahu nové rozhodnutí o vině některým z těchto TČ)
Kdy rozhodují Krajské soudy ve 2. stupni (jaká je jejich věcná příslušnost)?
a) ve 2. stupni o ŘOP (odvolání) proti rozhodnutím a usnesením vydaným okresní soudem v 1. stupni
b) koná společné řízení (je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z TČ)
c) spory o příslušnost (okresních soudů)
d) odnětí a přikázání věci
V jakých záležitostech rozhodují okresní soudy v I. stupni především?
o obžalobě, o návrhu na schválení dohody o vině a trestu, o návrhu na potrestání
Co se stane, pokud státní zástupce navrhne, aby o povolení obnovy řízení rozhodl krajský soud (přestože ve věci v 1. stupni rozhodoval okresní soud)?
bude o tom rozhodovat krajský soud, ale SZ musí odůvodnit, že vzhledem ke skutečnostem, nebo důkazům, které nově vyšly najevo, jde o TČ náležející do příslušnosti krajského soudu
Kdo rozhoduje o příslušnosti soudu, vzniknou-li o ní pochybnosti?
soud nejblíže nadřazen soudu, u kterého bylo podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu, návrh na potrestání, .. (tzn. např. obžaloba podána u okresního soudu - bude o příslušnosti rozhodovat místně příslušný krajský soud)
Může Krajský soud rozhodovat o odnětí a přikázání věci?
ano (odnětí věci příslušnému soudu a přikázání věci jinému soudu téhož druhu a stupně - z důležitých důvodů) - Krajský soud pokud je oběma soudům nejblíže společně nadřízen (tzn. 2 okresní soudy -> krajský soud)
O čem může krajský soud rozhodovat v přípravném řízení?
PRODLOUŽENÍ použití operativně pátracích prostředků - odposlech a záznam telekomunikačního provozu
O čem dále rozhoduje krajský soud?
a) rozhodnutí o stížnostech proti svým usnesením v rámci autoremedury
b) proti usnesení krajského SZ o zajištění osob, věcí a majetku nebo uložení pořádkové pokuty
c) proti některým usnesením policejního orgánu
O čem rozhodují vrchní soudy jako soudy 2. stupně?
a) o odvoláním proti rozsudkům KS a o stížnostech proti usnesením KS
b) rozhodnutí o stížnostech proti svým usnesením v rámci autoremedury
c) rozhodnutí o stížnostech proti usnesením vrchního SZ o zajištění osob, majetku, věcí a o uložení pořádkové pokuty
O čem rozhodují vrchní soudy v přípravném řízení?
o prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (pokud ho původně povolil KS) + povolují na návrh vrchního SZ použití agenta
Kdo rozhoduje ve věci sporů o příslušnost mezi dvěma krajskými soudy?
vrchní soud, který jim je nejblíže společně nadřazený
Může vrchní soud rozhodovat o odnětí a přikázání věci?
ano (odnětí věci příslušnému soudu a přikázání věci jinému soudu téhož druhu a stupně - z důležitých důvodů) - Vrchní soud pokud je oběma soudům nejblíže společně nadřízen (tzn. 2 krajské soudy -> vrchní soud)
O jakých opravných prostředcích rozhoduje Nejvyšší soud?
o mimořádných opravných prostředcích (dovolání, stížnost pro porušení zákona)
O jakých STÍŽNOSTECH rozhoduje Nejvyšší soud - o stížnostech proti?
a) svým usnesením v rámci autoremedury
b) usnesením VS
c) rozhodnutí Nejvyššího státního zástupce
O čem rozhoduje Nejvyšší soud v rámci operativně pátracích prostředků?
a) rozhoduje o návrzích na PŘEZKOUMÁNÍ ZÁKONNOSTI příkazu k odposlechu a příkazu k záznamu telekomunikačního provozu
b) rozhoduje o PRODLOUŽENÍ použití těchto operativně pátracích prostředků, pokud byly povoleny Vrchním soudem
Kdo je vyňat z pravomoci OČTŘ?
podle Trestního řádu osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva
Pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci OČTŘ podle trestního řádu, kdo o tom na čí návrh rozhoduje?
na návrh dotčené osoby, státního zástupce nebo soudu o tom rozhodne Nejvyšší soud
Rozhoduje Nejvyšší soud spory o příslušnost a rozhoduje o odnětí a přikázání věci?
ano (spory o příslušnost mezi Vrchními soudy) a odnětí a přikázání věci od jednoho vrchního soudu druhému
V čem má Nejvyšší soud významnou úlohu ve vztahu k soudní soustavě v ČR?
SJEDNOCUJE rozhodovací praxi soudů - judikatura Nejvyššího soudu (rozhodnutí, stanoviska, usnesení NS)
Až potom, co je vyřešena otázka věcně příslušnosti se řeší příslušnost …:
místní
Jaká 3 hlediska se použijí pro určení místní příslušnosti soudu 1. stupně (okresního/krajského soudu - rozhodnutí o obžalobě, o návrhu na potrestání, o návrhu na schválení dohody o vině a trestu a otázkách s tím souvisejících)?
1) místo spáchání TČ - primární hledisko
2) místo, kde TČ vyšel najevo
3) místo, kde obviněný bydlí, pracuje, zdržuje se
Vrchní soudy rozhodují o jakých opravných prostředcích?
řádných
Co je místem spáchání, pokud spáchání spočívá v opomenutí (např. zanedbání povinné výživy)?
2 místa - místo, kde měl pachatel pobyt v době neplnění vyživovací povinnosti + i místo, kde měla pobyt oprávněná osoba
V případě tzv. distančních deliktů je místem, kde byl čin spáchán jaké místo?
2 místa - místo, kde byl čin spáchán a místo, kde nastal nebo měl nastat následek nebo účinek -> místem spáchání TČ jsou obě tato místa
Co je místem spáchání TČ, pokud je trestná činnost složena z několika aktů (útoků, časových úseků) - pokračování v trestném činu, TČ hromadné, trvající?
místem spáchání je každé místo, kde došlo ke kterémukoli z takových aktů např. TČ nedovoleného ozbrojování -> místem spáchání je každé místo, na kterém pachatel bez oprávnění přechovával zbraň
Považují se TČ spáchané ve formě “pokračování”?
X rozdíl od “pokračování v trestném činu” -> na TČ spáchané ve formě pokračování se nahlíží jako na vícero spáchaných skutků -> řízení o každém zvlášť
Co je místem spáchání u tzv. tranzitních deliktů?
např. sáchání TČ v jedoucím vlaku -> všechna místa kudy pachatel ve vlaku projížděl
Co je místem spáchání TČ, pokud jeho skutková podstata obsahuje vícero alternativních znaků např. padělání a pozměnění peněz?
situace: pachatel si na jednom místě opatřil apdělané peníze a na jiném místě je pak přechovával - místní příslušnost soudu zakládá kterékoli z těchto míst
Jestliže místní příslušnost nelze zjistit podle místa spáchání, jaké hledisko se užije?
podle místa, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje -> přičemž všechna tato hlediska jsou vzájemně rovnocená (žádné z těchto míst nemá přednost před tím druhým - místně příslušný je ten soud ke kterému byla podána žaloba)
Jaké z hledisek určení místní příslušnosti se uplatní jako poslední možnost?
určení podle místa, kde TČ vyšel najevo (vyšel najevo = tam, kde se některý z OČTŘ dozvěděl o spáchání TČ např. oznámení kolemjdoucího a následné zahájení trestního stíhání tímto orgánem)
Jaká je místní příslušnost v řízení proti mladistvým?
řízení koná SOUD PRO MLÁDEŽ v jehož obvodu mladistvý BYDLÍ (primární hledisko) + subsidiární hlediska -> pokud nemá stále bydliště tak tam kde se zdržuje nebo pracuje
Pokud nelze zjistit místo, kde mladistvý má trvalé bydliště nebo kde se zdržuje či pracuje, nebo jsou tato místa mimo území ČR, kde se bude řízení konat?
v obvodu soudu pro mládež, ve kterém byl čin spáchán, pokud nelze zjistit, tak v obvodu, kde vyšel čin najevo
Pokud je to ve prospěch a v rámci zájmů mladistvého, může být věc (řízení) postoupena jinému soudu, u něhož bude řízení nejúčelnější?
ano
Jakou rozlišujeme “souvislost trestních věcí” s ohledem na vedení společného řízení?
a) souvislost SUBJEKTIVNÍ (v osobě) - vícečinný souběh TČ
b) souvislost OBJEKTIVNÍ (ve věci) - TČ několika osob mají vzájemný vnitřní vztah, činnost více osob (spolupachatelství, účastenství, legalizace výnosů z TČ, ..)
“Trestní řád vyjadřuje zásadu, že všechny trestní věci, které spolu souvisejí, mají být projednány ve … …”:
ve společném řízení - smysl: provedení trestního řízení soustředěně, ekonomicky, efektivně, možnost uložení odpovídajícího trestu za celý souhrn trestné činnosti nebo podle míry účasti (společné řízení - komplexní nahlížení)
Jaký trest se uděluje ve společném řízení?
úhrnný nebo souhrnný
V jakém případě (subjektivní/objektivní souvislost) je konání společného řízení pravidlem?
v případě objektivní souvislosti (tzn. souvislost ve věci) - společné řízení se koná proti všem obviněným, jejichž TČ spolu souvisejí
V jakém případě se koná společné řízení při subjektivní souvislosti?
není to pravidlem, není automatické, ale je možností -> společné řízení se vede o pokračujících TČ, hromadných TČ a o všech částech trvajícího TČ, JESTLIŽE TOMU NEBRÁNÍ DŮLEŽITÉ DŮVODY
Kdy je ke konání společného řízení VĚCNĚ příslušný okresní soud?
v případech, kdy není příslušný Kraský soud (nejedná se o TČ, které má projednávat KS - § 17)
Co znamená institut “vyloučení věci”?
slouží k URYCHLENÍ ŘÍZENÍ (i jiné důležité důvody) - lze řízení o některém z trestných činů téhož obviněného nebo proti některému z více spoluobviněných VYLOUČIT ze společného řízení
Co znamená institut “spojení věci”?
pokud jsou splněny podmínky pro společné řízení, může soud SPOJIT k společnému projednání a rozhodnutí VĚCI, v nichž byly podány samostatné obžaloby k témuž soudu
Co se děje v případě, že je pro společné řízení místně příslušných více soudů?
koná ten soud, u kterého byla podána obžaloba nebo jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem (např. z podnětu nepříslušného soudu)
Jaké mohou být například důvody pro vyloučení věci ze společného řízení z důvodu urychlení řízení (existuje zájem na urychlení řízení)?
- řízení, kde je obviněný ve vazbě
- rozhodnout věc spoluobviněného, přestože u jiného je překážka odůvodňující přerušení trestního stíhání
Mění se příslušnost soudu, který věc vyloučil ze společného řízení (příslušnost k dané věci)?
obecně nemění, ale pokud krajský soud vyloučí věc, k níž by byl jinak příslušný okresní soud (pokud by nebyla součástí společného řízení), MŮŽE ji postoupit tomuto okresnímu soudu
Jak se jinak (v trestním řádu) nazývá delegace?
odnětí a přikázání věci
K čemu slouží institut delegace?
případy, kdy je nutné nebo vhodné, aby určitou věc projednal a rozhodl jiný soud, než kterému to svěřuje trestní řád
Jaký typ příslušnosti lze delegací (odnětí a přikázání věci) měnit?
pouze příslušnost místní
Konkretizuje (vyjmenovává) zákon důvody “odnětí a přikázání věci” (delegace)?
ne, ale za tyto důvody se považuje zejména hospodárnost řízení, rychlost, potřeba konání společného řízení, vyloučení pochybností o objektivnosti a nestrannosti řízení, dostupnost soudu procesním subjektům, dosažitelnost důkazů, ..
Je delegace věci (odnětí a pžikázání) situací běžnou nebo výjimečnou?
výjimečnou, nemá být používána bezdůvodně
Může se o delegaci rozhodnout v kterémkoliv stádium řízení a na čí podnět?
ano ve kterémkoliv stádiu řízení - buď na žádost soudu dosud místně příslušného, na návrh některé z procesních stran, z jiného podnětu nebo i z vlastní iniciativy (nadřazeného soudu)
Je proti usnesení o delegaci přípustná stížnost?
ne
Jaká je místní příslušnost ve věcech PO?
pokud nelze zjistit místo činu (nebo byl čin spáchán v cizině), koná řízení soud, v jehož obvodu má PO sídlo, podnik nebo organizační složku
Pokud se vede společné řízení FO a PO, jaký soud je místně příslušný?
ten soud, který by jinak vedl řízení pouze o FO
Jaké je obecné pravidlo rozhodování soudů?
formou SENÁTU
Kdy rozhoduje samosoudce?
TČ, u nichž horní hranice sazby TOS nepřevyšuje 5 let
V jakém případě rozhoduje “soudce” (něco jiného než amosoudce)?
pokud rozhoduje v přípravném řízení soud v 1. stupni
Z jakých osob se skládá senát okresního i krajského soudu 1. stupně?
tříčlenný senát = soudce (předseda senátu) + 2 přísedící
V jiných případech (ne 1. stupneň řízení) roozhoduje okresní soud jakým způsobem?
samosoudcem nebo rozhodnutí činí předseda senátu nebo soudce
Jak činí rozhodnutí krajský soud, pokud se nejedná o řízení 1. stupně?
v senátech - tříčlenný = předseda senátu + další 2 soudci
Jsou přísedící soudci?
nejsou,j jsou to obyčejní občané (ale při rozhodování v senátu jsou si rovni)
Mají vrchní soudy a Nejvyšší soud v senátech také přísedící?
ne, jejich senáty (obvykle tří členné) jsou složeny výlučně z profesionálních soudců
Senáty Vrchního soudu a Nejvyššího soudu jsou obvykle složeny z …:
z předsedy senátu a 2 dalších soudců
V jakém případě neplatí pravidlo, že řízení před okresním soudem I. stupně o TČ se sazbou nižší než 5 let, koná samosoudce?
neplatí, pokud má být uložen souhrnný trest nebo společný trest (za pokračování v TČ) a dřívější trest byl uložen před senátem
Co je jedním ze zvláštních způsobů řízení?
řízení před samosoudcem
K čemu je oprávněn samosoudce?
ke všem úkonům a rozhodnutím po podání obžaloby (resp. návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu) včetně vykonávacího řízení
Může samosoudce rozhodovat ve zjednodušeném řízení?
pouze ve věcech v nichž se konalo ZKRÁCENÉ PŘÍPRAVNÉ řízení
K čemu je dále samosoudce oprávněn?
rozhodnout TRESTNÍM PŘÍKAZEM bez konání hlavního líčení nebo vyhotovit ZJEDNODUŠENÝ PÍSEMNÝ ROZSUDEK, který neobsahuje odůvodnění
Může Krajský soud nebo jiný soud vyššího stupně rozhodovat v trestních věcech samosoudcem?
NEMŮŽOU nikdy
Ve věcech, které projednává a rozhoduje senát, může činit některé úkony a rozhodnutí ..
předseda senátu
Jaké úkony činí předseda senátu?
především úkony spojené s přípravou a provedením hlavního líčení, dále úkoly v rámci řízení průběhu hlavního líčení, při provádění dokazování, vyhlašuje, vyhotovuje a podepisuje rozhodnutí
Jaká rozhodnutí přísluší předsedovi senátu?
zejména úkony nevyžadující rozhodnutí ve věci samé:
a) rozhodnutí a opatření v případě nutné obhajoby
b) určení výše znalečného, c) určení odměny ustanovenému obhájci
d) vykázání osob rušících pořádek z jednací síně
e) rozhodnutí o tom, která ze stran povede výslech stejného svědka nebo znalce
f) určení pořadí závěrečných řečí
