Dokazování Flashcards
V jaké fázi trestního řízení dochází k dokazování?
v hlavním líčení, jedná se o nejdůležitější fázi hl. líčení (význam dokazování pro zjišťování skutkového podkladu rozhodnutí)
Jaké jsou zvláštnosti dokazování specificky v hlavním líčení trestního řízení?
ze všech typů soudního jednání poskytuje hl. líčení nejširší prostor pro dokazování jak soudu, tak i procesním stranám, důkazy se provádějí za účasti a součinnosti stran, popřípadě je provádějí přímo strany, v nejširší míře se zde projevují zásady ústnosti, bezprostřednosti
Co je úkolem soudu v rámci dokazování při hl. líčení?
PROVÉST důkazy opatřené v přípravném řízení nebo důkazy další (navržené v obžalobě nebo stranami, anebo opatřené z vlastní iniciativy soudu či stran), tyto důkazy ZHODNOTIT, nezávisle na tom, jak byly hodnoceny v přípravném řízení a poté učinit ROZHODNUTÍ podané obžalobě, které obsahuje jaké důkazy soud provedl, jak je hodnotil a jaké skutkové a právní závěry z nich vyvodil
Kdo rozhoduje, jakými důkazními prostředky bude objasňovat určitou okolnost, která je důležitá pro náležité zjištění skutkového stavu věci a pro správné rozhodnutí o vině či nevině?
SOUD
Jak se určuje předmět a rozsah dokazování?
vychází ze zásady, aby byl zjištěn skutkový stav bez důvodných pochybností a v rozsahu potřebném pro rozhodnutí (předmět a rozsah konkretizován obžalobou, protože předmětem rozhodnutí v hlavním líčení je vždy jen skutek obsažený v žalobním návrhu a účast obžalovaného na jeho spáchání -> tím ej určen okruh otázek, které bude nutno v hl. líčení šetřit a pro jejichž rozhodnutí si musí soud dokazováním vytvořit náležitý skutkový podklad
V jakém pořadí mají být provedeny důkazy?
omezeno pouze tím, že jako první má být proveden VÝSLECH obžalovaného (jinak pořadí stanoví předseda senátu v rámci svého práva řídit hl. líčení podle povahy konkrétního případu a podle taktického plánu dokazování)
Zbavuje doznání obžalovaného soud povinnosti přezkoumat a dokazovat všechny podstatné okolnosti případu?
nezbavuje
Fáze dokazování (výslech obžalovaného) se koná hned za …
přednesením obžaloby státním zástupcem (návrh na potrestání)
Kde je v hlavním líčení zařazeno uplatnění nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení?
následuje po přednesení obžaloby a předchází výslechu obžalovaného (počátek dokazování)
Důkazy se v hl. líčení provádějí za účasti koho?
za účasti a aktivní součinnost stran (kladení otázek vyslýchanému, strany mohou sami provést důkaz)
Kdo může klást vyslýchanému v rámci dotazování otázky?
předseda senátu a členové senátu - zpravidla po tom co své dotazy skončí mohou se souhlasem předsedy senátu pokládat otázky i SZ, obžalovaný, jeho obhájce a opatrovník, zúčastněná osoba a poškozený a jejich zmocněnci - stejně aktivně se mohou účastnit provádění jiných důkazů
Kdo řídí postup při provádění důkazů?
předseda senátu, který zejména osobně vyslýchá obžalovaného, svědka a znalce
Koho může předseda senátu pověřit provedením důkazů?
a) státního zástupce (zpravidla provádí se souhlasem nebo na výzvu předsedy senátu důkazy, které podporují obžalobu)
b) člena senátu
Kdo může ještě POŽÁDAT soud, aby sami provedli důkaz?
obhájce nebo obviněný, který nemá obhájce, má právo ve stejném rozsahu jako SZ se souhlasem předsedy senátu provádět důkazy ve prospěch obhajoby
V jakých případech předseda senátu nevyhoví žádosti o provedení důkazu SZ nebo obviněným nebo jeho obhájcem?
v případě výslechu obviněného, výslechu svědka mladšího 18 let, nemocného nebo zraněného svědka anebo jestliže by provedení důkazu některou z uvedených osob nebylo z jiného závažného důvodu vhodné
Kdo je po provedení každého důkazu dotazován, jestli se k němu chce vyjádřit?
obžalovaný
Co zjistí předseda senátu po provedení všech důkazů?
zda strany nečiní návrhy na DOPLNĚNÍ DOKAZOVÁNÍ
Jaké zásady se uplatní při dokazování?
zásada ústnosti a zásada bezprostřednosti
Mohou být ústní výpovědi nahrazeny čtením protokolů o dřívějších výpovědích a použity k důkazu?
jen výjimečně (např. protokol o dřívější výpovědi obžalovaného se přečte jen tehdy, když se jedná v nepřítomnosti obžalovaného, když odepře vypovídat anebo se objeví podstatné rozpory mezi jeho dřívější výpovědí a jeho údaji při hlavním líčení a byl-li výslech proveden po zahájení trestního stíhání)
Co musí udělat předseda senátu, pokud se protokol o dřívější výpovědi obžalovaného čte proto, že jsou mezi ní a výpovědí při hl. líčení podstatné rozpory?
musí na to obžalovaného upozornit a dotázat se na příčinu rozporů ve výpovědích
Co udělá předseda senátu když je několik spoluobžalovaných?
učiní opatření, aby obžalovaný byl vyslýchán v nepřítomnosti spoluobžalovaných (ale v průběhu dokazování je třeba všechny seznámit s obsahem výpovědí ostatních spoluobžalovaných)
Svědek ještě nevyslechnutý nesmí být přítomen výslechu … a … …:
obžalovaného a jiných svědků
Kdy učiní předseda senátu opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného z jednací síně (po dobu výslechu svědka)?
pokud je obava, že svědek nebude v přítomnosti obžalovaného vypovídat pravdu, nebo jde o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí
Co se musí stát po tom co je obžalovaný navrácen do jednací síně, po tom, co byl např. vykázán kvůli výslechu svědka?
musí být seznámen s obsahem výpovědi svědka a může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky
Co se dělá s posudky, zprávy státních a jiných orgánů a dalšími listinami a jinými věcnými důkazy?
při hl. líčení se předloží stranám k nahlédnutí (pokud je to třeba tak i svědkům a znalcům) - pokud některá ze stran navrhne přečtení takové listiny, je soud povinen ji při hl. líčení přečíst
Co se děje, pokud je v hl. líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena?
soud učiní všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti
Co se děje se svědkem, jehož totožnost má být utajena?
předseda senátu učiní opatření, která znemožňují zjištění svědkovi totožnosti
V jakých případech se rozhodne o utajení totožnosti a podoby svědka?
nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem
Kdy se považuje dokazování za skončené?
strany nemají další důkazní návrhy nebo pokud rozhodl senát (nebo samosoudce), že další důkazy se již nebudou provádět
Kdy může učinit poškozený “prohlášení o tom, jaký dopad měl TČ na jeho dosavadní život”?
předseda senátu je povinen vyhovět takové žádosti poškozeného a umožnit mu učinit ústní prohlášení nejpozději v závěrečné řeči (ty se konají po skončení dokazování v závěru hl. líčení)
V trestním řízení jde o to, aby byla zjištěna … … pravdivost těch skutkových okolností, na kterých závisí rozhodnutí o vině a trestu:
materiálním způsobem
Je třeba, aby byla zjednána nikoli úplná, ale tak vysoká … …, která se podle pravidel lidské zkušenosti jeví být dostatečnou, aby odůvodnila rozhodování soudu a přesvědčení soudce o jejich pravdivosti.
míra pravděpodobnosti - za tímto účelem existují důkazy sloužící k zajištění právní jistoty v tom, že určité okolnosti jsou pravdivé (objektivněmateriální důkazní systém)
Čím si OČTŘ zjišťují skutkový podklad pro své rozhodnutí?
dokazováním (na tom, do jaké míry se jim podaří skutkový podklad prokázat, závisí správnost a spravedlivost rozhodnutí - výsledek dokazování tedy rozhoduje o kvalitě rozhodnutí)
Obsah a forma dokazování jsou v mnohém závislé na jaké skutečnosti?
na příslušném stádiu trestního řízení a jsou definovány základními zásadami trestního řízení
Přípravné řízení trestní je jaké?
neveřejné, nepřímé a převážně písemné
Řízení před soudem je jaké?
veřejné, bezprostřední, ústní
Mohou být důkazy vyhledané a provedení v přípravném řízení a za jakých podmínek?
mohou, pokud se jedná o neodkladné a neopakovatelné úkony
Co je “vyhledávání důkazů”?
postup OČTŘ směřující k opatření a zajištění konkrétní relevantní okolnosti pro účely jejího provedení a hodnocení v tr. řízení
Co je “provádění důkazů”?
procesní činnost OČTŘ, jíž se předepsaným způsobem zjišťuje předmět důkazu
Co je “hodnocení důkazů”?
závěrečný rozumový a myšlenkový postup, kterým se hodnotí ZÁVAŽNOST (upotřebitelnost z hlediska skutkového stavu), ZÁKONNOST (přípustnost jeho opatření a provedení) a PRAVDIVVOST důkazu (zda obsahuje pravdivé skutečnosti)
Jsou tato stádia dokazování (vyhledávání, provádění, hodnocení) od sebe izolována?
nejsou, úzce spolu souvisí (zejména provádění a hodnocení splývá mnohdy časově v jedno)
Když se některý z důkazů provede a zhodnotí, vrací se k němu ještě OČTŘ nebo ne?
ano vrací, ve světle nově zjištěných důkazů musí všechny předešlé hodnotit znovu v kontextu s tím novým
Co je “důkazním prostředkem”?
způsob, jímž OČTŘ důkazy čerpá (výslech svědka, provedení listinného důkazu) z jejich nosičů (zdrojů - paměť svědka, obsah listiny)
Co je to “důkaz”?
informace plynoucí z procesních úkonů, kterou se OČTŘ přesvědčuje o skutečnosti důležité buď pro rozhodnutí ve věci, nebo pro správný postup v trestním procesu
Co je “předmětem důkazu”?
okolnost důležitá pro trestní řízení, která má být zjištěna a na níž zpravidla přímo nebo nepřímo závisí rozhodnutí ve věci (lze rozlišovat předmět dokazování jako soubor skutečností, jež je třeba v celém řízení dokázat + předmět jednotlivého důkazu, tj. dílčí skutková okolnost, která má být takovým důkazem zjištěna (např. zda se obviněný vyskytoval na místě činu, zda z určité zajištěné zbraně byla vystřelena kulka apod.)
Co je účelem dokazování?
rekonstruovat skutečnosti z minulosti tak, aby poznání skutečnosti bylo jejím správným odrazem (= zjistit pravdu, tj. takovou, která je ve shodě se skutečností)
Co je “určení předmětu (rozsahu) dokazování”?
není jednorázové, to, co potřebujeme dokazovat, může měnit v průběhu řízení (proto v každé fázi řízení je nutné předmět dokazování přesně stanovit)
Platí zásada “in dubio pro reo” o otázkách právních?
ne, týká se pouze otázek skutkových (na právní otázky si musí být OČTŘ schopny odpovědět samy - zásada, že “soud zná právo”)
Co jsou to tzv. nesporné skutečnosti?
předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit také k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné | v hlavním líčení pak vyzve předseda senátu státního zástupce, aby po přednesení obžaloby uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné
Jaké skutečnosti nelze dokazovat v tr. řízení?
skutečnosti o nichž již bylo rozhodnuto způsobem i pro trestní řízení závazným nebo kde je rozhodnutí vyhrazeno jinému orgánu než OČTŘ např. okolnosti, na kterých závisí rozhodnutí předběžné osobního stavu, které podle občanského soudního řádu nelze řešit v jiném řízení
Co může sloužit jako důkaz?
vše, co může přispět k objasnění věci (př. ohledání, listiny a věci, znalecké posudky, výpovědi) - výjimky: někdy zákon použití některého důkazního prostředku ZAKAZUJE (§ 99 “zákaz výslechu”, § 100 “právo odepřít výpověď”)
Kdy zákon zakazuje použití některých důkazních prostředků?
konkrétně provedení výslechu a právo odepřít výpověď -> provedení důkazu by státu způsobilo vážnou škodu nebo ohrozila jím chráněné zájmy, včetně zájmů individuálních
Kdy jsou důkazy nepřípustné?
jestliže byl důkaz získán NEZÁKONNÝM DONUCENÍM nebo hrozbou takového donucení - takový důkaz je ABSOLUTNĚ NEÚČINNÝ (výjimka: pokud se takový důkaz použije proti osobě, jež donucení nebo hrozby použila)
Jaké důkazy jsou “nezpůsobilé”?
jsou podle aktuálního stavu lidského poznání NESPOLEHLIVÉ, nelze kontrolovat jejich průběh tak, aby v každém okamžiku bylo možné zajistit ochranu základních práv a svobod osob, které se provádění důkazu účastní např. detektor lži, vyšetřovací hypnóza, sérum pravdy apod.
Je výslech podezřelého nezpůsobilým důkazem?
v podstatě ano, protože je v tu chvíli de facto zbaven možnosti kvalifikovaně se rozhodnout, zda využije svého práva nevypovídat
Stanovuje zákon často, aby ke zjištění určité skutečnosti bylo použito určitého důkazního prostředku?
ne, právě že výjimečně např. znalce je nutné přibrat ke zjištění příčiny smrti člověka, pokud vznikne podezření, že byla způsobena TČ (prohlídka a pitva mrtvoly - obligatorní 2 znalci), nebo pokud je třeba provést vyšetření duševního stavu obviněného
Jak můžeme rozdělit důkazy podle toho z jakého pramene jsou čerpány?
a) osobní
b) věcné
Jaké tři skupiny předmětů dokazování známe?
a) okolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé
b) okolnosti důležité pro postup v trestním řízení
c) okolnosti důležité pro použití odklonů (resp. zvláštních způsobů řízení)
Jaké okolnosti patří do “okolností důležitých pro rozhodnutí ve věci samé”?
- ty tvořící znaky TČ
- okolnosti nasvědčující, že obviněný je pachatelem či okolnosti to vyvracející
- okolnosti podmiňující důvody vylučující protiprávnost
- okolnosti rozhodné pro výměru trestu
- okolnosti důležité z hlediska rozhodnutí o náhradě škody, nemajetkové újmy či vydané bezdůvodného obohacení
- okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání
Jaké skupiny důkazů se vyžadují pro použití tzv. odklonů?
při přípravě podkladů pro dohodu o vině a trestu - vyžaduje se skupina důkazů, která potvrzuje ro, že obviněný se k TČ doznal + skupina důkazů potvrzujících některé jiné skutečnosti, které s hmotným právem bezprostředně nesouvisí (stanovisko poškozeného, náhrada škody)
Jaké jsou např. okolnosti důležité pro postup v řízení?
okolnosti odůvodňující zproštění povinnosti svědčit, přerušení řízení apod.
Požaduje se při okolnostech, na kterých závisí rozhodnutí nebo opatření procesní povahy, taková míra dokazování jako v rozhodnutí o vině a trestu?
nepožaduje - tyto úkony se provádí od samotného počátku řízení, tedy často závisí na pouhém DŮVODNÉM PODEZŘENÍ, nikoli na konečných zjištěních
Dokázány musí být jaké okolnosti?
okolnosti významné pro konečné rozhodnutí ve věci
Jaké okolnosti není třeba dokazovat?
a) poznatky a skutečnosti, které považujeme ze zkušenosti za pravdivé např. podání došlé na soud pochází od toho, kdo je v něm jako podatel uveden nebo není vždy třeba dokazovat, že obviněný byl v době spáchání příčetný (odlišně upravuje z.s.m)
b) PRÁVNÍ PŘEDPISY
c) skutečnosti, o nichž bylo již rozhodnuto
Co patří mezi “zvláštní způsoby dokazování”?
mají spíše kriminalistickou povahu - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě + kriminalistické expertízy (v podobě odborného - předběžného vyjádření nebo znaleckého posudku)
Jak dělíme důkazy podle vztahu k předmětu řízení?
a) usvědčující
b) ospravedlňující
nelze v okamžiku vyhledání určit, zda bude důkaz v jedné nebo druhé kategorii - může se v průběhu změnit podle okolností
Jak dělíme důkazy podle pramene?
a) původní (bezprostřední)
b) odvozené (zprostředkované)
Jak dělíme důkazy podle vztahu k dokazované skutečnosti?
a) přímé (prosté)
b) nepřímé (složené)
Je “sledování osob a věcí” důkazním prostředkem?
ne, jedná se o operativně-pátrací prostředek
V čem je zvláštní konfrontace (kdy se provádí)?
výhradně v řízení před soudem
Co jsou usvědčující a ospravedlňující důkazy?
ty, jimiž se prokazují okolnosti, které svědčí PROTI obviněnému | ty jimiž se prokazují okolnosti, které svědčí VE PROSPĚCH obviněného
Existuje dělení důkazů na důkazy obžaloby a důkazy obhajoby?
v českém trestním řízení ne
Jaký důkaz je “původní” a jaký “odvozený”?
původní vychází z přímého zdroje (např. výpověď svědka, který byl na místě činu, originál listiny), odvozené pochází ze zprostředkovaného pramene (výpověď svědka, který skutečnost sám nevnímal a zná ji z “doslechu”, vyšetřovací pokus stimulující určitou situaci)
Co je přímým a nepřímým důkazem?
přímý - dokazuje se jím přímo vina nebo nevina | nepřímý - dokazuje se jím skutečnost vedlejší (indicie), ale takové, ze které lze usuzovat na skutečnost hlavní
Mají nepřímé důkazy menší význam a spolehlivost než důkazy přímé?
ne
Může být některá skutečnost nepřímým důkazem, jestliže není s okolnostmi případu v příčinném vztahu?
nemůže
Je dokazování nepřímými důkazy nesnadnější než dokazování přímými důkazy?
ano je (při nedostatku přímých důkazů praxe požaduje, aby větší množství nepřímých důkazů tvořilo uzavřený “řetězec”, jenž sám o sobě nevyžaduje přímého důkazu)
Příklad nepřímého důkazu?
výsledky metody pachové identifikace nebo identifikace podle analýzy DNA
