Dokazování

Question 1

V jaké fázi trestního řízení dochází k dokazování?

Answer 1

v hlavním líčení, jedná se o nejdůležitější fázi hl. líčení (význam dokazování pro zjišťování skutkového podkladu rozhodnutí)

Question 2

Jaké jsou zvláštnosti dokazování specificky v hlavním líčení trestního řízení?

Answer 2

ze všech typů soudního jednání poskytuje hl. líčení nejširší prostor pro dokazování jak soudu, tak i procesním stranám, důkazy se provádějí za účasti a součinnosti stran, popřípadě je provádějí přímo strany, v nejširší míře se zde projevují zásady ústnosti, bezprostřednosti

Question 3

Co je úkolem soudu v rámci dokazování při hl. líčení?

Answer 3

PROVÉST důkazy opatřené v přípravném řízení nebo důkazy další (navržené v obžalobě nebo stranami, anebo opatřené z vlastní iniciativy soudu či stran), tyto důkazy ZHODNOTIT, nezávisle na tom, jak byly hodnoceny v přípravném řízení a poté učinit ROZHODNUTÍ podané obžalobě, které obsahuje jaké důkazy soud provedl, jak je hodnotil a jaké skutkové a právní závěry z nich vyvodil

Question 4

Kdo rozhoduje, jakými důkazními prostředky bude objasňovat určitou okolnost, která je důležitá pro náležité zjištění skutkového stavu věci a pro správné rozhodnutí o vině či nevině?

Answer 4

SOUD

Question 5

Jak se určuje předmět a rozsah dokazování?

Answer 5

vychází ze zásady, aby byl zjištěn skutkový stav bez důvodných pochybností a v rozsahu potřebném pro rozhodnutí (předmět a rozsah konkretizován obžalobou, protože předmětem rozhodnutí v hlavním líčení je vždy jen skutek obsažený v žalobním návrhu a účast obžalovaného na jeho spáchání -> tím ej určen okruh otázek, které bude nutno v hl. líčení šetřit a pro jejichž rozhodnutí si musí soud dokazováním vytvořit náležitý skutkový podklad

Question 6

V jakém pořadí mají být provedeny důkazy?

Answer 6

omezeno pouze tím, že jako první má být proveden VÝSLECH obžalovaného (jinak pořadí stanoví předseda senátu v rámci svého práva řídit hl. líčení podle povahy konkrétního případu a podle taktického plánu dokazování)

Question 7

Zbavuje doznání obžalovaného soud povinnosti přezkoumat a dokazovat všechny podstatné okolnosti případu?

Answer 7

nezbavuje

Question 8

Fáze dokazování (výslech obžalovaného) se koná hned za …

Answer 8

přednesením obžaloby státním zástupcem (návrh na potrestání)

Question 9

Kde je v hlavním líčení zařazeno uplatnění nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení?

Answer 9

následuje po přednesení obžaloby a předchází výslechu obžalovaného (počátek dokazování)

Question 10

Důkazy se v hl. líčení provádějí za účasti koho?

Answer 10

za účasti a aktivní součinnost stran (kladení otázek vyslýchanému, strany mohou sami provést důkaz)

Question 11

Kdo může klást vyslýchanému v rámci dotazování otázky?

Answer 11

předseda senátu a členové senátu - zpravidla po tom co své dotazy skončí mohou se souhlasem předsedy senátu pokládat otázky i SZ, obžalovaný, jeho obhájce a opatrovník, zúčastněná osoba a poškozený a jejich zmocněnci - stejně aktivně se mohou účastnit provádění jiných důkazů

Question 12

Kdo řídí postup při provádění důkazů?

Answer 12

předseda senátu, který zejména osobně vyslýchá obžalovaného, svědka a znalce

Question 13

Koho může předseda senátu pověřit provedením důkazů?

Answer 13

a) státního zástupce (zpravidla provádí se souhlasem nebo na výzvu předsedy senátu důkazy, které podporují obžalobu)
b) člena senátu

Question 14

Kdo může ještě POŽÁDAT soud, aby sami provedli důkaz?

Answer 14

obhájce nebo obviněný, který nemá obhájce, má právo ve stejném rozsahu jako SZ se souhlasem předsedy senátu provádět důkazy ve prospěch obhajoby

Question 15

V jakých případech předseda senátu nevyhoví žádosti o provedení důkazu SZ nebo obviněným nebo jeho obhájcem?

Answer 15

v případě výslechu obviněného, výslechu svědka mladšího 18 let, nemocného nebo zraněného svědka anebo jestliže by provedení důkazu některou z uvedených osob nebylo z jiného závažného důvodu vhodné

Question 16

Kdo je po provedení každého důkazu dotazován, jestli se k němu chce vyjádřit?

Answer 16

obžalovaný

Question 17

Co zjistí předseda senátu po provedení všech důkazů?

Answer 17

zda strany nečiní návrhy na DOPLNĚNÍ DOKAZOVÁNÍ

Question 18

Jaké zásady se uplatní při dokazování?

Answer 18

zásada ústnosti a zásada bezprostřednosti

Question 19

Mohou být ústní výpovědi nahrazeny čtením protokolů o dřívějších výpovědích a použity k důkazu?

Answer 19

jen výjimečně (např. protokol o dřívější výpovědi obžalovaného se přečte jen tehdy, když se jedná v nepřítomnosti obžalovaného, když odepře vypovídat anebo se objeví podstatné rozpory mezi jeho dřívější výpovědí a jeho údaji při hlavním líčení a byl-li výslech proveden po zahájení trestního stíhání)

Question 20

Co musí udělat předseda senátu, pokud se protokol o dřívější výpovědi obžalovaného čte proto, že jsou mezi ní a výpovědí při hl. líčení podstatné rozpory?

Answer 20

musí na to obžalovaného upozornit a dotázat se na příčinu rozporů ve výpovědích

Question 21

Co udělá předseda senátu když je několik spoluobžalovaných?

Answer 21

učiní opatření, aby obžalovaný byl vyslýchán v nepřítomnosti spoluobžalovaných (ale v průběhu dokazování je třeba všechny seznámit s obsahem výpovědí ostatních spoluobžalovaných)

Question 22

Svědek ještě nevyslechnutý nesmí být přítomen výslechu … a … …:

Answer 22

obžalovaného a jiných svědků

Question 23

Kdy učiní předseda senátu opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného z jednací síně (po dobu výslechu svědka)?

Answer 23

pokud je obava, že svědek nebude v přítomnosti obžalovaného vypovídat pravdu, nebo jde o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí

Question 24

Co se musí stát po tom co je obžalovaný navrácen do jednací síně, po tom, co byl např. vykázán kvůli výslechu svědka?

Answer 24

musí být seznámen s obsahem výpovědi svědka a může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky

Question 25

Co se dělá s posudky, zprávy státních a jiných orgánů a dalšími listinami a jinými věcnými důkazy?

Answer 25

při hl. líčení se předloží stranám k nahlédnutí (pokud je to třeba tak i svědkům a znalcům) - pokud některá ze stran navrhne přečtení takové listiny, je soud povinen ji při hl. líčení přečíst

Question 26

Co se děje, pokud je v hl. líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena?

Answer 26

soud učiní všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti

Question 27

Co se děje se svědkem, jehož totožnost má být utajena?

Answer 27

předseda senátu učiní opatření, která znemožňují zjištění svědkovi totožnosti

Question 28

V jakých případech se rozhodne o utajení totožnosti a podoby svědka?

Answer 28

nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem

Question 29

Kdy se považuje dokazování za skončené?

Answer 29

strany nemají další důkazní návrhy nebo pokud rozhodl senát (nebo samosoudce), že další důkazy se již nebudou provádět

Question 30

Kdy může učinit poškozený “prohlášení o tom, jaký dopad měl TČ na jeho dosavadní život”?

Answer 30

předseda senátu je povinen vyhovět takové žádosti poškozeného a umožnit mu učinit ústní prohlášení nejpozději v závěrečné řeči (ty se konají po skončení dokazování v závěru hl. líčení)

Question 31

V trestním řízení jde o to, aby byla zjištěna … … pravdivost těch skutkových okolností, na kterých závisí rozhodnutí o vině a trestu:

Answer 31

materiálním způsobem

Question 32

Je třeba, aby byla zjednána nikoli úplná, ale tak vysoká … …, která se podle pravidel lidské zkušenosti jeví být dostatečnou, aby odůvodnila rozhodování soudu a přesvědčení soudce o jejich pravdivosti.

Answer 32

míra pravděpodobnosti - za tímto účelem existují důkazy sloužící k zajištění právní jistoty v tom, že určité okolnosti jsou pravdivé (objektivněmateriální důkazní systém)

Question 33

Čím si OČTŘ zjišťují skutkový podklad pro své rozhodnutí?

Answer 33

dokazováním (na tom, do jaké míry se jim podaří skutkový podklad prokázat, závisí správnost a spravedlivost rozhodnutí - výsledek dokazování tedy rozhoduje o kvalitě rozhodnutí)

Question 34

Obsah a forma dokazování jsou v mnohém závislé na jaké skutečnosti?

Answer 34

na příslušném stádiu trestního řízení a jsou definovány základními zásadami trestního řízení

Question 35

Přípravné řízení trestní je jaké?

Answer 35

neveřejné, nepřímé a převážně písemné

Question 36

Řízení před soudem je jaké?

Answer 36

veřejné, bezprostřední, ústní

Question 37

Mohou být důkazy vyhledané a provedení v přípravném řízení a za jakých podmínek?

Answer 37

mohou, pokud se jedná o neodkladné a neopakovatelné úkony

Question 38

Co je “vyhledávání důkazů”?

Answer 38

postup OČTŘ směřující k opatření a zajištění konkrétní relevantní okolnosti pro účely jejího provedení a hodnocení v tr. řízení

Question 39

Co je “provádění důkazů”?

Answer 39

procesní činnost OČTŘ, jíž se předepsaným způsobem zjišťuje předmět důkazu

Question 40

Co je “hodnocení důkazů”?

Answer 40

závěrečný rozumový a myšlenkový postup, kterým se hodnotí ZÁVAŽNOST (upotřebitelnost z hlediska skutkového stavu), ZÁKONNOST (přípustnost jeho opatření a provedení) a PRAVDIVVOST důkazu (zda obsahuje pravdivé skutečnosti)

Question 41

Jsou tato stádia dokazování (vyhledávání, provádění, hodnocení) od sebe izolována?

Answer 41

nejsou, úzce spolu souvisí (zejména provádění a hodnocení splývá mnohdy časově v jedno)

Question 42

Když se některý z důkazů provede a zhodnotí, vrací se k němu ještě OČTŘ nebo ne?

Answer 42

ano vrací, ve světle nově zjištěných důkazů musí všechny předešlé hodnotit znovu v kontextu s tím novým

Question 43

Co je “důkazním prostředkem”?

Answer 43

způsob, jímž OČTŘ důkazy čerpá (výslech svědka, provedení listinného důkazu) z jejich nosičů (zdrojů - paměť svědka, obsah listiny)

Question 44

Co je to “důkaz”?

Answer 44

informace plynoucí z procesních úkonů, kterou se OČTŘ přesvědčuje o skutečnosti důležité buď pro rozhodnutí ve věci, nebo pro správný postup v trestním procesu

Question 45

Co je “předmětem důkazu”?

Answer 45

okolnost důležitá pro trestní řízení, která má být zjištěna a na níž zpravidla přímo nebo nepřímo závisí rozhodnutí ve věci (lze rozlišovat předmět dokazování jako soubor skutečností, jež je třeba v celém řízení dokázat + předmět jednotlivého důkazu, tj. dílčí skutková okolnost, která má být takovým důkazem zjištěna (např. zda se obviněný vyskytoval na místě činu, zda z určité zajištěné zbraně byla vystřelena kulka apod.)

Question 46

Co je účelem dokazování?

Answer 46

rekonstruovat skutečnosti z minulosti tak, aby poznání skutečnosti bylo jejím správným odrazem (= zjistit pravdu, tj. takovou, která je ve shodě se skutečností)

Question 47

Co je “určení předmětu (rozsahu) dokazování”?

Answer 47

není jednorázové, to, co potřebujeme dokazovat, může měnit v průběhu řízení (proto v každé fázi řízení je nutné předmět dokazování přesně stanovit)

Question 48

Platí zásada “in dubio pro reo” o otázkách právních?

Answer 48

ne, týká se pouze otázek skutkových (na právní otázky si musí být OČTŘ schopny odpovědět samy - zásada, že “soud zná právo”)

Question 49

Co jsou to tzv. nesporné skutečnosti?

Answer 49

předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit také k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné | v hlavním líčení pak vyzve předseda senátu státního zástupce, aby po přednesení obžaloby uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné

Question 50

Jaké skutečnosti nelze dokazovat v tr. řízení?

Answer 50

skutečnosti o nichž již bylo rozhodnuto způsobem i pro trestní řízení závazným nebo kde je rozhodnutí vyhrazeno jinému orgánu než OČTŘ např. okolnosti, na kterých závisí rozhodnutí předběžné osobního stavu, které podle občanského soudního řádu nelze řešit v jiném řízení

Question 51

Co může sloužit jako důkaz?

Answer 51

vše, co může přispět k objasnění věci (př. ohledání, listiny a věci, znalecké posudky, výpovědi) - výjimky: někdy zákon použití některého důkazního prostředku ZAKAZUJE (§ 99 “zákaz výslechu”, § 100 “právo odepřít výpověď”)

Question 52

Kdy zákon zakazuje použití některých důkazních prostředků?

Answer 52

konkrétně provedení výslechu a právo odepřít výpověď -> provedení důkazu by státu způsobilo vážnou škodu nebo ohrozila jím chráněné zájmy, včetně zájmů individuálních

Question 53

Kdy jsou důkazy nepřípustné?

Answer 53

jestliže byl důkaz získán NEZÁKONNÝM DONUCENÍM nebo hrozbou takového donucení - takový důkaz je ABSOLUTNĚ NEÚČINNÝ (výjimka: pokud se takový důkaz použije proti osobě, jež donucení nebo hrozby použila)

Question 54

Jaké důkazy jsou “nezpůsobilé”?

Answer 54

jsou podle aktuálního stavu lidského poznání NESPOLEHLIVÉ, nelze kontrolovat jejich průběh tak, aby v každém okamžiku bylo možné zajistit ochranu základních práv a svobod osob, které se provádění důkazu účastní např. detektor lži, vyšetřovací hypnóza, sérum pravdy apod.

Question 55

Je výslech podezřelého nezpůsobilým důkazem?

Answer 55

v podstatě ano, protože je v tu chvíli de facto zbaven možnosti kvalifikovaně se rozhodnout, zda využije svého práva nevypovídat

Question 56

Stanovuje zákon často, aby ke zjištění určité skutečnosti bylo použito určitého důkazního prostředku?

Answer 56

ne, právě že výjimečně např. znalce je nutné přibrat ke zjištění příčiny smrti člověka, pokud vznikne podezření, že byla způsobena TČ (prohlídka a pitva mrtvoly - obligatorní 2 znalci), nebo pokud je třeba provést vyšetření duševního stavu obviněného

Question 57

Jak můžeme rozdělit důkazy podle toho z jakého pramene jsou čerpány?

Answer 57

a) osobní
b) věcné

Question 58

Jaké tři skupiny předmětů dokazování známe?

Answer 58

a) okolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé
b) okolnosti důležité pro postup v trestním řízení
c) okolnosti důležité pro použití odklonů (resp. zvláštních způsobů řízení)

Question 59

Jaké okolnosti patří do “okolností důležitých pro rozhodnutí ve věci samé”?

Answer 59

1. ty tvořící znaky TČ
2. okolnosti nasvědčující, že obviněný je pachatelem či okolnosti to vyvracející
3. okolnosti podmiňující důvody vylučující protiprávnost
4. okolnosti rozhodné pro výměru trestu
5. okolnosti důležité z hlediska rozhodnutí o náhradě škody, nemajetkové újmy či vydané bezdůvodného obohacení
6. okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání

Question 60

Jaké skupiny důkazů se vyžadují pro použití tzv. odklonů?

Answer 60

při přípravě podkladů pro dohodu o vině a trestu - vyžaduje se skupina důkazů, která potvrzuje ro, že obviněný se k TČ doznal + skupina důkazů potvrzujících některé jiné skutečnosti, které s hmotným právem bezprostředně nesouvisí (stanovisko poškozeného, náhrada škody)

Question 61

Jaké jsou např. okolnosti důležité pro postup v řízení?

Answer 61

okolnosti odůvodňující zproštění povinnosti svědčit, přerušení řízení apod.

Question 62

Požaduje se při okolnostech, na kterých závisí rozhodnutí nebo opatření procesní povahy, taková míra dokazování jako v rozhodnutí o vině a trestu?

Answer 62

nepožaduje - tyto úkony se provádí od samotného počátku řízení, tedy často závisí na pouhém DŮVODNÉM PODEZŘENÍ, nikoli na konečných zjištěních

Question 63

Dokázány musí být jaké okolnosti?

Answer 63

okolnosti významné pro konečné rozhodnutí ve věci

Question 64

Jaké okolnosti není třeba dokazovat?

Answer 64

a) poznatky a skutečnosti, které považujeme ze zkušenosti za pravdivé např. podání došlé na soud pochází od toho, kdo je v něm jako podatel uveden nebo není vždy třeba dokazovat, že obviněný byl v době spáchání příčetný (odlišně upravuje z.s.m)
b) PRÁVNÍ PŘEDPISY
c) skutečnosti, o nichž bylo již rozhodnuto

Question 65

Co patří mezi “zvláštní způsoby dokazování”?

Answer 65

mají spíše kriminalistickou povahu - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka na místě + kriminalistické expertízy (v podobě odborného - předběžného vyjádření nebo znaleckého posudku)

Question 66

Jak dělíme důkazy podle vztahu k předmětu řízení?

Answer 66

a) usvědčující
b) ospravedlňující

nelze v okamžiku vyhledání určit, zda bude důkaz v jedné nebo druhé kategorii - může se v průběhu změnit podle okolností

Question 67

Jak dělíme důkazy podle pramene?

Answer 67

a) původní (bezprostřední)
b) odvozené (zprostředkované)

Question 68

Jak dělíme důkazy podle vztahu k dokazované skutečnosti?

Answer 68

a) přímé (prosté)
b) nepřímé (složené)

Question 69

Je “sledování osob a věcí” důkazním prostředkem?

Answer 69

ne, jedná se o operativně-pátrací prostředek

Question 70

V čem je zvláštní konfrontace (kdy se provádí)?

Answer 70

výhradně v řízení před soudem

Question 71

Co jsou usvědčující a ospravedlňující důkazy?

Answer 71

ty, jimiž se prokazují okolnosti, které svědčí PROTI obviněnému | ty jimiž se prokazují okolnosti, které svědčí VE PROSPĚCH obviněného

Question 72

Existuje dělení důkazů na důkazy obžaloby a důkazy obhajoby?

Answer 72

v českém trestním řízení ne

Question 73

Jaký důkaz je “původní” a jaký “odvozený”?

Answer 73

původní vychází z přímého zdroje (např. výpověď svědka, který byl na místě činu, originál listiny), odvozené pochází ze zprostředkovaného pramene (výpověď svědka, který skutečnost sám nevnímal a zná ji z “doslechu”, vyšetřovací pokus stimulující určitou situaci)

Question 74

Co je přímým a nepřímým důkazem?

Answer 74

přímý - dokazuje se jím přímo vina nebo nevina | nepřímý - dokazuje se jím skutečnost vedlejší (indicie), ale takové, ze které lze usuzovat na skutečnost hlavní

Question 75

Mají nepřímé důkazy menší význam a spolehlivost než důkazy přímé?

Answer 75

ne

Question 76

Může být některá skutečnost nepřímým důkazem, jestliže není s okolnostmi případu v příčinném vztahu?

Answer 76

nemůže

Question 77

Je dokazování nepřímými důkazy nesnadnější než dokazování přímými důkazy?

Answer 77

ano je (při nedostatku přímých důkazů praxe požaduje, aby větší množství nepřímých důkazů tvořilo uzavřený “řetězec”, jenž sám o sobě nevyžaduje přímého důkazu)

Question 78

Příklad nepřímého důkazu?

Answer 78

výsledky metody pachové identifikace nebo identifikace podle analýzy DNA