MEZINÁRODNÍ TRENDY POVÁLEČNÉ KINEMATOGRAFIE DO ROKU 1960 Flashcards
Charakterizujte hollywoodský studiovy systém ve 40. a 50. letech a jeho proměny
- V poválečné éře čelil Hollywood výzvám, směřují se k vyhraněnému antikomunismu a konec dominance studia.
- McCarthyho éra vedla k obvinění z komunistické příslušnosti mezi herci, spisovateli a tvůrci .
- Vyhláška Paramount z roku 1948 obvinila studia z monopolizace trhu, což vedlo k menšímu počtu, ale dražším filmům.
- Konkurence se zvýšila s nárůstem nezávislých produkčních společností v důsledku úpadku studiového systému.
- Klesající návštěvnost kina byla ovlivněna příměstským životem a příchodem televize.
- Studia reagovala produkcí barevných a širokoúhlých filmů, aby se odlišila od televize, zavedením technologií jako Technicolor a Cinemascope .
- Někteří scenáristé čelili černé listině kvůli údajným levicovým ideologiím, což vedlo k pseudonymní práci a omezení zaměstnání .
Specifikujte blíže fenomén italského neorealismu.
- Italský neorealismus byl filmové hnutí, které se objevilo v Itálii po druhé světové válce, charakterizované zaměřením na realistické zobrazení každodenního života a sociálních otázek .
- Jeho cílem bylo zachytit boje obyčejných lidí, často pomocí neprofesionálních herců a natáčení na místě, aby se zvýšila autentičnost.
- Neorealistické filmy se ponořily do světských aspektů života, předváděly rutiny a monotónnost každodenní existence, aby prohloubily smysl pro realismus.
- Neorealističtí filmaři jako Pier Paolo Pasolini kritizovali tradiční neorealismus za to, že je příliš sentimentální a odloučený, přičemž se rozhodli pro syrovější a kritičtější přístup k vyprávění příběhů.
- Pasoliniho díla spojovala s neorealismem, ale také jej zpochybňovala začleněním různých estetických hnutí a nekonvenčních témat, odrážejících jeho neortodoxní marxistické, gay a nevěřící pozadí .
- Hnutí bylo ovlivněno neorealistickým typem politických filmů, které čerpaly inspiraci ze skutečných událostí a zaměřovaly se na autenticitu jejich příběhů.
- Filmy jako „Bitva o Alzir“ od Gilla Pontecorva zobrazovaly konflikty a napětí, odrážející sociálně-politické klima poválečné Itálie .
Popište podobu francouzského filmu ve 40. a 50. letech
- období tvůrčí svobody a inovací.
- Filmaři měli větší autonomii -> rozmanité vyprávění a umělecké vyjádření.
- Filmy se často zaměřovaly na temnější aspekty lidské existence, zpochybňovaly společenské normy a zkoumaly existenciální témata.
- Potřeba osobního hlediska ve francouzském dokumentu 50. let je blízká politice Cahiers du cinéma.
- Na přelomu 50. a 60. let - tři zásadní inovaci ( rozšíření 16mm kamer, vynález lehčích ručních kamer a vylepšení záznamů zvuku ).
- AUTORSKÉ DOKUMENTY
- Klíčoví tvůrci jsou Alan Resnais ( Sochy také umírají ( 1953 s Chrisem ), Georges Franju ( oči bez tváře 1960 a krev zvířat 1948 ), Chris Marker ( Neděle v Pekingu 1956 ).
- JEAN ROUCH A ETNOGRAFICKÝ DOKUMENT JAKO ŠÍLENÍ MISTŘI 1955
Cinéma vérité / direct cinema:
- bezprostřední záznam dění.
- poptávka po veristických dokumentech ( tv potřebuje vyplnit vysílací čas a hledá nové typy audiovizuální žurnalistiky ).
- Paralelně s americkým direct cinema se rozvíjí.
- Antropologické zkoumání světa, zásah do života lidi a konfrontace s nimi ( filmaři jsou součásti dokumentu ).
- Snaha se dostat k pravdě skrze zviditelňování a zmnožování perspektiv.
- Kronika jednoho léta ( 1961 ) od Jean Rouch a Edgar Morin ( jeden z nejdůležitějších filmů ).
- Pařížský Máj ( Chris Marker a Pierre L’homme 1963 )
= diskuze na téma dokumentární etiky, poté se to politizuje.
Popište podobu britského filmu ve 40. a 50. letech
Free Cinema:
- Tvůrci okolo časopisu sight & sound a sequence -> negativní vztah ke komerční kinematografii a britský mainstream documentary.
- Manifest hnutí -> autorský dokument není o estetice, ale o přesném vyjádření konkrétního názoru.
- Požadují SVOBODNÝ FILM.
- Podporuje je experimentální filmový fond.
Tvůrci:
- Lindsay Anderson ( každý den kromě vánoc - 1957 ), Karel Reisz ( maminka to nedovolí - 1955 ).
Charakterizute filmovou tvorbu v Sovëtskému svazu a Polsku v dobe tzv. táni.
1932: socialistický realismus v SSSR schválen
jako oficiální směrnice pro uměleckou tvorbu
- umění má pomáhat budovat komunismus
- filmy by měly být stranické a agitační – přesvědčovat lid pro komunistický program
- I když se jedná o realismus, nejde o pravdivé zobrazení skutečnosti jenom, spíše modelovat a představovat skutečnost podle komunistických hodnot
- po Stalinově smrti přichází do vedení strany Nikita Chruščov -> doba tání
- 1961: Chruščov vyzývá k větší otevřenosti a demokracii
- utváří se nová generace mladých autorských tvůrců —> vytvářejí různé typy poetických snímků —> relativně svoboda, ale narážejí na cenzuru a omezenou distribuci
Andrej Tarkovskij:
- nejznámější sovětský režisér -> vlastní autorský styl:
- hodně dlouhé záběry
- pomalé tempo vyprávění
- poetické výjevy -> často živly, také významová mnohoznačnost.
- považován za tvůrce spirituálních filmu.
- Andrej Rublev ( 1966 )
- Ivanovo dědictví ( 1962 )
- Larisa Šepiťko -> křídla ( 1966 )
- Sergej Paradžanov -> barva garantového jablka 1962 <333
- V polsku od 1960 nezávislé tvůrčí skupiny -> relativní svoboda ( stále je však společenský tlak a kritika politiků i kritiků ).
- Např. Andrzej Wajda v 60. let spíše stagnuje, bez většího ohlasu natáčí rozsáhlé historické eposy jako Popely.
- Roman Polański - začíná jako herec, jeho debut je Nůž ve vodě 1962.
- Vnitrozáběrová montáž připomíná hollywoodské filmy např Orsona Wellese.
- Hodně nezávislých filmů.
Obrázky!!!
- Psycho od Alfred Hitchcock ( 1960 ) -> pracuje s napětím a překvapením.
- Zloději kol od Vittoria De Sicy ( 1948 ) –> NEOREALISTICKÉ DRAMA!!! )
- La Belle et La Bête - Jean Cocteau ( 1946 ) –> kráska a zvíře.
- herec Mikheil Gelovanichia –> obraz Stalina –> pohledný a “hrdinský” muž –> úpad Berlína 1949 od Michal Chiaureli
- Jak si vzít milionáře -> Marilyn Monroe –> screwball komedie z roku 1953
