Česká kinematografie v době normalizace Flashcards
Charakterizujte obecně českou kinematografii v době tzv. normalizace.
Během období tzv. normalizace v české kinematografii, které následovalo po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, došlo k výrazným změnám ve filmovém průmyslu i ve výtvarném obsahu filmů.
V období normalizace česká kinematografie prošla postupnou ideologickou reorientací a personální reorganizací.
Během ofenzivní normalizace se upřednostňovala ideologická funkce před estetickou a některé stalinistické principy se vrátily.
V období oživení a perestrojky došlo k obnově umělecké plurality a návratu významných filmařských osobností.
- Tato přechodová fáze probíhala prostřednictvím konsolidace, která byla charakterizována posuny směrem k socialistickému realismu a návratu některých stalinistických principů.
- Během tohoto období se zaměření přesunulo směrem k ideologickým funkcím před estetické aspekty.
- Normalizační režim přinesl zpřísnění politické cenzury, která omezovala svobodu projevu v umění. Filmaři museli dodržovat oficiální stranickou linii a vyhýbat se tematům a přístupům, které by mohly být vnímány jako kritika komunistického režimu.
- Normalizace vedla k omezení mezinárodní spolupráce v kinematografii. Československé filmy byly méně distribuovány v zahraničí a jejich přístup na zahraniční festivaly byl omezený, což omezilo jejich mezinárodní vliv a uznání.
- V normalizační kinematografii byly upřednostňovány formální konvence a tradice před experimentací a inovací. Filmy měly často konvenční narativní strukturu a stylistiku, která odpovídala oficiálnímu ideologickému narativu.
Přibližte českou filmovou tvorbu během konsolidační fáze normalizace.
- V této fázi byla ideologie klíčovým faktorem určujícím obsah a formu filmů. Filmaři byli pod tlakem dodržovat oficiální stranickou linii a prezentovat socialistický realismus ve svých dílech.
- Témata filmů byla předem stanovena a kritika komunistického režimu byla zakázána. To vedlo k opakování stereotypních a ideologicky zaujatých příběhů.
- Filmy během konsolidační fáze normalizace často glorifikovaly socialistický způsob života a prezentovaly pozitivní obrazy pracujících lidí a socialistického vývoje. Tato propagandistická úloha filmu byla vnímána jako důležitý nástroj v ideologické indoktrinaci.
- Filmy v této fázi měly za cíl poskytnout úlevu od obtížného krizového období a zaměřovaly se na politicky vzdálené, barevné a širokoúhlé produkce. Mezi významné filmy z tohoto období patří “Klí” a “Člověk není sám,” které byly mezi prvními normalizačními filmy zachycujícími komunistická témata.
Popište podobu české filmové tvorby doby ofenzivní normalizace”.
- Během období ofenzívy normalizace zahrnovala česká filmová produkce různé žánry, včetně komedií, historických dramat a ideologicky motivovaných filmů.
- Komedie jako “Dívka na koštěti” a “Jak utopit dr. Mráčka” byly zvláště populární v této době.
- Významní filmaři během tohoto období zahrnovali Otakara Vávru, Miloše Formana, Vojtěcha Jasnýho, Jaroslava Papouška a další.
- Tito tvůrci přispěli ke pestrosti českého filmového prostředí svými unikátními styly a tematickými přístupy.
- Významné filmy z éry ofenzívy normalizace zahrnují “Hroch”, “Za volantem nepřítel”, “Dívka na koštěti” a “Kdo hledá zlaté dno”.
- Tyto filmy často odrážely politické klima té doby, buď explicitně nebo implicitně předávající převládající ideologické narativy.
- Během období ofenzívy normalizace existovaly filmy, které cílily na reformní snahy roku 1968. Tyto filmy se agresivně stavěly proti kultuře 60. let a odsuzovaly takzvané “krizové období” té doby.
- Období ofenzívy normalizace bylo charakterizováno dominancí ideologických funkcí před estetickými úvahami. Tlačení na socialistický realismus vedlo k úpadku celkové řemeslné úrovně filmů v této době.
Charakterizujte trendy v domácí filmové tvorbě druhé poloviny 70. let a v dobe tzv. perestrojky.
- Některé filmy se odvážně stavěly kriticky k politické situaci a režimu. I přes cenzuru se někteří filmaři pokoušeli předávat skryté sociální a politické poselství.
- V druhé polovině sedmdesátých let došlo v důsledku hospodářského rozmachu ke krizi ve filmovém průmyslu, což vedlo k nárůstu popularity televize a zavedení videokazet, což mělo za následek pokles návštěvnosti kin po celé Evropě.
- Během éry perestrojky došlo k posunu směrem k nekonformním filmům charakterizovaným sociálně kritickým realismem, alegoriemi, duchovními filmy a avantgardními experimenty. Vznikla nová generace filmařů, kteří se zaměřovali na různorodé styly a současné problémy mládeže.
Spirituální filmy:
- “Dům pro dva (1987)” od Miloše Zábranského: Příběh dvou nevlastních bratrů, jeden dobrý a druhý zlý, s asketickým stylem a efektivní montáží vedoucí k transcendentálnímu času.
“Vojtěch, řečený sirotek (1989)” od Vojtěcha Tyce: Připomínající duchovní filmy z 70. let, černobílý, širokoúhlé záběry, rozdělené do kapitol, zobrazující živou dramu Vojtěcha na českém venkově v roce 1946.
Filmy o mládeži - sklepácka poetika a předrevoluční bizar:
- Pražská pětka.
- Kultovním dílem se zpětně stává krátký film Igora Chauna Nejkrásnější portrét (1989) oceněný za dokumentární režii.
Obrázky!
- Paní Věra Chytilová
- Jiří Menzel, natočil např. rozmarné léto a hrál v něm společně s rudolfem hrušinským.
- Marečku, podejte mi pero! ( 1976 ) od Oldřich Lipský -> Zdeněk svěrák scénárista.
- Adéla ještě nevečeřela - parodie z 1978 od Oldřicha lipského.
