uvod do studia jazyka Flashcards
langue
jazyk jako systém hlásek použitelný pro jazykovou komunikaci
parole
jazyk pro praktické jazykové komunikátory (projevy, promluvy), jimiž vyjadřujeme své postoje k okolí
langage
jazyk jako lidská schopnost zvládnutí systému znaků v praktických promluvách (=langue+parole)
lingvistika
věda, která se snaží prozkoumat, pochopit jazyk nejen z hlediska vnitřní stavby, ale i z vnějšího (společenského) fungování
fonetika
nauka zabývající se zvukovou stránkou jazyka. Zaznamenání normy prostřednictvím závazných pravidel v jazykových příručkách, slovnících, mluvnicích. NAUKA O HLÁSKÁCH
fonologie
jazykovědní disciplína, co zkoumá zvuky lidské řeči z hlediska jejich konkrétní funkce ( jaké místo zaujímají ve zvukovém systému konkrétního jazyka).
= zaměřuje se na ty složky zvukového signálu, které jsou v daném jazyce významotvorné, hodnotí tedy zvukový materiál z lingvistického hlediska.
Fonologie je nauka o fonémech.
gramatika
nauka o obměnách slov a jejich spojování ve věty tedy o formálních prostředcích sloužících k výstavbě výpovědi)
morfologie
nauka o slovech, jeho druzích, tvarech slov ohebných
lexikologie
nauka o slovní zásobě
syntax
mluvnická disciplína poučující o spojování slov ve větě, souvětí a ucelených celcích.
stylistika
poučení o výběru jazykových prostředků a jejich užití v urcitych druzích komunikace (NAUKA O SLOHU)
jazykový úzus
Jazykový jev, který je užíván častěji než jiný.
jazyková norma
- Převážně podvědomé, neuvědomělé respektování určitých pravidel, které se v jazyce přirozeně vyvinuly.
- Soubor zákonitostí existujících v daném jazykovém útvaru:
jazyková kodifikace
Zaznamenání normy prostřednictvím závazných pravidel v jazykových příručkách, slovnících, mluvnicích.
jazyková kultura
stav, propracovanost jazyka, úroveň jazykové komunikace a permanentní snažení o její kvalitu (správnost, jasnost, zřetelnost, stručnost)
útvary českého národního jazyka
obecná čeština, slang, interdialekt x slang, argot, profesní mluva
fonetická transkripce
grafické zaznamenávání zvukov= stránky jazyka
fón
hlásky
mluvní orgány
plíce s bránicí, hrtan, hltan, měkké patro, čípek, ústní dutina (tvrdé patro, dolní čelist, jazyk, zuby, rty)
vokály
samohlásky- mají schopnost tvořit slabiku
vokalický trojuhelník
Postavení jazyka v ústech ukazuje tradiční obecné schéma soustavy vokálů jazyků, vokalický trojúhelník. Jeho východiskem je trojúhelníkový obrazec vytvořený r. 1781 Ch. F. Hellwagem.
konsonanty
souhlásky
souhlásky závěrové
ty samohlásky, v nichž se výdechovému proudu v mluvidlech objeví nějaká překážka- p,b,m,t,d,n,ť,ď,ň
souhlásky polozávěrové
ZNĚLÉ- ʒ, ʒ NEZNĚLÉ- C,Č,
sdílí vlastnosti závěrových a užinových