Úvod do statistiky Flashcards

1
Q

Co je statistika?

A
  • údaje nebo-li data a jejich souhrny o hromadných jevech;
  • činnost spočívající v získávání dat o hromadných jevech (počítání, měření a zaznamenávání), v jejich shrnování, znázorňování pomocí grafů a tabulek, v konstrukci a výpočtu jejich charakteristik, v jejich zveřejňování a zejména pak v jejich analýze;
  • vědu, která zkoumá zákonitosti hromadných jevů, resp. souhrn metod sběru, zpracování a analyzování dat (včetně vytváření závěrů).
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Co označuje pojem hromadný jev?

A

Hromadnými jevy nazýváme jevy, které se za určitých podmínek vyskytují opakovaně a ve velkém množství.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co je statistická jednotka?

A

Statistická jednotka je sledovaný prvek, který ve statistice sledujeme.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Co je statistický soubor?

A

Statistický soubor označuje souhrn statistických jednotek.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Co označuje pojem statistická proměnná?

A

Statistické proměnné jsou údaje, které sledujeme během statistického zkoumání.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jaké proměnné označujeme pojmem kvalitativní?

A

Kvalitativní proměnné jsou proměnné které nelze měřit, můžeme je pouze zařadit do tříd.

Varianty kvalitativní proměnné nazýváme kategoriemi a jsou zpravidla vyjádřeny slovně.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Kvantitativní spojitá proměnná a Kvantitativní diskrétní proměnná

A

Kvantitativní spojitá proměnná může nabývat libovolné reálné hodnoty, kterou lze vnímat jako libovolný bod číselné osy. U těchto proměnných vždy platí, že mezi libovolnými dvěma hodnotami teoreticky existuje přinejmenším jedna další hodnota. (např. teplota vzduchu)

Kvantitativní diskrétní proměnná (též nespojitá) nabývá pouze některých hodnot (většinou v oboru celých čísel). U proměnné tohoto typu vždy existují takové dvě hodnoty, které nazveme sousedními a mezi nimiž teoreticky neexistuje hodnota, která by ležela mezi nimi. (např. počet dětí v rodině)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jaké existují škály měření statistických jednotek?

A

Měřicí škály dělíme na nemetrické a metrické.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Co označujeme pojmem nominální škála?

A

Nominální škály jsou nemetrickými škálami a zachycují pojmenování vlastností osob, věcí a jevů.
Proměnné měřené na nominální škále jsou vždy kvalitativní.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Co označuje pojem ordinální škála?

A

Ordinální stupnice patří spolu s nominální škálou mezi tzv. nemetrické škály. V jejím případě představuje větší číselná hodnota rovněž větší množství (úroveň) samotné proměnné. Jednotlivé objekty tak mají přirozené uspořádání dle velikosti.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co označuje pojem metrická škála?

A

U metrické škály je zavedena jednotka měření a jsou tedy známé i odstupy mezi jednotlivými hodnotami proměnné (intervaly).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Co označuje ve statistice pojem populace neboli základní soubor?

A

Populací neboli základním souborem se myslí úplná množina prvků, jejichž vlastnosti chceme zkoumat.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Úplné šetření

A

Úplné (vyčerpávající) šetření spočívá ve zjištění údajů za všechny jednotky základního souboru (například soupis obyvatelstva, tzv. Sčítání lidu, domů a bytů).

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Výběrový soubor

A

Výběrový soubor je soubor, který obsahuje tu část prvků ze základního souboru, jejíž vlastnosti skutečně pozorujeme nebo měříme.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jaké jsou základní druhy statistických zjišťování?

A

Statistické zjišťování může být úplné (úplné šetření), či neúplné (výběrové šetření).

Neúplná šetření můžeme dále dělit na:

  • šetření podávající reprezentativní výsledky (tzv. reprezentativní) a
  • šetření podávající nereprezentativní výsledky (tzv. nereprezentativní).
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké je využití ankety při statistickém šetření?

A

Anketa oslovuje pouze nesystematicky vybranou část populace (osob, podniků, institucí).

Informace získané z ankety obvykle nelze zobecnit na celý základní soubor

17
Q

Metoda základního masivu

A

Metodu základního masivu lze použít v situaci, kdy se základní soubor skládá z několika velkých jednotek a z většího počtu malých jednotek.

18
Q

Jak lze charakterizovat záměrný výběr?

A

Záměrný výběr je založen na formulování určitého kritéria, které má zajistit co nejlepší shodu výběrového souboru se základním souborem. Podmnožinou záměrného výběru je výběr kvótní.

19
Q

Pravděpodobnostní (náhodný) výběr

A

Pravděpodobnostní (náhodný) výběr spočívá v tom, že každá jednotka populace má známou pravděpodobnost, že bude vybrána.

20
Q

Jak lze charakterizovat prostý náhodný výběr?

A

Prostý náhodný výběr je nejjednodušší metodou náhodného výběru. Všechny jednotky mají stejnou pravděpodobnost, že budou vybrány. Tato metoda je proto nejvhodnější pro teoretické úvahy o charakteristikách základního souboru, je však zároveň nejnákladnější.

21
Q

Jak lze charakterizovat oblastní výběr?

A

Při oblastním výběru základní soubor rozdělíme do skupin (např. podle pohlaví, věku, sociálního stavu, zaměstnání, školy apod.). V každé oblasti pak provedeme výběrové šetření.

22
Q

Co označují pojmy výběr s vracením a výběr bez vracení?

A

Výběr s vracením spočívá v tom, že každá jednotka může být teoreticky vybrána znovu poté, co ji po vybrání vracíme zpět do základního souboru. Každá jednotka má tedy stejnou pravděpodobnost vybrání v každém tahu a jedná se tudíž o tzv. nezávislé pokusy.

Výběr bez vracení je založen na tom, že každá jednotka může být vybrána pouze jednou, vybrané jednotky se do základního souboru nevracejí. U doposud nevybraných jednotek základního souboru se pravděpodobnost vybrání v každém tahu mění (roste) a jedná se tak o tzv. závislé pokusy.

23
Q

Co je deskriptivní (popisná) statistika?

A

Popisná (deskriptivní) statistika
zjišťuje a sumarizuje informace,
zpracovává je ve formě grafů a tabulek
a vypočítává jejich číselné charakteristiky jako průměr, percentily, rozpětí atd.

Tímto způsobem se snaží několika čísly a obrázky stručně vystihnout podstatné informace o daných datech.

24
Q

Čím se zabývá inferenční statistika?

A

Inferenční (induktivní) statistika se namísto zkoumání celého základního souboru (populace), zabývá zkoumáním zvoleného vzorku (výběru) v rámci celého základního souboru.

Jedná se o proces zobecňování úsudků o vlastnostech populace založený na informacích pocházejících z výběru.

Jinak řečeno pomocí metod inferenční statistiky se snažíme odvodit tvrzení platná pro celý základní soubor (populaci).

25
Q

Regresní analýza

A

Regresní analýza je statistická metoda, umožňující prozkoumat vztah mezi dvěma typy proměnných – tzv. nezávislými proměnnými a tzv. závislými proměnnými.

26
Q

Co je analýza časových řad?

A

Analýza časových řad označuje soubor metod sloužících k popisu či předpovídání časových řad.