Ukládání trestů dospělým Flashcards
Jaké dva aspekty má ukládání trestů?
1) stanovení DRUHU trestu
2) určení VÝMĚRY trestu
K čemu soud přihlédne při stanovení druhu trestu a jeho výměry (základní kritéria)?
a) povaha a závažnost spáchaného TČ
b) osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry pachatele a jeho dosavadní způsob života
c) možnost nápravy pachatele
d) účinky a důsledky trestu pro budoucí život pachatele
e) polehčující a přitěžující okolnosti
f) doba, která uplynula od spáchání TČ
g) význam chráněného zájmu
h) způsob provedení činu a následky
i) okolnosti spáchání
j) osoba pachatele
k) míra zavinění pachatele
l) pohnutka, záměr, cíl pachatele
Přihlíží soud při trestání k chování pachatele po činu a jakým způsobem?
ano přihlíží, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu
K čemu přihlíží soud pokud byl pachatel označen za spolupracujícího obviněného?
jak významným způsobem přispěl k objasnění zvlášť závažného zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo v její prospěch nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového TČ
Pokud trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, bude se to brát v potaz jako faktor při výměře trestu soudem?
ano
Jak je to při určování trestu (je v ustanovení daný jen jeden, nebo je možnost výběru)?
první možnost -> v ustanovení je stanovena možnost uložení JEDNOHO druhu trestu (bez možnosti výberu) + lze k němu uložit i jiné tresty podle § 53 TZ - domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
Lze tresty “vyhoštění” a “zákaz pobytu” uložit samostatně, i když je TZ na některý trestný čin nestanoví?
ano (§53 odst. 2)
Jaká je druhá možnost toho, co ukládá ustanovení o trestu? (první: je dán 1 druh trestu pro konkrétní TČ)
ustanovení dává možnost vybrat druh trestu z několika alternativ - lze uložit každý z trestů samostatně nebo i více najednou (vedle sebe, se stejnou vahou) za jeden TČ + i zde platí, že lze uložit i jiné tresty (domácí vězení, …)
Jaké jsou výjimky, jaké dva tresty nelze uložit vedle sebe?
a) nelze uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací
b) obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody
c) peněžitý trest vedle propadnutí majetku
d) zákaz pobytu vedle vyhoštění
Co jsou to obecně polehčující a obecně přitěžující okolnosti?
jedná se o okolnosti stojící mimo zákonné znaky skutkové podstaty TČ - mohou mít význam při vyměřování trestu (soud k nim může přihlédnout)
Jaké známe “okolnosti obecně polehčující” (§41 TZ demonstrativní výčet)?
a) spáchal poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých
b) spáchal v silném rozrušení, ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností
c) spáchal pod vlivem hrozby nebo nátlaku
d) k trestnému činu se doznal
e) TČ sám oznámil úřadům
f) vedl před spácháním řádný život
g) trestného činu upřímně litoval
h) spáchal pod vlivem hrozby nebo nátlaku
i) spáchal pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil
j) spáchal ve věku blízkém věku mladistvých (např. 16 let)
.
.
Jaké známe “okolnosti obecně přitěžující” (§42 TZ demonstrativně)?
a) spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky
b) spáchal surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí
c) spáchal využívají něčí bezbranosti, nouze, tísně, závislosti nebo podřízenosti
d) zneužil své funkce, postavení, zaměstnání
e) spáchal více TČ
.
.
.
Jaký je výčet osob, na kterých když pachatel spáchá TČ (kterým ohrozí jejich život nebo zdraví, způsobil jim škodu, újmu na zdraví nebo jinou újmu anebo se na jejich úkor bezdůvodně obohatil), je to považováno za obecně přitěžující okolnost?
osoba blízká, dítě, těhotná žena, nemocný, zdravotně postižený, osoba vysokého věku nebo nemohoucí
Co znamená zákaz tzv. dvojího přičítání?
k okolnosti, která je již zákonným znakem TČ, včetně okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující (= to by bylo dvojí přičítání) např. u krádeže
Co jsou to “okolnosti zvláště polehčující”?
znak privilegované skutkové podstaty, jsou to okolnosti podmiňující použití NIŽŠÍ trestní sazby
Co jsou to “okolnosti zvláště přitěžující”?
znak kvalifikované skutkové podstaty, jsou to okolnosti podmiňující použití VYŠŠÍ trestní sazby
Co znamená “souběh TČ”?
případ tzv. mnohosti TČ, je zde více spáchaných TČ, kdy pachatel spáchal nejméně 2 trestné činy před vyhlášením odsuzujícího rozsudku za jeden z nich
Jakým typem trestu je trestán souběh TČ?
úhrnným nebo souhrnným trestem (§43 TZ)
Jaké zásady se uplatňují při ukládání trestů v případě souběhu?
1) zásada KUMULAČNÍ
2) zásada ABSORPČNÍ
3) zásada ASPERAČNÍ
Co znamená “zásada kumulační = sčítací” při trestání u souběhu TČ?
sečtení jednotlivých trestů za sbíhající se TČ - možnost uložení více druhů trestů vedle sebe
Co znamená zásada absorpční (pohlcovací) u sankciování při souběhu TČ?
pohlcování mírnějších trestních sazeb sazbou nejpřísnější (nejdůležitější)
Co znamená “zásada asperační (zostřovací)” u sankciování souběhu TČ?
trest vyměřený v rámci sazby pro nejpřísnější sbíhající se TČ se ještě zostří (zpřísní) - typicky zvýšení horní hranice trestní sazby o 1/3
Je souběh TČ obecně přitěžující okolností?
ano
Kdy je ukládán úhrnný trest?
ve společném řízení o sbíhajících se TČ - výsledkem je vždy JEDEN rozsudek/trestní příkaz
Podle jakého ustanovení je ukládán úhrnný trest?
podle ustanovení o TČ nejpřísněji trestném (zásada absoprce)
Podle jakých kritérii se ukládá “úhrnný trest”?
- podle TČ s nejvyšší horní hranicí trestu odnětí svobody (nejvyšší horní hranice = tzv. výjimečný trest)
- podle TČ s nejvyšší spodní hranicí trestu OS
- podle TČ, který nepřipouští uložit alternativní trest
- TČ, který umožňuje uložit přísnější alternativní trest
Kdy je ukládán “souhrnný trest”?
pokud se nerozhodlo o všech sbíhajících se TČ ve společném řízení -> případ, kdy soud rozhodne o TČ pachatele, ale ten ještě před vyhlášením rozsudku spáchal v minulosti nějaký jiný TČ, o kterém se neví - tzn. dojde ke zjištění dalšího trestného činu pachatele spáchaného v minulosti, ale k tomuto zjištění dojde až POTÉ, co došlo k vyhlášení rozsudku za jiný jeho TČ, který je s nově zjištěným TČ v souběhu
Jak se ukládá souhrnný trest (co se musí nejdřív napravit soudem)?
soud musí nejdříve zrušit výrok o trestu v dřívějším pravomocném rozsudku a uloží se trest nový
Může být souhrnný trest méně přísný než trest předchozí?
ne, MUSÍ být přísnější (existuje ale i možnost upuštění od souhrnného trestu)
Kdy může soud upustit od uložení souhrnného trestu?
má-li za to, že trest uložený dřívějším rozsudkem je dostatečný
Jaké jsou podmínky, kdy je možné uložit souhrnný trest?
a) jen u vícečinného souběhu (více skutků)
b) předchozí odsuzující rozsudek/trestní příkaz musel nabýt právní moci
c) právní existence předchozího odsouzení (na pachatele se nesmí hledět jako by nebyl odsouzen - nesmí platit fikce neodsouzení)
Co je to “fikce neodsouzení”?
na pachatele, kterému byl soudem uložen trest (byl odsouzen) hledí, jako kdyby odsouzen nebyl např. u peněžitých trestů (v den zaplacení)
V jakém případě se ukládá “společný trest”?
v případech pokračování v trestném činu, konkrétně pokud se ve společném řízení (napoprvé) nerozhodlo o VŠECH DÍLČÍCH ÚTOCÍCH pokračujícího trestného činu
Je “společný trest” obdobou “souhrnného trestu”?
ano, ale nemámě zde více “trestných činů” respektive skutků, ale více “jednotlivých dílčích útoků” (typicky pokračujícího TČ krádeže)
Co musí soud nejdříve udělat (zrušit) před uložením společného trestu?
zruší výrok o vině i trestu ohledně pokračujícího trestného činu v dřívějším pravomocném rozsudku, a znovu rozhodne o vině a SPOLEČNÉM trestu za tento pokračující TČ
Musí být společný trest přísnější než trest původní (předchozí)?
ano
Uloží se společný trest i v případě, pokud se na pachatele hledí, jakoby nebyl odsouzen (předchozím rozsudkem)?
ano
Co se stane pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění?
takové jednání se od tohoto úkonu (sdělení obvinění) posuzuje jako nový skutek (tzn. došlo k přerušení pokračování v trestném činu)
Co je závažnější formou mnohosti trestných činů než souběh TČ?
recidiva (je tomu tak, protože předchozí odsouzení nevedlo k nápravě, vykonání trestu nesplnilo účel)
Je recidiva obecně přitěžující okolností?
ano
Když dojde k recidivě zvlášť závažného zločinu, jak se to promítne do trestání?
možnost MIMOŘÁDNÉHO ZVÝŠENÍ trestu odnětí svobody
Trestá se pachatel TČ spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny přísněji?
ano, horní hranice trestní sazby se zvyšuje o 1/3 + absence (tzn. není) podmínky vysoké závažnosti činu + není podmínkou ztížená možnost nápravy pachatele
Kdy se souhrnný trest nepoužije?
pokud je předchozí odsouzení takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen (tzn. je přítomna fikce neodsouzení)
Za jaký účelem se osoba dá do vazby?
a) zajištění osoby pro účely trestního řízení
b) zajištění pro účely výkonu trestu odětí svobody
Započítá se pachateli do uloženého trestu odnětí svobody doba strávená ve vazbě během trestního řízení?
ano, pokud je to vzhledem k druhu trestu možné - pokud to není možné, soud k tomu musí při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédnout ve prospěch pachatele (jakoby odečíst od délky trestu dobu strávenou ve vazbě)
Kdy může soud upustit od potrestání pachatele (obecně)?
stačí-li k naplnění účelu trestního zákona (funkce nápravná, …) po projednání věci před soudem jen VYSLOVENÍ VINY (stačí jako trest samotný proces a rozsudek), není nutno pachateli ukládat trest
Jak se jinak nazývá “odstranění právních důsledků odsouzení”?
zahlazení odsouzení
Na jakém základě dochází zahlazení odsouzení?
na základě skutečností uvedených v zákoně nebo na základě rozhodnutí soudu
Kde je evidováno odsouzení?
v rejstříku trestů (negativní dopad na reintegraci odsouzeného do společnosti, jeho osobní a pracovní život)
Jak konkrétně dochází k ZAHLAZENÍ odsouzení a tím ke vzniku fikce neodsouzení?
1) ze zákona (ex lege)
2) osvědčením se odsouzeného ve zkušební době
3) nabytím právní moci rozsudku při upuštění od potrestání
4) rozhodnutím prezidenta republiky (individuální či hromadná milost)
5) rozhodnutí soudu o zahlazení rozhodnutí
Jaký je účel “zahlazení odsouzení”?
odstranění nepříznivých právních následků odsouzení
Co je právně následkem zahlazení odsouzení?
fikce neodsouzení
Jak vypadá situace “osvědčení se odsouzeného ve zkušební době”?
buď v rámci podmíněného odsouzení s dohledem nebo podmíněného upuštění od potrestání s dohledem
Jaké podmínky je potřeba splnit v případě zahlazení odsouzení na základě rozhodnutí soudu?
a) uložený trest byl vykonán zcela nebo byl jeho výkon prominut či promlčen
b) odsouzený poté vedl řádný život nepřetržitě po dobu stanovenou v zákoně (1 rok až 15 let dle druhu a délky sankce)
Lze “zahladit odsouzení” rozhodnutím soudu před uplynutím stanovené doby vedení řádného života?
ano, pokud odsouzený prokázal svým velmi dobrým chování, že se napravil - provádí se na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn za něj nabídnout záruku za dovršení jeho nápravy
Zahlazuje se odsouzení jako celek?
ano, znamená to, že nelze zahladit, pokud nebylo vykonáno společně s trestem uložené ochranné opatření anebo neuběhla dobapotřebná pro zahlazení jiného společně uloženého trestu (tj. doba delší, než stanovená u trestu, o jehož zahlazení nám jde)
Existuje po zahlazení odsuzující rozsudek “právně” dál?
ano, lze provádět výkon jeho výroků ohledně náhrady škody, ochranných opatření, užívat proti němu mimořádné opravné prostředky apod. - ALE v důsledku fikce neodsouzení zanikají důsledky plynoucí z právní skutečnosti odsouzení pachatele (“jako by nebyl odsouzen”)
Je zahlazené odsouzení vykazováno ve VÝPISU z rejstříku trestů?
není
Je zahlazené odsouzení vykazováno v OPISU z rejstříku trestů?
ano je (vydává se za účelem trestního řízení OČTŘ, ministerstvu spravedlnosti a jiným osobám pokud tak stanoví zvláštní zákon)
