Ochranná opatření Flashcards
Co znamená dualismus trestním sankcí?
znamená v rámci trestání existenci trestů a ochranných opatření
Ochrannými opatřeními jsou trestněprávní sankce ukládané (komu)?
- pachatelům TČ
- osobám, které spáchaly čin jinak trestný
- ostatním osobám
Jaké jsou společné znaky ochranných opatření a trestů?
a) představují právní následek spáchání TČ
b) jde o opatření státního donucení - mohou je ukládat pouze soudy
c) vymahatelná státní mocí
d) ukládaná pouze na základě zákona
Jaký princip se musí jak u ukládání ochranných opatření, tak u ukládání trestů dodržovat, respektovat?
princip přiměřenosti a subsidiarity
Lze ukládat za “čin jinak trestný” ochranná opatření NEBO trest?
ochranná opatření
Je při ukládání OO zohledňována závažnost TČ?
je zohledňována méně než u ukládání trestů
Je u ochranných opatření přítomen společenský odsudek, jako u trestu?
není
Je újma způsobená pachateli ochranným opatřením hlavním důvodem pro jeho uložení?
není, je jen jeho průvodním jevem
Jak může soud v konkrétní věci nakládat s ukládáním ochranného opatření? (jakým způsobem může OO uložit)
a) může uložit OO samostatně
b) kombinovat tresty a OO
c) nahradit tresty OO
Promlčuje se výkon OO?
ne
Zahlazuje se výkon OO?
ne
Amnestuje se výkon OO?
NE
Jaké známe druhy OO?
1) ochranné léčení (§99 TZ)
2) Zabezpečovací detence
3) Zabrání věci (§101)
4) Zabrání části majetku
5) Ochranná výchova (§21 ZSVM)
Jaké 2 formy může mít ochranné léčení?
a) ambulantní forma
b) ústavní forma
Co je podkategorií “Zabrání věci”?
zabírání spisů a zařízení
Jaký je účel ochranného léčení?
a) terapeutické působení na pachatele TČ nebo na osobu, která spáchala čin jinak trestný
b) ochrana společnosti
Kdy se ochranné léčení ukládá OBLIGATORNĚ?
a) v případě nepříčetnosti + pobyt na svobodě je nebezpečný společnosti
b) u zmenšené příčetnosti/stav vyvolaný duševní poruchou + upuštění od potrestání
c) zmenšená příčetnost + snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici
V jakém případě se ve prospěch uložení ochranného léčení upustí od potrestání nebo se trest odnětí svobody sníží pod dolní hranici?
v případech, kdy ochranné léčení lépe naplní účel potrestání (nápravy pachatele) - § 40, §47
V jakém případě se ochranné léčení ukládá FAKULTATIVNĚ?
a) spolu s trestem, pokud se jedná o stav vyvolaný duševní poruchou a pobyt na svobodě je nebezpečný
b) v případě zneužívání NL a spáchání TČ pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním (OL se nebude ukládat, pokud je to neúčelné)
Kde a kdo stanoví formu výkonu ochranného léčení?
soud ve výroku o uložení ochranného léčení (ambulantní - pachatel je na svobodě a podrobuje se léčbě podle pokynů | ústavní - v léčebném ústavu)
Může se forma ochranného léčení později změnit (v průběhu)?
ano, obousměrně
Jaká forma ochranného léčení se může změnit v zabezpečovací detenci a v jakých případech?
ústavní, pokud uložené a vykonávané OL nesplní svůj účel nebo nezajišťuje dostatečnou ochranu společnosti
Jaká je obecně doba trvání OL?
dokud trvá účel
Jaká je maximální doba trvání ústavního léčení?
2 roky, soud může ale vždy před vypršením této doby zase o 2 roky prodloužit (i opakovaně)
Jaké ochranné opatření je vždy subsidiární k ochrannému léčení?
zabezpečovací detence
Jaký je účel zabezpečovací detence?
léčebné působení na osoby, které vzhledek ke své duševní poruše mohou být pro své okolí i společnost velmi nebezppečné
Kde se vykonává zabezpečovací detence a pro koho specificky?
v detenčních zařízeních, určena pro velmi (extrémně) nebezpečné jedince
Kdy se zabezpečovací detence ukládá obligatorně?
a) u nepříčetnosti při činu jinak trestném, který by naplňoval znaky zločinu + pobyt na svobodě nebezpečný + OL by nevedlo k dostatečné ochraně společnosti
b) zmenšená příčetnost/stav vyvolaný duševní poruchou -> zločin a upuštění od jeho potrestání + OL by nevedlo k dostatečné ochraně společnosti
Kdy se zabezpečovací detence ukládá fakultativně (doplňkově k trestu)?
a) duševní porucha -> zločin + pobyt na svobodě nebezpečný + OL by nevedlo k dostatečné ochraně společnosti
b) pachatel zneužívá NL, znovu spáchal zločin i když byl pro to samé již odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na 2 roky
Jak dlouho může trvat zabezpečovací detence?
dokud to vyžaduje ochrana společnosti
Jak často soud přezkoumává zda ještě trvají důvody pro pokračování zabezpečovací detence?
jednou za 12 měsíců, u mladistvých jednou za 6 měsíců
Lze uložit zabezpečovací detenci mladistvému a dítěti?
mladistvému ano, ale ne dítěti mladšímu 15 let
Jaká právní norma upravuje zabezpečovací detenci?
od § 354 TŘ + Zákon č. 128/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence
Jaká věc je předmětem zabrání věci?
věc, která by mohla být dle §70 (1) TZ předmětem trestu propadnutí věci, avšak tento trest nebyl pachateli uložen
Jaké opatření je subsidiární vůči trestu propadnutí věci?
zabrání věci
V jakých případech uloží soud zabrání věci?
- náleží pachateli, kterého NELZE stíhat nebo odsoudit (např. z důvodu udělení milosti nebo promlčení)
- náleží pachateli, od jehož potrestání soud upustil
- jedná se o věc, která ohrožuje bezpečí lidí nebo majetku, popřípadě společnosti anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke SPÁCHÁNÍ zločinu (pachateli tato věc nemusí vůbec náležet - nemusí být jeho)
V jakém případě mimo již uvedené tři může soud uložit zabrání věci?
pokud je věc (nemusí být bezprostředním) výnosem trestné činnosti
Na jakou věc se vztahuje obligatorní zabrání věci?
věc, kterou lze zabrat (= případy, ve kterých může soud uložit zabrání věci) a vlastník ji drží protiprávně
Kromě zabrání věci (ale v rámci tohoto institutu), co může soud s věcí ještě nařídit?
pozměnění věci, odstranění věci, zabrání náhradní hodnoty
Co se rozumí spisem podle § 136 TZ?
datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná znázornění (pokud nevyplývá z jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného)
Kdy se spisy zaberou obligatorně?
pokud nejméně 1 kus spisu byl JIŽ šířen, k šíření určen či připravován
Kdo se stává vlastníkem věci po jejím zabrání?
stát
Je “zabrání části majetku” nový právní institut?
ano, od roku 2017 (§102a TZ)
Může soud uložit zabrání části majetku pachateli odsouzenému za neúmyslný TČ?
ne, pouze u úmyslných TČ (na které je stanoven trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby min. 4 roky nebo vyjmenované TČ)
Jaká je podmínka (u spáchání), aby mohl být uplatněn institut “zabrání části majetku”?
pachatel takovýmto TČ pro sebe nebo pro jiného ZÍSKAL nebo se snažil získat majetkový prospěch, a soud má za to, že určitá část jeho majetku je výnosem z TČ (vzhledem k tomu, že HODNOTA majetku, který pachatel nabyl nebo převedl v době nejdéle 5 let před spácháním, v době páchání takového TČ nebo po jeho spáchání, je v HRUBÉM NEPOMĚRU k příjmům pachatele nabytým v souladu se zákonem)
Co umožňuje institut “zabrání části majektu” a vztahuje se i na společné jmění manželů?
umožňuje ODČERPAT nelegálně nabytý majetek (a to nabytý i např. do SJM)