Senzorické procesy vnímání Flashcards
K čemu nám jsou kognitivní procesy?
slouží nám k orientaci ve světě (proces přijímaní, zpracovávání a využívání informací)
Co znamená pojem „zprostředkovanost“ v kontextu kognitivních procesů?
neustále pracujeme s informacemi, které přijímáme a dále zpracováváme, tyto informace jsou vždy nějakým způsobem zprostředkované, čím méně kroků/překážek leží mezi původním podnětem a výsledným kognitivním produktem, tím je proces zprostředkování přímější
Definice čití
proces získávání „syrových“ informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulsů, které mozek dále využívá, je to činnost senzorických orgánů (hlavně zrak, propriocepce), má za úkol přenést fyzikální podněty
Definice percepce/vnímání
je organizace a interpretace senzorických informací (počitků), které nám umožňuje pochopit jejich význam, začíná tam kde čití končí (nervové vzruchy -> význam)
Co jsou to čípky?
receptory na sítnici, zajišťují nám barevné vidění, jejich největší koncentrace je v oblasti tzv. žluté skvrny (= oblast nejostřejšího vidění)
Co jsou to tyčinky?
receptory na sítnici, zajišťují černobílé vidění
Kolik přibližně čípků a tyčinek se nachází v oblasti zrakového nervu?
žádné je to oblast tzv. slepé skvrny , tato část sítnice je totiž strukturálně přizpůsobena pro jinou funkci (výstup zrakového nervu)
Jak funguje tzv. slepá skvrna?
náš mozek nechce ať vidíme s dírou, vyplňuje tedy díru z informací např. z druhého oka
K čemu nám je, že vidíme barevně?
z evolučního hlediska -> pro rozeznání zralého/nezralého ovoce, jedovaté rostliny
Vyjmenuj teorie, které se zabývají otázkou: Jak je možné, že vidíme barevně?
1) Young-Helmholtz - trichromatická teorie 2) Hering – teorie oponentních barev
Vysvětli Ttrichromatickou teorii - Young-Helmholtz
lidské oko obsahuje 3 typy čípků, z nichž každý obsahuje specifický typ pigmentu (variace látky zvané rhodopsin) citlivého na různé vlnové délky světla – krátké (modré), střední (zelené) a dlouhé (červené), kombinací signálů z těchto čípků mozek vytváří vjem různých barev
Vysvětli Teorii oponentních barev - Hering
vnímání barev je postavené na tom, že kromě receptorů (čípků) máme v nervovém systému i oponentní buňky, které zvýrazňují kontrast mezi barvami a vytvářejí ostřejší barevné vjemy, fungují na principu 3 oponentních procesů: červeno-zelený, modro-žlutý a bílo-černý, tyto procesy vysvětlují, proč aktivace jedné barvy v páru potlačuje její protiklad (většina vlajek světa kombinuje barvy z oponentních párů, což zvyšuje jejich vizuální výraznost), vysvětluje následné barevné obrazy a afterimages
U jaké skupiny lidí je barvoslepost nejčastější?
muži, běloši
U jakých barev je nejčastější barvoslepost?
červeno-zelená
Jaké můžou být příčiny barvosleposti?
vrozené (chromozom X) i získané (otrava)
Vyjmenuj druhy barvosleposti
1) Protoanopie (červená)
2) Deuteranopie (zelená)
3) Tritanopie (modrá)
Co jsou to paobrazy?
jsou to zbytkové obrazy, které vidíme poté, co jsme se delší dobu dívali na výrazný podnět a pak přesměrovali pohled na neutrální plochu (např. bílou).
Jak vznikají paobrazy?
vznikají kvůli adaptaci čípků v sítnici – čípky reagující na dané barvy se unaví a při přepnutí na neutrální plochu (např. bílou) mozek vnímá opačné barvy podle oponentního procesu
Co je to počitek?
je to odraz jednoduchých vlastností předmětů a jevů okolního světa, které bezprostředně působí na smyslové orgány (např. zelená barva jablka), vlastnosti: kvalita, intenzita, trvání
Co je to senzorická modalita?
V čem se liší senzorická adaptace a habituace?
senzorická adaptace je vrozená
habituace je založená na učení
Vysvětlit co je to senzorická adaptace
je vrozená, změna senzitivity smyslových orgánů v reakci na přetrvávající změny ve vnějším prostředí (např. přivyknutí očí na tmu - zraková citlivost se zvyšuje, aby lépe vnímala slabé světlo)
Vysvětli habituaci
díky učení, na základě zkušenosti se sníží reakce a jedinec potom přestane reagovat na podněty, které nepředstavují nebezpečí
Co je to absolutní počitkový práh
minimální velikost podnětu, jejž lze spolehlivě odlišit od nulového podnětu
Co je to relativní (diferenciační, rozdílový) počitkový práh
nejmenší pozorovatelný rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity nejmenší rozlišitelný rozdíly
Vyjmenuj 3 osobnosti psychofyziky
Ernst WEBER, Gustav FECHNER, Hermann von HELMHOLTZ
Z čeho vychází psychofyzika?
vychází z toho, že lze měřit podnět i reakci/počitek
Jak vypadá typické schéma pro psychofyziku?
schéma: podnět – počitek – reakce
Co je to Weberova formule
popisuje vztah mezi intenzitou podnětu a nejmenší vnímatelnou změnou intenzity, kterou člověk dokáže zaznamenat
Napiš a popiš Weberovu formuli
ΔI/I=k
ΔI je minimální změna intenzity, 𝐼 je počáteční intenzita a 𝑘 je konstantní hodnota (Weberův konstanta), která se liší podle typu podnětu
Co je to Fechnerův vzorec
Fechner zjistil přesné hodnoty k pro různé modality, naše vnímání podnětů roste logaritmicky -> při slabých podnětech reagujeme silně, ale jak podnět roste, naše reakce se postupně oslabuje, na začátku je změna výrazná, ale s rostoucí intenzitou podnětu si rozdíly všímáme čím dál méně
Napiš a popiš Fechnerův vzorec
I počitku = c * log I podnětu
I počitku je síla našeho vjemu (jak silně vnímáme podnět), I podnětu je skutečná fyzikální intenzita podnětu (např. jasnost světla nebo hlasitost zvuku), c je konstanta, která závisí na typu podnětu (např. světla, zvuku) a na citlivosti našeho smyslového orgánu, log je logaritmus, což znamená, že vnímání podnětu roste logaritmicky, ne lineárně. -> s rostoucí intenzitou podnětu se naše vnímání tohoto podnětu zvyšuje, ale s každým dalším zvýšením podnětu už ne tolik
Co je to Stevensův zákon (Steven’s power law) ?
popisuje vztah mezi intenzitou podnětu a intenzitou vjemu, vztah mezi fyzickou intenzitou podnětu a intenzitou vjemu (jak silně vnímáme podnět) je mocninný, u většiny podnětů, čím silnější podnět, tím méně výrazné jsou změny vnímání
Pro vnímání jakého podnětu neplatí Stevensův zákon?
neplatí pro vnímání bolesti, pro bolest křivka funguje opačně -> první bolestivé podněty vnímáme mírněji čím intenzivnější bolest je tím menší přírůstek bolesti stačí abychom zaznamenali že je bolesti víc
Jaká metoda bylo použita při tvoření Stevensova zákonu a jak vypadala?
metodu přímého odhadu, lidem poskytl zvuky různých intenzit (např. různé decibely) a nechal je odhadnout, jakou mají intenzitu.
Napiš a popiš vzorec Stevensova zákonu
I počitku = c * I^a podnětu
I počitku je intenzita vjemu (jak silně vnímáme podnět), I podnětu je skutečná fyzikální intenzita podnětu (např. jasnost světla nebo hlasitost zvuku), c je konstanta, která závisí na druhu podnětu a smyslovém orgánu, a je exponent (mocnina), který určuje, jak silně vnímání závisí na intenzitě podnětu, liší se podle typu podnětu (světlo, zvuk)
Co je to amodální percepce?
vidění “nepřítomných informací”, domýšlení si objektů na základě částečných objektů, které máme
Popiš Teorii šablon
tvrdí, že pro každý zrakový obrazec, který známe, máme uloženou šablonu v dlouhodobé paměti, podnět rozpoznáme tak, že jej porovnáme s těmito šablonami a hledáme tu nejpodobnější
Vyjmenuj teorie popisující jak funguje rozpoznávání 2D obrazců
1) Teorie šablon 2) Teorie rysů
Popiš Teorii rysů
obrazce rozpoznáváme na základě analýzy jejich jednotlivých rysů (např. nos, oči, ústa u tváře), rozpoznávání probíhá tak, že nejprve vyčleníme rysy z podnětu a poté je porovnáme s uloženými rysy v paměti
Vyjmenuje teorie, které popisují jak funguje rozpoznávání 3D objektů
1) Marrův model (komputační teorie) 2) Teorie komponent (geonů) - Irving BIERDERMAN 3) Gibsonova ekologická teorie (přímé vnímání)
Popiš Marrův model (komputační teorie)
popisuje rozpoznávání 3D objektů jako sled reprezentací (popisů) které postupně přinášejí víc a víc informací o vjemovém poli
Popiš teorii komponent (geonů) - Irving BIEDERMAN
objekty rozpoznáváme tím, že je rozložíme na základní geometrické tvary zvané geony (např. válec, koule, kvádr), podnět je zpracován ve třech krocích: detekce hran, identifikace geonů a jejich prostorových vztahů, a porovnání s uloženými modely v paměti
Popiš Gibsonovu ekologickou teorii
teorie zdůrazňuje, že percepční systém je aktivní, vyhledává informace v prostředí pomocí pohybu smyslových orgánů, hlavy a těla, vnímání probíhá hierarchicky, od základního zachycení podnětů (zornice, sítnice) až po analýzu jejich významů (afordancí), tedy možností, jak lze objekty využít, percepční systém se dynamicky přizpůsobuje změnám v prostředí, což umožňuje efektivní orientaci a interakci s okolím
Co je to interpozice?
monokulární vodítko, v případě překrytí 2 objektů pozorovatel neuvidí ten vzdálenější objekt
Co je to lineární pespektiva?
monokulární vodítko, pokud se v obraze sbíhají rovnoběžné linie, vnímáme je jako ubíhající do dálky
Co je to relativní velikost?
monokulární vodítko, pokud obraz obsahuje řadu podobných objektů, které se liší velikostí, pozorovatel považuje menší objekty za vzdálenější
Co je to atmosférická perspektiva?
monokulární vodítko, vzdálenější předměty ztrácejí svou ostrost (vypadají, že jsou v mlžném oparu), děje se to, protože světlo se při průchodu atmosférou rozptyluje o částečky nečistot a molekuly vody
Co je to relativní výška?
monokulární vodítko, objekty umístěné výše v našem zorném poli vnímáme jako vzdálenější, zatímco objekty níže považujeme za bližší.
Co je to gradient textury?
monokulární vodítko, hustota textury se ve vzdálenosti od pozorovatele poměňuje, umožňuje trojrozměrný vjem i při absenci všech ostatních odpovědí
Co je to pohybová paralaxa?
monokulární vodítko hloubky, které využívá rozdíl v rychlosti zdánlivého pohybu objektů při pohybu pozorovatele, blízké objekty se zdají pohybovat rychleji opačným směrem, vzdálené pomaleji, a velmi vzdálené objekty se zdánlivě nepohybují, tento rozdíl pomáhá odhadnout vzdálenost objektů od pozorovatele.
Co je to stín a stínování?
monokulární vodítka hloubky, která poskytují informace o tvaru objektů a jejich reliéfu
Co je to binokulární disparita?
binokulární vodítko hloubky, které vychází z rozdílu mezi úhlem pohledu obou očí, tento rozdíl je větší u blízkých objektů a menší u vzdálených, u objektů vzdálených více než 3–4 metry se rozdíl stává zanedbatelným a přestává být efektivním vodítkem - hloubka a trojrozměrnost
Co je to binokulární konvergence?
binokulární vodítko hloubky, které spočívá v úhlu, pod kterým se oči stáčejí k sobě při zaostření na objekt, čím je objekt blíže, tím více se oči stáčí, u vzdálenějších objektů méně, tento pohyb očí pomáhá odhadnout vzdálenost objektů
Co je to akomodace?
binokulární vodítko hloubky, které spočívá v změně tvaru čočky oka při zaostřování na objekty, při sledování blízkých objektů je čočka vyklenutá, zatímco při zaostřování na vzdálenější objekty se čočka zplošťuje, mozek využívá tuto změnu pro odhad vzdálenosti objektů
