Pozornost

Question 1

Definice pozornosti

Answer 1

mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů

Question 2

Jaká jsou 2 fáze pozornosti?

Answer 2

1) zaměření pozornosti (přeneseme pozornost) 2) soustředění pozornosti (chceme pozornost udržet na daném místě)

Question 3

Proč se o pozornosti říká, že je to tzv. formální funkce?

Answer 3

nemá vlastní produkty (např. mentální reprezentace, vjemy) ale ovlivňuje funkci ostatních funkcí (vnímání, paměti, přemýšlení)

Question 4

Jaký je rozdíl mezi obsahem a rozsahem pozornosti?

Answer 4

obsah = konkrétní obsahy na které se pozornost soustředí (konkrétní slova)
rozsah = kvantifikace obsahů, kolik obsahů pozornost pokrývá, kolik obecně dokáže pokrývat (3 slova, 7 obrázků)

Question 5

V čem má základ bezděčná pozornost?

Answer 5

má základ v orientačně-pátracím reflexu (Pavlov), pasivní mechanismus, který nám umožňuje reagovat na různé náhlé změny v našem prostředí, různé nové, intenzivní, nebezpečné podněty mají velkou pravděpodobnost, že bezděčnou pozornost přilákají

Question 6

Je bezděčná pozornost Bottom-up proces nebo Top-down proces?

Answer 6

bottom-up proces, nové, intenzivní, překvapivé, nebezpečné podněty, souvisí i s potřebami

Question 7

Co je to zaměřená pozornost?

Answer 7

řízena vědomou intencí/rozhodnutím, je třeba vynaložit úsilí (není automatická)

Question 8

Je zaměřená pozornost bottom-up proces nebo top-down proces?

Answer 8

top-down proces

Question 9

Jaké jsou vlastnosti pozornosti?

Answer 9

1) selektivita 2) koncentrace 3) distribuce 4) kapacita 5) stálost

Question 10

Popiš vlastnost pozornosti - selektivita

Answer 10

zaměření a schopnost ignorovat, pozornost ovlivňuje které vjemy zpracováváme, nějaké vjemy zesiluje a nějaké může zeslabit

Question 11

Popiš vlastnost pozornosti - koncentrace

Answer 11

intenzita vs množství vybraných obsahů, poměr mezi intenzitou pozornosti a množstvím obsahů které pokrývá, jestli je pozornost koncentrována na jeden podnět nebo je rozšířená na více podnětů (a není tak silná)

Question 12

Popiš vlastnost pozornosti - distribuce

Answer 12

víc podnětů/aktivit, automatické procesy, kde/na které podněty je pozornost zaměřena (u kapacitních modelů pozornosti)

Question 13

Popiš vlastnost pozornosti - kapacita

Answer 13

7±2 (G.E.Miller) – je to překonaný poznatek, platí když si můžeme pomáhat tzv. lingvistickým kódováním (když si můžeme zapamatovat podněty které si můžeme pojmenovávat), kapacita je spíše kolem 4-5 prvků

Question 14

Popiš vlastnost pozornosti - stálost

Answer 14

sledování jednoho podnětu, fluktuace, pozornost je automaticky přenášena na další podněty, pokud se chceme soustředit na jednu věc vyžaduje to úsilí

Question 15

Co je to tzv. fluktuace pozornosti?

Answer 15

schopnost měnit intenzitu a schopnost přenášení na další podněty

Question 16

Jaké 2 otázky se snaží zodpovědět teorie pozornosti?

Answer 16

1) Jak dokáže pozornost vyselektovat určité podněty, když na nás působí velké množství vjemů? 2) Jak můžeme rozdělit pozornost abychom se dokázali věnovat více činnostem najednou v dostatečné kvalitě?

Question 17

Čemu se věnují teorie pozornosti - modely filtru?

Answer 17

selektivní pozornosti, Jak dokáže pozornost vyselektovat určité podněty, když na nás působí velké množství vjemů?

Question 18

Čemu se věnují teorie pozornosti - kapacitní model?

Answer 18

rozdělená pozornost, Jak můžeme rozdělit pozornost abychom se dokázali věnovat více činnostem najednou v dostatečné kvalitě?

Question 19

Vyjmenuj jména autorů, kteří se zabývají teorií pozornosti - modely filtru

Answer 19

a) D.E. BROADBENT b) A. TREISMANOVÁ c) DEUTSCH a DEUTSCHOVÁ d) JOHNSTON a HEINZ

Question 20

Vyjmenuj jména autorů, kteří se zabývají teorií pozornosti - kapacitní model

Answer 20

a) D. KAHNEMAN b) D. A. NORMAN A D.G. BOBROW

Question 21

D. E. BROADBENT (1958) – „mechanický model“

Answer 21

popisuje zpracování podnětů jako pohyb míčků v potrubí, kde fyzikální vlastnosti (např. hlasitost) určují, které podněty přetlačí „klapku“ a projdou do vědomí, silnější podněty mají přednost, zatímco slabší buď zmizí, nebo čekají na zpracování.

Question 22

Kdy nefunguje „mechanický model“?

Answer 22

Koktejl párty efekt (zaslechneme svoje jméno v hlučném prostředí), Fenomén koktejlové párty CHERRY (když jsme v rušném prostředí dokážeme se naladit na fyzikální charakteristiku podnětu, chceme vést konverzaci v hlučném prostředí -> věnujeme větší pozornost zvuku který má fyzikální parametry určitého hlasu)

Question 23

DUTSH A DEUTSCHOVÁ (1967) – pozdní filtr

Answer 23

význam je automaticky zpracován – na základě významu se pak rozhodujeme co budeme vnímat/ zpracovávat dál

Question 24

Jaká je kritika pozdního filtru?

Answer 24

rizikové z hlediska přehlcení, teorie by přepokládá, že když rozlišujeme až po percepčních procesech což by bylo velice neefektivní

Question 25

A. TREISMAN (1960) – kontrola oslabování

Answer 25

existuje limitovaná kapacita zdrojů, kterou můžeme přiřazovat k jednotlivým signálům, předpokládá že některé podněty zesilujeme a některé zeslabujeme

Question 26

kontrola oslabování - v jakých situacích mohou podněty z oslabených kanálů udělat tzv. průlom ?

Answer 26

když je to: 1) něco fyzikálně výrazného 2) něco co má pro nás speciální význam (mé jméno, jméno přítele) 3) něco vulgárního (sex, kurvy a chlebíčky)

Question 27

JOHNOSTON A HEINZ (1978) – flexibilní model

Answer 27

předpokládá že v situacích si můžeme vybrat, jestli se chceme rozhodovat hned (podle časného filtru) nebo jestli se chceme rozhodovat podle významu v pozdějších stadiích (pozdní filtr)

Question 28

flexibilní model - který filtr si vybereme když jsme unavení (nemáme kapacitu) ?

Answer 28

pozdní filtr je náročnější na zdroje -> když nemáme kapacitu spíš se rozhodneme podle časného filtru

Question 29

LAVIE (1990) – teorie zátěže

Answer 29

máme omezenou zásobárnu zdrojů rozdělujeme je podle relevance úkolu, pokud zbydou volné zdroje, mohou být využity jinak

Question 30

D. KAHNEMAN (1973) – kapacitní model

Answer 30

při dělání několika činností současně (každá činnost potřebuje jinačí množství mentálních zdrojů), máme omezenou kapacitu pozornosti, kterou přiřazujeme jednotlivým činnostem (kapacita souvisí s arousalem/vybuzením, čím více budeme vybuzení tím více kapacity budeme mít)

Question 31

D. A. NORMAN a D. G. BOBROW - data limited vs. resourse-limited procesy

Answer 31

rozlišuje mezi procesy omezenými daty (data-limited), kde výkon závisí na dostupnosti informací, a procesy omezenými zdroji (resource-limited), kde výkon roste se zvýšením investovaných zdrojů až do dosažení maxima

Question 32

Vyjmenuj experimentální metody - sluchová pozornost

Answer 32

dichotické poslouchání, shadowing task, dual task,

Question 33

Jak funguje experimentální metoda - dichotické poslouchání?

Answer 33

zkoumá sluchovou pozornost tím, že do každého ucha vysílá odlišné podněty, lidé dokážou pozornost přenášet mezi ušima, ale bez vědomého soustředění přirozeně preferují pravé ucho, jehož signály jdou přímo do levé hemisféry zodpovědné za jazyk (to ukazuje vliv mozkové laterality na sluchovou pozornost)

Question 34

Jak funguje experimentální metoda - shadowing task?

Answer 34

lidé poslouchají do L ucha zprávy a do P audioknihu, na kterou se mají soustředit, zkoumá se, zajímá nás kolik informací z druhého (levého) ucha jsou schopni zaznamenat (tento postup odhaluje schopnost filtrovat podněty a rozdělovat sluchovou pozornost)

Question 35

Jak funguje experimentální metoda - dual task?

Answer 35

máme řešit matematické příklady a zároveň ťukat nohou v rytmu, sledujeme na tom že když jsou příklady lehké zvládneme oboje, ale když to je složitější druhý úkol vázne

Question 36

Jak funguje experimentální metoda - Inattentional blindness/Change blindness ?

Answer 36

na zrakovém vyhledávání, modely předpokládají, že když se díváme na nějaký obrázek tak si ten obrázek rozložíme na různé aspekty (barvy, kontrast), oblast si zanalyzujeme a najdeme věci co jsou moc výrazné (červený objekt mezi nečervenými) informace o výraznosti si spojíme do jedné reprezentace a na základě toho předpovíme kam se jedinci budou dívat

Question 37

Jak funguje experimentální metoda - sledování očních pohybů ?

Answer 37

pokud se nás někdo zeptá na věk - dáváme pozor pouze na postavy – okolí skoro neregistrujeme

Question 38

Proč hýbeme očima?

Answer 38

foveální vidění, habituace sítnice

Question 39

Co je to foveální vidění?

Answer 39

když vnímáme informace v našem okolí, kvalitní, ostré a barevné informace získáváme jenom z malé části (žlutá skvrna-fovea = 2 stupně našeho zorného pole) -> to nás motivuje hýbat očima dívat se tak na různá místa

Question 40

Co je to habituace sítnice?

Answer 40

pokud je mozek vystaven stále stejným signálům, signály přestane detekovat a naučí se je ignorovat -> kdybychom se dívali na jeden objekt delší dobu na konec zmizí (Troxlerova iluze)

Question 41

Co je to attentional cueing?

Answer 41

zkoumá, jak se pozornost může přesouvat nezávisle na očních pohybech, umožňuje zaměřit pozornost na objekty mimo centrum zorného pole, například sledovat periferní podněty, aniž bychom na ně přímo hleděli

Question 42

zrakové vyhledávání - TREISMANOVÁ a GELADE – teorie integrace rysů

Answer 42

vyhledávání pracuje ve 2 etapách,
1) předpozornostní zpracování 2) zaměřená pozornost

Question 43

pozornost ve vnímání scén - Inattentional blidness (bezpozornostní slepota)

Answer 43

vidíme jenom to, na co dáváme pozor

Question 44

pozornost ve vnímání scén - Change-blindness (slepota ke změně)

Answer 44

když vidíme složitý podnět (fotografie) ne všechno analyzujeme

Question 45

Co je to crowding?

Answer 45

nevidíme, vše, co si myslíme, že vidíme