Pozornost Flashcards
Definice pozornosti
mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů
Jaká jsou 2 fáze pozornosti?
1) zaměření pozornosti (přeneseme pozornost) 2) soustředění pozornosti (chceme pozornost udržet na daném místě)
Proč se o pozornosti říká, že je to tzv. formální funkce?
nemá vlastní produkty (např. mentální reprezentace, vjemy) ale ovlivňuje funkci ostatních funkcí (vnímání, paměti, přemýšlení)
Jaký je rozdíl mezi obsahem a rozsahem pozornosti?
obsah = konkrétní obsahy na které se pozornost soustředí (konkrétní slova)
rozsah = kvantifikace obsahů, kolik obsahů pozornost pokrývá, kolik obecně dokáže pokrývat (3 slova, 7 obrázků)
V čem má základ bezděčná pozornost?
má základ v orientačně-pátracím reflexu (Pavlov), pasivní mechanismus, který nám umožňuje reagovat na různé náhlé změny v našem prostředí, různé nové, intenzivní, nebezpečné podněty mají velkou pravděpodobnost, že bezděčnou pozornost přilákají
Je bezděčná pozornost Bottom-up proces nebo Top-down proces?
bottom-up proces, nové, intenzivní, překvapivé, nebezpečné podněty, souvisí i s potřebami
Co je to zaměřená pozornost?
řízena vědomou intencí/rozhodnutím, je třeba vynaložit úsilí (není automatická)
Je zaměřená pozornost bottom-up proces nebo top-down proces?
top-down proces
Jaké jsou vlastnosti pozornosti?
1) selektivita 2) koncentrace 3) distribuce 4) kapacita 5) stálost
Popiš vlastnost pozornosti - selektivita
zaměření a schopnost ignorovat, pozornost ovlivňuje které vjemy zpracováváme, nějaké vjemy zesiluje a nějaké může zeslabit
Popiš vlastnost pozornosti - koncentrace
intenzita vs množství vybraných obsahů, poměr mezi intenzitou pozornosti a množstvím obsahů které pokrývá, jestli je pozornost koncentrována na jeden podnět nebo je rozšířená na více podnětů (a není tak silná)
Popiš vlastnost pozornosti - distribuce
víc podnětů/aktivit, automatické procesy, kde/na které podněty je pozornost zaměřena (u kapacitních modelů pozornosti)
Popiš vlastnost pozornosti - kapacita
7±2 (G.E.Miller) – je to překonaný poznatek, platí když si můžeme pomáhat tzv. lingvistickým kódováním (když si můžeme zapamatovat podněty které si můžeme pojmenovávat), kapacita je spíše kolem 4-5 prvků
Popiš vlastnost pozornosti - stálost
sledování jednoho podnětu, fluktuace, pozornost je automaticky přenášena na další podněty, pokud se chceme soustředit na jednu věc vyžaduje to úsilí
Co je to tzv. fluktuace pozornosti?
schopnost měnit intenzitu a schopnost přenášení na další podněty
Jaké 2 otázky se snaží zodpovědět teorie pozornosti?
1) Jak dokáže pozornost vyselektovat určité podněty, když na nás působí velké množství vjemů? 2) Jak můžeme rozdělit pozornost abychom se dokázali věnovat více činnostem najednou v dostatečné kvalitě?
Čemu se věnují teorie pozornosti - modely filtru?
selektivní pozornosti, Jak dokáže pozornost vyselektovat určité podněty, když na nás působí velké množství vjemů?
Čemu se věnují teorie pozornosti - kapacitní model?
rozdělená pozornost, Jak můžeme rozdělit pozornost abychom se dokázali věnovat více činnostem najednou v dostatečné kvalitě?
Vyjmenuj jména autorů, kteří se zabývají teorií pozornosti - modely filtru
a) D.E. BROADBENT b) A. TREISMANOVÁ c) DEUTSCH a DEUTSCHOVÁ d) JOHNSTON a HEINZ
Vyjmenuj jména autorů, kteří se zabývají teorií pozornosti - kapacitní model
a) D. KAHNEMAN b) D. A. NORMAN A D.G. BOBROW
D. E. BROADBENT (1958) – „mechanický model“
popisuje zpracování podnětů jako pohyb míčků v potrubí, kde fyzikální vlastnosti (např. hlasitost) určují, které podněty přetlačí „klapku“ a projdou do vědomí, silnější podněty mají přednost, zatímco slabší buď zmizí, nebo čekají na zpracování.
Kdy nefunguje „mechanický model“?
Koktejl párty efekt (zaslechneme svoje jméno v hlučném prostředí), Fenomén koktejlové párty CHERRY (když jsme v rušném prostředí dokážeme se naladit na fyzikální charakteristiku podnětu, chceme vést konverzaci v hlučném prostředí -> věnujeme větší pozornost zvuku který má fyzikální parametry určitého hlasu)
DUTSH A DEUTSCHOVÁ (1967) – pozdní filtr
význam je automaticky zpracován – na základě významu se pak rozhodujeme co budeme vnímat/ zpracovávat dál
Jaká je kritika pozdního filtru?
rizikové z hlediska přehlcení, teorie by přepokládá, že když rozlišujeme až po percepčních procesech což by bylo velice neefektivní
A. TREISMAN (1960) – kontrola oslabování
existuje limitovaná kapacita zdrojů, kterou můžeme přiřazovat k jednotlivým signálům, předpokládá že některé podněty zesilujeme a některé zeslabujeme
kontrola oslabování - v jakých situacích mohou podněty z oslabených kanálů udělat tzv. průlom ?
když je to: 1) něco fyzikálně výrazného 2) něco co má pro nás speciální význam (mé jméno, jméno přítele) 3) něco vulgárního (sex, kurvy a chlebíčky)
JOHNOSTON A HEINZ (1978) – flexibilní model
předpokládá že v situacích si můžeme vybrat, jestli se chceme rozhodovat hned (podle časného filtru) nebo jestli se chceme rozhodovat podle významu v pozdějších stadiích (pozdní filtr)
flexibilní model - který filtr si vybereme když jsme unavení (nemáme kapacitu) ?
pozdní filtr je náročnější na zdroje -> když nemáme kapacitu spíš se rozhodneme podle časného filtru
LAVIE (1990) – teorie zátěže
máme omezenou zásobárnu zdrojů rozdělujeme je podle relevance úkolu, pokud zbydou volné zdroje, mohou být využity jinak
D. KAHNEMAN (1973) – kapacitní model
při dělání několika činností současně (každá činnost potřebuje jinačí množství mentálních zdrojů), máme omezenou kapacitu pozornosti, kterou přiřazujeme jednotlivým činnostem (kapacita souvisí s arousalem/vybuzením, čím více budeme vybuzení tím více kapacity budeme mít)
D. A. NORMAN a D. G. BOBROW - data limited vs. resourse-limited procesy
rozlišuje mezi procesy omezenými daty (data-limited), kde výkon závisí na dostupnosti informací, a procesy omezenými zdroji (resource-limited), kde výkon roste se zvýšením investovaných zdrojů až do dosažení maxima
Vyjmenuj experimentální metody - sluchová pozornost
dichotické poslouchání, shadowing task, dual task,
Jak funguje experimentální metoda - dichotické poslouchání?
zkoumá sluchovou pozornost tím, že do každého ucha vysílá odlišné podněty, lidé dokážou pozornost přenášet mezi ušima, ale bez vědomého soustředění přirozeně preferují pravé ucho, jehož signály jdou přímo do levé hemisféry zodpovědné za jazyk (to ukazuje vliv mozkové laterality na sluchovou pozornost)
Jak funguje experimentální metoda - shadowing task?
lidé poslouchají do L ucha zprávy a do P audioknihu, na kterou se mají soustředit, zkoumá se, zajímá nás kolik informací z druhého (levého) ucha jsou schopni zaznamenat (tento postup odhaluje schopnost filtrovat podněty a rozdělovat sluchovou pozornost)
Jak funguje experimentální metoda - dual task?
máme řešit matematické příklady a zároveň ťukat nohou v rytmu, sledujeme na tom že když jsou příklady lehké zvládneme oboje, ale když to je složitější druhý úkol vázne
Jak funguje experimentální metoda - Inattentional blindness/Change blindness ?
na zrakovém vyhledávání, modely předpokládají, že když se díváme na nějaký obrázek tak si ten obrázek rozložíme na různé aspekty (barvy, kontrast), oblast si zanalyzujeme a najdeme věci co jsou moc výrazné (červený objekt mezi nečervenými) informace o výraznosti si spojíme do jedné reprezentace a na základě toho předpovíme kam se jedinci budou dívat
Jak funguje experimentální metoda - sledování očních pohybů ?
pokud se nás někdo zeptá na věk - dáváme pozor pouze na postavy – okolí skoro neregistrujeme
Proč hýbeme očima?
foveální vidění, habituace sítnice
Co je to foveální vidění?
když vnímáme informace v našem okolí, kvalitní, ostré a barevné informace získáváme jenom z malé části (žlutá skvrna-fovea = 2 stupně našeho zorného pole) -> to nás motivuje hýbat očima dívat se tak na různá místa
Co je to habituace sítnice?
pokud je mozek vystaven stále stejným signálům, signály přestane detekovat a naučí se je ignorovat -> kdybychom se dívali na jeden objekt delší dobu na konec zmizí (Troxlerova iluze)
Co je to attentional cueing?
zkoumá, jak se pozornost může přesouvat nezávisle na očních pohybech, umožňuje zaměřit pozornost na objekty mimo centrum zorného pole, například sledovat periferní podněty, aniž bychom na ně přímo hleděli
zrakové vyhledávání - TREISMANOVÁ a GELADE – teorie integrace rysů
vyhledávání pracuje ve 2 etapách,
1) předpozornostní zpracování 2) zaměřená pozornost
pozornost ve vnímání scén - Inattentional blidness (bezpozornostní slepota)
vidíme jenom to, na co dáváme pozor
pozornost ve vnímání scén - Change-blindness (slepota ke změně)
když vidíme složitý podnět (fotografie) ne všechno analyzujeme
Co je to crowding?
nevidíme, vše, co si myslíme, že vidíme
