Paměť Flashcards

1
Q

Vyjmenuj procesy paměti

A

a) zapamatování (kódování, vštípení) b) uchování (retence) c) vybavení d) zapomínání

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Popiš proces zapamatování

A

uložení informace do paměti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Popiš proces uchovávání

A

skladování informace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Popiš proces vybavení

A

získání informace z paměti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Popiš proces zapomínání

A

je důležité kvůli jevu interference -> něco co jsme si zapamatovali může bránit našemu fungování

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

O čem je prostorová metafora?

A

vzpomínky jsou uchovávány ve specifických oblastech mysli a vzpomínání funguje jako prohledávání těchto oblastí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jak se dívá na paměť konekcionismus?

A

vzpomínka není lokalizovaná na jednom místě, ale vlivem aktivace různých částí mozku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak se dívá na paměť MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN (1968)

A

prostorová teorie, nemáme celou paměť jako jeden prostor je to spíše - > více skladů, sklady se liší tím, jak dlouho v nich uchováváme informace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Čím se liší jednotlivé sklady v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?

A

liší se podle toho, jak uchováváme informace

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Popiš proces zapamatování v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN

A

na počátku jsou informace z okolí uloženy do senzorické paměti – poté se některé přesouvají do krátkodobého paměťového skladu – část informací poté jde do dlouhodobé paměti (často jde o opakování informace – pevností paměťové stopy)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co dělají senzorické sklady? Jak dlouho se tam informace uchovávají?

A

vždy uchovávají data jedné senzorické modality (jen čichovou, sluchovou), chovává se velmi krátkou dobu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jaké sklady se nacházejí v senzorickém skladu a jaké paměti odpovídají?

A

a) zrakový sklad (ikonická paměť) b) sluchový sklad (echoická paměť)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Kdo se věnoval zrakovému skladu (ikonická paměť)?

A

Sperling, 1960

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Jak Sperling (1960) zkoumal zrakový sklad (ikonickou paměť)? A na co přišel?

A

participanti 4 řády, 4 písmena -> chceme, aby je zkusili vyjmenovat - > pak otázka co bylo ve třetí řadě, člověk to vždy věděl, pokud zadání bylo řečeno do 0,5 sekund poté už ne

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Kdo se věnoval sluchovému skladu (echoická paměť)?

A

Treismanová, 1964

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jak Treismanová (1964) zkoumala sluchový sklad (echoickou paměť)? A na co přišla?

A

paměť souvisí s pozorností – úloha shadowing, do každého ucha stejnou věc ale časově posunutou, když je posun menší než 2 tak se nezaznamená rozdíl, více než 2 s všimne se rozdílu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Proč bychom se měli zajímat senzorickým skladem když uchovává obsahy jen velmi krátkou dobu?

A

vjem netvoří náš mozek přímo z toho senzorického, ale dochází k otisku informace ze senzorického skladu a s těmi poté pracuje náš mozek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Vyjmenuj jednotlivé skaldy v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN (1968)

A

a) senzorické sklady b) krátkodobá paměť c) dlouhodobá paměť

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Jaké vlastnosti jsou typické pro krátkodobou paměť v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?

A

limitovaná kapacita, nestálost obsahu (jakékoliv vyrušení může způsobit zapomenutí)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Jaká je podle MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN kapacita krátkodobé paměti a jak byla odhadnuta?

A

Miller (1956): 7 +- 2 chunks, kapacita skladu byla odhadnuta pomocí měření paměťového rozsahu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Jaký efekt je spojován s krátkodobou pamětí v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?

A

s efektem novosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Co je to efekt novosti v kontextu krátkodobé paměti v MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?

A

několik posledních položek ze seznamu si vybavíme lépe než položky ze středu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Jaké druhy paměti se spojují s efektem novosti?

A

primární paměť – informace zůstává ve vědomí poté, co byla vnímána a tvoří část psychologické současnosti, sekundární paměť – dříve vnímané informace, které se nacházejí mimo bezprostřední uvědomění, tvoří část psychologické minulosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Co je to chunking?

A

z více kousků informací můžeme poskládat celky a rozšířit tak naši paměť

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

K čemu nám je Chunking?

A

dám si více věcí dohromady abych to ulehčila paměti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Co je základní pro chunking?

A

zkušenost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Jaké experimenty testovali efektivitu chunkingu?

A

DeGroot (1966 a později) - mistři x nováčci: hlavní rozdíl = znalosti pozic na šachovnici (paměť pro efektivní tahy) , 91 % vs 41% přesnost v reprodukci smysluplných pozic
Chase & Simon (1973): zkušenější hráči si dokázali zapamatovat pozice více figur na šachovnici (větší chunks), pokud se jednalo o herní rozestavení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

Jaká je kritika MULTI-STORE APPROACH – ATKINSON a SHIFRIN ?

A

kritika je zejména proto, že se zaměřuje na strukturní aspekty paměti a že paměťové procesy ponechává stranou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

Který model doplnil model krátkodobé paměti a od koho byl?

A

model pracovní paměti, Baddley a HItch (1974) - je to alternativa krátkodobého paměťového skladu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

Z čeho se skládá model pracovní paměti od
Baddley a Hitch (1974)?

A

3 větších celků: a) centrální vykonavatel b) fonologický okruh c) vizuálně-prostorový náčrtník

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

Popiš Centrálního vykonavatele (Pracovní paměť, Baddley a Hitch (1974) )

A

je společný pro všechny modality vnímání, vykazuje značné paralely s popisem pozornosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

Popiš Fonologický okruh (Pracovní paměť, Baddley a Hitch (1974)

A

uchovává informace ve fonologické formě (informace, které jsou vyjádřeny v řeči), sklad pro slova a pro pořadí v jakém jsou prezentovány

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

Popiš Vizuálně-prostorový náčrtník (Pracovní paměť, Baddley a Hitch (1974)

A

zrakové a prostorové kódované informace, skladování informací zrakových a informací o prostoru a manipulace s nimi

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

Jaká je hierarchie v modelu pracovní paměti?

A

fonologický okruh a vizuálně-prostorový náčrtník jsou podřízené systémy centrálnímu vykonavateli, který je využívá pro specifické úkony

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

Co je typické pro každou komponentu v modelu pracovní paměti Baddley a Hitch (1974) ?

A

každá komponenta systému má limitovanou kapacitu a je relativně nezávislá na ostatních součástech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

Co se stane když 2 úlohy využívají stejnou část pracovní paměti? (podle modelu pracovní paměti od Baddley a Hitch (1974))

A

nemohou být úspěšně vykonávány společně

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
37
Q

Co se stane když 2 úlohy využívají odlišné části pracovní paměti? (podle modelu pracovní paměti od Baddley a Hitch (1974))

A

měly by být vykonávány stejně dobře společně a zvlášť

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
38
Q

Co zjistil experiment s hraním šachu u slabých a pokročilých hráčů v kontextu modelu pracovní paměti od Baddley a Hitch (1974)

A

výběr šachového tahu zahrnuje využití centrálního vykonavatele a vizuálně-prostorový náčrtník – nikoliv ale fonologický okruh

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
39
Q

Jaká je funkce fonologického okruhu v kontextu modelu pracovní paměti (Baddley a Hitch)

A

funguje jako sklad pro slova a pro pořadí, v němž jsou prezentována a pro vnímání mluvené řeči

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
40
Q

Jaký efekt se spojuje s fonologickým okruhem? Vysvětli ho

A

efekt slovní délky: tendence zapamatovat si spíše krátká slova oproti dlouhým, užíváme ho při poslechu řeči, ale i u psané řeči,zopakujeme tolik slov, kolik jsme schopni přečíst za 2 sekundy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
41
Q

Jak moc velký mají lidé efekt slovní délky?

A

každý ho máme jiný - každý podržíme jiný počet slov – liší se to podle toho, kolik stihnu za 2 sekundy zopakovat slov

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
42
Q

Čím dokážeme vyřadit funkci fonologického okruhu?

A

lze vyřadit pomocí artikulační suprese (např. počítání nahlas)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
43
Q

V čem nám pomáhá fonologický okruh?

A

zvyšuje paměťový rozsah, pomáhá při čtení, hraje roli v učení se nových slov

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
44
Q

K čemu a kým je využíváno subvokální opakování?

A

k udržení obsahu fonologického skladu u dětí do zhruba až 7 let věku – není nezbytné pro učení slovní zásoby

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
45
Q

Jaký experiment prokazuje fonologickou teorii čtení?

A

Stroopův experiment, například s barevnými pseudoslovy, jejichž výslovnost připomíná názvy barev.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
46
Q

Co znamená hypotéza přímého a nepřímého přístupu do fonologického okruhu?

A

Přímý přístup znamená zpracování bez subvokální artikulace, nepřímý zahrnuje subvokální opakování.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
47
Q

Jak Stroopův experiment dokládá zapojení fonologického okruhu v pracovní paměti?

A

Ukazuje, že fonologické zpracování (grafém-fonémická konverze) probíhá i při úkolech, které od něj odvádějí pozornost, například pojmenovávání barevných pseudoslov.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
48
Q

Z čeho se podle Baddleyho skládá fonologický okruh?

A

pasivního fonologického skladu, artikulačního procesu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
49
Q

Jaký je rozdíl mezi zpracováním slov prezentovaných sluchově a vizuálně?

A

Sluchová prezentace poskytuje přímý přístup do fonologického okruhu, zatímco vizuální prezentace vyžaduje nepřímý přístup přes subvokální artikulaci.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
50
Q

Které oblasti mozku jsou spojené s fonologickým okruhem a artikulačními procesy?

A

Fonologický okruh je spojen s parietálním lalokem, zatímco artikulační procesy s Brocovou oblastí.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
51
Q

Co je efekt irelevantní řeči a jak ovlivňuje fonologický okruh?

A

řeč, která není v centru pozornosti, narušuje vybavení položek, protože veškerý mluvený materiál vstupuje do fonologického okruhu.

52
Q

Jak funguje efekt fonologické podobnosti ve fonologickém skladu?

A

Položky, které jsou si fonologicky podobné, mají zhoršené vybavení, protože jejich podobnost snižuje rozlišitelnost.

53
Q

Jaká je funkce vizuálně-prostorového náčrtníku?

A

dočasné skladování prostorových a vizuálních informací a k manipulaci s nimi

54
Q

Jak Baddley testoval existenci VIZUÁLNĚ-PROSTOROVÝ NÁČRTNÍKU ?

A

Baddley – paritcipanti naslouchali informacím o umístění číslic v matici. Tyto informace byly buď snadno nebo obtížně vizualizovatelné. Poté participanti matici reprodukovali. Pokud museli zároveň sledovat světelný paprsek rotující po utržené dráze, jejich výsledek se zhoršil – ovšem jen tehdy, pokud se jednalo o snadno vizualizovatelnou verzi – ve verzi obtížné ke zhoršení nedošlo

55
Q

Jaké dva subsystémy existují ve VIZUÁLNĚ-PROSTOROVÝ NÁČRTNÍKU?

A
  1. jeden pro prostor (vizuální zapisovatel)
  2. druhý pro vizuální informace tvar, barva… (zraková vyrovnávací paměť) – aktivace různých oblastí mozku (PH a LH –Smith a Jonides, 1997)
56
Q

Jaká je funkce CENTRÁLNÍHO VYKONAVATELE?

A

řídí pracovní paměť a pozornost – není ale přesně jasné jak to dělá, změna plánu pro vybavení informace, řízení času při dvojích úlohách (distribuce pozornosti), selektivní pozornost, aktivace dlouhodobé paměti

57
Q

K čemu se přirovnává CENTRÁLNÍ VYKONAVATEL a proč?

A

Buddha který řídí pracovní paměť a pozornost, ale neví se jak

58
Q

Baddley tvrdí, že narušením ______ _____ _____ ____ může mít za následek narušení funkcí centrálního vykonavatele

A

frontálního laloku mozkové kůry

59
Q

Towse namítá, že _______ ______není pouze dílem centrálního vykonavatele, ale že zahrnuje další různé procesy

A

náhodné generování

60
Q

Pacienti s Alzheimerovou chorobu mají značně narušenou distribuci pozornosti mezi dvě úlohy, což je funkce ______ ______.

A

centrálního vykonavatele

61
Q

Co zjistila teorie úrovní zpracování (Craik a Lockhart, 1972)?

A

úroveň nebo hloubka zpracování podnětu má velký vliv na jeho zapamatovatelnost, hlubší úroveň analýzy vytváří propracovanější, trvalejší a silnější paměťovou stopu než povrchová úroveň analýzy

62
Q

Co znamená elaborace?

A

= proces, hloubkové zpracování

63
Q

Kdo potvrdil efekt elaborace a jak?

A

Craik a Tulving (1975), nechali participanty posoudit, zda se určité cílové slovo hodí do věty jednoduché (“Uvařila ____”) nebo komplexní (“Velký pták se střemhlav vrhl k zemi a popadl vzpírající se ____”) => výbavnost slov prezentovaných spolu s komplexní větou byla dvojnásobná, případě druhé věty si ji musíme vizuálně představit – tím si ji lépe zapamatuji

64
Q

Co zjistil Bransford et al. (1979) a jak?

A

elaboraci nelze redukovat na množství, předložili málo rozvinutá přirovnání (“Komár je podobný doktorovi, protože oba odebírají krev.”) nebo bohatě rozvinutá přirovnání (“Komár je podobný mývalovi, protože oba mají hlavu, nohy a ústa.”) vybavení bylo mnohem lepší u jednoduchých (a výstižných) přirovnání -> Zjistili, že jsme si komára daleko spíš vybavily s doktorem než s mývalem – jednodušší přirovnání bylo vhodnější

65
Q

Co znamená distinktivita v kontextu kódování?

A

paměťové stopy, které jsou odlišené nebo výjimečné, budou snáze vybaveny

66
Q

Kdo zkoumal distinktivitu v kontextu kódování a jak?

A

Eysenck a Eysencková (1980): participanti obdrželi seznam slov s netypickou výslovností (comb) a měli s nimi provádět různé úlohy–sémantické zpracování, ale také nesémantické zpracování, které bylo buď distinktivní (přečtěte slovo jako by bylo pravidelné) nebo nedistinktivní (přečtěte slovo normálně); nesémantická distinktivní podmínka vedla k podobném u zapamatování jako sémantické zpracování -> Slovo si zapamatujeme stejně dobře, když vytvoříme slovo tak, že s informací udělám něco nezvyklého jako když použiji elaboraci

67
Q

Jaká teorie se zabývá transferu (kodování) a kdo je autorem?

A

Teorie vhodného transferu (Morris et al., 1977)

68
Q

Na co přišla teorie vhodného transferu (Morris et al., 1977) ?

A

nedá se říct, že hlubší elaborace a větší distinktivita vždy vedou k lepšímu vybavení… různý způsob zpracování vede k uložení různých informací, které mohou a nemusí být relevantní pro vybavení (paměťový test)

69
Q

jak probíhal experiment k teorii vhodného transferu (Morris et al., 1977)?

A

předložili participantům seznam slov, která měli buď sémanticky zpracovat (hloubková elaborace) nebo na ně vytvořit rýmy(povrchová elaborace), následoval paměťový test (lepší he) nebo úkol vybrat slova, co se rýmují s těmi ze seznamu(lepší pe)

70
Q

Na co přišel Ebbinghaus?

A

zapomínání je nejdřív rychlé a pak se zpomaluje – křivka zapomínání je přibližně logaritmická

71
Q

Jaká metoda se pojí s Ebbinghausem a jak vypadá?

A

Metoda úspor (savings measure): Naučil se seznam bezesmyslných slabik. Snažil se jich co nejvíce vybavit v různých intervalech. Pak se celý list znovu naučil. Zaznamenával úsporu v počtu opakování nutného pro naučení

72
Q

Vyjmenuj teorie zapomínání

A

a. teorie rozpadu paměťových stop – teorie rozporu paměťových stop b. teorie vytěsnění
c. teorie interference
d. teorie zapomínání závislého na nápovědích -> teorie změny v kontextu

73
Q

Co znamená když si nemůžu vzpomenout?

A

problém uchování – teorie rozporu paměťových stop nebo problém vybavování

74
Q

Co znamená proaktivní interference?

A

už jsme se naučili něco nového, ale chci se naučit něco hodně podobného kryje se to mezi sebou

75
Q

Co znamená retroaktivní interference?

A

kvůli tomu, že jsem se naučila něco nového neumím něco co jsem se naučila před tím

76
Q

Co znamená rekognice?

A

proces znovupoznání uložené informace, která se objevuje v určitém kontextu (např. při rozpoznání známé tváře nebo správné odpovědi mezi možnostmi). Vyžaduje podnět, který aktivuje paměť.

77
Q

Co znamená prosté vybavení?

A

schopnost samostatně si vybavit informaci z paměti bez pomoci vnějších podnětů (např. odpověď na otázku z hlavy).

78
Q

Kdo se věnoval teorii rozpadu paměťových stop ?

A

a) Jenkins a Dallenbach b) Hockey, Davis a Gray

79
Q

Jak probíhal výzkum od Jenkins a Dallenbach a co zkoumal?

A

teorii rozpadu paměťových stop (testování zapamatování látky u studentů), jedna polovina nešla před testem spát a druhá ano – podle teorie rozpadu by mělo být zapomínání stejné pro obě skupiny, Ti žáci, kteří šli před testem spát si však zapamatovali více, než ti, kteří nešli, Domnívali se, že u bdících žáků došlo k interferenci

80
Q

Jak probíhal výzkum od Hockey, Davis a Gray a čemu se věnuje?

A

poukázali na to, že není tak jasné, zda zapomínání souvisí s tím, co se stalo během retenčního intervalu nebo spíš s fází dne, kdy učení proběhlo -> Při testování zjistili, že učení během určitých fází dne bylo mnohem důležitější než fakt, že účastníci během retence spali

81
Q

Co hraje důležitou roli v teorii vytěsnění?

A

emoční faktory

82
Q

Co je pdostatou teorie interference?

A

zapomínáme něco proto, že si to nemůžeme vybavit – zaleží v jaké situaci si ukládáme věci

83
Q

Kdo se věnoval teorii interference?

A

Munsterberg: přendal hodinky z jedné kapsy, kde je nosil neustále do kapsy jiné – když se ho někdo zeptal na čas, zmateně hledal hodinky v kapse původní

84
Q

Kdy je interference pode stejnojmenné teorie maximální?

A

Interference je maximální, pokud mají být spojeny 2 různé odpovědi se stejným podnětem

85
Q

Kdy je interference pode stejnojmenné teorie střední?

A

pokud s tímtéž stimulem jsou spojeny podobné odpovědi

86
Q

Kdy je interference pode stejnojmenné teorie nejmenší?

A

užíváme dvou různých stimulů

87
Q

Napiš 3 důvody, proč teorie interference není tak populární jako dříve

A

1) Nevypovídá o vnitřních procesech, které se procesu zapomínání účastní
2) K nastolení fenoménu je třeba specifických podmínek a tyto podmínky se nemusí v běžném životě často vyskytovat
3) Asociace vytvořené mimo laboratorní prostředí jsou odolnější vůči interferenci než asociace vytvořené za těchto podmínek

88
Q

O čem je Teorie zapomínání závislého na nápovědích -> Teorie změny v kontextu?

A

paměť závislá na stavu / náladě (efekt je silnější pro pozitivní emoce a pro osobní vzpomínky)

89
Q

Jaké jsou podle teorie Teorie zapomínání závislého na nápovědích -> Teorie změny v kontextu důvody pro zapomínání ?

A

1) zapomínání závislé na paměťové stopě – informace již dále není uložena v paměti
2) zapomínání závislé na nápovědích – informace se v paměti nachází, není ale dostupná

90
Q

Proč rekognice probíhá lépe než prosté vybavení?

A

obsahuje totiž pouze jedno nejisté stádium

91
Q

O čem je teorie dvou procesů (v kontextu teorie vybavení a rekognice)?

A

Vybavení je složeno z procesu hledání neboli procesu získávání informace z paměti, který je následován procesem rozhodování či zpětného poznání, jenž hodnotí patřičnost získané informace, Rekognice zahrnuje pouze druhý z těchto dvou aspektů

92
Q

Kdo se věnoval Modelu prohledávání asociační oblasti (SAM)?

A

Raaijmakers a Shiffrin

93
Q

Co vysvětluje model SAM?

A

vysvětluje procesy vybavení a rekognice

94
Q

Co model SAM vysvětluje?

A

a) Princip specifity kódování – změny v kontextu během studia a testu redukují výbavnost a rekognici b) Tímto modelem může být vysvětlena rekogniční chyba u vybavitelných slov c) Vybavení bude lepší než rekognice, pokud se budou nápovědi pro vyhledávání položek překrývat s uloženou reprezentací více než nápovědi přítomné během rekognice d) Sam model může vysvětlit efektivitu nápovědi části seznamu

95
Q

Jose domnívá, že existují dvě cesty k vybavení informací. Jaké to jsou?

A

a) Přímá cesta, při níž nápověda umožňuje bezprostřední přístup k zapamatované informaci – princip specifity kódování b) Nepřímá cesta, během níž si klíčovou informaci vybavíme tak, že z nápovědí vytvoříme jisté závěry a generujeme možné odpovědi – teorie dvou procesů

96
Q

Můžeme rozlišit 2 způsoby poznávání. Jaké to jsou?

A

1) Pocit známosti 2) vybavení relativní kontextové informace

97
Q

Co využívá deklarativní paměť ?

A

limbické/diencefalické struktury a neokortex

99
Q

Vědět- že - je typické pro paměť _____.

A

deklarativní

100
Q

Vědět - jak - je typické pro paměť _____.

A

procedurální

101
Q

Jaké jsou druhy deklarativní paměti?

A

a) epizodická b) sémantická

102
Q

Kdo, Kdy, Co, Kdy dělal? - typické pro ____ paměť.

A

deklarativní epizodickou

103
Q

Naučené fakty - typické pro _____ paměť.

A

deklarativní semantickou

104
Q

Co je zdrojem pro deklarativní paměť?

A

osobní biografie

105
Q

amnezisti mají narušený systém jaké paměti?

A

deklarativní paměti, neboť se skládá z epizodické a sémantické paměti

106
Q

Co vyžaduje procedurální paměť?

A

starší struktury mozku

107
Q

Jak funguje procedurální paměť?

A

používání zkušeností pro řízení procesů umožňujících určitý výkon bez vědomého přístupu ke znalostem, který výkon umožňují

108
Q

Jaký je hlavní rozdíl mezi explicitní a implicitní paměti?

A

hlavní rozdíl spočívá v ne/přítomnosti vědomého vybavení

109
Q

Co je to efekt opakovacího primingu?

A

Tulving et al. (1982): participanti se učili málo frekventovaná slova (např. toboggan)… o hodinu/o týden později měli doplňovat slovní fragmenty (např. O_O_GA) -> správně doplnili více fragmentů, u kterých mohli použít slova ze seznamu(bez ohledu na rekognici)

110
Q

S jakou pamětí se spojuje tzv. selfknowing?

A

s epizodickou pamětí, kvalita “ uvědomění si, že je to moje vzpomínka - aktivita prefrontálního kortexu (sídlo vyšších kognitivních procesů; sebeuvědomění)

111
Q

K čemu nám je sémantická paměť?

A

pro organizované vědomosti (o slovech a jiných symbolech, vztazích mezi nimi, pravidlech…)

112
Q

Co je to efekt opakujícího se primingu a jaké paměti se týká?

A

zpracování podnětu je snazší v případě, že byl podnět dříve prezentován, implicitní paměti

113
Q

Co je to anerográdní amnézie?

A

Dochází ke značnému zhoršení schopností zapamatovat si informace, získané až po nástupu amnézie

114
Q

Co je to retrográdní amnézie?

A

dochází k velkým obtížím v zapamatování, resp. vybavení událostí, které se odehrály před vznikem amnézie

115
Q

Co je to Korsakův syndrom?

A

výsledek chronického alkoholismu, amnézie pacientů má zhoršující tendenci a neostrý počátek, může docházet k poruchám pozornosti nebo exekutivních funkcí

116
Q

paměť v běžném životě:

A

a) má svůj účel–je ovlivněna požadavky situace
b) má osobní dimenzi–je ovlivněna osobnostními a dalšími faktory

117
Q

Jaká je je struktura autobiografické paměti?

A

a) Životní období: časové úseky definované určitou významnou událostí (např bydlet s někým, pracovat pro určitou společnost) – tato struktura je ze všech nejúčinější pro vybavení
b) Obecné události: opakované a nebo dlouhé události (např. Dovolená v Rakousku) čítající dny nebo měsíce. Obecné události spolu souvisí navzájem a souvisí také s životními obdobími
c) Vzpomínky vázané k události: obrazy, pocity a detaily, které se vztahují k obecným událostem a pokrývají období vteřin až hodin

118
Q

Čemu může podléhat konstruktivní povaha paměti–falešné vzpomínky?

A

může podléhat konfirmačnímu zkreslení – zapamatované informace jsou ovlivněny očekáváními pozorovatele

119
Q

Kdo sledoval falešné vzpomínky?

A

Loftus – vzpomínka na incident může být systematicky narušena později pokládanými dotazy

120
Q

Jak probíhá kognitivní interview?

A

přerušování svědkova vyprávění zhoršuje vybavování, mělo by se postupovat od volného vyprávění ke konkrétnějším informacím – tento interview je jedním z největších přínosů (25-35 % více správných informací)

121
Q

Co znamenají tzv. Flashbulb vzpomínky?

A

mechanismus vtiskne detaily události natrvalo do paměti

122
Q

Co obsahují flashblub vzpomínky?

A

Osoba, která informace poskytla, Místo, kde se je jedinec dozvěděl, Probíhající činnost, Jedincův emoční stav, Emoční stav ostatních, Důsledky události pro jedince samotného

123
Q

Na čem závisí flashbulb vzpomínky?

A

Přechozí znalosti: pomáhá vztáhnout události k existujícím paměťovým stopám, Osobní zkušenost: událost by měla být považována za osobně velmi závažnou, Překvapení a emoční stav: událost by měla způsobovat emoční reakci, Vědomé opakované vybavování – je doplňkovým procesem

124
Q

Kdo se zabýval konstruktivní povahou paměti?

A

Frederick Bartlett

125
Q

Jak sledoval Bartlett konstruktivní povahu paměti?

A

prezentoval anglickým posluchačům indiánskou pověst ”Válka duchů”, reprodukce byla nepřesná a zkreslení bylo takové, že pověst lépe odpovídala evropským příběhům, - předpokládal, že existují schémata, která ovlivňují, co si zapamatujeme/vybavíme-> vzpomínky rekonstruujeme

126
Q

Co znamená zkratka PAO a k čemu to je?

A

mnemotechnika, Person – Action – Object

127
Q

Kdo a jak zkoumal falešné vzpomínky?

A

Loftus a Palmer: participanti zhlédli záznam hromadné nehody, následně popsali, co se stalo a dostali několik otázek včetně otázky na rychlost: Jak rychle auta jela, když ”smashed to each other” / “hit each other” -> odlišné rychlosti: 66 vs 55 km/h; o týden později otázka na sklo-> 32 vs 14% rozbité