Pojmy, propozice a logické usuzování

Question 1

Co je to pojem/koncept?

Answer 1

abstraktní kategorie objektů sdílejících určité společné vlastnosti, kterými se odlišují od objektů jiné kategorie

Question 2

Proč a čím je pojem přístupný?

Answer 2

jakožto abstraktní/nemateriální/nesenzorická entita není přístupný a uchopitelný jinak než skrze něco vnímatelného – prostřednictvím SLOV (psaných, tištěných, vyslovených)

Question 3

Za co je v psychologickém pojetí považován pojem?

Answer 3

považován za mentální obsah umožňující koncipovat/uvažovat objekty ve smyslu abstraktních kategorií

Question 4

Co je to konceptualizace?

Answer 4

schopnost/proces osvojování pojmů

Question 5

Co je to kategorizace?

Answer 5

schopnost/proces zařazování objektů do pojmových kategorií

Question 6

Jaké jsou vlastnosti pojmů?

Answer 6

1) Nenázornost/Amodálnost 2) Abstraktnost 3) Konvenčnost 4) Hierarchičnost 5) Inkluzivita 6) Rozsah 7) Úspornost 8) Obsah 9)Informativnost 10) Smysluplnost

Question 7

Doplň větu, která se týká vlastností pojmů: Čím větší ______/______, tím menší ______/_____. A naopak.

Answer 7

obsah/informativnost, rozsah/úspornost

Question 8

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Nenázornost/Amodálnost

Answer 8

= nemá smyslovou modalitu (nemá tvar, velikost, barvu)

Question 9

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Abstraktnost

Answer 9

= pojem nezachycuje objekty v jejich konkrétní podobě, ale ve formě vyabstrahované a zobecnělé

Question 10

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Konvenčnost

Answer 10

= vztah mezi pojmem a objekty, které pod něj budou spadat, je dán arbitrárně čili společenskou dohodou – souvislost s tím, že pojmy jsou označovány pomocí slov čili jazykových/komunikačních prostředků.

Question 11

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Hierarchičnost

Answer 11

= organizované v hierarchických sítích

Question 12

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Inkluzivita

Answer 12

= kategorie nižší jsou součástí/podmnožinou kategorií vyšších.

Question 13

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Rozsah

Answer 13

= velikost/šíře kategorie, kterou pokrývá.

Question 14

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Úspornost

Answer 14

= šetří kognitivní energii tím, že umožňuje uvažovat o jednotlivinách hromadně.

Question 15

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Obsah

Answer 15

= informace, které o kategorii podává.

Question 16

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Informovanost

Answer 16

= zprostředkovanými informacemi snižuje naši míru neznalosti (informační vágnosti/nejistoty).

Question 17

Vysvětli tuto vlastnost pojmu - Smysluplnost

Answer 17

= užitečnost informací, které nám přináší

Question 18

Podle jakých hledisek se rozdělují druhy pojmů?

Answer 18

a)z hlediska materiálnosti objektů spadajících pod pojem b)z hlediska počtu objektů spadajících pod pojem c) z hlediska počtu kategorií nutných pro vytvoření pojmu:

Question 19

druhy pojmů z hlediska materiálnosti objektů spadajících pod pojem:

Answer 19

KONKRÉTNÍ = pojmy označující fyzické objekty (židle, pes).
ABSTRAKTNÍ = pojmy označující: abstraktní objekty, vlastnosti, stavy a činnosti, vztahy a interakce

Question 20

druhy pojmů z hlediska počtu objektů spadajících pod pojem:

Answer 20

JEDINEČNÉ = jediný objekt (náš pes Alík, láska Petry k Pavlovi, Česká republika).
OBECNÉ = celý třída objektů (pes, láska, republika).

Question 21

druhy pojmů z hlediska počtu kategorií nutných pro vytvoření pojmu:

Answer 21

JEDNODUCHÉ = jediná kategorie (židle, kov).
SLOŽENÉ = dvě a více kategorií (kovová židle, hodně starý nábytek, ospalý pes sedící na červené židli).

Question 22

Jaké teorie patří do skupiny teorií jednoduchých pojmů?

Answer 22

1) Teorie definujících atributů 2) Teorie exemplářů 3) Teorie prototypů

Question 23

Co znamenají atributy? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)

Answer 23

ATRIBUTY = vlastnosti pojmu/kategorie:

Question 24

Jaké atributy myslíme? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)

Answer 24

1. jednak ty ‚zděděné‘ z vyšších kategorií
2. a navíc své vlastní specifické.

Question 25

Doplň větu v kontextu Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů: Nejvíce atributů jich daná kategorie sdílí
s _____________________________

Answer 25

nejbližší z nadřazených kategorií

Question 26

Jaká je funkce tzv. definujících atributů? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)

Answer 26

Definující atributy – fungují jako kritérium pro to, aby objekt tzv. spadal pod pojem neboli byl
přiřazen do dané kategorie: Objekt* musí vykazovat všechny atributy této kategorie a žádné jiné.

Question 27

Teorie definujících atributů (Teorie jednoduchých pojmů) je typická určitou hierarchií. V každodenním životě používáme pouze 3 úrovně. Které to jsou?

Answer 27

1.Nadřazená: nábytek, zvíře, oblečení.
2. Základní: židle, stůl, postel, pták, pes, ryba, kalhoty, košile, sukně.
3. Podřazená: kovová židle, rozkládací stůl, skřivan, labrador, džíny, plisovaná sukně.

Question 28

Co to znamená Základní úroveň? (Teorie jednoduchých pojmů - Teorie definujících atributů)

Answer 28

a)Nejlépe vyrovnaný poměr mezi úsporností a informativností b)Největší smyslově vnímatelná podobnost mezi členy kategorie

Question 29

Jaké je východisko v experimentálním důkazu u teorie definujících atributů (teorie jednoduchých pojmů)?

Answer 29

Východiskem jsou vzdálenosti mezi
pojmy v hierarchické síti, Měří se reakční čas odpovědi.

Question 30

Jaké bylo zjištění v experimentálním důkazu (teorie definujících atributů - teorie jednoduchých pojmů)?

Answer 30

Čím větší vzdálenost v předpokládané hierarchické organizaci, tím delší reakční čas odpovědi, což potvrzuje existenci hierarchických sítí a atributů.

Question 31

Jaké jsou hlavní 3 body kritiky teorie definujících atributů (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 31

1) V reálných situacích všechny atributy
nejsou stejně významné 2) V reálných situacích kategorie nemají jasné vymezené hranice 3) V reálných situacích všichni členové kategorie nejsou stejně reprezentativní

Question 32

doplň větu v kontextu teorie definujících atributů - teorie jednoduchých pojmů: Původní teorie - Vedle atributů definujících uznali/rozlišili také atributy ____________.

Answer 32

atributy charakteristické

Question 33

doplň větu v kontextu teorie definujících atributů - teorie jednoduchých pojmů: Jiné teorie - Atributy nejsou definující, ale ____ _______.

Answer 33

čistě charakteristické.

Question 34

Co znamená tzv. exemplář v teorii exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)?

Answer 34

reprezentant kategorie, zvolený výběrem ze všech příslušníků dané kategorie jakožto nejlepší kandidát / nejlepší příklad této kategorie

Question 35

Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem pro existenci teorie exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 35

Rips a Collins (1993;1989)

Question 36

Jak probíhal výzkum od Rips a Collins který potvrzoval teorii exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)?

Answer 36

informace mohou ovlivnit klasifikaci. Ve svém experimentu užili kategorie pizzy a pravítek. Pizza má průměr okolo 30 cm, ten nicméně velmi kolísá. Pravítka jsou obvykle dlouhá 30 cm, ale mají mnohem menší variabilitu (většinou jsou opravdu dlouhá 30 cm). Probandi měli posoudit nový objekt, jehož velikost byla 50 cm, a říci, zda je o pizzu nebo o pravítko. Všichni probandi jmenovali pizzy, protože u ní je daleko pravděpodobnější, že může svou velikost měnit. Teorie prototypů by však zastávala názor, že by to mělo byt 50% na 50%

Question 37

Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem proti existenci teorie exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 37

(Roschová 1975)

Question 38

Jak probíhal výzkum od Roschové který byl proti teorii exemplářů (teorie jednoduchých pojmů)?

Answer 38

Teorie prototypů (Roschová 1975) – lidé si vybaví spíše „typické“ vlastnosti než konkrétní příklady. (neuchovávají exempláře, ale spíše tvoří abstraktní pravidla)

Question 39

Co je tzv. prototyp v teorii prototypů ( teorie jednoduchých pojmů?

Answer 39

= ideální/idealizovaný reprezentant kategorie, který v sobě integruje typické vlastnosti dané kategorie, které byly získány abstrahováním (‚vytažením‘) z vlastností jednotlivých příslušníků této kategorie.

Question 40

Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem pro existenci teorie prototypů (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 40

Berlin a Kay (1969)

Question 41

Jak probíhal výzkum a jaký názor zastávali Berlin a Kay (1969) který byl pro teorii prototypů (teorie jednoduchých pojmů)?

Answer 41

zastávali názor, že rozmanitost zřetelně vyvstane zvláště po odlišení barev fokálních a nefokálních. Ve svých studiích identifikovali základní pojmenování barev podle 4 kritérií. Zjistili, že mluvčí různých jazyků se shodovali na identifikaci fokálních barev (tj. vybírali například stále stejné kartičky jako nejlepší zástupce červené nebo modré.

Question 42

Napiš jména autorů kteří se zabývají experimentální důkazem proti existenci teorie prototypů (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 42

Hampton (1981)

Question 43

Jaký názor zastával Hampton (1981) který byl proti teorii prototypů (teorie jednoduchých pojmů)?

Answer 43

ukázal, že pouze některé abstraktní pojmy vykazují prototypickou strukturu. Tento rozdíl vyplývá ze značné volnosti v členství v některých abstraktnách kategoriích oproti konkrétním kategoriím. Např. je nemožné specifikovat úplný soubor pravidel a domněnek. Teorie prototypů je tedy víceméně omezená na tyto abstraktní pojmy.

Question 44

Jaké jsou hlavní 3 body kritiky teorie založené na atributech?

Answer 44

1) V reálném životě pojmy/kategorie
nestojí pouze na klíčových atributech. 2) V reálném životě pojmy/kategorie
nestojí pouze na klíčových atributech. 3) V reálném životě lidé vytvářejí ad hoc
kategorie neboli kategorie vznikající
jen dočasně za nějakým specifickým
účelem (při velkém úklidu: věci k
recyklaci / vyhození / darování).

Question 45

Nová teorie: vedle atributů klade důraz také na tzv. _____

Answer 45

explanace

Question 46

Vysvětli tzv. explanaci v kontextu teorie založené na explanaci (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 46

Lidé i lidstvo si na základě svých zkušeností a
znalostí vytvářejí jisté intuitivní i vědecké ‚teorie‘ vysvětlující organizaci a fungování
světa&raquo_space;> Ty pak uplatňují (mimo jiné i) v procesech konceptualizace a kategorizace

Question 47

Jak probíhal výzkum který byl experimentálním důkaze pro teorii založenou na explanaci (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 47

1. Předložen objekt o průměru 12,5 cm.
2. Skupina A: Jak moc je podobný minci/pizze?&raquo_space;> Je podobnější minci.
   Skupina B: Je to spíše mince nebo spíše pizza?&raquo_space;> Je to spíše pizza.

Question 48

Jaké bylo zjištění u výzkumu který byl experimentálním důkaze pro teorii založenou na explanaci (teorie jednoduchých pojmů)

Answer 48

Kdyby byla kategorizace založena čistě na podobnosti, odpovědi obou skupin by se
shodly na variantě ‚mince‘. Svou roli ve skupině B ovšem sehrála znalost, že rozměry
mincí mají rozměry předepsané zákonem, a zkušenost, že pizza může mít naopak
rozměry různorodé (včetně mini/baby-velikosti). To ovlivnilo proces kategorizace
ve skupině B ve prospěch varianty ‚pizza‘.

Question 49

Jaké teorie patří do teorií složených pojmů?

Answer 49

1) teorie definujících atributů 2) teorie prototypů 3) Kombinace teorie exemplářů a teorie založené na explanaci

Question 50

Jak podle teorie definujících atributů vzniká složený pojem?

Answer 50

Složený pojem vzniká konjunkcí, zjednodušeně
řečeno protnutím pojmových množin.

Question 51

Jaká je kritika pro teorii definujících atributů (teorie složeného pojmu)?

Answer 51

Kritika: Někdy to neplatí (pojem maketa
zbraně určitě nepatří do kategorie zbraně).

Question 52

Jak podle teorie prototypů vzniká složený pojem?

Answer 52

Míra typičnosti zástupce složeného pojmu (prototyp červené židle) je kombinací míry
typičnosti jeho dílčích složek (prototyp židle a prototyp červené barvy).

Question 53

Jaká je kritika pro teorii prototypů (teorie složeného pojmu)?

Answer 53

Kritika: Někdy to neplatí (Pegas je prototypem pojmu okřídlený kůň, ale určitě není
prototypem ani živočicha s křídly, ani koně)

Question 54

Jak podle kombinace teorie exemplářů a teorie založené na explanaci vzniká složený pojem?

Answer 54

Při interpretaci originálních složenin (kaktusová ryba&raquo_space;> ryba s ostny na kůži) se lidé řídí kritériem informativnosti (zbytečné zmiňovat, že je živá), diagnostické síly (spíše nás upoutá ostnatost než zelenost kaktusu) a věrohodnosti (vyloučíme umístění ostnů na očích).

Question 55

Co je to propozice?

Answer 55

= SOUD = abstraktní výrok/tvrzení vypovídající o vlastnostech pojmových kategorií a vztazích mezi pojmy, kterému lze přisoudit určitou pravdivostní hodnotu.

Question 56

Doplň větu: Propozice jakožto _____/_____/_____ _____ není přístupná a uchopitelná jinak než skrze něco vnímatelného – ________ _____ (psaných, tištěných, vyslovených), a to zejména _____ ______.

Answer 56

abstraktní/nemateriální/amodální entita, prostřednictvím VĚT, vět oznamovacích

Question 57

V psychologickém pojetí je propozice považována za mentální obsah – ______ ohledně ______ a ______ objektů ve smyslu ______.

Answer 57

poznatek, vlastností a vztahů, kategorií

Question 58

Propozice jsou abstrahované formy vět, a jako takové nemají gramatiku (časování,
skloňování, slovesný čas), mají ale určitou _______ ______ (strukturu/organizaci)

Answer 58

specifickou syntax

Question 59

Čemu by ve větě odpovídal tzv. predikát?

Answer 59

přísudku

Question 60

Jaké pojmy plní roli predikátu?

Answer 60

Tuto roli plní pojmy vyjadřující vlastnosti, činnosti, stavy a vztahy - které typicky označujeme slovesy.

Question 61

Čemu by ve větě odpovídal tzv. argument/y

Answer 61

nejčastěji podmět a předmět.

Question 62

Jaké pojmy plní roli argumentu?

Answer 62

Tuto roli plní pojmy vyjadřující konkrétní a abstraktní objekty které typicky označujeme podstatnými jmény.

Question 63

Jaké teorie patří do teorií predikátových pojmů?

Answer 63

TEORIE POJMOVÉ ZÁVISLOSTI

Question 64

Co znamenají tzv. sémantická primitiva a k jaké teorii se pojí?

Answer 64

k teorii pojmové závislosti (teorie predikátových pojmů), atributy pojmů označující vlastnosti/činnosti/vztahy

Question 65

Co znamená tzv. sémantická dekompozice a k jaké teorii se pojí?

Answer 65

analýza jednotlivých atributů ke které dochází při interpretaci predikátových pojmů (debatuje se o tom jestli k ní vůbec dochází)

Question 66

Popiš experimentální důkaz proti existenci teorie pojmové závislosti.

Answer 66

A. Petr dal sousedce květiny.&raquo_space;> Relační pojem je relativně obecný/jednoduchý:
přesun vlastnictví
B. Petr poslal sousedce květiny.&raquo_space;> Relační pojmy jsou relativně specifické/komplexní:
Petr prodal sousedce květiny. přesun vlastnictví + forma předání
- Testuje se naučitelnost vět
a čas potřebný k jejich zpracování. -> Kdyby k sémantické dekompozici docházelo, měla by vést věta typu A k lepšímu skóre než věty
typu B. Kritici teorie ovšem zkonstatovali, že lidé zpracovávají oba typy stejně rychle a kvalitně, a tudíž k sémantické dekompozici predikátových pojmů nedochází.

Question 67

Zastánci teorie pojmové závislosti poukázali na chybu kritiků - tedy na přehlédnutí klíčové charakteristiky, a totiž míry vzájemného propojení objektových pojmů (argumenty) pojmem relačním (predikát) = ______ ______ uvnitř propozice.

Answer 67

POJMOVÁ ZÁVISLOST

Question 68

Popiš experimentální důkaz pro existenci teorie pojmové závislosti.

Answer 68

A. Petr dal sousedce květiny.&raquo_space;> Relační pojem je relativně obecný/jednoduchý:
přesun vlastnictví
B. Petr poslal sousedce květiny.&raquo_space;> Relační pojem je relativně specifický/komplexní:
přesun vlastnictví + forma předání + slabé propojení
C. Petr prodal sousedce květiny.&raquo_space;> Relační pojem je relativně specifický/komplexní:
přesun vlastnictví + forma předání + silné propojení -> Testuje se zpětná vybavitelnost
argumentů na základě nápovědy

Question 69

Popiš zjištění experimentálního důkazu pro existenci teorie pojmové závislosti.

Answer 69

Argumenty silně propojujících predikátů byly vybavovány výrazně lépe než argumenty slabě propojujících predikátů, což potvrzuje, že k sémantické dekompozici predikátových/relačních pojmů skutečně dochází.

Question 70

Co je to usuzování?

Answer 70

= logické operace vytváření ÚSUDKŮ, které spočívající ve vyvozování nových soudů/propozic jakožto závěrů vyplývajících z výchozích soudů/propozic.

Question 71

Za co je v psychologickém pojetí považováno usuzování?

Answer 71

je považováno za mentální proces/schopnost vyvozování nových poznatků z výchozích informací.

Question 72

Co je to dedukce?

Answer 72

vyvozování konkrétních poznatků/závěrů z obecných předpokladů.

Question 73

Co je to indukce?

Answer 73

= vyvozování obecných poznatků /závěrů z konkrétních příkladů.

Question 74

Co je to deduktivní usuzování?

Answer 74

= vyvozování logicky nutného závěru z výchozích předpokladů neboli tzv. premis.

Question 75

Co jsou to premisy?

Answer 75

= výchozí předpoklady/soudy/výroky/
informace, které máme k dispozici.

Question 76

Co je to závěr?

Answer 76

= soud/výrok/informace, který/á nutně
vyplývá z premis a pouze z premis.

Question 77

doplň větu: Závěr je fakticky pravdivý, pokud jsou ________________________.

Answer 77

pravdivé jeho premisy

Question 78

doplň do věty: Závěr je logicky platný, pokud byl z premis (bez ohledu na jejich pravdivost, smysluplnost, abstraktnost) __________________.

Answer 78

odvozen logicky platným způsobem.

Question 79

Co je deduktivní usuzování podmíněné?

Answer 79

= vyvozování logicky nutného závěru z podmínkových premis - ve formě podmínky/pravidla typu Jestliže-pak

Question 80

Rozepiš co jsou jednotlivé propozice/soudy
1. Jestliže svítí červená
2. pak zůstáváme stát
3. Svítí červená
4. Proto zůstáváme stát.

Answer 80

1. podmínkový výrok, atecedent
2. podmínkový výrok, konsekvent
3. existující podmínka
4. závěr

Question 81

Jaké jsou pravidla deduktivního usuzování?

Answer 81

1) pravidlo modus ponens 2) pravidlo modus tollens

Question 81

Napiš logickou strukturu těchto 4 propozic/soudů
1. Jestliže svítí červená
2. pak zůstáváme stát
3. Svítí červená
4. Proto zůstáváme stát.

Answer 81

Jestliže P,
pak Q.
P.
Proto Q.

Question 82

Na jaké otázky odpovídají pravidla deduktivního usuzování?

Answer 82

Za jakých okolností lze vyvozovat jaké závěry?

Question 83

Jak zní pravidlo Modus ponens?

Answer 83

závěr lze vyvodit, pokud existující podmínka obsahuje tvrzení antecedentu, ale nikoliv pokud obsahuje tvrzení konsekventu

Question 84

Za jakých okolností mají lidé tendenci usuzovat správně? (v kontextu pravidla modus ponens)?

Answer 84

pokud existující podmínce obsahuje tvrzení antecedentu

Question 85

Za jakých okolností mají lidé při usuzování tendenci dopouštět se chyb? (v kontextu pravidla modus ponens)?

Answer 85

dopouštějí se chyb, obsahuje-li existující podmínka tvrzení konsekventu

Question 86

Jak zní pravidlo Modus Tollens?

Answer 86

závěr lze vyvodit, pokud existující podmínka obsahuje negaci konsekventu, ale nikoliv pokud obsahuje negaci antecedentu

Question 87

Za jakých okolností mají lidé při usuzování tendenci dopouštět se chyb? (v kontextu pravidla modus tollens)?

Answer 87

Lidé mají potíže, obsahuje-li existující podmínka negaci konsekventu, a zároveň se
dopouštějí chyb, když existující podmínka obsahuje negaci antecedentu.

Question 88

Jaké byly kvantitativní výsledky experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování? (modus ponens, modus tollens, tvrzení konsekvetu, popírání stecedentu)

Answer 88

modus ponens - 100% správný
modus tollens - 50% správný
tvrzení konsekventu - 33% chybný
popírání antecedentu - 21% chybný

Question 89

Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - modus ponens

Answer 89

modus ponens - 100% správný, Lidé mají tendenci usuzovat správně, pokud existující
podmínce obsahuje

Question 90

Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - modus tollens

Answer 90

modus tollens - 50% správný, Lidé mají potíže,
obsahuje-li existující podmínka negaci konsekventu,

Question 91

Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - tvrzení konsekventu

Answer 91

tvrzená konsekventu - 33% chybný, dopouštějí se chyb, existující podmínka obsahuje-li tvrzení konsekventu.

Question 92

Popiš jaký byl kvantitativní výsledek experimentální studie pro pravidla deduktivního usuzování a zdůvodni proč to tak bylo - popírání atecedentu

Answer 92

popírání atecedentu - 21% chybný, dopouštějí chyb, když existující podmínka obsahuje negaci antecedentu.

Question 93

Na čem je založený induktivní úsudek?

Answer 93

je založeno na pozorování/specifických faktech -> není možnost dospět k logicky spolehlivému závěru -> můžeme dojít jen k takovému, který je přesvědčivý /velmi pravděpodobný (= obecný závěr)

Question 94

V jaké situaci se použije induktivní úsudek?

Answer 94

používá se v situaci kdy člověk nezná jasně stanovené premisy, vztahy mezi prvky, které by mohli vést k nezpochybnitelnému závěru

Question 95

Jaký je klíčový rys induktivního úsudku?

Answer 95

klíčovým rysem je fakt, že nemůžeme logicky přeskočit od věty: „Všechny dosud pozorované případy X jsou Y“ k větě „A proto všechna X jsou Y“ (vždy je totiž možné že další pozorované X nebude Y)

Question 96

rozhodni o správném doplnění slova a zdůvodni proč: induktivní závěry a) lze b) nelze dokázat

Answer 96

správná odpověď je B) NELZE -> protože je jde pouze podpořit nebo je protipříkladem vyvrátit

Question 97

Proč lidé používají indukci?

Answer 97

protože chtějí aby jim proměnlivost světa dávala smysl, mohli předvídat následné události, snížili svoji nejistotu
-> proto se usiluje o vysvětlení jak induktivně usuzovat než proč

Question 98

Jsme narozeni se všemi induktivními úsudky?

Answer 98

ne

Question 99

induktivní úsek zahrnuje proces _____ a ______ hypotéz.

Answer 99

vytváření a testování

Question 100

při induktivním úsudku dokážeme ___________ porozumění založené na skupině _________ případů a tím dojdeme k _________.

Answer 100

zobecnit, specifických, závěru -> toto porozumění dále rozšiřujeme pomocí dalších případů/že z obecného závěru vylučujeme určité výjimky

Question 101

Napiš příklad induktivního úsudku

Answer 101

když koukáme na několik ptáků můžeme zkonstatovat že ptáci umí lítat ALE až přijde řada na tučňáky a pštrosy naše závěry se rozšíří na to že existují i nelétaví ptáci

Question 102

při induktivního úsudku během procesu zobecňování pozorujeme, že vlastnosti se u pozorovaných případů společně mění/že určité postupy souvisí s různými událostmi -> z toho můžeme odvodit různé ___________________.

Answer 102

obecné principy

Question 103

Jaké jsou teorie které vysvětlují chyby v usuzování?

Answer 103

a) teorie abstraktních pravidel b) teorie doménově specifických pravidel c) pravděpodobnostní teorie d) teorie mentálních modelů

Question 104

Doplň větu v kontextu teorii abstraktních pravidel (teorie vysvětlující chyby v usuzování): Lidé se v usuzování běžně řídí abstraktními pravidly čili pravidly _______________.

Answer 104

logicky-správného usuzování.

Question 105

Pokud lidé dělají chyby (teorie abstraktních pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování), důvodem není nepoužívání abstraktních pravidel, nýbrž:

Answer 105

omezená kapacita pracovní paměti
chybné pochopení premis.

Question 106

Jaká úloha je stěžejní pro teorii doménově specifických pravidel (teorie vysvětlující chyby v usuzování)?

Answer 106

Wansonova úloha výběru

Question 107

Jak vypadá Wansonova úloha výběru?

Answer 107

1. Předloženy 4 oboustranné karty (na jedné straně
   písmeno, na druhé číslice).
2. Pravidlo:
   jestliže je na jedné straně samohláska,
   pak na druhé je sudá číslice.
3. Které karty je nezbytné otočit, abyste zjistili, zda
   pravidlo platí?
   Správná odpověď: karta E a karta 7

Question 108

Jak vypadaly výsledky Wansonovy úlohy výběru (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)?

Answer 108

Výsledky od 128 participantů:
- Správnou odpověď podalo pouze 5 osob.
- Preferované odpovědi: karty E + 4 (59 osob),
karta E (42 osob).

Question 109

Jaký nápad vnukly výsledky Wansonovy úlohy výběru (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování) a k čemu vedly?

Answer 109

Nápad:
Zvýší se počet správných odpovědí, bude-li
abstraktní úloha převedena do podoby
praktického problému ‚ze života‘ ? -> vytvoření upravené verze Wansonovy úlohy výběru

Question 110

Jak zněla upravená verze Wansonovy úlohy výběru ? (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)

Answer 110

1. Předloženy 4 obálky (zalepená nebo nezalepená,
   se známkou 4- nebo 5-pencovou).
2. Pravidlo:
   jestliže je dopis zalepený,
   pak na sobě má pětipencovou známku.
3. Pracujete na poště. Které obálky je nezbytné
   otočit, abyste zjistili, zda bylo pravidlo porušeno?

Question 111

Jaké byly výsledky upravené verze Wansonovy úlohy výběru? (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)

Answer 111

Výsledky od 24 participantů:
- Správnou odpověď podalo 22 osob (91%).

Question 112

Jaké závěry se vyvodily z výsledku upravené verze Wansonovy úlohy výběru? (teorie doménově specifických pravidel - teorie vysvětlující chyby v usuzování)

Answer 112

• Spíše než abstraktní pravidla s univerzální platností pro jakýkoliv typ problému,
  lidé v běžném životě používají doménově/tematicky specifická pravidla:
  -> Kontext poštovní úlohy například aktivoval pravidla, kterými se řídíme v situacích, kde se jedná o otázku přípustnosti a získání svolení, dodržování společenských smluv, vyhledání podvodníků…
• Tato pravidla vycházejí z pragmatických potřeb každodenního života, a můžeme dokonce vystopovat jejich hluboké zakotvení v evolučním procesu utváření lidské společnosti.

Question 113

Čím se liší pravděpodobnostní teorie od předchozích? (teorie vysvětlující chyby v usuzování)

Answer 113

Liší se od předchozích teorií tím, že není založená na logice, ale na pravděpodobnosti

Question 114

Jaká je hlavní myšlenka pravděpodobnostní teorie? (Teorie vysvětlující chyby v usuzování)

Answer 114

lidé se nepokoušejí o usuzování jako takové, ale snaží se maximalizovat informační zisk

Question 115

Rozepiš co znamená tzv. maximalizovat informační zisk v kontextu pravděpodobnostní teorie (Teorie vysvětlující chyby v usuzování)

Answer 115

v úloze výběru volí lidé takové možnosti, které jsou při vyvážených pravděpodobnostech -> nejinformativnější první volba = možnost s nejvyšším informačním přínosem (-> druhá volba s druhým nejvyšším informačním přínosem

Question 116

Doplň: hlavní teoretické koncepce ve výzkumu
pojmů:
- Platón: ________ (filozofická/ontologická perspektiva).
- Collins a Quillian: _____________ pojmů, teorie ______________ čili vlastností pojmů.
- Roschová (dříve Heiderová): teorie _________.
* Teorie exemplářů.
* Murphy, Medin, Rips: teorie založené na ___________.

Answer 116

svět idejí, hierarchická organizace, teorie definujících atributů, teorie prototypů, explanaci.

Question 117

Doplň: hlavní teoretické koncepce ve výzkumu
propozic:
- Charles Fillmore: návrh interpretovat pojmy označující vlastnosti a vztahy jakožto _______.
- Schank a Gentnerová: teorie _____________.

Answer 117

predikáty, pojmové závislosti

Question 118

Doplň: hlavní teoretické koncepce ve výzkumu
usuzování:
- Braine a O‘Brien: teorie __________ deduktivního usuzování.
- Johnson-Laird: teorie ____________.
- Teorie doménově specifických pravidel:
* Cheng a Holyoak: _________________ (sociální pohled).
* Cosmidesová: ________________ (evoluční pohled).

Answer 118

teorie abstraktních pravidel, teorie mentálních modelů, schémata pragmatického usuzování, schémata sociální výměny

Question 119

Doplň jména autorů: Hlavní teoretické koncepce ve výzkumu pojmů:
_______: svět idejí (filozofická/ontologická perspektiva).
_____ a ______: hierarchická organizace pojmů, teorie definujících atributů čili vlastností
pojmů.
_______ (dříve _______): teorie prototypů.
- Teorie exemplářů.
______, ______, _____: teorie založené na explanaci

Answer 119

Platón, Collins a Quillian, Roschová (dříve Heiderová), Murphy, Medin, Rips

Question 120

Doplň jména autorů: Hlavní teoretické koncepce ve výzkumu propozic:
_________ : návrh interpretovat pojmy označující vlastnosti a vztahy jakožto predikáty.
______ a ______: teorie pojmové závislosti.

Answer 120

Charles Fillmore, Schank a Gentnerová

Question 121

Doplň jména autorů: Hlavní teoretické koncepce ve výzkumu usuzování:
_____ a ______: teorie abstraktních pravidel deduktivního usuzování.
__________: teorie mentálních modelů
-Teorie doménově specifických pravidel:
* ____ a _____: schémata pragmatického usuzování (sociální pohled).
* ________: schémata sociální výměny (evoluční pohled).

Answer 121

Braine a O‘Brien, Johnson-Laird, Cheng a Holyoak, Cosmidesová