PAR1 Flashcards
zrychleni na jednom procesoru
S(n;p)/p
práce asynchonniho systemu
W(n;p) = p1+p2+…+pn; kde pi=pocet pracujicich procesoru v kroku i (1;2;…n) a n=T(n;p)
linearni zrychleni
S(n;p) = p
vztahy ekvivalence
cenove optimalni – linearni zrychleni – konstantni efektivnost
psi1(p)
asymptoticky minimalni fce takove ze n=ohm(psi(p)):E(n;p)>E0
psi2(n)
asymptoticky maximalni fce takova ze p=O(psi2(n)):E(n;p)>E0
superlinearni zrychleni
u sekvencniho jednoprocesoroveho je malo mista a musí se swapovat – u paralelniho to není potreba(vice mista ve sdilene pameti)
spodni mez paralelniho casu
L(n;p)=SL(n)/p – nejmensi mozny cas za který muze p procesoru vyresit dany problem
efektivnost
E(n;p) = SU(n)/C(n;p)
paralelni zrychleni
S(n;p) = SU(n)/T(n;p) – nejlepsi zrychleni ve které muzeme doufat je p – ale to by procesory musely pracovat efektivne
paralelni cas
T(n;p) – cas který uplyne od zacatku vypoctu do ukonceni vypoctu nejpomalejsiho procesoru
optimalni sek alg
TAK (n) = Θ(SU (n)) = Θ(SLK (n))
sekvencni spodni mez
SL(n)- nejhorsi casova slozitost nejlepsiho mozneho SA
Sekvencni casova slozitost
T (n)
cenove optimalni
C(n;p) = O(SU(n))
co popisuje paralelni práce
popisuje skutecne vykonanou praci všech procesoru – nezapocitava nepracujici procesory
Co plati u SL(n)
pro vsechna A plati T(n)=ohm(SL(n))
absolutne minimalni cas
Je-li dano n; pak pmt je nejmensi počet procesoru; pro které T(n;pt)=absolutne minimalni cas Tmin
Je-li dano n, Tmin je cas nejrychlejisho zpracovani : pro vsechna p, T(n,p) >=T(n,pmt)=Tmin
paralelni cena
C(n;p) = p x T(n;p) – u paralelniho vypoctu muzou nektere procesory skoncit s vypoctem driv coz ale shorsuje efektivnost protože necinne cekaji
nejlepsi znamy
TAK (n) = Θ(SU(n)) = ω(SLK (n))
co dela psi2(n)
udava asymptoticky nejvetsi počet procesoru který ještě poskytuje reseni dane instance problemu o velikosti n s konstatni E
psi3(n)
asymptoticky minimalni fce takova ze p=ohm(psi3(n)) a p=O(pmt):T(n;p)=O(Tmin)
jake dva pripady mohou nastat při zkoumani absolutne minimalniho casu ?
a) graf je klesajici a proto je pozadovany počet procesoru roven maximalnimu poctu (cas klesa umerne s poctem procesoru; kdy nakonci spracovava každý procesor konstatne slozitou operaci) b)graf po dosahnuti Tmin zase zacne stoupat (cas se zhorsuje → procesory delaji neefektivni praci) počet procesoru se hleda jako místo s první derivaci rovnou nule
skalovatelnost PA
schopnost prizpusobit se menicimu se poctu procesoru nebo velikosti reseneho problemu – udrzet efektivnost nebo dobry cas
co dela psi1(p)
udava asymptoticky nejmensi instanci problemu která je na danem poctu procesoru p resitelna s konstantni E
sekvencni horni mez
SU(n) – nejhorsi casova slozitost nejrychlejsiho SA po K
co dela psi3(n)
udava asymptoticky nejmensi počet procesoru; která vyresi velikost problemu n v radove optimalnim case
pracovne optimalni
W(n;p) = O(SU(n))
paralelni pocitac
je skupina propojenych vypocetnich prvku (uzlu), ktere spolupracuji, aby rychle vyresily narocne problemy