Nižší a výtrusné rostliny Flashcards
řasy latinsky
algae
řasy patří mezi?
nižší rostliny
charakterizuj řasy
jednoduché autotrofní organismy
věda o řasách
algologie
kde žijí řasy?
ve vodě(součástí fytoplanktonu) i na souši (zrněnka)
řasa v symbióze s houbou=
lišejník
co mají řasy v chloroplastech?
chlorofyl (a,b,c,d)
co je to stélka?
nerozlišené tělo řas
má stélka pravé orgány (kořen, stonek a listy)?
ne
vyjmenuj jednobuněčné stélky (3)
bičíkatá, měňavkovitá a kokální
popiš bičíkatou stélku
- nese bičíky, často i světločivnou skvrnu
- jednojaderná buňka krytá pelikulou
(silnější buněčná stěna) - např. krásnoočka
popiš měňavkovitou stélku
- buňka s 1 nebo více jádry
- pohybuje se pomocí panožek
- např. zlativky
popiš kokální stélku
- jedno jádro, nemá pohybové ústrojí - pohybuje se pouze pasivně
- např. rozsivky, zelenivky
vyjmenuj mnohobuněčné stélky (4)
vláknitá, vláknitá-větvená, trubicovitá a pletivná
popiš vláknitou stélku
- z jednojaderných buněk krytých buněčnou stěnou → tvoří vlákno
- např. kadeřnatka
popiš stélku vláknitou-větvenou
- vlákna jsou funkčně i morfologicky (tvarově) odlišená, buňky mnohojaderné
- např. žabí vlas
popiš trubicovitou stélku
- vláknitá nebo vakovitá z mnohojaderných buněk, části stélky rozlišeny
- např. parožnatky
popiš pletivnou stélku
- její hlavní částí je stonek
- k podkladu se přichycuje pomocí rhizoidů = příchytná vlákna
- např. zelené řasy
popiš vegetativní rozmnožování u řas
dělením (jednobuněčné řasy), rozpadem kolonií nebo mnohobuněčných stélek
popiš nepohlavní rozmnožování
- nepohyblivými nebo pohyblivými sporami, za příznivých podmínek
- nepohyblivé spory = aplanospory
- pohyblivé spory = zoospory
popiš pohlavní rozmnožování u řas
- spojením dvou gamet (haploidních pohl. buněk), vznikajících v gametangiích
- pouze u ruduch, chaluh a zelených řas dochází k rodozměně
jak se dělí řasy podle barviv?
červené řasy, hnědé řasy a zelené řasy
červeným řasám se říka ještě?
rhodophyta, ruduchy
kde žijí červené řasy
většina v mořích
jaká barviva obsahují ruduchy?
chlorofyl (a+d), fykoerytrin, fykocyanin, karoteny
čím jsou ruduchy charakteristické?
jsou mnohobuněčné a mají vláknitou nebo pletivnou stélku
jak se rozmnožují ruduchy?
dělením, rozpadem stélky, nepohyblivými výtrusy nebo složitým oogamickým rozmnožováním
ruduchy mají schránky z ?
CaCO3 a MgCO3 → horninotvorné
ruduchy tvoří gel, který se používá v potravinářství a také pro přípravu živných půd pro mikroorganismy, jak se nazývá?
agar
červené řasy mají jaké zásobní látky?
ruduchový (florideový) škrob, olej
vyjmenuj zástupce červených řas:
potěrka žabí símě, rosolenka
kde žijí hnědé řasy?
ve sladké i mořské vodě
hnědé řasy mají jaký chloroplast?
chloroplast se 4 obalnými membránami
jaká barviva obsahují hnědé řasy?
chlorofyl (a+c), fukoxantin, karoteny a xantofyly
hnědé řasy mají jaké plastidy?
sekundární
hnědé řasy jsou zdrojem čeho?
alginové kyseliny - tvoří podobné gely jako agar
jak se nazývají lesy řas?
kelpové lesy (až 40 cm do výšky)
zásobní látka hnědých řas =
chrysolaminarin
vyjmenuj zástupce hnědých řas
zlativky, rozsivky, chaluhy a různobrvy
popiš zlativky
- chladné sladké vody - mixotrofní
- součástí planktonu, - schránky z SiO2
- jednobuněčná stélka s bičíkem → tvorba kolonií
popiš rozsivky
- jednobuněčné, sladkovodní i mořské - součástí planktonu (hnědavý povlak na kamenech)
- dvoudílná schránka z SiO2; spodní - hypotheka, horní - epitheka
- ze schránek - křemelina (filtrace kyselin, brusný a stavební materiál)
popiš chaluhy
- hnědé nebo hnědozelené, mořské - volně na hladině nebo přisedle na dně
- vývojově vyvinuté - pletivná stélka
- dokáží ve svém těle hromadit velké množství jódu
- význam: krmivo, hnojivo, zdroj jodu
- chaluha bublinatá (ve stélce váčky - nadnáší), bobulák (až 100m)
popiš různobrvky
často obklopeny slizem nebo vyztuženy křemíkem
z jakých řas se vyvinuly vyšší rostliny?
ze zelených řas
jaká barviva obsahují zelené řasy?
- obsahují chlorofyl (a + b), karoten, xantofyly (nepřekrývají barvu chlorofylu)
stavba zelených řas
mají primární plastidy, buněčná stěna z celulózy
zelené řasy žijí především kde?
ve sladké vodě, ale i v mořské
co je zásobní látkou zelených řas?
škrob
jak se rozmnožují zelené řasy?
pohlavní i nepohlavní rozmnožování, rodozměna
vyjmenuj zástupce zelených řas (5)
krásnoočka, zelenivky, spájivky, trubicovky a parožnatky
popiš krásnoočka
- ve sladkých vodách
- mají světločivnou skvrnu (stigma)
- nemají buněčnou stěnu, mají pelikulu
- např. krásnoočko zelené
popiš zelenivky
- jednobuněčné, bičíkaté
- jednotlivě nebo kolonie
- zástupci: pláštěnka, váleč koulivý ( mnohobuněčný útvar spojený slizem - kolonie)
koulenka, zrněnka obecná (povlaky na stromech), chlorella (doplněk stravy), kadeřnatka (vláknité kolonie)
popiš spájivky
- vláknitá stélka
- sladkovodní řasy
- rozmnožují se pohlavně spájením (konjugací), kdy splývají celé protoplasty vegetativních buněk za vzniku zygospory nebo nepohlavně (dělením nebo rozpadem stélky)
- např. šroubatka - v buňkách šroubovitě stočené chloroplasty
popiš trubicovky
- trubicovitá stélka
- mořské i sladkovodní
- žijí převážně v mořích, méně často ve sladkých vodách
- např. žabí vlas
popiš parožnatky
- pletivná stélka
- mořské i sladkovodní
- nejvýše organizovaná skupina zelených řas
- např. parožnatka
co patří mezi výtrusné rostliny
mechorosty a kapraďorosty
charakterizuj výtrusné rostliny
- vyšší suchozemské výtrusné vlhkomilné rostliny, převážně autotrofní (C z CO2)
co je typické pro výtrusné rostliny?
rodozměna (metageneze)
s výjimkou mechorostů je tělo výtrusných rostlin rozlišeno na
pravé orgány
charakterizuj mechorosty
suchozemské výtrusné rostliny
co převládá nad čím u mechorostů
gametofyt nad sporofytem
jaká vodivá pletiva mají mechorosty?
primitivní vodivá pletiva
jaký je význam mechorostů?
zadržují vodu, zabraňují erozi půdy, tvoří rašeliny
jak vypadá tělo mechorostů?
je to lupenitá nebo rozlišená stélka na lístky, lodyžku a příchytná vlákna
samičí pohlavní orgány u mechorostů
zárodečníky(archegonia), produkují vaječnou buňku
samčí pohlavní orgány se nazývají?
pelatky (antheridia), produkují pohyblivé spermatozoidy s bičíkem
popiš oplození u mechorostů
pro oplození je nutný dostatek vody → po splynutí pohlavních buněk vzniká zygota → z ní vyrůstá štět s tobolkou - obsahuje výtrusorodé pletivo, kde redukčním dělením vznikají haploidní výtrusy → po otevření tobolky výtrusy do okolí → vzniká prvoklíček → nová mechová rostlinka nesoucí pohlavní orgány - pelatky a zárodečníky → proces se opakuje
dělení mechorostů
játrovky, mechy a hlevíky
popiš játrovky
- mají lupenitou stélku
- primitivnější třída mechorostů
- např. porostnice mnohotvárná (lupenitá stélka, na kamenech ve stínu)
popiš mechy
- nápadně složité prvoklíčky,
- stélka rozlišena na lodyžku a lístky
- nejdokonaleji vyvinutá třída mechorostů
- chlorocysty - živé buňky (k fotosyntéze)
- hyalocysty - mrtvé buňky (váží vody/vzduch)
- např. rašeliník (roste na vlhkých půdách, jeho spodní část odumírá vzniká rašelina), ploník ztenčený, bělomech sivý, dvouhrotec
popiš hlevíky
bezcévné, stélkaté vyšší rostliny
kapraďorosty jsou výtrusné _______ rostliny
cévnaté
co převládá nad čím u kapraďorostů?
sporofyt převládá nad gametofytem
k čemu se využívaly kapraďorosty?
využívaly se k výrobě pudrů, zásypů, odvarů, jako pokojové rostliny, černouhelná ložiska
stavba kapraďorostů
mají kořen, stonek a list - kořen může být přeměněn na oddenky stonek může chybět
dělení listů kapraďorostů podle tvaru
mikrofylní - malé, celistvé, nečleněné
megafylní - velké, členěné a bohatě zpeřené
typy listů kapraďorostů podle fce
trofofyly - fotosyntéza
sporofyly - nesou výtrusnice
trofosporofyly - obě fce
popiš rozmnožování kapraďorostů
z haploidního výtrusu vyroste prokel nesoucí pohlavní orgány - pelatky (samčí, produkují spermatozoidy) a zárodečníky (samičí, produkují vajíčka) → splynutí → zygota - základem pro mladý sporofyt (stonek, listy a kořeny)→ dospělý sporofyt má na spodní straně listů výtrusnice (sporangia) - v nich se tvoří haploidní výtrusy (chráněny blankou = ostěra) → při dozrání výtrusů ostěra praská a uvolňují se do okolí
dělení kapraďorostů:
plavuně, přesličky a kapradiny
popiš plavuně
- stále zelené výtrusné cévnaté rostliny
- mají plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený stonek
- u nás zákonem chráněné
- výtrusnice jsou umístěny na svrchní straně sporofytů → tvoří výtrusnicové klasy = strobily
zástupci: plavuň vidlačka, vraneček brvitý
popiš přesličky
- vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
- recentní (stále rostoucí) a fosilní (vyhynulé, zkamenělé)
- mají dutý, přeslenitě větvený a podélně rýhovaný stonek s plazivými oddenky (zpevněný SiO2)
- vytváří 2 typy lodyh
jaké dva typy lodyh vytvářejí přesličky?
- jarní - nezelená, nese výtrusnicový klas
- letní - zelená → fotosyntéza (ukládá do oddenku)
u přesliček vyrůstá z výtrusů co?
z výtrusů vyrůstají 4 dlouhé haptery, které se vlivem změn vlhkosti vzájemně splétají a mohou se tak rozšiřovat ve shlucích
zástupci přesliček:
přeslička rolní ( oba typy lodyhy), přeslička lesní (v lesích, jeden typ lodyhy), přeslička bahenní
popiš kapradiny
- po celé zemi
- převážně byliny
- v tropických oblastech dorůstají stromovitého vzrůstu
- vymřelé stromovité kapradiny → uhlí
- mají oddenky s kořínky, z oddenku vyrůstá trs vějířovitých listů (trofosporofyly), - zespodu jsou výtrusnicové kupky, výtrusnice mají po obvodu prstenec (umožňují jejich otevření)
