Nižší a výtrusné rostliny Flashcards
1
Q
řasy latinsky
A
algae
2
Q
řasy patří mezi?
A
nižší rostliny
3
Q
charakterizuj řasy
A
jednoduché autotrofní organismy
4
Q
věda o řasách
A
algologie
5
Q
kde žijí řasy?
A
ve vodě(součástí fytoplanktonu) i na souši (zrněnka)
6
Q
řasa v symbióze s houbou=
A
lišejník
7
Q
co mají řasy v chloroplastech?
A
chlorofyl (a,b,c,d)
8
Q
co je to stélka?
A
nerozlišené tělo řas
9
Q
má stélka pravé orgány (kořen, stonek a listy)?
A
ne
10
Q
vyjmenuj jednobuněčné stélky (3)
A
bičíkatá, měňavkovitá a kokální
11
Q
popiš bičíkatou stélku
A
- nese bičíky, často i světločivnou skvrnu
- jednojaderná buňka krytá pelikulou
(silnější buněčná stěna) - např. krásnoočka
12
Q
popiš měňavkovitou stélku
A
- buňka s 1 nebo více jádry
- pohybuje se pomocí panožek
- např. zlativky
13
Q
popiš kokální stélku
A
- jedno jádro, nemá pohybové ústrojí - pohybuje se pouze pasivně
- např. rozsivky, zelenivky
14
Q
vyjmenuj mnohobuněčné stélky (4)
A
vláknitá, vláknitá-větvená, trubicovitá a pletivná
15
Q
popiš vláknitou stélku
A
- z jednojaderných buněk krytých buněčnou stěnou → tvoří vlákno
- např. kadeřnatka
16
Q
popiš stélku vláknitou-větvenou
A
- vlákna jsou funkčně i morfologicky (tvarově) odlišená, buňky mnohojaderné
- např. žabí vlas
17
Q
popiš trubicovitou stélku
A
- vláknitá nebo vakovitá z mnohojaderných buněk, části stélky rozlišeny
- např. parožnatky
18
Q
popiš pletivnou stélku
A
- její hlavní částí je stonek
- k podkladu se přichycuje pomocí rhizoidů = příchytná vlákna
- např. zelené řasy
19
Q
popiš vegetativní rozmnožování u řas
A
dělením (jednobuněčné řasy), rozpadem kolonií nebo mnohobuněčných stélek
20
Q
popiš nepohlavní rozmnožování
A
- nepohyblivými nebo pohyblivými sporami, za příznivých podmínek
- nepohyblivé spory = aplanospory
- pohyblivé spory = zoospory
21
Q
popiš pohlavní rozmnožování u řas
A
- spojením dvou gamet (haploidních pohl. buněk), vznikajících v gametangiích
- pouze u ruduch, chaluh a zelených řas dochází k rodozměně
22
Q
jak se dělí řasy podle barviv?
A
červené řasy, hnědé řasy a zelené řasy
23
Q
červeným řasám se říka ještě?
A
rhodophyta, ruduchy
24
Q
kde žijí červené řasy
A
většina v mořích
25
jaká barviva obsahují ruduchy?
chlorofyl (a+d), fykoerytrin, fykocyanin, karoteny
26
čím jsou ruduchy charakteristické?
jsou mnohobuněčné a mají vláknitou nebo pletivnou stélku
27
jak se rozmnožují ruduchy?
dělením, rozpadem stélky, nepohyblivými výtrusy nebo složitým oogamickým rozmnožováním
28
ruduchy mají schránky z ?
CaCO3 a MgCO3 → horninotvorné
29
ruduchy tvoří gel, který se používá v potravinářství a také pro přípravu živných půd pro mikroorganismy, jak se nazývá?
agar
30
červené řasy mají jaké zásobní látky?
ruduchový (florideový) škrob, olej
31
vyjmenuj zástupce červených řas:
potěrka žabí símě, rosolenka
32
kde žijí hnědé řasy?
ve sladké i mořské vodě
33
hnědé řasy mají jaký chloroplast?
chloroplast se 4 obalnými membránami
34
jaká barviva obsahují hnědé řasy?
chlorofyl (a+c), fukoxantin, karoteny a xantofyly
35
hnědé řasy mají jaké plastidy?
sekundární
36
hnědé řasy jsou zdrojem čeho?
alginové kyseliny - tvoří podobné gely jako agar
37
jak se nazývají lesy řas?
kelpové lesy (až 40 cm do výšky)
38
zásobní látka hnědých řas =
chrysolaminarin
39
vyjmenuj zástupce hnědých řas
zlativky, rozsivky, chaluhy a různobrvy
40
popiš zlativky
- chladné sladké vody - mixotrofní
- součástí planktonu, - schránky z SiO2
- jednobuněčná stélka s bičíkem → tvorba kolonií
41
popiš rozsivky
- jednobuněčné, sladkovodní i mořské - součástí planktonu (hnědavý povlak na kamenech)
- dvoudílná schránka z SiO2; spodní - hypotheka, horní - epitheka
- ze schránek - křemelina (filtrace kyselin, brusný a stavební materiál)
42
popiš chaluhy
- hnědé nebo hnědozelené, mořské - volně na hladině nebo přisedle na dně
- vývojově vyvinuté - pletivná stélka
- dokáží ve svém těle hromadit velké množství jódu
- význam: krmivo, hnojivo, zdroj jodu
- chaluha bublinatá (ve stélce váčky - nadnáší), bobulák (až 100m)
43
popiš různobrvky
často obklopeny slizem nebo vyztuženy křemíkem
44
z jakých řas se vyvinuly vyšší rostliny?
ze zelených řas
45
jaká barviva obsahují zelené řasy?
- obsahují chlorofyl (a + b), karoten, xantofyly (nepřekrývají barvu chlorofylu)
46
stavba zelených řas
mají primární plastidy, buněčná stěna z celulózy
47
zelené řasy žijí především kde?
ve sladké vodě, ale i v mořské
48
co je zásobní látkou zelených řas?
škrob
49
jak se rozmnožují zelené řasy?
pohlavní i nepohlavní rozmnožování, rodozměna
50
vyjmenuj zástupce zelených řas (5)
krásnoočka, zelenivky, spájivky, trubicovky a parožnatky
51
popiš krásnoočka
- ve sladkých vodách
- mají světločivnou skvrnu (stigma)
- nemají buněčnou stěnu, mají pelikulu
- např. krásnoočko zelené
52
popiš zelenivky
- jednobuněčné, bičíkaté
- jednotlivě nebo kolonie
- zástupci: pláštěnka, váleč koulivý ( mnohobuněčný útvar spojený slizem - kolonie)
koulenka, zrněnka obecná (povlaky na stromech), chlorella (doplněk stravy), kadeřnatka (vláknité kolonie)
53
popiš spájivky
- vláknitá stélka
- sladkovodní řasy
- rozmnožují se pohlavně spájením (konjugací), kdy splývají celé protoplasty vegetativních buněk za vzniku zygospory nebo nepohlavně (dělením nebo rozpadem stélky)
- např. šroubatka - v buňkách šroubovitě stočené chloroplasty
54
popiš trubicovky
- trubicovitá stélka
- mořské i sladkovodní
- žijí převážně v mořích, méně často ve sladkých vodách
- např. žabí vlas
55
popiš parožnatky
- pletivná stélka
- mořské i sladkovodní
- nejvýše organizovaná skupina zelených řas
- např. parožnatka
56
co patří mezi výtrusné rostliny
mechorosty a kapraďorosty
57
charakterizuj výtrusné rostliny
- vyšší suchozemské výtrusné vlhkomilné rostliny, převážně autotrofní (C z CO2)
58
co je typické pro výtrusné rostliny?
rodozměna (metageneze)
59
s výjimkou mechorostů je tělo výtrusných rostlin rozlišeno na
pravé orgány
60
charakterizuj mechorosty
suchozemské výtrusné rostliny
61
co převládá nad čím u mechorostů
gametofyt nad sporofytem
62
jaká vodivá pletiva mají mechorosty?
primitivní vodivá pletiva
63
jaký je význam mechorostů?
zadržují vodu, zabraňují erozi půdy, tvoří rašeliny
64
jak vypadá tělo mechorostů?
je to lupenitá nebo rozlišená stélka na lístky, lodyžku a příchytná vlákna
65
samičí pohlavní orgány u mechorostů
zárodečníky(archegonia), produkují vaječnou buňku
66
samčí pohlavní orgány se nazývají?
pelatky (antheridia), produkují pohyblivé spermatozoidy s bičíkem
67
popiš oplození u mechorostů
pro oplození je nutný dostatek vody → po splynutí pohlavních buněk vzniká zygota → z ní vyrůstá štět s tobolkou - obsahuje výtrusorodé pletivo, kde redukčním dělením vznikají haploidní výtrusy → po otevření tobolky výtrusy do okolí → vzniká prvoklíček → nová mechová rostlinka nesoucí pohlavní orgány - pelatky a zárodečníky → proces se opakuje
68
dělení mechorostů
játrovky, mechy a hlevíky
69
popiš játrovky
- mají lupenitou stélku
- primitivnější třída mechorostů
- např. porostnice mnohotvárná (lupenitá stélka, na kamenech ve stínu)
70
popiš mechy
- nápadně složité prvoklíčky,
- stélka rozlišena na lodyžku a lístky
- nejdokonaleji vyvinutá třída mechorostů
- chlorocysty - živé buňky (k fotosyntéze)
- hyalocysty - mrtvé buňky (váží vody/vzduch)
- např. rašeliník (roste na vlhkých půdách, jeho spodní část odumírá vzniká rašelina), ploník ztenčený, bělomech sivý, dvouhrotec
71
popiš hlevíky
bezcévné, stélkaté vyšší rostliny
72
kapraďorosty jsou výtrusné _______ rostliny
cévnaté
73
co převládá nad čím u kapraďorostů?
sporofyt převládá nad gametofytem
74
k čemu se využívaly kapraďorosty?
využívaly se k výrobě pudrů, zásypů, odvarů, jako pokojové rostliny, černouhelná ložiska
75
stavba kapraďorostů
mají kořen, stonek a list - kořen může být přeměněn na oddenky stonek může chybět
76
dělení listů kapraďorostů podle tvaru
mikrofylní - malé, celistvé, nečleněné
megafylní - velké, členěné a bohatě zpeřené
77
typy listů kapraďorostů podle fce
trofofyly - fotosyntéza
sporofyly - nesou výtrusnice
trofosporofyly - obě fce
78
popiš rozmnožování kapraďorostů
z haploidního výtrusu vyroste prokel nesoucí pohlavní orgány - pelatky (samčí, produkují spermatozoidy) a zárodečníky (samičí, produkují vajíčka) → splynutí → zygota - základem pro mladý sporofyt (stonek, listy a kořeny)→ dospělý sporofyt má na spodní straně listů výtrusnice (sporangia) - v nich se tvoří haploidní výtrusy (chráněny blankou = ostěra) → při dozrání výtrusů ostěra praská a uvolňují se do okolí
79
dělení kapraďorostů:
plavuně, přesličky a kapradiny
80
popiš plavuně
- stále zelené výtrusné cévnaté rostliny
- mají plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený stonek
- u nás zákonem chráněné
- výtrusnice jsou umístěny na svrchní straně sporofytů → tvoří výtrusnicové klasy = strobily
zástupci: plavuň vidlačka, vraneček brvitý
81
popiš přesličky
- vytrvalé výtrusné cévnaté rostliny
- recentní (stále rostoucí) a fosilní (vyhynulé, zkamenělé)
- mají dutý, přeslenitě větvený a podélně rýhovaný stonek s plazivými oddenky (zpevněný SiO2)
- vytváří 2 typy lodyh
82
jaké dva typy lodyh vytvářejí přesličky?
- jarní - nezelená, nese výtrusnicový klas
- letní - zelená → fotosyntéza (ukládá do oddenku)
83
u přesliček vyrůstá z výtrusů co?
z výtrusů vyrůstají 4 dlouhé haptery, které se vlivem změn vlhkosti vzájemně splétají a mohou se tak rozšiřovat ve shlucích
84
zástupci přesliček:
přeslička rolní ( oba typy lodyhy), přeslička lesní (v lesích, jeden typ lodyhy), přeslička bahenní
85
popiš kapradiny
- po celé zemi
- převážně byliny
- v tropických oblastech dorůstají stromovitého vzrůstu
- vymřelé stromovité kapradiny → uhlí
- mají oddenky s kořínky, z oddenku vyrůstá trs vějířovitých listů (trofosporofyly), - zespodu jsou výtrusnicové kupky, výtrusnice mají po obvodu prstenec (umožňují jejich otevření)
86
