Kontrolní otázky1 Flashcards
z e-learningu
Co je to fyzikální veličina, čím je definována?
Jedná se o pojem, který používáme k určení míry fyzikální vlastnosti objektu. Její hodnota je určena číselnou hodnotou a jednotkou
Proč máme právě 7 základních jednotek v soustavě SI? Mohlo by jich být více nebo naopak méně?
Soustavy jednotek musí být tzv. koherentní, to znamená, že vztahy mezi jednotkami jsou stejné, jako mezi jim příslušícími fyzikálními veličinami. Zmíněných 7 základních jednotek SI je nejmenší možný soubor, který splňuje podmínku koherence a navíc jsme pomocí nich schopni odvodit jednotky všech známých fyzikálních veličin. Jejich počet by mohl být i vyšší, ale ty by už byly navzájem závislé
Čím je definována skalární a vektorová fyzikální veličina?
Skalár je definován pomocí své hodnoty, vektor je přesně určen svou velikostí a směrem. Pokud se jedná o fyzikální veličinu, tak musíme znát i její jednotku. Skalární veličina je tedy dána nejen svou číselnou hodnotou, ale i jednotkou
Jaký je fyzikální význam skalárního součinu dvou vektorů?
Skalární součin dvou vektorů nám definuje velikost průmětu jednoho vektoru do směru druhého přenásobeného velikostí druhého vektoru. Výsledek skalárního součinu dvou kolmých vektorů je proto roven nule. Mnoho fyzikálních veličin je takto definováno, protože z logiky věci se v rámci nějakého jevu uplatňuje jen průmět vektoru do nějakého směru. Často se jedná o průmět vektoru síly do směru pohybu objektu.
Jaký je fyzikální význam velikosti vektorového součinu dvou vektorů?
Velikost vektorového součinu dvou vektorů se rovná ploše rovnoběžníku, který vektory vykreslují. Velikost vektorového součinu dvou vektorů směřujících stejným nebo opačným směrem je tedy nula. Maximální hodnotu součinu dostaneme, pokud jsou na sebe vektory kolmé. Tento poznatek je zásadní například v teorii magnetického pole nebo při vyšetřování rotačního pohybu.
Jaký je rozdíl mezi dráhou a trajektorií hmotného bodu?
Trajektorie je křivka, kterou opisuje hmotný bod při svém pohybu. Trajektorie se dá také definovat jako křivka, kterou opisuje konec polohového vektoru během pohybu. Dráha je skalární fyzikální veličina, jejíž hodnota je rovna délce dané trajektorie. Lidé si často spojují intuitivně dráhu s křivkou, ale je to číslo, které určuje délku dané trajektorie
Dokážete na základě znalosti trajektorie pohybu určit směr vektoru rychlosti, který daný objekt v určitém místě měl?
Ano. Vektor rychlosti je totiž v každém místě pohybu tečný k trajektorii. Pouze na základě znalosti trajektorie však není možno určit velikost vektoru rychlosti. Nevíme, za jak dlouho hmotný bod danou trajektorii opsal.
Je možno pouze pomocí sledování směru vektoru rychlosti hmotného bodu určit, zda je pohyb křivočarý nebo přímočarý (samotný hmotný bod vidět není)?
Ano lze. U přímočarého pohybu se nemění tvar trajektorie. Nebude se tedy měnit ani směr vektoru rychlosti v čase. Pokud se vektor rychlosti „neotáčí‘‘ v čase, jedná se o pohyb přímočarý. Pokud se „otáčí‘‘, tak se jedná o pohyb křivočarý.
Je pravda, že u rovnoměrně zrychleného pohybu se rovnoměrně zvyšuje zrychlení?
Ne. Toto je velmi běžná chyba. Rovnoměrně zrychlený pohyb je pohyb, kde se rovnoměrně zvyšuje velikost rychlosti. Zrychlení má tedy konstantní hodnotu.
Co by znamenalo, kdyby Vám při vyšetřování pohybu hmotného bodu vyšla záporná hodnota dráhy?
Dráha vyjít záporná nemůže. Pokud se těleso pohybovalo, tak muselo opsat nějakou trajektorii. Hodnota souřadnice v kartézské soustavě souřadné naopak vyjít záporná může. Určuje jen polohu hmotného bodu vzhledem ke středu soustavy.
Co by znamenalo, kdyby Vám při vyšetřování pohybu hmotného bodu vyšla záporná hodnota času, při kterém došlo k nějakému jevu?
Znamenalo by to, že jev, který vyšetřujete, by se za daných okolností mohl stát před tím, než jste daný jev začali sledovat (například hledání času, kdy se objekt nacházel na určitém místě). Běžné například u vrhů. Takové řešení však neuvažujeme. Nevíme totiž, jak se těleso před tím, než jsme je začali sledovat, chovalo. Nemuselo se předtím chovat stejně jako po „zapnutí stopek“.
Co by znamenalo, kdyby Vám při vyšetřování pohybu hmotného bodu vyšla záporná hodnota složky vektoru rychlosti?
Záporná hodnota složky vektoru rychlosti je běžný jev. Znamená to, že se těleso pohybuje proti kladnému směru dané osy. Naproti tomu Vám nikdy nemůže vyjít záporně velikost vektoru rychlosti! Při vyšetřování přímočarého pohybu je termínem rychlost označována složka vektoru rychlosti ve směru pohybu.
Co by znamenalo, kdyby Vám při vyšetřování pohybu hmotného bodu vyšla záporná hodnota složky vektoru zrychlení?
Obdobně jako u vektoru rychlosti. Složka vektoru zrychlení může být záporná a znamenalo by to, že se rychlost daného objektu s časem snižuje. Naopak velikost vektoru zrychlení také nemůže být nikdy záporná. Znamenalo by to, že daný vektor má zápornou délku! Znaménko u složky určuje směr vektoru vzhledem ke kladnému směru dané osy.
