Finanční analýza Flashcards
- Finanční činnost podniku. Cíle finanční činnosti. Možnosti získání zdrojů financování.
Hodnocení finanční činnosti podniku – ukazatele význam. Typy rizika z finanční činnosti
(platební neschopnosti a ztráty), příčiny jejich vzniku a možnosti kvantifikace.
Rád Vám poskytnu odpovědi na otázky z oblasti finanční analýzy:
- Finanční činnost podniku
– činnost podniku sledujeme ze 2 stránek:
1) věcná stránka = u výrobního podniku je spojena s třemi činnostmi (zásobování, výroba, prodej)
2) peněžní stránka = představuje tok peněz, abych mohla realizovat věcnou stránku, potřebuji peníze.
– podstata financování podniku je: získávání, rozdělování (alokace) finančních zdrojů a jejich využití
- Cíle finanční činnosti
– mezi základní finanční cíle podniku patří:
a) LIKVIDITA – schopnost podniku uhradit splatné závazky
– vyjadřuje se pomocí poměrových ukazatelů, které se nazývají stupně likvidity
– likvidnost: schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se na peněžní prostředky. Největší likvidnost mají peníze v pokladně, na B.účtě, krátkodobé Cp.
– Pokud v podniku bude nedostatečná likvidita, znamená to, že podnik není schopen splácet své dluhy
– Likvidní peníze málu úročené, příliš nadměrná likvidita. Podniku snižuje jeho výnosnost
– Peníze na Bú jsou málo úročené, než na termínovaném účtě
– Solventnost – schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků
b) RENTABILITA – podílové číslo, v čitateli je zisk, ve jmenovateli je to, čeho se ziskovost týká Např. zisk/náklady
- Možnosti získání zdrojů financování
Podnik může získat finanční prostředky z různých zdrojů, jako jsou bankovní půjčky, emise akcií, emise dluhopisů, leasing nebo faktoring. Každá z těchto možností má své výhody a nevýhody a podnik by měl vybrat tu nejvhodnější variantu pro své potřeby. - Hodnocení finanční činnosti podniku - ukazatele význam
Hodnocení finanční činnosti podniku se provádí pomocí různých finančních ukazatelů, jako jsou rentabilita, likvidita, zadluženost, aktivita a další. Tyto ukazatele pomáhají posoudit finanční situaci podniku, jeho schopnost splácet závazky a generovat zisk. - Typy rizika z finanční činnosti (platební neschopnosti a ztráty), příčiny jejich vzniku a možnosti kvantifikace
Mezi typická rizika finanční činnosti patří platební neschopnost a ztráty. Příčiny těchto rizik mohou být různé, jako jsou špatné investice, neefektivní správa cash flow, nadměrná zadluženost nebo vliv vnějších faktorů, jako jsou hospodářské krize. Kvantifikace těchto rizik je důležitá pro stanovení přiměřených opatření ke snížení rizik, jako jsou pojištění, vytvoření rezerv nebo změna investiční strategie.
- Investiční činnost podniku. Cíle investiční činnosti. Hodnocení investiční činnosti podniku.
Metody hodnocení investic; statické a dynamické metody. Riziko a diskontní míra a faktory je
ovlivňující.
- Investiční činnost podniku
Investiční činnost podniku zahrnuje rozhodování o výběru a financování investic. Cílem je zvyšování hodnoty podniku pro akcionáře a maximalizace zisku z investic. - Cíle investiční činnosti
Cíle investiční činnosti jsou obvykle zaměřeny na zvyšování ziskovosti a snižování nákladů. Důležité je také zajistit růst a udržení konkurenceschopnosti podniku. - Hodnocení investiční činnosti podniku
Hodnocení investiční činnosti podniku se provádí pomocí různých metod, jako jsou statické a dynamické metody. Tyto metody pomáhají posoudit výnosnost investic a zohledňují časovou hodnotu peněz. - Metody hodnocení investic
Statické metody hodnocení investic se zaměřují na aktuální výnos z investice. Mezi ně patří např. návratnost investice (ROI) nebo doba návratnosti investice (DNI). Dynamické metody hodnocení investic zahrnují výpočet čisté současné hodnoty (NPV) nebo vnitřního výnosového procenta (IRR). - Riziko a diskontní míra a faktory je ovlivňující
Riziko je klíčovým faktorem při hodnocení investičních projektů. Diskontní míra, která zohledňuje riziko, se používá k vypočtení současné hodnoty budoucích peněžních toků.
Mezi faktory ovlivňující diskontní míru patří např.
inflace, tržní rizika, hospodářská situace a mnoho dalších. Důležité je najít optimální diskontní míru pro každý projekt a zohlednit rizika a faktory, které ho ovlivňují.
- Podnikový rozpočet. Principy sestavení podnikového rozpočtu; rozpočtové skupiny a položky.
Podnikový rozpočet je důležitým nástrojem pro řízení podniku, který umožňuje plánovat a sledovat finanční výkonnost podniku v určitém období. Zahrnuje plánování příjmů, nákladů a investic a slouží k predikci budoucích výsledků podniku.
- Principy sestavení podnikového rozpočtu jsou:
Základem je strategický plán podniku a jeho cíle.
Rozpočet by měl být realistický a dosažitelný, ale zároveň ambiciózní.
Rozpočet by měl být koordinován s ostatními částmi podniku a v souladu s jeho dlouhodobými cíli.
Rozpočet by měl být průběžně monitorován a případně upravován v průběhu roku.
Rozpočet by měl být srozumitelný a transparentní pro všechny členy podniku.
- Rozpočet se skládá z různých rozpočtových skupin a položek, jako jsou příjmy, náklady, kapitálové výdaje a investice. Tyto položky jsou dále rozděleny na detailnější úroveň, např. náklady na materiál, mzdy, náklady na energie, apod. Každá rozpočtová položka má svůj vlastní cíl a rozpočet je sestavován tak, aby byly splněny celkové cíle podniku. Výsledkem sestavení podnikového rozpočtu je celková predikce příjmů a nákladů v daném období a ziskovost podniku.
- Finanční plán (jeho úloha, druhy, způsoby tvorby, vlastnosti a výstupy).
Finanční plán je důležitým nástrojem pro řízení finančních zdrojů podniku. Jeho úlohou je predikovat budoucí finanční vývoj podniku, identifikovat příležitosti a rizika a určit cíle a strategie pro dosažení finanční stability a růstu. Finanční plán se skládá z několika druhů, např. rozpočet, cash flow plán, investiční plán atd.
Způsoby tvorby finančního plánu se liší podle typu plánu. Například rozpočet se obvykle sestavuje na základě předchozích účetních záznamů a plánování nákladů a příjmů na základě předpokladů o budoucím vývoji trhu a podniku. Cash flow plán se zaměřuje na predikci toku peněz do a z podniku a obvykle vychází z předpokladů o budoucím tržním vývoji a investicích. Investiční plán se zaměřuje na plánování investic a zahrnuje analýzu různých investičních možností a určení nejlepší strategie pro dosažení cílů podniku.
Finanční plán má několik vlastností, jako jsou:
- Realistickost - plán by měl být založen na reálných předpokladech a možnostech podniku.
- Flexibilita - plán by měl být průběžně aktualizován a přizpůsobován měnícím se podmínkám.
- Kontrola - plán by měl být průběžně monitorován a kontrolován.
- Komunikace - plán by měl být srozumitelný a transparentní pro všechny zainteresované strany.
Výstupy finančního plánu se liší podle typu plánu. Rozpočet má výstup v podobě plánovaných příjmů a nákladů, zatímco cash flow plán ukazuje předpokládaný tok peněz. Investiční plán má výstup v podobě rozhodnutí o investicích a prioritách pro budoucí investice. Všechny výstupy by měly být založeny na realistických předpokladech a sloužit jako vodítko pro finanční rozhodnutí v podniku.
- Informace pro finanční řízení (informace vnitřní, vnější, využití, rizikovost informací a rizika
práce s informacemi).
Informace jsou klíčové pro finanční řízení podniku. Mohou být rozděleny do dvou kategorií: vnitřní informace a vnější informace.
- Vnitřní informace jsou ty, které jsou získávány přímo z vlastního podniku. Tyto informace jsou často citlivé a mají vysokou hodnotu pro finanční řízení. Mezi příklady vnitřních informací patří vnitropodnikové účetnictví, informace o zásobách, informace o nákladech a příjmech a interní výkazy.
- Vnější informace jsou získávány z vnějšího prostředí podniku, například z trhu, konkurence nebo vládních regulací. Tyto informace jsou často méně citlivé, ale stále jsou důležité pro správné finanční rozhodování. Mezi příklady vnějších informací patří výkazy konkurence, zprávy o tržních trendech a vývojových cyklech a ekonomická data.
- Využití informací v finančním řízení spočívá v tom, že jsou použity k predikci budoucího vývoje trhu a podniku, k rozhodování o investicích a financování a k monitorování výkonu podniku.
- Rizikovost informací se týká různých faktorů, jako je kvalita dat, zdroj informací, způsob, jakým jsou získávány a uchovávány, a riziko zneužití nebo ztráty informací. Práce s informacemi může také zahrnovat rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany dat, jako jsou útoky hackerů nebo neoprávněný přístup k citlivým datům.
Pro efektivní finanční řízení je důležité, aby podnik měl správné postupy pro získávání, zpracování a ochranu informací. To zahrnuje zabezpečení systémů a sítí, použití kvalitních dat, monitorování datových toků a náležitou ochranu citlivých informací.
- Příprava a hodnocení podnikatelských projektů (Obchodní strategie, investiční strategie,
metody hodnocení investičních projektů).
Příprava a hodnocení podnikatelských projektů jsou klíčovými kroky v procesu rozhodování o investicích do nových projektů. Zahrnují obchodní strategie, investiční strategie a metody hodnocení investičních projektů.
- Obchodní strategie jsou klíčové pro úspěch podniku a jeho dlouhodobou udržitelnost. Tyto strategie se zaměřují na získání konkurenční výhody, zvyšování tržního podílu a maximalizaci zisku. Obchodní strategie mohou být zaměřeny na rozšíření nabídky produktů nebo služeb, zlepšení kvality, snížení nákladů nebo vylepšení marketingových kampaní.
- Investiční strategie jsou zaměřeny na výběr a financování projektů, které mají největší potenciál pro růst a ziskovost. Tyto strategie zahrnují určení cílů investice, výběr investičních projektů a rozhodnutí o způsobu financování projektů.
- Metody hodnocení investičních projektů jsou důležité pro posouzení potenciálu nových projektů a rozhodování o jejich financování. Existuje několik metod, jako například NPV (net present value), IRR (internal rate of return) nebo Payback period. Tyto metody se zaměřují na výpočet návratnosti investic, hodnocení rizika a určení optimálního financování projektů.
Při přípravě a hodnocení podnikatelských projektů je důležité mít k dispozici kvalitní data, přesně definované cíle a jasnou strategii. Je také důležité brát v úvahu rizika a nejistoty, které mohou ovlivnit výsledky projektů. Správně připravené a zhodnocené podnikatelské projekty mohou být klíčovým faktorem pro úspěch podniku a jeho budoucí růst.
- Řízení rizik v podnikatelské činnosti (definice rizika, druhy rizik, vyhodnocování, evidence).
Řízení rizik v podnikatelské činnosti se zabývá identifikací, analýzou, hodnocením a řízením rizik spojených s podnikatelskými aktivitami. Definice rizika se obecně týká nejistoty v budoucích výsledcích nebo událostech a potenciálních ztrát nebo škod. V podnikatelském prostředí se jedná o možné negativní dopady na podnikání, které by mohly ohrozit jeho dlouhodobou udržitelnost.
Druhy rizik v podnikání jsou různorodé, včetně finančních rizik, rizik spojených se změnami v tržním prostředí, rizik spojených s technologiemi a informačními systémy, rizik spojených s lidskými zdroji a mnoha dalších. Každý druh rizika má vliv na podnikání různým způsobem a vyžaduje jinou strategii pro jeho řízení.
Pro vyhodnocování rizik existuje mnoho metod, které zahrnují například analýzu SWOT, analýzu PESTEL, analýzu Five Forces nebo analýzu rizik. Tyto metody pomáhají identifikovat a hodnotit rizika a umožňují vývoj strategií pro snížení nebo minimalizaci těchto rizik.
Evidence rizik je důležitá pro správné řízení rizik v podnikatelské činnosti. Tato evidence by měla obsahovat popis jednotlivých rizik, jejich pravděpodobnost výskytu, dopady na podnikání a opatření pro minimalizaci rizik. Je důležité, aby evidence byla pravidelně aktualizována a sledována, aby bylo možné rychle reagovat na nová rizika a přizpůsobit plány řízení rizik. Celkově je řízení rizik důležitým prvkem v podnikatelské činnosti a může pomoci snížit nejistotu a zlepšit výkonnost podnikání.
- Obsah, cíl a pojetí finanční analýzy firmy, základní definice, postup práce, skupiny uživatelů.
Obsah finanční analýzy firmy zahrnuje zhodnocení finančního zdraví a výkonnosti společnosti. Cílem finanční analýzy je poskytnout užitečné informace pro rozhodování investorů, věřitelů, managementu a dalších zainteresovaných stran.
Finanční analýza se věnuje zhodnocení finančního zdraví společnosti prostřednictvím analýzy finančních výkazů a dalších finančních informací. Základní definicí finanční analýzy je systematické sběr, zpracování a interpretace finančních údajů o podniku.
Postup práce finanční analýzy se obvykle skládá z několika fází, jako je sběr finančních údajů, jejich zpracování a interpretace. Během sběru finančních údajů se analyzují finanční výkazy, interní dokumenty společnosti a další relevantní informace. Poté se zpracovávají a interpretují tyto údaje pomocí různých metod a nástrojů finanční analýzy, aby se získaly užitečné informace o finanční situaci společnosti.
Skupiny uživatelů finanční analýzy zahrnují investory, kteří se zajímají o výnosnost svých investic a rizika spojená s nimi, věřitele, kteří hodnotí schopnost společnosti splácet své závazky, management, který potřebuje informace pro rozhodování a plánování budoucích aktivit společnosti, a další zainteresované strany, jako jsou zaměstnanci, dodavatelé a zákazníci.
- Využití informací o závislosti nákladů a výnosů na změnách objemu výkonů.
Informace o závislosti nákladů a výnosů na změnách objemu výkonů jsou klíčové pro řízení podniku a plánování jeho budoucích aktivit. Tyto informace umožňují podniku určit optimální úroveň výroby nebo prodeje, která maximalizuje zisk.
Podniky musí mít přesný pohled na náklady a výnosy spojené s výrobou nebo prodejem určitého množství zboží nebo služeb. Informace o nákladech a výnosech pomáhají podniku určit, zda je jeho podnikání rentabilní a zda dosahuje stanovených cílů.
Výpočet bodu zlomu (break-even point) je jedním z nejčastějších způsobů využití informací o závislosti nákladů a výnosů na změnách objemu výkonů. Bod zlomu je úroveň prodeje, při které jsou náklady na výrobu a prodej stejné jako výnosy z prodeje. Pokud podnik dosáhne této úrovně prodeje, je schopen pokrýt všechny své náklady a zisky jsou poté závislé na dalších prodejích nad tuto úroveň.
Podniky mohou také použít informace o nákladech a výnosech k určení ceny, kterou musí stanovit pro své výrobky nebo služby, aby dosáhly zisku. To zahrnuje analýzu nákladů na výrobu, marketingové náklady, náklady na prodej a další náklady spojené s provozem podniku.
- Zdroje informací pro finanční analýzu a metody zpracování – absolutní ukazatele, horizontální
a vertikální analýza, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele.
Existuje mnoho zdrojů informací pro finanční analýzu, jako jsou roční zprávy, výkazy zisku a ztrát, rozvaha, cash flow výkazy, interní účetní systémy atd. Metody zpracování se liší v závislosti na účelu analýzy a dostupnosti dat. Některé základní metody zpracování finančních dat jsou:
Absolutní ukazatele: jednoduché srovnání finančních ukazatelů v různých obdobích (např. výnosy za minulý rok v porovnání s předchozím rokem).
Horizontální analýza: srovnání finančních ukazatelů v jednom období v různých kategoriích (např. výnosy v různých měsících v průběhu roku).
Vertikální analýza: srovnání jednotlivých finančních ukazatelů s celkovými finančními výkazy (např. srovnání nákladů na mzdy s celkovými náklady podniku).
Rozdílové ukazatele: srovnání rozdílu mezi dvěma finančními ukazateli v různých obdobích (např. rozdíl mezi příjmy a výdaji za minulý rok v porovnání s předchozím rokem).
Poměrové ukazatele: využívají se ke srovnání finančních ukazatelů v různých obdobích a pomáhají při porovnávání výkonnosti různých společností v odvětví. Některé z těchto poměrových ukazatelů jsou například P/E (cena/ zisk), ROA (návratnost aktiv) nebo ROE (návratnost vlastního kapitálu).
- Predikce finanční tísně, komplexní bankrotní a bonitní modely.
Předikce finanční tísně se týká prognózování budoucího vývoje finanční situace firmy a možného rizika platební neschopnosti. K tomuto účelu se používají komplexní bankrotní a bonitní modely, které se snaží analyzovat a vyhodnotit různé aspekty finanční situace firmy a jejího okolí.
Komplexní bankrotní modely se zaměřují na predikci rizika platební neschopnosti. Tyto modely zahrnují různé faktory, jako jsou například velikost firmy, její ziskovost, úroveň zadlužení, likvidita a další. Modely používají různé statistické metody k predikci platební neschopnosti a k určení pravděpodobnosti, že se taková situace v budoucnu vyskytne.
Bonitní modely se zaměřují na posouzení schopnosti firmy splácet své závazky. Tyto modely zahrnují faktory, jako jsou finanční stabilita firmy, kvalita jejího řízení, konkurenční prostředí a další. Cílem těchto modelů je posoudit schopnost firmy získat nové zdroje financování, zejména půjčky od bank a jiných věřitelů.
Komplexní bankrotní a bonitní modely se obvykle používají jako součást finanční analýzy firmy. Tyto modely mohou být velmi užitečné pro investory, banky a další finanční instituce, kteří chtějí předpovídat vývoj finanční situace firmy a přijímat informovaná rozhodnutí o její budoucnosti.
- Kalkulační metody. Absorpční a neabsorpční metody, využití. Kalkulační vzorec. Význam
kalkulace. Kalkulace variabilních nákladů, příspěvek na úhradu.
Kalkulační metody jsou důležitým nástrojem pro stanovení ceny výrobku nebo služby, kterou podnik nabízí na trhu. Existuje několik různých kalkulačních metod, z nichž dvě hlavní jsou absorpční a neabsorpční metody.
Absorpční metoda je založena na rozdělení nákladů podniku na dvě kategorie: fixní a variabilní náklady. Fixní náklady jsou náklady, které zůstávají stejné, bez ohledu na to, kolik výrobků nebo služeb podnik vyrábí nebo prodává. Na druhé straně variabilní náklady se mění v závislosti na objemu výroby nebo prodeje. Absorpční metoda bere v úvahu jak fixní, tak variabilní náklady a při kalkulaci ceny zahrnuje určitý podíl fixních nákladů.
Na druhé straně neabsorpční metoda bere v úvahu pouze variabilní náklady a nepočítá s fixními náklady. Tato metoda se často používá pro krátkodobé rozhodnutí, kdy není nutné brát v úvahu všechny náklady.
Kalkulační vzorec se liší v závislosti na použité metodě. Při použití absorpční metody se cena stanoví podle vzorce: Cena = Variabilní náklady na jednu jednotku + (Fixní náklady / Počet vyrobených jednotek) + Požadovaný zisk. Při použití neabsorpční metody se cena stanoví podle vzorce: Cena = Variabilní náklady na jednu jednotku + Požadovaný zisk.
Kalkulace variabilních nákladů je proces stanovení nákladů, které se mění v závislosti na množství výroby nebo prodeje. Tyto náklady zahrnují například náklady na suroviny a materiál, energii, pracovní sílu atd. Příspěvek na úhradu pak představuje částku, kterou musí podnik získat za každý prodaný výrobek nebo službu, aby pokryl všechny své náklady a dosáhl určitého zisku.
Kalkulační metody jsou důležité pro finanční plánování a stanovení ziskovosti podniku. Při správném použití mohou pomoci podniku stanovit správnou cenu, která zohledňuje všechny náklady a zajišťuje dostatečný zisk
- Náklady ve vztahu k změně objemu výkonu. Celkové náklady, výnosové a ziskové funkce,
průměrné a mezní veličiny. Analýza bodu zvratu z hlediska optimalizace podnikové činnosti.
Celkové náklady jsou náklady, které podnik vynaloží na výrobu a prodej svého produktu či služby. Výnosová funkce zobrazuje souvislost mezi objemem výroby a výnosem z prodeje, zisková funkce pak mezi objemem výroby a celkovým ziskem. Průměrné náklady jsou náklady na jednotku výroby, mezní náklady jsou náklady na poslední vyrobenou jednotku výroby.
Analýza bodu zvratu umožňuje určit minimální objem výroby nebo prodeje, při kterém jsou celkové náklady rovny celkovým výnosům, tedy kdy podnik nevydělává ani neprohrává. Tento bod se nazývá bod zvratu. Podnik by měl věnovat pozornost optimalizaci svého objemu výroby vzhledem k bodu zvratu, aby maximalizoval svůj zisk.
- Organizační a ekonomická struktura podniku – hospodářská střediska, typy hospodářských
středisek. Podnikové činnosti a jejich řízení – hodnocení činností z hlediska ekonomického.
Organizační a ekonomická struktura podniku se týká organizace podnikových činností a přidělování zdrojů v podniku. Základem je vytvoření hierarchické struktury podniku, která se skládá z několika úrovní.
Hospodářské středisko je základní jednotkou organizace podniku a odpovídá za určitou část podnikové činnosti. Typy hospodářských středisek se mohou lišit v závislosti na organizaci podniku a způsobu výroby.
Podnikové činnosti jsou rozděleny na podnikové oblasti, což jsou funkční oblasti, jako je výroba, marketing, finance a lidské zdroje. Hodnocení činností z hlediska ekonomického zahrnuje analýzu nákladů, výnosů a ziskovosti každé podnikové oblasti a hodnocení efektivity podnikových aktivit. Cílem je maximalizovat zisk podniku a minimalizovat náklady na výrobu a provoz.
- Zachycení a vykázání činnosti podniku. Vykázání majetku podniku a finančních zdrojů
podniku, vykázání činnosti podniku za období. Přehled o peněžních tocích podniku za období.
Informace o vlastním kapitálu, jeho struktuře a změnách.
Zachycení a vykázání činnosti podniku se týká sběru, zpracování a prezentace informací o finančních a hospodářských výsledcích podniku za určité období. Tento proces se provádí s cílem poskytnout užitečné informace pro rozhodování manažerů a dalších zainteresovaných stran.
Vykázání majetku podniku se obvykle provádí v bilanci, která zachycuje aktiva (majetek) a pasiva (zdroje financování) podniku na určité datum. Bilance je základním finančním výkazem podniku, který slouží k poskytnutí informací o finanční pozici podniku.
Vykázání činnosti podniku za období se provádí pomocí výkazu zisku a ztráty (výsledového účtu), který zachycuje příjmy a náklady podniku za určité období a určuje výsledek hospodaření podniku (zisk nebo ztráta).
Přehled o peněžních tocích podniku za období poskytuje výkaz peněžních toků, který zachycuje příjmy a výdaje podniku za určité období a poskytuje informace o tom, jak se měnila hotovostní pozice podniku.
Informace o vlastním kapitálu podniku, jeho struktuře a změnách jsou obsaženy v poznámkách k finančním výkazům a v dalších zprávách a zprávách o vývoji podniku. Tyto informace mohou být užitečné pro určení finanční stability a solventnosti podniku.
