B5 - Italská opera (baroko) Flashcards

1
Q

VZNIK OPERY

A
  • kolem r. 1600

- ve Florencii

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

PŘEDCHOZÍ A JINÁ SPOJENÍ DRAMATU A HUDBY

A
  • liturgické drama a hry se zpěvem
  • školské hry
  • pastorální hry
  • madrigalové komedie
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

PŘEDCHŮDCE OPERY

A
  • intermezza
  • byla uváděna mezi jednotlivými akty činohry
  • měla samostatný děj (často alegorický)
  • měla scénu, pantomimu, řeč, hudbu, tanec
  • příklad: intermezza ke komedii La pellegrina (G. Bargagli) → hudbu k intermezzu = Marenzio, Caccini a další
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

FLORENSKÁ CAMERATA

A
  • jeden z akademických debatních kroužků
  • po vzoru antiky = byly velmi oblíbené
  • v letech cca 1580-1592 se u hraběte Bardiho a později u Corsiho scházeli šlechtici, učenci, filozofové, básníci, hudebníci,…
  • snažili se napodobovat “zázračné účinky” antické hudby (především monodie - sólový zpěv s doprovodem kythary)
  • rané monodické kompozice obsahuje např. sbírka G. Cacciniho - Nuove musiche
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

PRVNÍ OPERY

A
  • první dochovanou operou = Dafne (1598) → text: Rinunccini, hudba: J. Peri a Corsi
  • stejný námět později zhudebnili i další skladatelé
  • další operou byla Euridice (prem. 1600, text: Rinunccini, hudba: Peri
  • tutéž Euridice zhudebnil také (1600) Caccini
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

NÁMĚTY RANÝCH OPER

A
  • pocházejí hlavně z pastorálních dramat a řecké mytologie

- v oblibě byly silné afekty, zázraky, kouzla (manýrismus)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

DOBOVÝ NÁZEV RANÝCH OPER

A
  • dramma per msica

- termín opera se objevil po r. 1600

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

MONTEVERDI

A
  • jeho opera Orfeo → poprvé provedena 1607 v Mantově ( k narozeninám Fr. Gonzagy)
  • partitura Orfea je nejstarší dochovanou operní partiturou
  • bohatý instrumentář = k charakterizaci jednotlivých postav a situací (pozouny - scéna smrti, smyčce - ve scénách spánku)
  • M. byl od roku 1613 kapelníkem u sv. Marka v Benátkách
  • psal hlavně opery, balety a duchovní hudbu
  • psal na objednávky šlechticů
  • pro první benátská divadla napsal (1 ze 3) Korunovace Poppey (1642)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

NOVÉ STYLY

A
  • stile recitativo (vyprávěcí styl) je vystupňováno na → stile espressivo a reppresentativo (diadelní styl)
  • dovoluje neobyčejně svobodné pojednání disonancí a tónin
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

BENÁTSKÝ OPERNÍ STYL

A
  • patří sem: recitativy secco
  • lyrické a dramatické rec. accompagnato a ariosa
  • árie (s doprovodem cembala, orchestru nebo b.c.)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

ORCHESTR

A
  • zůstával relevantně malý
  • základ tvořily smyčce
  • proměnlivé obsazení dechů
  • většinou 2 cembala (jedno k doprovodu recitativů, druhé pro kapelníka - dirigoval zpěváky přímo před jevištěm … zády k orchestru → ten byl řízen 1. houslistou)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

NÁMĚTY

A
  • mytologické
  • historické
  • vždy hrdinské
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

LIBRETO

A
  • stejně důležité jako hudba

- většinou tištěno a prodáváno před představením spolu se svíčkami k četbě)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

RECITATIV

A
  • charakterizuje jednotlivé postavy střídáním nástrojů v generálbasu
  • vysoký kontratenor (kastrát) doprovázen loutnou a theorbou
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

ÁRIE

A
  • doprovázeny 2-3 hl. instrumentální větou
  • instrumentaci nechává skladatel zpravidla otevřenou
  • kapelník pak upravuje doprovod pro každou inscenaci podle daných okolností
  • stejně zachází s 3-5 hl. sazbou sinfonií a ritornelů
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

DRAMATIČNOST

A
  • nezůstává omezena pouze na recitativ
  • vstupuje do árií, duetů i ansáblů
  • platí také pro komickou oblast (opera buffa)
17
Q

OPERNÍ DIVADLA

A
  • 1637 otevřeli dva Římané (Ferrari a Manelli) v Benátkách první veřejné operní divadlo → Teatro S. Cassiano (při otevření provedena Manelliho Andromeda)
  • další operní domy: Teatro Grimani, S. Giovanni Grisostomo
  • velikost operních domů se řídila velikostí dvora
  • v Benátkách fungovalo současně 6-8 domů (v 18. stol. až 16 domů)
18
Q

USPOŘÁDÁNÍ DIVADLA

A
  • lóže (pronajímány šlechticům a bohatým měšťanům)
  • parter (první bez židlí, využíval se také při turnajích a průvodech)
  • orchestřiště (dlouho se nacházelo ve stejné úrovni s parterem, obvykle velmi malé)
  • jeviště (prodlouženým pokračováním hlediště, oba prostory jasně osvětleny, kukátková scéna zavedena později - 19. stol.)
19
Q

UVÁDĚNÍ OPER

A
  • uváděny pouze v určitých obdobích:
  • během karnevalu (hlavní operní sezóna)
  • mezi Velikonocemi a letními prázdninami
  • na podzim až do adventu
  • nesměly se hrát v době pašijové → místo nich oratoria
20
Q

HLAVNÍ DĚJIŠTĚ OPERY

A
  • Benátky
  • Řím
  • Neapol
21
Q

BENÁTKY

A
  • v 17. stol. hlavním střediskem it. opery
  • benátské opery se hrály v mnoha městech Itálie i po celé Evropě
  • k tomu najímáni italští kapelníci, zpěváci a instrumentalisté
  • představitelé: Cavalli, A. Cesti, Ziani, Legrenzi
  • koncem 17. stol. se Benátky stále více otevírají vnějším vlivům = v oblibě byla francouzská ouvertura, recitativ secco a árie da capo
22
Q

ŘÍM

A
  • zpočátku navazoval na florentskou operu
  • samostatně se rozvíjela duchovní opera (oratorium a později opera buffa
  • skladatelé: Stefano Landini, Domenico Mazzocchi, Alessandro Stradella
  • 1652 vzniká první veřejná operní scéna
23
Q

NEAPOL

A
  • v 18. stol. udává tón tzv. neapolská operní škola
  • libuje si v bohaté a pečlivě vypracované orchestrální partituře
  • skladatelé: Francesco Provenzale
24
Q

BAROKNÍ OPERNÍ JEVIŠTĚ

A
  • předstírá velký prostor díky předložení perspektivního zorného bodu daleko za scénu = vyznačování zadního prospektu a bočních kulis
  • současně užívá antických i barokních elementů
  • v oblibě byla co nejpohyblivější jevištní akce (látající stroje, vznášející se oblaka)
  • barokní opera měla většinou 3 akty s 12-16 znovupoužitelnými dekoracemi (typizované scény)
25
Q

ZPĚVÁCI

A
  • nejvýše postavení zpěváci (primo uono, prima donna) měli nárok na min. 2-3 árie v každé opeře
  • kastráti - poprvé ve Španělsku - dominovali nejprve v chrámové hudbě, později v opeře → spojovali v sobě čisttu chlapeckého hlasu se silou dospělého člověka → zpívali hrdinské party, ženské role → byli oslavováni jako hvězdy
26
Q

BELCANTO

A
  • stylovým ideálem
  • krásný zpěv plný výrazu a virtuozity
  • odpovídal mu náročný styl árie da capo → v opakovaném dílu da capo se mohl zpěvák blýsknout improvizovanými ozdobami , koloraturami a kadenčními vsuvkami
27
Q

OPERA SERIA

A
  • vážná opera
  • hudba stojí v popředí
  • četné árie které přerušují děj a vyjadřují určité afekty
  • děj se odehrává ve zběžně komponovaném recitativu secco
  • vedle toho - dramatické a lyrické recitativy accompagnato, písňové kavatiny, ansábly a sbory
  • jak předehra - neapolská operní sonfonie (s operou hudebně nesouvisí)
  • kolem roku 1700 se it. opera stává jednodušší a stylizovanější (vliv francouzského klasicismu)
  • libretisté: Apostolo Zeno, Pietro Metastasio
  • skladatelé: Alessandro Scarlatti, Händel, Pergolesi,..)
28
Q

OPERA BUFFA

A
  • od r. 1630
  • v benátské opeře se objevují komické scény
  • kolem r. 1700 je Zeno z opery seria vyloučil → našli své místo v intermezzu a comedii in musica
  • postavy pocházejí z commedie dell´arte
  • náměty z každodenního mstského života
  • hudba jednoduchá
  • žádní kastráti
  • žádné belcanto
  • skladatel: např. Pergolesi (dílo: La serva padrona)