B5 - Italská opera (baroko) Flashcards
1
Q
VZNIK OPERY
A
- kolem r. 1600
- ve Florencii
2
Q
PŘEDCHOZÍ A JINÁ SPOJENÍ DRAMATU A HUDBY
A
- liturgické drama a hry se zpěvem
- školské hry
- pastorální hry
- madrigalové komedie
3
Q
PŘEDCHŮDCE OPERY
A
- intermezza
- byla uváděna mezi jednotlivými akty činohry
- měla samostatný děj (často alegorický)
- měla scénu, pantomimu, řeč, hudbu, tanec
- příklad: intermezza ke komedii La pellegrina (G. Bargagli) → hudbu k intermezzu = Marenzio, Caccini a další
4
Q
FLORENSKÁ CAMERATA
A
- jeden z akademických debatních kroužků
- po vzoru antiky = byly velmi oblíbené
- v letech cca 1580-1592 se u hraběte Bardiho a později u Corsiho scházeli šlechtici, učenci, filozofové, básníci, hudebníci,…
- snažili se napodobovat “zázračné účinky” antické hudby (především monodie - sólový zpěv s doprovodem kythary)
- rané monodické kompozice obsahuje např. sbírka G. Cacciniho - Nuove musiche
5
Q
PRVNÍ OPERY
A
- první dochovanou operou = Dafne (1598) → text: Rinunccini, hudba: J. Peri a Corsi
- stejný námět později zhudebnili i další skladatelé
- další operou byla Euridice (prem. 1600, text: Rinunccini, hudba: Peri
- tutéž Euridice zhudebnil také (1600) Caccini
6
Q
NÁMĚTY RANÝCH OPER
A
- pocházejí hlavně z pastorálních dramat a řecké mytologie
- v oblibě byly silné afekty, zázraky, kouzla (manýrismus)
7
Q
DOBOVÝ NÁZEV RANÝCH OPER
A
- dramma per msica
- termín opera se objevil po r. 1600
8
Q
MONTEVERDI
A
- jeho opera Orfeo → poprvé provedena 1607 v Mantově ( k narozeninám Fr. Gonzagy)
- partitura Orfea je nejstarší dochovanou operní partiturou
- bohatý instrumentář = k charakterizaci jednotlivých postav a situací (pozouny - scéna smrti, smyčce - ve scénách spánku)
- M. byl od roku 1613 kapelníkem u sv. Marka v Benátkách
- psal hlavně opery, balety a duchovní hudbu
- psal na objednávky šlechticů
- pro první benátská divadla napsal (1 ze 3) Korunovace Poppey (1642)
9
Q
NOVÉ STYLY
A
- stile recitativo (vyprávěcí styl) je vystupňováno na → stile espressivo a reppresentativo (diadelní styl)
- dovoluje neobyčejně svobodné pojednání disonancí a tónin
10
Q
BENÁTSKÝ OPERNÍ STYL
A
- patří sem: recitativy secco
- lyrické a dramatické rec. accompagnato a ariosa
- árie (s doprovodem cembala, orchestru nebo b.c.)
11
Q
ORCHESTR
A
- zůstával relevantně malý
- základ tvořily smyčce
- proměnlivé obsazení dechů
- většinou 2 cembala (jedno k doprovodu recitativů, druhé pro kapelníka - dirigoval zpěváky přímo před jevištěm … zády k orchestru → ten byl řízen 1. houslistou)
12
Q
NÁMĚTY
A
- mytologické
- historické
- vždy hrdinské
13
Q
LIBRETO
A
- stejně důležité jako hudba
- většinou tištěno a prodáváno před představením spolu se svíčkami k četbě)
14
Q
RECITATIV
A
- charakterizuje jednotlivé postavy střídáním nástrojů v generálbasu
- vysoký kontratenor (kastrát) doprovázen loutnou a theorbou
15
Q
ÁRIE
A
- doprovázeny 2-3 hl. instrumentální větou
- instrumentaci nechává skladatel zpravidla otevřenou
- kapelník pak upravuje doprovod pro každou inscenaci podle daných okolností
- stejně zachází s 3-5 hl. sazbou sinfonií a ritornelů
16
Q
DRAMATIČNOST
A
- nezůstává omezena pouze na recitativ
- vstupuje do árií, duetů i ansáblů
- platí také pro komickou oblast (opera buffa)
17
Q
OPERNÍ DIVADLA
A
- 1637 otevřeli dva Římané (Ferrari a Manelli) v Benátkách první veřejné operní divadlo → Teatro S. Cassiano (při otevření provedena Manelliho Andromeda)
- další operní domy: Teatro Grimani, S. Giovanni Grisostomo
- velikost operních domů se řídila velikostí dvora
- v Benátkách fungovalo současně 6-8 domů (v 18. stol. až 16 domů)
18
Q
USPOŘÁDÁNÍ DIVADLA
A
- lóže (pronajímány šlechticům a bohatým měšťanům)
- parter (první bez židlí, využíval se také při turnajích a průvodech)
- orchestřiště (dlouho se nacházelo ve stejné úrovni s parterem, obvykle velmi malé)
- jeviště (prodlouženým pokračováním hlediště, oba prostory jasně osvětleny, kukátková scéna zavedena později - 19. stol.)
19
Q
UVÁDĚNÍ OPER
A
- uváděny pouze v určitých obdobích:
- během karnevalu (hlavní operní sezóna)
- mezi Velikonocemi a letními prázdninami
- na podzim až do adventu
- nesměly se hrát v době pašijové → místo nich oratoria
20
Q
HLAVNÍ DĚJIŠTĚ OPERY
A
- Benátky
- Řím
- Neapol
21
Q
BENÁTKY
A
- v 17. stol. hlavním střediskem it. opery
- benátské opery se hrály v mnoha městech Itálie i po celé Evropě
- k tomu najímáni italští kapelníci, zpěváci a instrumentalisté
- představitelé: Cavalli, A. Cesti, Ziani, Legrenzi
- koncem 17. stol. se Benátky stále více otevírají vnějším vlivům = v oblibě byla francouzská ouvertura, recitativ secco a árie da capo
22
Q
ŘÍM
A
- zpočátku navazoval na florentskou operu
- samostatně se rozvíjela duchovní opera (oratorium a později opera buffa
- skladatelé: Stefano Landini, Domenico Mazzocchi, Alessandro Stradella
- 1652 vzniká první veřejná operní scéna
23
Q
NEAPOL
A
- v 18. stol. udává tón tzv. neapolská operní škola
- libuje si v bohaté a pečlivě vypracované orchestrální partituře
- skladatelé: Francesco Provenzale
24
Q
BAROKNÍ OPERNÍ JEVIŠTĚ
A
- předstírá velký prostor díky předložení perspektivního zorného bodu daleko za scénu = vyznačování zadního prospektu a bočních kulis
- současně užívá antických i barokních elementů
- v oblibě byla co nejpohyblivější jevištní akce (látající stroje, vznášející se oblaka)
- barokní opera měla většinou 3 akty s 12-16 znovupoužitelnými dekoracemi (typizované scény)
25
Q
ZPĚVÁCI
A
- nejvýše postavení zpěváci (primo uono, prima donna) měli nárok na min. 2-3 árie v každé opeře
- kastráti - poprvé ve Španělsku - dominovali nejprve v chrámové hudbě, později v opeře → spojovali v sobě čisttu chlapeckého hlasu se silou dospělého člověka → zpívali hrdinské party, ženské role → byli oslavováni jako hvězdy
26
Q
BELCANTO
A
- stylovým ideálem
- krásný zpěv plný výrazu a virtuozity
- odpovídal mu náročný styl árie da capo → v opakovaném dílu da capo se mohl zpěvák blýsknout improvizovanými ozdobami , koloraturami a kadenčními vsuvkami
27
Q
OPERA SERIA
A
- vážná opera
- hudba stojí v popředí
- četné árie které přerušují děj a vyjadřují určité afekty
- děj se odehrává ve zběžně komponovaném recitativu secco
- vedle toho - dramatické a lyrické recitativy accompagnato, písňové kavatiny, ansábly a sbory
- jak předehra - neapolská operní sonfonie (s operou hudebně nesouvisí)
- kolem roku 1700 se it. opera stává jednodušší a stylizovanější (vliv francouzského klasicismu)
- libretisté: Apostolo Zeno, Pietro Metastasio
- skladatelé: Alessandro Scarlatti, Händel, Pergolesi,..)
28
Q
OPERA BUFFA
A
- od r. 1630
- v benátské opeře se objevují komické scény
- kolem r. 1700 je Zeno z opery seria vyloučil → našli své místo v intermezzu a comedii in musica
- postavy pocházejí z commedie dell´arte
- náměty z každodenního mstského života
- hudba jednoduchá
- žádní kastráti
- žádné belcanto
- skladatel: např. Pergolesi (dílo: La serva padrona)
