B1 - Středověký jednohlasý zpěv

Question 1

GREGORIÁNSKÝ CHORÁL

Answer 1

• jednohlasý bohoslužebný zpěv římskokatolické církve
• mylně spojován s papežem Řehořem Velikým (pontifikát)
• vznik 8. stol.
• důvod vzniku: snaha o jednotnou liturgii ve Francké říši
• za vlády Pipina Krátkého a Karla Velikého
• jak vznikl: syntézou římského a galského chorálu
• notace: souvisí se vznikem notace, požadavek zachytitelnosti, aby se šířila sjednocená verze (do té doby jen ústně)

Question 2

VÝVOJ GREGORIÁNSKÉHO CHORÁLU

Answer 2

• 8. stol. = vznik
• 9. stol. = přidává se nový paraliturgický repertoár – tropy a sekvence – a vzniká také liturgické drama
• 1134-1140 = prošel cisterciánskou reformou (upravuje a uspořádává užívaných zpěvů podle systému církevních modů)
• cca 12. - 16. stol. = s rozvojem vícehlasu vývoj G.CH. ustrnul
• 17. stol. = zreformován Tridentským koncilem
• 17. stol. (později) = zreformován kodifikací v medicejské edici (Palestrina)
• 19. / 20. stol. = mniši z benediktinského kláštera Solesmes na základě původních pramenů - zreformovali ve vatikánské edici
      (1979 = vyústilo to v publikaci Graduale Triplex)

Question 3

LOKÁLNÍ TRADICE JEDNOHLASÉHO LITURGICKÉHO ZPĚVU

Answer 3

• (staro)římská
• galikánská
• ambroziánská (milánská)
• mozarabská

Question 4

LITURGICKÝ ROK

Answer 4

• Liturgický kalendář se dělí na temporál a sanktorál
• SANKTORÁL (svátky s pevným datem)
• TEMPORÁL (výchozím datem jsou Velikonoce - první neděle po prvním jarním úplňku - z termínu Velikonoc se pak dále odvozují další pohyblivé svátky
• Liturgický rok začíná první adventní nedělí
• Vánoční i velikonoční svátky mají své přípravné doby – advent a půst
• Každý svátek má své vlastní texty mešní i hodinkové bohoslužby
• Když se setkají dva svátky v jeden den - přednost má temporál

Question 5

LITURGICKÉ KNIHY

Answer 5

• Misál - texty k mešní bohoslužbě
• Breviář - texty k hodinkové bohoslužbě
• Graduál - zpěvy k mešní bohoslužbě
• Antifonář - zpěvy k hodinkové bohoslužbě
• Žaltář - sbírka žalmů
• Hymnář – sbírka hymnů
• Sanktorál – texty ke svátkům svatých

Question 6

TYPY ZPĚVŮ

Answer 6

• antifonální – jednodušší, sylabický, sborový, odpovídají si dvě poloviny sboru → antifona (zpěv na úvod a závěr žalmu)
• responsoriální – složitější, melismatický, ozdobný, sólistický, první polovina verše sólo, odpovídá sbor → responsa (část zpěvu uvozující versiculus)

Question 7

TYPY LITURGIE

Answer 7

• mše

- liturgie hodinek

Question 8

MŠE

Answer 8

• veřejná bohoslužba
• skládá se z ordinaria (stále texty) a propria (proměnné)
• dělí se na bohoslužbu slova a bohoslužbu oběti
• Bohoslužba slova (Introit, Kyrie, Gloria, Graduale, Alleluja, Credo)
• Bohoslužba oběti (Offertorium, Sanctus a Benedictus, Agnus Dei, Communio, Ite, missa est a Benedicamus Domino)

Question 9

LITURGIE HODINEK

Answer 9

• neveřejným monastickým rituálem prováděným v klášterech
• součástí je recitované čtení, zpěv žalmů (s promělivými antifionami), zpěv kantika, hymnu
• dělí se na (Matutinum, Laudy, Nešpory, Kompletář)

Question 10

ŽALMOVÝ ZPĚV (TYPY)

Answer 10

• ŽALM
• KANTIKUM
• ANTIFONA
• RESPONSORIUM

Question 11

ŽALM

Answer 11

• lyrický zpěv
• texty ze Starého zákona
• nejstarší složkou zpěvu katolické církve
• skládá se z dvojverší
• přednes je buď antifionální nebo responsoriální
• celé žalmy se zpívají pouze v hodinkové bohoslužbě
• Ze mše žalm časem odpadl
• později se žalmy zhudebňují jako samostatné kantáty (A. Dvořák - Žalm 149)
• jednotlivá dvojverší mají části (intonace, recitanda, flexa, medianta, terminace)

Question 12

KANTIKUM

Answer 12

• zpěv formálně i obsahově totožný s žalmem

- texty jsou převzaty z Nového zákona

Question 13

ANTIFONA

Answer 13

• vznikl s cílem obohatit jednotvárné nápěvy melodicky bohatšími úseky
• nacházely se před prvním a posledním dvojverším žalmu
• texty pochází z Bible
• provozovaly se antifonním způsobem

Question 14

RESPONSORIUM

Answer 14

• je vázáno na předchozí text čtený na mši
• je zdobný a melizmatický
• způsob provedení je rosponsoriální
• vyskytují se v mešní i mimomešní liturgii

Question 15

PARALITURGICKÝ ZPĚV (NOVÁ CHORÁLNÍ TVORBA)

Answer 15

• vznik v 9. stol. (v souvislosti se vznikem nových svátků)
• nežalmový zpěv
• společným znakem pro všechny typy nežalmových zpěvů je strofičnost, sylabyčnost a odstranění nadvlády biblických textů
• zpěvy jsou jednoduché, symetrické a přehledné
• vznikají tropy, sekvence, hymny, konduktus, cantio a vznikají liturgické hry
• nejsou na biblické texty, ale na duchovní náměty (mohou se zpívat při liturgii)

Question 16

TROPY

Answer 16

• přepracované části existujícího žalmu
• vznikají buď otextováním delšího melizmatu (textové), nebo rozdělením fráze a vsunutím nové melodie (melodické) a kombinované
• nejvíce tropovaným zpěvem byl introit

Question 17

SEKVENCE

Answer 17

• vznikla otextováním závěrečné části po verši s alleluia
• poslední samohláska (-a) byla vokalizována dlouhým dozvukem not
• melodie se začala prokládat textem
• sekvence mají bistrofickou stavbu (dvojí opakování melodického úseku s jiným textem – aabbcc atd.)
• za prvního autora sekvence považován Notker Balbulus

Question 18

HYMNUS (chvalozpěv)

Answer 18

• původně starořecká oslavná píseň
• ve 4. století pronikla do křesťanské liturgie jako duchovní píseň
• v bohoslužbě se objevují od 6. století
• prvním tvůrcem byl nespíš milánský biskup Ambrož (4. stol.)
• strofické s veršovým schématem 8x4x8 (8 slabik v jednom verši, 4 verše v jedné sloce, 8 slok v jednom hymnu)
• skladba složena k liturgickým účelům volně navazující na biblické texty
• znovu se tento žánr obnovil v romantismu, kdy začaly vznikat národní hymny s ceremoniální funkcí
• dnes hymny představují krátkou slavnostní hudební skladbu jako jeden ze symbolů státu

Question 19

KONDUKTUS

Answer 19

• jednohlasá latinská píseň se strofickým textem
• zazníval původně při mši nebo liturgickém dramatu jako časová výplň (např.: doprovod při cestě celebranta k pultu)
• textově nebyl vázán na chorál a neměl souvislost s liturgií
• později se stal označením pro vážnou duchovní i světskou píseň
• v době notredamské školy (1180-1250) to byl nejčastěji trojhlas, jehož základem byla uměle vytvořená melodie v tenoru
• strofický text byl stejný pro všechny hlasy, byl sylabický, a proto minimálně zdobený

Question 20

CANTIO

Answer 20

• latinská umělá píseň
• později se uplatňovala při církevních i dvorských slavnostech
• patří sem i lidová duchovní píseň, odlišuje se použitím národního jazyka
• zdrojem jsou žalmy a litanie
• vznikaly také metodou kontrafaktury (podložení nápěvu novým textem) nebo kontrapozita (nová melodie na stávající text)
• ve 14. stol. se na našem území skládaly hojně
• byly tak oblíbené, že se i přes zákaz prosazovaly do liturgie
• prameny: Vyšehradský sborník (15. stol.), Jistebnický kancionál (15. stol.) ad.

Question 21

LITURGICKÁ HRA

Answer 21

• začaly se skládat v 10. století
• největší rozkvět zaznamenaly v 11.-13. století
• vznikaly především rozšířením tropů
• hry byly na biblické náměty (O třech Mariích, Vzkříšení Páně, O nevěřícím Tomášovi atd.) a na náměty ze života svatých (Panna Maria, sv. Marie Magdalena, Mikuláš atd.)

Question 22

SVĚTSKÝ JEDNOHLAS

Answer 22

• neliturgický zpěv
• nejstarší zachované ukázky mají latinské texty
• byl to repertoár vagantů (vandrující studenti nebo klerici) - opěvovali potulný způsob života
• texty jsou často satirické
• jazyk: převážně latina a makarónština (směs několika jazyků)
• zachovalo se pouze pár zápisů (v neumatické notaci)
• největší repertoár vagantských písní se nachází v Rukopisu z Cambridge a ve sbírce Carmina burana (c. 1300)
• žánry písní světského jednohlasu určoval jejich námět
• světské písně “přenášeli” potulní umělci

Question 23

ŽÁNRY SVĚTSKÉHO JEDNOHLASU

Answer 23

• chanson (milostná touha a nenaplněná láska)
• alba (svítáníčko)
• pastorela (naplněná smyslná „nižší“ láska, např.: vztah rytíře a chudé dívky)
• serenáda (večerní zpěv)
• sirventés (politické, moralizující, sociálně kritické náměty)
• chanson de geste (o hrdinských činech)
• chanson de croisade (o křížových výpravách)
• lamentace (nářky)
• planch (smuteční)

Question 24

POTULNÍ UMĚLCI (světský jednohlas)

Answer 24

• světské písně “přenášeli” tzv. žongléři (jongleuri) - potulní umělci
• patřili k úplné spodině společnosti
• vandrovali světem a vydělávali si zpěvem a hrou na nástroj
• jejich způsob života nebyl uznávaný (považování za přenašeče nemocí)
• někteří byli ale přímo najímání šlechtou jako profi baviči
• v naprosté většině sami písně netvořili (osvojili si repertoár někoho jiného, někdy najímání básníkem / trubadůrem)

Question 25

FORMY SVĚTSKÉHO JEDNOHLASU

Answer 25

• melodická složka byla většinou sylabická, obohacená krátkými melizmaty, ozdoby byly improvizované
• Ambitus měl rozpětí max oktávu
• většina zpěvů byla v I. nebo II. církevním modu
• melodie prokomponovaná, nebo vycházela z některého z žánru gregor. chorálu
• texty i nápěv vznikal paralelně
• melodie se přizpůsobuje textu
• metrum a rytmus se odvíjí od verše
• typy (litanie, sekvence, hymnu, rondelu)

Question 26

TYPY SVĚTSKÉHO JEDNOHLASU

Answer 26

• typ litanie – nekonečné opakování stejných melodií
• typ sekvence – založeno na dvojím provedení každé melodické části (aa-bb-cc)
• typ hymnu – rýmovaná báseň s ustáleným rozložením přízvuků, opakováním prvních dvou řádků vzniká canzona, typická je barová forma (aab tedy ab-ab-cde)
• typ rondelu – písňové formy s refrénem, písně ovlivněné lidovým prostředím, prováděly se při tancích kruhového typu, podle pořadí střídání zpěváka a sboru se vyhranily tři písně tohoto typu: rondeau, virelai a ballade

Question 27

TRUBADÚŘI

Answer 27

• jižní Francie
• 11. stol.
• tvořili v jihofrancouzském dialektu
• skládali slova i melodii
• náměty: o lásce a uctívání ženy
• prvním známým trubadúrem byl Vilém IX. Akvitánský

Question 28

TRUVÉŘI

Answer 28

• severní Francie
• 12. stol.
• tvořili ve starofrancouzském jazyce
• převzali repertoár trubadúrů a dále ho rozvíjeli
• tématika byla velice podobná
• zpracovávali mytologické, fantastické a legendární náměty, historické události
• dochoval se podstatně větší repertoár
• Truvéři: Richard Lví Srdce, Adam de la Halle

Question 29

MINNERSÄNGŘI

Answer 29

• severní Německo
• v polovině 12. století
• navazují na trubadúry i truvéry a opět dále rozvíjejí písně
• opěvují lásku ve smyslu rytířských ctností, oblíbeným tématem je i mariánský kult, reagují na křížové výpravy a války
• představitelé: Jindřich VI., Friedrich von Hausen, Tannhäuser