B4 - Baroko Flashcards
1
Q
BAROKO
A
- 1600-1750
- styl zvaný též: epocha generálbasu (Hugo Riemann), epocha koncertního stylu
- termín baroko odvozen z portug. a franc. označení pro perlu nepravidelných tvarů
- po roce 1750 označuje termín přebujelost a nabuřelost (v negativním slova smyslu)
- hudba považována za harmonicky zmatenou, plnou disonancí, melodicky obtížnou, nepřirozenou
- pozitivní hodnocení baroka přineslo 19. stol.
2
Q
PŘECHOD K BAROKU
A
- 1600
- dále se pěstovala původní polyfonie a zároveň přicházel nový styl
- poprvé souběžně dva styly (stile antico, stile moderno)
- kolem roku 1600 nastupuje také hlavní hudební druh baroka - opera
3
Q
KONEC BAROKA
A
- kolem roku 1750 (úmrtí Bacha)
- přichází nové tendence jednoduchosti a přirozenosti
- přechod mezi léty 1730-1780
- 1780 - vrcholný klasicismus
4
Q
SVĚTONÁZOR
A
- barokní člověk sám sebe vnímá jako bytost pociťující vášně (afekt, patos)
- baroko si libuje v nákladnosti, lesku, miluje hojnost
- barokní obraz světa je harmonický a racionálně uspořádaný
5
Q
TVŮRČÍ PROCES
A
- umělec nenapodobuje přírodu jako v renesanci
- tvoří tak, jako příroda, jako tvůrčí génius s citem a rozumem
- to se často obrací proti přírodě (architekt buduje zámky a zahrady podle geometricko-matematických plánů v nehostinné a bažinaté krajině)
- hudebník je musicus poeicus
- každá forma vytvořená člověkem znamená ohraničení vůči přírodě → proto se mnohé formy života v baroku jeví vyumělkovaně a nepřirozeně (květnatá oslovení, paruka, kastráti)
6
Q
POLITICKÁ A SOCIÁLNÍ SKUTEČNOST
A
- barokní stát je stále ještě stavovskou společností (král, šlechta, duchovenstvo, měšťané, rolníci)
- ve městech se rodí majetná měšťanská vrstva
- venkovský lid naopak víc chudne
7
Q
HLAVNÍ HUDEBNÍ INSTITUCE
A
- dvůr
- kostel
- město (městští hudebníci
- školy (chlapecké, pěvecké sbory)
- měšťanská komorní hudba a opera
8
Q
KULTURNĚ HISTORICKÉ ZÁKLADY
A
- barokní styl vznikl v Itálii (hudba - Benátky)
- renesance byla internacionální X baroko vytváří národní styly
- ovšem italští hudebníci ovládají celou Evropu (opera)
- usiluje se o souborně umělecké dílo
- barokní umění zobrazuje člověka, barokní hudba zase jeho afekty a city
9
Q
ESTETICKÁ VÝCHODISKA
A
- baroko obnovuje představu antické harmonie sfér
- navrací se zpět k pythagorejcům (věřili, že pohyb hvězd vydává tóny odpovídající harmonickým proporcím, které se objevují také v hudbě)
- většina představ klasifikace hudby pochází od Boëthia (umřel 524)
10
Q
BÖETHIUS
A
- dělil hudbu na (musica mundana, humana, instrumentalis)
- z musica mundana a humana → později musica theoretica / musica speculativa (13. stol.) → vyučovala se na latinských školách a uneverzitách v rámci artes libarales (7 svobodnych umění)
- z musica instrumentalis → musica practica (dělí se na musica plana - jednohlasý chorál, musica mensurabilis - vícehlasá hudba
- Boëthiova musica humana byla také nesprávně chápána jako hudba vokální, musica instrumentalis jako hudba instrumentální
11
Q
INOVACE, KTERÉ PŘINESLA BAROKNÍ HUDBA
A
- dur-mollová harmonie
- generálbas
- koncertantní princip
- monodii
- moderní systém taktů
12
Q
DUR-MOLLOVÁ HARMONIE
A
- nahrazuje církevní stupnice
- Rameau zavádí funkčně-harmonické pojmy
- Sauveur - objevuje alikvótní řadu
13
Q
BASSO CONTINUO (GENERÁLBAS)
A
- harmonickou základnou barokní hudby
- z nepovinně připojovaného nejhlubšího hlasu vícehlasé skladby (16. stol.) → vznikla podstatná a trvalá součást barokní kompozice
14
Q
KONCERTANTNÍ PRINCIP
A
- znamená individualizaci jednotlivého hlasu
- svoboda utváření ještě vzrůstá díky improvizaci a ozdobám
- koncertantní hlasy nacházejí v harmonickém souznění nad generálbasem jednotu souhry a soupeření
- koncertantní princip se vyskytuje ve všech hud. druzích (nejen v koncertu)
15
Q
MONODIE
A
- vynález Florentské cameraty
- barokní skladatelé a umělci se snažili o působivé zhudebnění dramatických nebo lyrických textů
- texty přednášeny sólisticky s důrazem na vyjádření jejich afektivního obsahu
- doprovodná složka = generálbas
- první hudební kompozice tohoto druhu v Cacciniho sbírce Nuove musiche (1601)
- strofické skladby se nazývají ARIE, prokomponované MADRIGAL
16
Q
STYLOVÉ ZNAKY MONODIE
A
- zpěvní hlas sleduje rytmus řeči
- melodický proud se člení podle větných úseků
- obsahově závažná slova (hvězdy, láska, nebe) se nacházejí na těžkých dobách
- text určuje tóniny (g moll = bolest, F dur = radost)
- bas je základem celé skladby
- afektivně vystupňovaný přednes zpěváka (ozdoby, gestikulace)
17
Q
KOMPOZIČNÍ STYLY
A
- chrámový (převaha kontrapunktu - polyfonie, vícehlas)
- komorní (zdobná melodika, kratší melodické fráze, intimnější nástrojové obsazení, rychlejší střídání harmonie)
- dramatická (maximální důraz na zhudebňované slovo, volné nakládání s harmonií, chromatika
18
Q
NÁRODNÍ STYLY
A
- Italský (důraz na zpěv, smyčcové nástroje, improvizované ozdoby)
- Francouzský (důraz na text, dechové nástroje)
- Německý (důraz na kontrapunktické vedení hlasů, duchovní hudba)
19
Q
NEJDŮLEŽTĚJŠÍ PRINCIPY BAROKNÍ HUDBY
A
- improvizace
- přítomnost basa continua (bas je melodickým hlasem)
- koncertantní princip
- afektová teorie vyjádření textu hudbou)
- rétorika (kompozice se řídí podle pravidel rétoriky)
- číselná symbolika (především v duchovní hudbě, každé číslo něco znamená)
- tektonika (poměry jednotlivých částí, princip kontrastu)
- ornamentika (ozdoby)
20
Q
HUDEBNĚ RÉTORICKÉ FIGURY
A
(ozdobení řeči k zesílení účinku)
- Anabasis (melodie jde vzhůru)
- Cathabasis (melodie jde dolů)
- Tirata (rychlý pohyb vzhůru)
- Circulatio (obkroužení)
- atd.
21
Q
VOKÁLNÍ DRUHY A ŽÁNRY
A
- opera
- oratorium
- kantáta
- serenata
22
Q
INTRUMENTÁLNÍ DRUHY A ŽÁNRY
A
- suita
- sonáta
- koncert
- fuga
23
Q
OPERA
A
- 1600
- Florencie
- předchůdcem opery byla intermezza
- první opera - Monteverdi (1607) L´Orfeo
- libretisté: Apostolo Zeno, Pietro Metastasio
24
Q
ORATORIUM
A
- duchovní protipól opery
- rozdíl: duchovní tématika
- založení žánru: Emilio Cavalieri
25
Q
KANTÁTA
A
- od počátku 17. stol.
- skladba pro 1 sólový hlas + b.c.
- obsazení od komorního po vícenásobný orchestr
- př. Carmina burana
26
Q
SERENATA
A
- světský vokálně dramatický žánr
- vztahuje se ke konkrétní události (narozeniny)
27
Q
SONÁTA
A
- dělí se na (da camera, da chiesa)
- da camera (střídání pomalých a rychlých vět, kontrapunktická)
- da chiesa (určená pro chrám, většinou 4 části)
28
Q
SUITA
A
- sled stylizovaných tanců + ouvertura (instrumentální úvod)
- obvykle 4 části
- formálně totožná se sonátou da camera
29
Q
KONCERT
A
- skladba pro sólo a orchestr
- concerto grosso - vícenásobné obsazení sólistů
30
Q
FUGA
A
- polyfonní imitační skladba
- obvykle dvou- až šestihlasá
- základem je krátké hlavní téma, které je v úvodní části zopakováno postupně ve všech hlasech a dále je rozvíjeno pomocí technik kontrapunktu
31
Q
BAROKNÍ INSTRUMENTÁŘ
A
- inovace = nástroje se dělí podle své funkce
- akordické nástroje (cembalo, spinet, kytara, loutna, teorba)
- melodické basové nástroje (viola da gamba, violoncello)
- Hoboj = zesilující nástroj
- Flétna = sólová, komorní
- Trubka = fanfáry
- Pozoun = k zesílení zpěvních hlasů
- Lesní roh = lovecká tématika
32
Q
DOBOVÝ SYTÉM LADĚNÍ
A
- odlišný v rámci měst
- systém ladění = vychází z přirozeného (čistého) ladění → rané baroko (středotónové ladění) → Bach (rovnoměrně temperované)
- princip čistého ladění (tercie má být co nejčisčí)
