B3 - České země 12. - 16. stol. Flashcards
POČÁTEK HUDBY V ČESKÝCH ZEMÍCH
- o stavu hudeb. kultry v č.z. před přijetím křesťanství = žádné určitější doklady
- křesťanství pronikalo silněji v 2. pol. 9. stol.
- Velkomoravský kníže Rastislav povolal C & M = vytvořili slovanskou liturgii
- po pádu Velké Moravy začala převládat latinská liturgie a gregoriánský chorál
- STOL. VE ZKRATCE
- vznikly nové skladby (tropy, hymny, sekvence a rýmovaná officia (zasvěceny českým patronům = Václav, Vojtěch, Ludmila,..)
- pěstovaly se duchovní hry
- stol. = latinské hry překládány do češtiny
- rozmach “sekt” (Benediktíni, Minorité, Klaristky,…)
- rozrůstá se provoz liturgické hudby
- 1344 pražské biskupství → arcibiskupství
- vznikaly profi sbory (boni fantes, clerici, mansionáři)
- reformy lit. zpěvu (děkan Vít,…)
DUCHOVNÍ JEDNOHLASÝ ZPĚV
- v lidovém jazyku podporou christianizace země (Hospodine pomiluj ny)
- posiloval lidovou zbožnost
- písně: Svatý Václave, Bóh všemohúcí, Jezu Kriste, štědrý kněže
CANTIONES (LATINSKÉ PÍSNĚ)
- stol. - tvořili je klerikové a studenti
- latinské písně
- šířili se po střední a severní Evropě → postupně byly překládány do češtiny
SVĚTSKÁ HUDBA
- od 13. stol.
- stol. hostil královský dvůr Přemyslovců a Lucemburků řadu známých německých minnesangrů (opěvovali české panovníky)
- světské písně: Dřevo se listem odievá, Jižť mne vše radost ostává
POLYFONNÍ ZPĚV
- rané útvary = improvizované (tzv. staré organum)
- pěstován zejména v klášterech
- od konce 13. stol. = menzurální polyfonie (rozvinula v č.z. specifické žánry
- od konce 13. stol. se rozvinuly specifické žánry (vzorem byla hudba školy ND a ars antiqua = konduktové písně a vícehlasá moteta)
- na rozdíl od francouzských motet - v tenoru samostatný text a neužívají chorální melodie
- pol. 14. stol. ovlivnila hudba francouzské ars nova okruh pražské univerzity
HUSICTVÍ
- 1419-1434
- odrazilo se na vývoji hudební kultury
- vznik českého překladu g. ch.
- vzrostla tvorba písní (Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město Pražské)
- vzrostla duchovní tvorba
- pramen: Jistebnický kancionál
- STOLETÍ
- vládne Václav IV. (syn Karla IV.) → Zikmund Lucemburský
- století velkých převratů
- 1430 = první skladatelé frankovlámské polyfonie
- stol. “zlatý věk” české duchovní písně
- hudební spolky = rozvoj hudebního vzdělání v č.z.
BOHOSLUŽEBNÝ ZPĚV (15.-16. STOL.)
- literátská bratrstva
- bohoslužebný zpěv zahrnul chorál a duchovní písně latinské i české
- součástí chrámové hudby i polyfonie
- na jedné straně znovuoživení a modernizování repertoáru středověkého vícehlasu X na druhé straně polyfonie nového renesančního stylu
- prameny: Kodex Speciálník
- STOLETÍ
- rozvoj hudby v č.z. → kantoři → zpěv ve školách, kostelech
- politická a kulturní izolace způsobena husictvím přerušena
- nástup Habsburků
- tisk
- kolem pol. 16. stol. se prosazuje renesance
- Praha, důležitým centrem centrem kultury
- vznikají kapely (Rudolfínská kapela)
- Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
MĚSTSKÉ ŠKOLY
- plnily důležitou roli při výchově hudebnosti
- jejich činnost propojena s litarátskými bratrstvy
INSTRUMENTÁLNÍ HUDBA
- vedle literátských bratrstev působili městští trubači a varhaníci
- Václav Rychnovský
- zpočátku hráli úpravy vokálních skladeb → koncem stol. instrumentální kompozice (intrady, ricercary, fantazie,…)
- součástí výbavy kostela = varhany
- nástrojová hudba se vedle vokální začala prosazovat
HUDEBNÍ SOUBORY / KAPELY
- v souvislosti s novým renesančním životním stylem → šlechta si začala pořizovat hud. soubory
- Rožmberkové
- v tomto prostředí se ve větší míře prosazovala hudba světská
KRYŠTOF HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC
- zvláštní postavení mezi českými skladateli
- autorem několika mešních zdařilých skladeb (Missa quinque vocum super Dolorosi martyr)
- skvěle vzdělán, uměl od každého něco
- parodická technika skladby (používal úryvky jiných děl)
- velitel dělostřelectva → odstřeloval Vídeň (císařský palác)
- popraven - Pražská defenestrace
TISK
- sehrál důležitou roli na při šíření nových skladeb
- dostávala se k nám hudba odlehlých kultur
- tiskly se především kancionály (písně)
- od 70. let 16. stol. = tiskař Jiří Nigrin
KAPELA CÍSAŘE RUDOLFA II.
- do Prahy přišla spolu se dvorem (1583)
- jejími členy - přední skladatelé vrcholné renesance
- v čele kapely: Philippe de Monte
- interpretačně i skladatelsky zde působili: Jacob Regnart, varhaník Charles Luython ad.
- při dvoře byl činný i početný soubor trubačů a tympanistů
JACOBUS HANDL GALLUS
- nejpozoruhodnější skladatel 16. stol.
- pobýval na Moravě a následně v Praze
- Slovinec
- u Nigerina vydal tiskem své rozsáhlé dílo
KOSMOVA KRONIKA
- kniha (křest Bořivojův → smrt knížete Jaromíra) - Te Deum, Kristus keidano - tropová kyrie
- kniha (Břetislav I. → smrt knížete Konráda) - Hospodine, pomiluj ny
- kniha (Břetislav II.) - praxe světské instrumentální hudby
REFORMA LITURGICKÉHO ZPĚVU
1) děkan Vít (děkan svatovítské kaple) - zakládání nových oltářů, zavedení pultíku, založení pomocn=eho chlapeckého sboru
2) biskup Arnošt z Pardubic - zavedl českou rhombiku
3) Jan ze Středy (reforma na Moravě) - udělal pořádek v jednohlasu
DATA A MILNÍKY
- 1344 (založeno arcibiskupství v Praze)
- 1063 (Olomoucké biskupství → 1777 povýšeno na arcibiskupství)
- 1348 (založení Karlovi Univerzity - první kancléř - biskup Arnošt)
BONI FANES, CLERICI, MANSIONÁŘI
- Boni fantes (chlapci, profíci, zpívají alt a soprán, chudí žáci kteří navštěvují chór, 2. pol. 13. stol.)
- Clerici (dospělí muži, na chóru, profíci)
- Mansionáři (profesní placená místa, vysoké požadavky - museli zpívat všechno a celý den)
VÁSLAVSKÝ KULT
- mše i hodinkové lekce o sv. Václavu
- píseň: Svatý Václave
AUTOŘI PÍSNÍ
- Domaslav (převzal starý repertoár a udělal kontrafakturu - nahradil texty svými)
- Záviš (14. stol., milostné písně)
- Jan z Jenštejna (duchovní jednohlas s latinským textem)
SVĚTSKÉ PÍSNĚ
- Dřevo se listem odievá
- Ach srdéčko teprv zvieš
- Andělíku rozkochaný
CO JE DUCHOVNÍ PÍSEŇ
- má religiózní obsah
- oslavuje Boha
- latinsky s melodickou i rytmickou stránkou odlišnou od středověkých chorálů
KANCIONÁL
Soubor liturgických písní