Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

Základy občanského práva > 8. Právní skutečnosti > Flashcards

8. Právní skutečnosti Flashcards

1
Q

Co je to právní skutečnost a občanskoprávní skutečnost?

A

taková objektivní skutečnost, kterou právo bere na zřetel a spojuje s ní právní následky, občanskoprávní skutečnost je taková objektivní skutečnost, kterou bere na zřetel občanské právo a spojuje s ní občanskoprávní následky v podobě vzniku, změny nebo zániku práv a povinností

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Z obecné teorie práva platí, že právním důvodem (titulem) právních následků je …

A

zákon a právní skutečnost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Jaké dva hlavní druhy právních skutečností rozlišujeme?

A

právní jednání a právní událost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Co jsou to právní události?

A

právní skutečnosti, které působí bez existence vůle

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jaké jsou základní znaky právního jednání?

A
  • existence vůle
  • projev vůle
  • vyvolání právních následků
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jak rozdělujeme právní jednání podle aktivity nebo pasivity?

A

1) aktivní - dát (dare), konat (facere)

2) pasivní - něčeho se zdržet (omittere), něco strpět (pati)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

V občanském právu platí zásada, že kdo mlčí, tak …

A

souhlasí (mlčení je zvláštní druh nekonání)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak musí být při právním jednání vůle projevena? (příslovce)

A

svobodě, vážně, dostatečně určitě a srozumitelně

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Co znamená konkludentní projev vůle?

A

nevýslovný, projev jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl jednající projevit např. pokývnutí hlavy, roztržením listiny, atd.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Pro jaké právní skutečnosti je typická existence vůle?

A

právní jednání, konstitutivní rozhodnutí státních orgánů (hlavně soudů), vytvoření díla nebo věci (existence vůle není nezbytně nutná - je to subjektivní)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Jaké právní domněnky mohou být spojeny s právními skutečnostmi?

A

1) domněnka vyvratitelná - umožňuje důkaz o opaku, skutečnost bude platit za prokázanou, pokud dotčená osoba neprokáže opak
2) domněnka nevyvratitelná - neumožňují důkaz o opaku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jaká fráze v právnických textech poukazuje na “vyvratitelnou domněnku”?

A

Má se za to, že …

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaká fráze poukazuje na “nevyvratitelnou domněnku”?

A

Platí, že …

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Mají právní fikce a právní domněnka v právu stejný důsledek?

A

ano

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Co je to právní fikce? A jaká fráze značí právní fikci?

A

je to lež, umělý konstrukt zákonodárce, který se dává do právní úpravy pro vyřešení problémů, pro usnadnění např. osvojitel je právně považován za rodiče, přestože jím reálně není, fráze: Hledí se na … / Považuje se …

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké další druhy právních skutečností rozlišujeme?

A

1) p.s., které se dokazují
2) p.s., které se nedokazují
3) jednoduché p.s.
4) složené p.s.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Jaký je rozdíl mezi jednoduchými a složenými právními skutečnostmi?

A

jednoduché jsou ty, které vyvolávají právní následky samostatně a složené jsou ty, které vyvolávají právní následky ve spojení s jinou právní skutečností (tzn. 2 a více p.s.)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Příklad právních následků, které vyvolávají komplexní (složené) právní skutečnosti?

A

nabytí vlastnictví děděním, vydržení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Jaké náležitosti (náležitosti čeho) právního jednání rozlišujeme?

A
  1. náležitosti subjektu (osoby)
  2. náležitosti vůle
  3. náležitosti projevu
  4. náležitosti předmětu projevu vůle
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Jak je definována v teorii práva “vůle”?

A

vnitřní psychický vztah jednajícího k zamýšlenému následku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Co patří k náležitostem subjektu?

A

právní osobnost a svéprávnost ke konkrétnímu právnímu jednání (tzn. svéprávnost v dostatečné míře)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Co patří k náležitostem vůle?

A

vůle musí být svobodná, vážná (nesmí být projevena v žertu nebo “na oko”, předstíraná), musí být prostá omylu a nesmí být projevena v tísni

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Co patří k náležitostem projevu (projevu vůle)?

A

určitost, srozumitelnost, forma (ústní, písemná, veřejná listina)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Co patří k náležitostem předmětu projevu vůle (předmětu právního jednání)?

A

předmět musí být objektivně možný a dovolený (možnost, proveditelnost a dovolenost zákonem)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Jaké jsou znaky zdánlivého právního jednání a přihlíží se k němu?

A
  • chybí vůle jednající osoby
  • pokud nebyla zjevně projevena vážná vůle
  • nelze zjistit obsah právního jednání pro jeho neurčitost nebo nesrozumitelnost

nepřihlíží se k němu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Co je to zdánlivé právní jednání?

A

zdá se, že osoba právně jedná, ale není tomu tak, takové právní jednání je nicotné, v podstatě po právu neexistuje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Na co lze právní jednání vázat?

A

na podmínky nebo na doložení času

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

Jaké podmínky vázané k právnímu jednání rozlišujeme?

A

1) odkládací = při splnění takové podmínky nastanou právní následky jednání
2) rozvazovací = již nastalé právní následky při splnění takové podmínky pominou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

Má se za to, že podmínka (vázaná k právnímu jednání) je automaticky …, pokud neplyne z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného.

A

odkládací

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

Přihlíží se ke splnění podmínky, pokud ji záměrně splnil někdo, komu je to na prospěch?

A

ne

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

Pokud někdo, komu je nesplnění podmínky na prospěch, toto splnění záměrně zmaří, přihlíží se k tomu?

A

ne

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

K jakému právnímu jednání vyžaduje NOZ písemnou formu?

A

1) zřízení nebo převod věcného práva k nemovité věci

2) změna nebo zrušení věcného práva k nemovité věci

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

Co je typické pro soukromou listinu?

A

každý, kdo se jí dovolává, musí dokázat její pravost a správnost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

Co je typické pro veřejnou listinu?

A

je vydána orgánem veřejné moci, je to listina, kterou za veřejnou prohlašuje zákon, svou existencí zakládá vůči každému plný důkaz o původu listiny, o době pořízení i o jejím obsahu, DOKUD NENÍ PROKÁZÁN OPAK

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
35
Q

Příklad soukromé listiny …

A

závěť, smlouva

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
36
Q

Příklad veřejné listiny …

A

úřední potvrzení, rozhodnutí soudu, rodný list, občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas, vysvědčení, vysokoškolský diplom

37
Q

Co znamená “doložení času”?

A

stanovení budoucí jisté události, na které ZÁVISÍ vznik, změna nebo zánik nějakého právního následku, je spojeno s jistou událostí, která v budoucnu nastat musí (rozdíl od “podmínky”)

38
Q

Jaké dva případy doložení času v právu rozeznáváme?

A

1) den, od kterého právní následek vzniká

2) den, kterým právní účinky končí

39
Q

Má institut “podmínky” a “doložení času” u právních skutečností stejné následky?

A

ano, ale je potřeba je od sebe odlišovat

40
Q

Jak rozlišujeme právní jednání podle subjektů?

A

jednostranná (např. výpověď) , dvoustranná (většina smluv) a vícestranná (smlouva o sdružení)

41
Q

Jak rozlišujeme právní jednání podle kauzy (podle hospodářského cíle, důvodu)?

A

kauzální (většina) a abstraktní (cenné papíry, směnka, šek)

42
Q

Jak rozlišujeme právní jednání podle adresování?

A

adresovaná (adresná - určena konkrétní osobě/několika konkrétním osobám) a neadresovaná (neadresná - nemají adresáta, jsou perfektní svým vyhotovením např. vlastnoruční závěť)

43
Q

Jak rozlišujeme právní jednání podle života a smrti?

A

mezi živými a p.j. učiněná pro případ své smrti

44
Q

Jak rozlišujeme právní jednání podle plnění stran?

A

synallagmatická a asynallagmatická

45
Q

Co jsou to synallagmatická právní jednání?

A

dvoustranná právní jednání, v nichž plnění obou stran je na sebe vzájemně vázáno (vzájemná podmíněnost plnění) např. koupě - zaplacení při předání

46
Q

Co jsou to asynallagmatická právní jednání?

A

není vzájemná podmíněnost plnění

47
Q

Jak se rozlišuje právní jednání podle toho, jestli je poskytována úplata?

A

úplatná a neúplatná

48
Q

Jak rozlišujeme právní jednání podle formy?

A

formální a neformální (= ani zákon, ani dohoda stran nestanoví žádnou formu)

49
Q

Co je to nominátní a inominátní právní jednání (závazky typické a atypické)?

A

nominátní je přesně pojmenováno v zákoně (v zákoně je upraven takový typ právního jednání)

50
Q

Od kdy působí právní jednání vůči “nepřítomné osobě” (adresát jednání není osobně přítomen)?

A

platí obecná zásada, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde (kdy se o něm dozví)

51
Q

“Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na … než jako na … “ je zásada využívaná (podporovaná) NOZ

A

platné, neplatné (-> NOZ tím klade důraz na skutečnou vůli jednající osoby)

52
Q

Jaké druhy neplatnosti právního jednání rozlišujeme?

A

1) absolutní neplatnost - převažovalo ve starém občanském zákoníku
2) relativní neplatnost - v NOZ převažuje, takto se posuzuje většina

53
Q

Co je to zdánlivé právní jednání?

A

nemá základní atributy, náležitosti -> nemá právní význam, nepřihlíží se k němu

54
Q

Co znamená relativně neplatné právní jednání?

A

trpí vadou, ale my se na něj díváme jako na platné, dokud ho soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, neprohlásí za neplatné

55
Q

Co znamená absolutně neplatné právní jednání?

A

jako kdyby nebylo

56
Q

O jakou neplatnost by se jednalo, kdyby určité právní jednání mělo formální náležitosti jiného právního jednání (ale byla by jasná vůle jednajícího)?

A

relativní neplatnost

57
Q

Jaké jsou hlavní důvody neplatnosti právního jednání?

A
  • rozpor s dobrými mravy (absolutní)
  • rozpor se zákonem (absolutní)
  • počáteční nemožnost plnění (absolutní)
  • nezpůsobilost nebo neschopnost právně jednat (relativní)
  • nedostatek formy (relativní)
58
Q

Jaké jsou další důvody pro neplatnost právního jednání?

A
  • porušování lidských práv (absolutní)

- absence svéprávnosti (absolutní)

59
Q

V jakých případech nastupuje relativní neplatnost a kdo musí neplatnost namítnout?

A

vada smlouvy porušuje zájmy určité osoby, neplatnost je stanovena na ochranu takového zájmu, jedině tato osoba může namítnout neplatnost (jinak se považuje takové právní jednání za platné)

60
Q

Zejména jaká jednání budou posouzena jako relativně neplatná?

A

1) jednání učiněná v OMYLU
2) v důsledku donucení hrozbou
3) provedená jedním manželem bez souhlasu druhého (v určitých případech)
4) smluvní jednání se známkami lichvy

61
Q

Co znamená relativní neúčinnost právního jednání?

A

= odporovatelnost, domáhání se věřitelem, aby právní jednání dlužníka, bylo soudem prohlášeno za neúčinné z důvodu zkracování uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele

62
Q

Je plynutí času právní událostí?

A

ano

63
Q

Jaký je rozdíl mezi dobou a lhůtou?

A

doba je časový úsek, práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly vymezeny (není potřeba projevit vůli), lhůta je časový úsek stanovený k uplatnění práva

64
Q

Kdy začíná běžet “doba” nebo “lhůta”?

A

následující den po skutečnosti rozhodné pro její počátek

65
Q

Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá …

A

rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba)

66
Q

Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, je to vždy … tohoto dne.

A

počátkem (00.00)

67
Q

Zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, je to vždy … tohoto dne

A

koncem (24.00)

68
Q

Co je to promlčení práva?

A

oslabení práva, je to právo bez nároku

69
Q

Co je to prekluze?

A

uplynutí lhůty dané k vykonání práva -> zaniká subjektivní právo -> zánik práva

70
Q

Vykonání práva nebo splnění povinnosti v určitý den znamená, že to má být v jakou denní dobu?

A

obvyklou (úřední hodiny, provozní doba)

71
Q

Promlčení je v NOZ koncipováno na jakých dvou zásadách?

A

1) právo se promlčí, pokud nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě a proto dlužník není povinen plnit
2) Pokud dlužník plnil dobrovolně po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení plnění (dlužník plnil po právu, přestože chyběl nárok)

72
Q

Pouze v jakém případě přihlédne soud k promlčení?

A

pokud dlužník namítne, že je právo promlčeno (soud nepřihlíží z úřední povinnosti)

73
Q

Jaká práva se promlčují?

A

všechna majetková práva, právo na odčinění nemajetkové újmy v penězích

74
Q

Jaká práva se nepromlčují?

A

vlastnické právo, právo na zřízení nezbytné cesty, právo na výživné (promlčují se pouze jednotlivá plnění)

75
Q

Pokud se jedná o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, kdy začne běžet promlčecí lhůta?

A

ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (žaloba u soudu), právo může být uplatněno poprvé, když se oprávněná osoba dozvěděla o rozhodných okolnostech, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla

76
Q

Jak rozdělujeme promlčecí lhůtu?

A

1) objektivní (běží nezávisle na vědomí oprávněného subjektu) - 10 let ode dne, kdy právo dospělo (= splatnost)
2) subjektivní (běží od okamžiku, kdy se o okolnostech týkajících se nároku oprávněný dozví, nebo se o nich dozvědět měl a mohl) - 3 roky

77
Q

Mohou si strany ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, jinou než stanoví zákon?

A

ano, nejméně 1 rok a nejvíce 15 let

78
Q

Kdy začne běžet promlčecí lhůtu, pokud musí být právo nejdříve uplatněno u JINÉ OSOBY a teprve potom u orgánu veřejné moci?

A

ode dne, kdy bylo právo u této osoby uplatněno

79
Q

Co se rozumí “dospělostí pohledávky”?

A

její splatnost (tzn. dospělost takového práva znamená jeho splatnost)

80
Q

Lze soudně vymáhat promlčený dluh?

A

ano, pokud dlužník před soudem včas nevznese námitku promlčení, soud vám nárok na plnění přizná

81
Q

Co je předmětem promlčení?

A

žalovatelné práv - nárok

82
Q

Plnění … dluhu není bezdůvodným obohacením.

A

promlčeného (je to naturální obligace)

83
Q

Může orgán veřejné moci přihlédnout k promlčení z úřední povinnosti?

A

ne (pouze na námitku dlužníka)

84
Q

Týká se objektivní promlčecí lhůta pouze majetkových práv? (ne osobních a osobnostních)

A

ano

85
Q

Jaké jsou “zákazy” pro sjednání jiné promlčecí lhůty než zákonné?

A
  • ke zkrácení nebo prodloužení promlčecí lhůty v neprospěch slabší strany se nepřihlíží
  • nelze zkrátit PL, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti
86
Q

V jakých případech dochází k obnovení nároku a k běhu nové promlčecí lhůty?

A

poté, co bylo právo promlčeno byl dluh dlužníkem uznán (také přetržení nebo přerušení promlčecí lhůty - nová PL začne běžet ode dne, kdy k uznání dluhu dlužníkem došlo) -> dosavadní PL se stane právně bezvýznamnou

87
Q

Pokud dlužník v (dodatečném - tzn. po uplynutí původní PL) uznání dluhu určí dobu, do které “dluh” splní, kdy se právo (věřitele) promlčí?

A

za 10 let od posledního dne takto určené doby

88
Q

Co znamená “stavení” promlčecí lhůty?

A

pokud dojde ze zákonných důvodů k zastavení běhu promlčecí lhůty, v zájmu ochrany věřitele je mu poskytnut dostatečný čas k tomu, aby mohl své právo účinně uplatnit (6 měsíců “navíc” ode dne, kdy lhůta začala znovu běžet)

89
Q

Co by představoval plnění dlužníka po prekluzi?

A

bezdůvodné obohacení věřitele

Základy občanského práva (14 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions