Brainscape's Knowledge GenomeTM


Top Flashcards (Certified)
All Flashcards

Základy občanského práva > 8. Právní skutečnosti > Flashcards

8. Právní skutečnosti Flashcards

1
Q

Co je to právní skutečnost a občanskoprávní skutečnost?

A

taková objektivní skutečnost, kterou právo bere na zřetel a spojuje s ní právní následky, občanskoprávní skutečnost je taková objektivní skutečnost, kterou bere na zřetel občanské právo a spojuje s ní občanskoprávní následky v podobě vzniku, změny nebo zániku práv a povinností

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Z obecné teorie práva platí, že právním důvodem (titulem) právních následků je …

A

zákon a právní skutečnost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Jaké dva hlavní druhy právních skutečností rozlišujeme?

A

právní jednání a právní událost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Co jsou to právní události?

A

právní skutečnosti, které působí bez existence vůle

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Jaké jsou základní znaky právního jednání?

A
  • existence vůle
  • projev vůle
  • vyvolání právních následků
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Jak rozdělujeme právní jednání podle aktivity nebo pasivity?

A

1) aktivní - dát (dare), konat (facere)

2) pasivní - něčeho se zdržet (omittere), něco strpět (pati)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

V občanském právu platí zásada, že kdo mlčí, tak …

A

souhlasí (mlčení je zvláštní druh nekonání)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak musí být při právním jednání vůle projevena? (příslovce)

A

svobodě, vážně, dostatečně určitě a srozumitelně

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Co znamená konkludentní projev vůle?

A

nevýslovný, projev jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl jednající projevit např. pokývnutí hlavy, roztržením listiny, atd.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Pro jaké právní skutečnosti je typická existence vůle?

A

právní jednání, konstitutivní rozhodnutí státních orgánů (hlavně soudů), vytvoření díla nebo věci (existence vůle není nezbytně nutná - je to subjektivní)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Jaké právní domněnky mohou být spojeny s právními skutečnostmi?

A

1) domněnka vyvratitelná - umožňuje důkaz o opaku, skutečnost bude platit za prokázanou, pokud dotčená osoba neprokáže opak
2) domněnka nevyvratitelná - neumožňují důkaz o opaku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Jaká fráze v právnických textech poukazuje na “vyvratitelnou domněnku”?

A

Má se za to, že …

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaká fráze poukazuje na “nevyvratitelnou domněnku”?

A

Platí, že …

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Mají právní fikce a právní domněnka v právu stejný důsledek?

A

ano

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Co je to právní fikce? A jaká fráze značí právní fikci?

A

je to lež, umělý konstrukt zákonodárce, který se dává do právní úpravy pro vyřešení problémů, pro usnadnění např. osvojitel je právně považován za rodiče, přestože jím reálně není, fráze: Hledí se na … / Považuje se …

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jaké další druhy právních skutečností rozlišujeme?

A

1) p.s., které se dokazují
2) p.s., které se nedokazují
3) jednoduché p.s.
4) složené p.s.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Jaký je rozdíl mezi jednoduchými a složenými právními skutečnostmi?

A

jednoduché jsou ty, které vyvolávají právní následky samostatně a složené jsou ty, které vyvolávají právní následky ve spojení s jinou právní skutečností (tzn. 2 a více p.s.)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Příklad právních následků, které vyvolávají komplexní (složené) právní skutečnosti?

A

nabytí vlastnictví děděním, vydržení

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Jaké náležitosti (náležitosti čeho) právního jednání rozlišujeme?

A
  1. náležitosti subjektu (osoby)
  2. náležitosti vůle
  3. náležitosti projevu
  4. náležitosti předmětu projevu vůle
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Jak je definována v teorii práva “vůle”?

A

vnitřní psychický vztah jednajícího k zamýšlenému následku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Co patří k náležitostem subjektu?

A

právní osobnost a svéprávnost ke konkrétnímu právnímu jednání (tzn. svéprávnost v dostatečné míře)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Co patří k náležitostem vůle?

A

vůle musí být svobodná, vážná (nesmí být projevena v žertu nebo “na oko”, předstíraná), musí být prostá omylu a nesmí být projevena v tísni

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Co patří k náležitostem projevu (projevu vůle)?

A

určitost, srozumitelnost, forma (ústní, písemná, veřejná listina)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

Co patří k náležitostem předmětu projevu vůle (předmětu právního jednání)?

A

předmět musí být objektivně možný a dovolený (možnost, proveditelnost a dovolenost zákonem)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Jaké jsou znaky zdánlivého právního jednání a přihlíží se k němu?
- chybí vůle jednající osoby - pokud nebyla zjevně projevena vážná vůle - nelze zjistit obsah právního jednání pro jeho neurčitost nebo nesrozumitelnost nepřihlíží se k němu
26
Co je to zdánlivé právní jednání?
zdá se, že osoba právně jedná, ale není tomu tak, takové právní jednání je nicotné, v podstatě po právu neexistuje
27
Na co lze právní jednání vázat?
na podmínky nebo na doložení času
28
Jaké podmínky vázané k právnímu jednání rozlišujeme?
1) odkládací = při splnění takové podmínky nastanou právní následky jednání 2) rozvazovací = již nastalé právní následky při splnění takové podmínky pominou
29
Má se za to, že podmínka (vázaná k právnímu jednání) je automaticky ..., pokud neplyne z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného.
odkládací
30
Přihlíží se ke splnění podmínky, pokud ji záměrně splnil někdo, komu je to na prospěch?
ne
31
Pokud někdo, komu je nesplnění podmínky na prospěch, toto splnění záměrně zmaří, přihlíží se k tomu?
ne
32
K jakému právnímu jednání vyžaduje NOZ písemnou formu?
1) zřízení nebo převod věcného práva k nemovité věci | 2) změna nebo zrušení věcného práva k nemovité věci
33
Co je typické pro soukromou listinu?
každý, kdo se jí dovolává, musí dokázat její pravost a správnost
34
Co je typické pro veřejnou listinu?
je vydána orgánem veřejné moci, je to listina, kterou za veřejnou prohlašuje zákon, svou existencí zakládá vůči každému plný důkaz o původu listiny, o době pořízení i o jejím obsahu, DOKUD NENÍ PROKÁZÁN OPAK
35
Příklad soukromé listiny ...
závěť, smlouva
36
Příklad veřejné listiny ...
úřední potvrzení, rozhodnutí soudu, rodný list, občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas, vysvědčení, vysokoškolský diplom
37
Co znamená "doložení času"?
stanovení budoucí jisté události, na které ZÁVISÍ vznik, změna nebo zánik nějakého právního následku, je spojeno s jistou událostí, která v budoucnu nastat musí (rozdíl od "podmínky")
38
Jaké dva případy doložení času v právu rozeznáváme?
1) den, od kterého právní následek vzniká | 2) den, kterým právní účinky končí
39
Má institut "podmínky" a "doložení času" u právních skutečností stejné následky?
ano, ale je potřeba je od sebe odlišovat
40
Jak rozlišujeme právní jednání podle subjektů?
jednostranná (např. výpověď) , dvoustranná (většina smluv) a vícestranná (smlouva o sdružení)
41
Jak rozlišujeme právní jednání podle kauzy (podle hospodářského cíle, důvodu)?
kauzální (většina) a abstraktní (cenné papíry, směnka, šek)
42
Jak rozlišujeme právní jednání podle adresování?
adresovaná (adresná - určena konkrétní osobě/několika konkrétním osobám) a neadresovaná (neadresná - nemají adresáta, jsou perfektní svým vyhotovením např. vlastnoruční závěť)
43
Jak rozlišujeme právní jednání podle života a smrti?
mezi živými a p.j. učiněná pro případ své smrti
44
Jak rozlišujeme právní jednání podle plnění stran?
synallagmatická a asynallagmatická
45
Co jsou to synallagmatická právní jednání?
dvoustranná právní jednání, v nichž plnění obou stran je na sebe vzájemně vázáno (vzájemná podmíněnost plnění) např. koupě - zaplacení při předání
46
Co jsou to asynallagmatická právní jednání?
není vzájemná podmíněnost plnění
47
Jak se rozlišuje právní jednání podle toho, jestli je poskytována úplata?
úplatná a neúplatná
48
Jak rozlišujeme právní jednání podle formy?
formální a neformální (= ani zákon, ani dohoda stran nestanoví žádnou formu)
49
Co je to nominátní a inominátní právní jednání (závazky typické a atypické)?
nominátní je přesně pojmenováno v zákoně (v zákoně je upraven takový typ právního jednání)
50
Od kdy působí právní jednání vůči "nepřítomné osobě" (adresát jednání není osobně přítomen)?
platí obecná zásada, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde (kdy se o něm dozví)
51
"Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na ... než jako na ... " je zásada využívaná (podporovaná) NOZ
platné, neplatné (-> NOZ tím klade důraz na skutečnou vůli jednající osoby)
52
Jaké druhy neplatnosti právního jednání rozlišujeme?
1) absolutní neplatnost - převažovalo ve starém občanském zákoníku 2) relativní neplatnost - v NOZ převažuje, takto se posuzuje většina
53
Co je to zdánlivé právní jednání?
nemá základní atributy, náležitosti -> nemá právní význam, nepřihlíží se k němu
54
Co znamená relativně neplatné právní jednání?
trpí vadou, ale my se na něj díváme jako na platné, dokud ho soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, neprohlásí za neplatné
55
Co znamená absolutně neplatné právní jednání?
jako kdyby nebylo
56
O jakou neplatnost by se jednalo, kdyby určité právní jednání mělo formální náležitosti jiného právního jednání (ale byla by jasná vůle jednajícího)?
relativní neplatnost
57
Jaké jsou hlavní důvody neplatnosti právního jednání?
- rozpor s dobrými mravy (absolutní) - rozpor se zákonem (absolutní) - počáteční nemožnost plnění (absolutní) - nezpůsobilost nebo neschopnost právně jednat (relativní) - nedostatek formy (relativní)
58
Jaké jsou další důvody pro neplatnost právního jednání?
- porušování lidských práv (absolutní) | - absence svéprávnosti (absolutní)
59
V jakých případech nastupuje relativní neplatnost a kdo musí neplatnost namítnout?
vada smlouvy porušuje zájmy určité osoby, neplatnost je stanovena na ochranu takového zájmu, jedině tato osoba může namítnout neplatnost (jinak se považuje takové právní jednání za platné)
60
Zejména jaká jednání budou posouzena jako relativně neplatná?
1) jednání učiněná v OMYLU 2) v důsledku donucení hrozbou 3) provedená jedním manželem bez souhlasu druhého (v určitých případech) 4) smluvní jednání se známkami lichvy
61
Co znamená relativní neúčinnost právního jednání?
= odporovatelnost, domáhání se věřitelem, aby právní jednání dlužníka, bylo soudem prohlášeno za neúčinné z důvodu zkracování uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele
62
Je plynutí času právní událostí?
ano
63
Jaký je rozdíl mezi dobou a lhůtou?
doba je časový úsek, práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly vymezeny (není potřeba projevit vůli), lhůta je časový úsek stanovený k uplatnění práva
64
Kdy začíná běžet "doba" nebo "lhůta"?
následující den po skutečnosti rozhodné pro její počátek
65
Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá ...
rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba)
66
Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý den, je to vždy ... tohoto dne.
počátkem (00.00)
67
Zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, je to vždy ... tohoto dne
koncem (24.00)
68
Co je to promlčení práva?
oslabení práva, je to právo bez nároku
69
Co je to prekluze?
uplynutí lhůty dané k vykonání práva -> zaniká subjektivní právo -> zánik práva
70
Vykonání práva nebo splnění povinnosti v určitý den znamená, že to má být v jakou denní dobu?
obvyklou (úřední hodiny, provozní doba)
71
Promlčení je v NOZ koncipováno na jakých dvou zásadách?
1) právo se promlčí, pokud nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě a proto dlužník není povinen plnit 2) Pokud dlužník plnil dobrovolně po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení plnění (dlužník plnil po právu, přestože chyběl nárok)
72
Pouze v jakém případě přihlédne soud k promlčení?
pokud dlužník namítne, že je právo promlčeno (soud nepřihlíží z úřední povinnosti)
73
Jaká práva se promlčují?
všechna majetková práva, právo na odčinění nemajetkové újmy v penězích
74
Jaká práva se nepromlčují?
vlastnické právo, právo na zřízení nezbytné cesty, právo na výživné (promlčují se pouze jednotlivá plnění)
75
Pokud se jedná o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, kdy začne běžet promlčecí lhůta?
ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (žaloba u soudu), právo může být uplatněno poprvé, když se oprávněná osoba dozvěděla o rozhodných okolnostech, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla
76
Jak rozdělujeme promlčecí lhůtu?
1) objektivní (běží nezávisle na vědomí oprávněného subjektu) - 10 let ode dne, kdy právo dospělo (= splatnost) 2) subjektivní (běží od okamžiku, kdy se o okolnostech týkajících se nároku oprávněný dozví, nebo se o nich dozvědět měl a mohl) - 3 roky
77
Mohou si strany ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, jinou než stanoví zákon?
ano, nejméně 1 rok a nejvíce 15 let
78
Kdy začne běžet promlčecí lhůtu, pokud musí být právo nejdříve uplatněno u JINÉ OSOBY a teprve potom u orgánu veřejné moci?
ode dne, kdy bylo právo u této osoby uplatněno
79
Co se rozumí "dospělostí pohledávky"?
její splatnost (tzn. dospělost takového práva znamená jeho splatnost)
80
Lze soudně vymáhat promlčený dluh?
ano, pokud dlužník před soudem včas nevznese námitku promlčení, soud vám nárok na plnění přizná
81
Co je předmětem promlčení?
žalovatelné práv - nárok
82
Plnění ... dluhu není bezdůvodným obohacením.
promlčeného (je to naturální obligace)
83
Může orgán veřejné moci přihlédnout k promlčení z úřední povinnosti?
ne (pouze na námitku dlužníka)
84
Týká se objektivní promlčecí lhůta pouze majetkových práv? (ne osobních a osobnostních)
ano
85
Jaké jsou "zákazy" pro sjednání jiné promlčecí lhůty než zákonné?
- ke zkrácení nebo prodloužení promlčecí lhůty v neprospěch slabší strany se nepřihlíží - nelze zkrátit PL, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti
86
V jakých případech dochází k obnovení nároku a k běhu nové promlčecí lhůty?
poté, co bylo právo promlčeno byl dluh dlužníkem uznán (také přetržení nebo přerušení promlčecí lhůty - nová PL začne běžet ode dne, kdy k uznání dluhu dlužníkem došlo) -> dosavadní PL se stane právně bezvýznamnou
87
Pokud dlužník v (dodatečném - tzn. po uplynutí původní PL) uznání dluhu určí dobu, do které "dluh" splní, kdy se právo (věřitele) promlčí?
za 10 let od posledního dne takto určené doby
88
Co znamená "stavení" promlčecí lhůty?
pokud dojde ze zákonných důvodů k zastavení běhu promlčecí lhůty, v zájmu ochrany věřitele je mu poskytnut dostatečný čas k tomu, aby mohl své právo účinně uplatnit (6 měsíců "navíc" ode dne, kdy lhůta začala znovu běžet)
89
Co by představoval plnění dlužníka po prekluzi?
bezdůvodné obohacení věřitele

Základy občanského práva (14 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions