2. Občanskoprávní skutečnosti Flashcards
Co je to občanskoprávní skutečnost a je tato definice v OZ?
objektivní skutečnost, kterou občanské právo bere na zřetel a spojuje s ní občanskoprávní následky (vznik, změnu nebo zánik práv a povinností), není v OZ
Jak třídíme skutečnosti, pro které je typická existence vůle?
1) právní jednání
2) konstitutivní rozhodnutí státních orgánů
Co znamená “konstitutivní”?
zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti
Co patří ke skutečnostem, pro které není typická existence vůle (objektivní)?
právní události
Je vytvoření věci, díla považováno za subjektivní právní skutečnost?
ano
Jak dělíme PS podle toho, kolik se jich děje?
1) jednoduché
2) složené (působení alespoň 2 PS najednou)
Jak dělíme právní domněnky svědčící skutečnosti?
1) vyvratitelné
2) nevyvratitelné
Jak definujeme domněnky vyvratitelné?
právní skutečnost platí za prokázanou, pokud dotčená osoba neprokáže opak (= domněnka umožňující důkaz o opaku), fráze: “Má se za to, že …”
Jak definujeme domněnky nevyvratitelné?
neumožňují důkaz o opaku, právní skutečnost bezpodmínečně platí, fráze: “Platí, že …”
Jak můžeme dělit právní skutečnosti s ohledem na vyvratitelné nebo nevyvratitelné domněnky?
1) skutečnosti, které se dokazují
2) skutečnosti, které se nedokazují
Jak třídí právní skutečnosti OZ (ale bez definic)?
1) právní jednání
2) právní události
Jak můžeme dělit právní události podle jejich následků?
1) pozitivní právní následky
2) negativní právní následky
Jaké náležitosti právního jednání v občanském právu rozlišujeme (obecně)?
1) náležitosti subjektu
2) vůle
3) projevu
4) předmětu
Jaké náležitosti musí mít “subjekt”?
právní osobnost, svéprávnost v dostatečné míře
Jaké náležitosti musí mít “vůle”?
musí být projevena (poznatelně), musí být svobodná, vážná, prostá omylu a tísně
Jak definujeme “vůli”?
vnitřní psychický vztah jednajícího k zamýšlenému následku, bez vůle není právní jednání
Jaké náležitosti musí mít “projev”?
určitost (jednoznačnost), srozumitelnost, náležitá forma
Jak můžeme vyjádřit projev?
výslovně (slovy) nebo konkludentně (akce nevyvolávající pochybnosti např. přikývnutí, zaplacení)
Lze mlčení (nečinnost) považovat za konkludentní projev vůle?
ne
Jaké náležitosti musí mít “forma”?
musí být ústní nebo písemná (zákon stanoví omezení)
Jaké náležitosti musí mít “předmět” (předmět projevu vůle)?
musí být možný (reálně uskutečnitelný) a dovolený (v souladu s právem)
Jak dělíme právní jednání podle počtu (stran)?
jednostranná, dvoustranná, vícestranná
Co nazýváme pluralitou subjektů?
když např. manželé spolu prodávají dům - není to vícestranné právní jednání (= manželé bráni právně jako jeden subjekt)
Co by bylo vícestranné právní jednání?
smlouva o sdružení např. při založení s.r.o.
Jak dělíme právní jednání podle kauzy?
1) kauzální - je uveden důvod (většina smluv v OZ)
2) abstraktní např. šek, cenné papíry, směnka
Jak dělíme PJ podle adresáta?
1) adresná (většina, konkrétní subjekt např. odstoupení od smlouvy)
2) neadresná (např. závěť)
Jak dělíme PJ podle života nebo smrti?
1) mezi živými
2) pro případ své smrti (závěť)
Jak dělíme PJ podle úplaty?
úplatná a bezplatná (např. darování)
Jak dělíme PJ podle toho, jestli je v zákoně takové jednání pojmenováno nebo ne?
pojmenovaná (nominátní, typické) a nepojmenovaná (inominátní, atypické)
Jak dělíme PJ podle vzájemné podmíněnosti plnění?
1) synallagmatická (plnění obou stran je na sebe vzájemně vázáno) 2) asynallagmatická (plnění není vzájemně podmíněno mezi subjekty)
Jak rozlišujeme PJ podle formy?
1) formální (písemné)
2) neformální (ústní)
Jaké typy složek právního jednání rozlišujeme?
podstatné (nepostradatelné), pravidelné (zpravidla se vyskytující), nahodilé (mohou chybět)
Jak rozdělujeme právní jednání podle platnosti (jestli obsahují všechny podstatné složky)?
1) zdánlivá právní jednání (nemají právní význam, nepřihlíží se k nim, např. chybí vůle)
2) neplatná právní jednání (existují, mají právní význam, ale trpí vadou) - relativně a absolutně
Jaká může být neplatnost PJ?
1) relativní neplatnost (trpí méně podstatnou vadou, ale pohlíží se na něj jako na platné, dokud ho soud neprohlásí za neplatné)
2) absolutní neplatnost (silnější než relativní neplatnost, existuje, ale je pro zásadní vady neplatné)
K jaké neplatnosti přihlíží aktuální Občanský zákoník více?
relativní neplatnost
K čemu vedlo to, že aktuální OZ upřednostňuje relativní neplatnost právního jednání?
větší respektování skutečné vůle jednajícího (např. i přes špatné formální záležitosti je jasná vůle jednatele)
Co znamená relativní neúčinnost právního jednání?
odporovatelnost, je to nejčastěji domáhání se věřitelem, aby právní jednání dlužníka bylo soudem prohlášeno za neúčinné
Čím se zakládá neúčinnost právního jednání dlužníka a jak se následně tato žaloba nazývá?
rozhodnutím soudu o žalobě věřitele (odpůrčí žaloba)
Co znamená nicotnost (= zdánlivost) právního jednání?
vznikne v důsledku vad, takové PJ vůbec neexistuje, nevyvolává žádné účinky a nepřihlíží se k němu
Jaké mohou být důvody neplatnosti právního jednání podle OZ?
1) rozpor s dobrými mravy
2) rozpor se zákony
3) počáteční nemožnost plnění
4) nezpůsobilost právně jednat
5) nedostatek formy
6) porušování lidských práv
7) absence plné svéprávnosti
Je jednání v opilosti z právního hlediska platné?
ano
Jde o platné právní jednání chybí-li a nebyla-li zjevně projevena vážná vůle?
ne, potom je to zdánlivé (nicotné) PJ, tj. není to právní jednání
Znalo prvorepublikové právo “doložení času” u právního jednání?
ano
Co znamená doložení času?
stanovení budoucí jisté události, na které závisí vznik, změna nebo zánik nějakého právního následku
Co právo u doložení času rozeznává?
a) den (čas), od kterého právní následek vzniká
b) den (čas), kterým právní účinky končí
Co znamená podmínka odkládací?
podmínka na jejímž splnění závisí, zda (jestli vůbec) a kdy nastanou právní následky jednání
Co znamená podmínka rozvazovací?
pokud závisí na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou
Co je kritériem pro posouzení významu soukromých nebo veřejných listin?
do jaké míry zakládají dobrou víru v jejich pravost a pravdivost
Jaké pravidlo platí pro soukromé listiny?
každý, kdo se jí dovolává, dokázat její pravost a správnost (pokud není listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí)
Jaké pravidlo platí pro veřejné listiny?
je vydána orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, je to listina, kterou za veřejnou prohlašuje zákon. Jako taková zakládá vůči každému plný důkaz o původu listiny, o době pořízení listiny, jakož i skutečnosti, která je v ní potvrzena, dokud není prokázán opak.
Jaký je rozdíl mezi relativní NEPLATNOSTÍ a relativní NEÚČINNOSTÍ právního jednání?
relativní neplatnost působí vůči všem, kdežto relativně neúčinné je dlužníkovo jednání pouze vůči domáhajícímu se věřiteli (relativně neúčinné jednání je i nadále platným, tzn. relativní neúčinnost se nerovná relativní neplatnost)
