2. Občanskoprávní skutečnosti

Question 1

Co je to občanskoprávní skutečnost a je tato definice v OZ?

Answer 1

objektivní skutečnost, kterou občanské právo bere na zřetel a spojuje s ní občanskoprávní následky (vznik, změnu nebo zánik práv a povinností), není v OZ

Question 2

Jak třídíme skutečnosti, pro které je typická existence vůle?

Answer 2

1) právní jednání

2) konstitutivní rozhodnutí státních orgánů

Question 3

Co znamená “konstitutivní”?

Answer 3

zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti

Question 4

Co patří ke skutečnostem, pro které není typická existence vůle (objektivní)?

Answer 4

právní události

Question 5

Je vytvoření věci, díla považováno za subjektivní právní skutečnost?

Answer 5

ano

Question 6

Jak dělíme PS podle toho, kolik se jich děje?

Answer 6

1) jednoduché

2) složené (působení alespoň 2 PS najednou)

Question 7

Jak dělíme právní domněnky svědčící skutečnosti?

Answer 7

1) vyvratitelné

2) nevyvratitelné

Question 8

Jak definujeme domněnky vyvratitelné?

Answer 8

právní skutečnost platí za prokázanou, pokud dotčená osoba neprokáže opak (= domněnka umožňující důkaz o opaku), fráze: “Má se za to, že …”

Question 9

Jak definujeme domněnky nevyvratitelné?

Answer 9

neumožňují důkaz o opaku, právní skutečnost bezpodmínečně platí, fráze: “Platí, že …”

Question 10

Jak můžeme dělit právní skutečnosti s ohledem na vyvratitelné nebo nevyvratitelné domněnky?

Answer 10

1) skutečnosti, které se dokazují

2) skutečnosti, které se nedokazují

Question 11

Jak třídí právní skutečnosti OZ (ale bez definic)?

Answer 11

1) právní jednání

2) právní události

Question 12

Jak můžeme dělit právní události podle jejich následků?

Answer 12

1) pozitivní právní následky

2) negativní právní následky

Question 13

Jaké náležitosti právního jednání v občanském právu rozlišujeme (obecně)?

Answer 13

1) náležitosti subjektu
2) vůle
3) projevu
4) předmětu

Question 14

Jaké náležitosti musí mít “subjekt”?

Answer 14

právní osobnost, svéprávnost v dostatečné míře

Question 15

Jaké náležitosti musí mít “vůle”?

Answer 15

musí být projevena (poznatelně), musí být svobodná, vážná, prostá omylu a tísně

Question 16

Jak definujeme “vůli”?

Answer 16

vnitřní psychický vztah jednajícího k zamýšlenému následku, bez vůle není právní jednání

Question 17

Jaké náležitosti musí mít “projev”?

Answer 17

určitost (jednoznačnost), srozumitelnost, náležitá forma

Question 18

Jak můžeme vyjádřit projev?

Answer 18

výslovně (slovy) nebo konkludentně (akce nevyvolávající pochybnosti např. přikývnutí, zaplacení)

Question 19

Lze mlčení (nečinnost) považovat za konkludentní projev vůle?

Answer 19

ne

Question 20

Jaké náležitosti musí mít “forma”?

Answer 20

musí být ústní nebo písemná (zákon stanoví omezení)

Question 21

Jaké náležitosti musí mít “předmět” (předmět projevu vůle)?

Answer 21

musí být možný (reálně uskutečnitelný) a dovolený (v souladu s právem)

Question 22

Jak dělíme právní jednání podle počtu (stran)?

Answer 22

jednostranná, dvoustranná, vícestranná

Question 23

Co nazýváme pluralitou subjektů?

Answer 23

když např. manželé spolu prodávají dům - není to vícestranné právní jednání (= manželé bráni právně jako jeden subjekt)

Question 24

Co by bylo vícestranné právní jednání?

Answer 24

smlouva o sdružení např. při založení s.r.o.

Question 25

Jak dělíme právní jednání podle kauzy?

Answer 25

1) kauzální - je uveden důvod (většina smluv v OZ) | 2) abstraktní např. šek, cenné papíry, směnka

Question 26

Jak dělíme PJ podle adresáta?

Answer 26

1) adresná (většina, konkrétní subjekt např. odstoupení od smlouvy) 2) neadresná (např. závěť)

Question 27

Jak dělíme PJ podle života nebo smrti?

Answer 27

1) mezi živými | 2) pro případ své smrti (závěť)

Question 28

Jak dělíme PJ podle úplaty?

Answer 28

úplatná a bezplatná (např. darování)

Question 29

Jak dělíme PJ podle toho, jestli je v zákoně takové jednání pojmenováno nebo ne?

Answer 29

pojmenovaná (nominátní, typické) a nepojmenovaná (inominátní, atypické)

Question 30

Jak dělíme PJ podle vzájemné podmíněnosti plnění?

Answer 30

1) synallagmatická (plnění obou stran je na sebe vzájemně vázáno) 2) asynallagmatická (plnění není vzájemně podmíněno mezi subjekty)

Question 31

Jak rozlišujeme PJ podle formy?

Answer 31

1) formální (písemné) | 2) neformální (ústní)

Question 32

Jaké typy složek právního jednání rozlišujeme?

Answer 32

podstatné (nepostradatelné), pravidelné (zpravidla se vyskytující), nahodilé (mohou chybět)

Question 33

Jak rozdělujeme právní jednání podle platnosti (jestli obsahují všechny podstatné složky)?

Answer 33

1) zdánlivá právní jednání (nemají právní význam, nepřihlíží se k nim, např. chybí vůle) 2) neplatná právní jednání (existují, mají právní význam, ale trpí vadou) - relativně a absolutně

Question 34

Jaká může být neplatnost PJ?

Answer 34

1) relativní neplatnost (trpí méně podstatnou vadou, ale pohlíží se na něj jako na platné, dokud ho soud neprohlásí za neplatné) 2) absolutní neplatnost (silnější než relativní neplatnost, existuje, ale je pro zásadní vady neplatné)

Question 35

K jaké neplatnosti přihlíží aktuální Občanský zákoník více?

Answer 35

relativní neplatnost

Question 36

K čemu vedlo to, že aktuální OZ upřednostňuje relativní neplatnost právního jednání?

Answer 36

větší respektování skutečné vůle jednajícího (např. i přes špatné formální záležitosti je jasná vůle jednatele)

Question 37

Co znamená relativní neúčinnost právního jednání?

Answer 37

odporovatelnost, je to nejčastěji domáhání se věřitelem, aby právní jednání dlužníka bylo soudem prohlášeno za neúčinné

Question 38

Čím se zakládá neúčinnost právního jednání dlužníka a jak se následně tato žaloba nazývá?

Answer 38

rozhodnutím soudu o žalobě věřitele (odpůrčí žaloba)

Question 39

Co znamená nicotnost (= zdánlivost) právního jednání?

Answer 39

vznikne v důsledku vad, takové PJ vůbec neexistuje, nevyvolává žádné účinky a nepřihlíží se k němu

Question 40

Jaké mohou být důvody neplatnosti právního jednání podle OZ?

Answer 40

1) rozpor s dobrými mravy 2) rozpor se zákony 3) počáteční nemožnost plnění 4) nezpůsobilost právně jednat 5) nedostatek formy 6) porušování lidských práv 7) absence plné svéprávnosti

Question 41

Je jednání v opilosti z právního hlediska platné?

Answer 41

ano

Question 42

Jde o platné právní jednání chybí-li a nebyla-li zjevně projevena vážná vůle?

Answer 42

ne, potom je to zdánlivé (nicotné) PJ, tj. není to právní jednání

Question 43

Znalo prvorepublikové právo "doložení času" u právního jednání?

Answer 43

ano

Question 44

Co znamená doložení času?

Answer 44

stanovení budoucí jisté události, na které závisí vznik, změna nebo zánik nějakého právního následku

Question 45

Co právo u doložení času rozeznává?

Answer 45

a) den (čas), od kterého právní následek vzniká | b) den (čas), kterým právní účinky končí

Question 46

Co znamená podmínka odkládací?

Answer 46

podmínka na jejímž splnění závisí, zda (jestli vůbec) a kdy nastanou právní následky jednání

Question 47

Co znamená podmínka rozvazovací?

Answer 47

pokud závisí na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou

Question 48

Co je kritériem pro posouzení významu soukromých nebo veřejných listin?

Answer 48

do jaké míry zakládají dobrou víru v jejich pravost a pravdivost

Question 49

Jaké pravidlo platí pro soukromé listiny?

Answer 49

každý, kdo se jí dovolává, dokázat její pravost a správnost (pokud není listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí)

Question 50

Jaké pravidlo platí pro veřejné listiny?

Answer 50

je vydána orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci, je to listina, kterou za veřejnou prohlašuje zákon. Jako taková zakládá vůči každému plný důkaz o původu listiny, o době pořízení listiny, jakož i skutečnosti, která je v ní potvrzena, dokud není prokázán opak.

Question 51

Jaký je rozdíl mezi relativní NEPLATNOSTÍ a relativní NEÚČINNOSTÍ právního jednání?

Answer 51

relativní neplatnost působí vůči všem, kdežto relativně neúčinné je dlužníkovo jednání pouze vůči domáhajícímu se věřiteli (relativně neúčinné jednání je i nadále platným, tzn. relativní neúčinnost se nerovná relativní neplatnost)