5) Prostředí výchovných zařízení (školy) a vrstevnické skupiny Flashcards
CHARAKTERISTIKA PROSTŘEDÍ VÝCHOVNÝCH ZAŘÍZENÍ
Zařízení, kde výchova je primární záležitostí. Především jde o školy všech typů a stupňů (od mateřských) a k nim patřící školní družiny, příp. školní kluby.
Dále domovy mládeže, střediska volného času (domy dětí a mládeže), dětské domovy, dětské výchovné ústavy, atd.
ŠKOLA - FUNKCE ŠKOLY:
SOCIALIZAČNÍ
VZDĚLÁVACÍ
PEČOVATELSKÁ
REKREAČNÍ
PORADENSKÁ
PROFESIONALIZAČNÍ
SELEKTIVNÍ
SOCIALIZAČNÍ FUNKCE ŠKOLY
- procesy rozhodovací
- utváření sociálních dovedností
- schopnost pružně reagovat na rychlé změny života
- vzdorovat různým vlnám a nástrahám (drogy)
- větší odpovědnost za své jednání
- posilovat altruistické tendence, solidaritu
PEČOVATELSKÁ FUNKCE ŠKOLY
- Hygiena
- Stravování
- Lékařská péče
- Fyziopsychické podmínky
Procesy uvnitř školy probíhají na různých úrovních
- rovina žák-učitel
- mezi žáky navzájem
- mezi učiteli
Spolupráce školy s ostatními institucemi má trojí charakter
formální
spontánní
systematický
CHARAKTERISTIKA PROSTŘEDÍ VRSTEVNICKÝCH SKUPIN
Jsou to typické primární skupiny, charakterizované kontakty „tváří v tvář“, silným pocitem příslušnosti ke skupině (identifikace vyjadřovaná zájmenem „my“).
Dětské vrstevnické skupiny se vyznačují nestálostí a nízkým stupněm soudržnosti.
Hrové skupiny
kde ještě nedochází k vědomé sounáležitosti, děti jsou spíše „vedle sebe“ než spolu.
Dětské party
rozdělení rolí, systém hodnot, skupinové mínění, kontrola, sankce, nátlak, symboly…
Mládežnické party
konformita (snaha přizpůsobit se) je ještě silnější, přísnější řád, rituály, odívání, znaky…
Tlupy, bandy
vysoce organizované, s protisociálními cíli a úmysly
Dětská a mládežnická hnutí
mají blízko k neformálnosti, spojují je pouze názory (ideologie)
Dětské a mládežnické organizace
vyžadují přímo členství
př. Skauting, Junák, Dobr. hasiči
ŠIKANA
„Šikanování je jakékoli chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věci druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví.“
Postupy při odhalení a vyšetřování šikany - pět strategických kroků:
- Rozhovor s informátory a oběťmi.
- Nalezení vhodných svědků.
- Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky.
- Zajištění ochrany obětem.
- Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.
Faktory ztěžující odhalení a vyšetření šikany - „Komplot velké šestky“
- Oběť se obává vypovídat nebo nevypovídá objektivně.
- Agresoři lžou, nutí oběti ke lhaní, používají falešné svědky.
- Ostatní členové skupiny nechtějí vypovídat ze strachu či z jiných důvodů.
- Rodiče agresorů často chrání své dítě za každou cenu.
- Rodiče oběti se obávají spolupracovat.
- Pedagog chrání vůdce šikany a brání vyšetřování.
Praktické rady týkající se prevence
- Zaměřte se na utváření třídy jako skupiny, kde účastníci budou společně žít a učit se v atmosféře respektu a bezpečí.
- Poskytněte žákům příležitost uplatnit svůj hlas při utváření pravidel soužití ve třídě.
- Volte tresty přiměřeně přestupkům a tam, kde je to možné, poukažte jaké důsledky má jednání žáka na skupinu.
- Čiňte rozdíl mezi kritikou vzdělávacích aktivit žáků a kritikou jejich chování a mezi pravidly zajišťujícími správný chod školy a normami, které se zabývají spravedlností a lidskými vztahy.
- Poskytněte dostatek příležitostí pro skupinovou práci mezi žáky.
- V diskusích o příbězích i o každodenních zkušenostech pomáhejte žákům uvědomovat si pocity druhých reálných nebo fiktivních osob.
- Přehrávejte zkušenosti z denního života a z událostí, které vedou ke zklamání a napětí, střetům i radostem tak, aby byla žákům poskytnuta příležitost vidět události z perspektivy druhých osob - nejen svých vlastních.
- Diskutujte s žáky o tom, co považují za správné nebo nesprávné ve vztazích a činnostech ve třídě.
- Vyhraďte dostatek času pro vyslechnutí odpovědí každého žáka (studenta) k problémům morálky a stimulujte diskusi, která bude provokovat vyšší stadium morálního usuzování.
- Vyvarujte se dělat úsudky o morálním rozvoji pouze na základě chování žáků. Lidé na různých stádiích morálního vývoje mohou jednat stejným způsobem, ale z rozličných důvodů.
SOCIOMETRIE
je specifický způsob měření vztahů v malých skupinách pomocí zjišťování vzájemných výběrů a odmítnutí členů navzájem. Je založený na empirických datech, získaných většinou pomocí dotazníku (sociometrický test). Pozice člena ve skupině je dána sociální přitažlivostí (sympatie a antipatie) a prestiží (vliv na druhé a důležitost jednotlivce). Dotazník tedy zkoumá, jak jsou jednotlivci oblíbení, stupeň blízkosti a jak velký vliv má člen na skupinu a jaký má ona na něj.
Úroveň popularity ve skupině odráží takzvaný
sociometrický status
Pozitivní a negativní statusy se dále vydělují do jednotlivých pozic. Například:
Hvězda – člověk, který obdržel nejvíce hlasů (výběrů i odmítnutí), z nichž převažují ty pozitivní a tento jedinec je ve skupině nejoblíbenější
Černá ovce – osoba, která získala nejvíce negativních hlasů
Outsider – člověk, který hodně volí, ale od ostatních dostává minimum hlasů nebo vůbec žádné, o členství ve skupině však má zájem
Izolát – člověk, který žije na okraji skupiny, nedává ani nedostává žádné hlasy, skupina jako taková ho ale v zásadě nezajímá
Ježek – rozdává ze zásady negativní hlasy
SO - RA - D
sociometricko-ratingový dotazník
SO - RA - D (sociometricko-ratingový dotazník)
je metoda, která kombinuje prvky klasické sociometrie a ratingu. V sociometrii se ptáme otázkou na preferenci určitých jedinců (např. s kým si ve třídě nejvíc rozumíš). To je výhodné v tom, že je takové měření velmi rychlé a snadné. Problém však je, že se takto často dozvíme informace jen o části členů skupiny a někteří z hodnocení vypadnou, protože je nikdo neuvede
SO-RA-D je založený na dvou otázkách (sociometrických kritériích), vycházejících ze dvou základních sociálních potřeb, které žáci mohou uvnitř skupiny-třídy uspokojit. O JAKÉ DVĚ SOCIÁLNÍ POTŘEBY JDE?
- Potřeba přijetí druhými (získat sympatie ostatních).
- Potřeba prosadit se mezi druhými (vliv).
Výsledky žákům
nikdy nesdělujeme. U žádné sociometrie.
