1) Sociální pedagogika jako věda, vznik, vývoj, současné pojetí Flashcards

(52 cards)

1
Q

Počátky sociálně pedagogického myšlení
Starověk

A

Platón (Řecko)- zdůrazňoval vztah výchovy k přípravě člověka pro jeho společenské uplatnění výchova zajišťuje bezproblémový život v státě. ​

Seneca (Řím) – stát nemůže svými zákony zlepšit morálku, je třeba pomáhat lidem v nouzi a soucítit s nimi

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Počátky sociálně pedagogického myšlení
Humanismus a renesance (14.-17. stol.)

A

T. Morus (1480-1535) a T. Campanella (1568-1639) - výchova má význam pro utváření spořádané společnosti​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Počátky sociálně pedagogického myšlení
Encyklopedisté

A

C. Helvetius, D. Diderot, F. Voltaire (17.-18. stol.) – idea dobra a spravedlnosti, snaha odstranit nedostatky​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

J. A. KOMENSKÝ (1592 – 1670) ​

A
  • Výchovu chápe nejen jako kultivaci jedince, ale i jako prostředek nápravy světa. ​
  • Sociální cítění J.A.K. – výchovu a vzdělání je třeba poskytnout všem.​
  • Bere v úvahu spolupůsobení prostředí na člověka při výchově (např. Informatorium školy mateřské) ve Velké didaktice upozorňuje na harmonizaci vnitřního a vnějšího prostředí ve škole.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Vliv sociologie na utváření sociální pedagogiky
A. Comte

A

zdůrazňoval úlohu výchovy, jejíž cíl spatřoval ve snaze podřídit individuální zájmy zájmům společenským.
Výchova má přispívat ke stabilizaci společnosti, chránit ji před rozpadem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Sociologie

A

je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností. Sociologie je chápána např. jako věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře společnosti, o sociální interakci, o sociálních skupinách, společenském systému atd.​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Vliv sociologie na pedagogiku v 19. stol.

A

Po vzniku sociologie v 19. stol. se projevil její vliv na pedagogiku, který působil proti tvrzení, že vývoj dítěte je určován především vrozenými faktory. ​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Sociologie pokládá za rozhodující

A

při utváření osobnosti vlivy prostředí, především společenské prostředí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

JOHANN HEINRICH PESTALOZZI (1746 – 1827)​

A
  • Teoretickými pracemi i praktickou výchovnou činností položil základy pedagogiky sociální péče (založil ústav pro výchovu chudých dětí a útulek pro sirotky).​
  • Poukázal na prostředí jako na zdroj výchovných podnětů. ​
  • „Prostředí je činitel, který podporuje nebo oslabuje výsledky práce školy”
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

NĚMECKO
A. Diesterweg (1790 – 1866)

A

poprvé použil pojem sociální pedagogika ve svém díle „Rukověť vzdělání pro německé učitele“ ​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

NĚMECKO
Paul NATORP (1854 – 1924)​

A

První systematické pojetí sociální pedagogiky:
- Cíl společenského vývoje viděl v ideální společenské jednotě, k níž má výchova přispívat utvářením individuálních mravních vlastností lidí. ​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Výchova má podle Natorpa dvojí úkol:​

A

a) zdokonalovat a zušlechťovat jednotlivce​
b) jejich prostřednictvím vytvářet společenskou jednotu.​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

NĚMECKO
Paul Barth (1858 – 1922)

A

rozpracovává myšlenky soc. ped.
výchova je činitelem tvorby kulturní historie národa, dokonalost jedince znamená štěstí ostatních…

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

NĚMECKO
Paul Bergemann (1862 – 1946)

A

zkoumal společenské prostředí, využíval zkušenosti a indukce. Věnoval pozornost i mimoškolní výchově a kulturní osvětě mezi dospělými (knihovny, čítárny…)​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

NĚMECKO
Herman Nohl (1879 – 1960)

A

rozšiřuje tyto názory o otázky sociálně výchovné péče o mládež v praxi a problematiku profylaxe ​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

NĚMECKO
K. Mollenhauer

A
  • vidí v sociální pedagogice systém společenské pomoci.​
  • V Úvodu do sociální pedagogiky z r. 1964 říká, že úkolem je vytvářet rovnováhu mezi požadavky jednotlivce nároky společnosti.​
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

NĚMECKO
H. Lukas

A

Spojení soc. pedagogiky se sociální prací
Soc. práci chápe jako součást soc. pedagogiky (1979).​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

POLSKO
HELENA RADLIŃSKÁ

A
  • Po 2. sv. válce založila první katedru sociální pedagogiky na univerzitě v Lodži.​
  • Požadovala zpřístupnění kultury pro všechny členy společnosti. ​
  • Vytvořila koncepci souvislosti mezi jedincem a prostředím (a aktivní účast pedagoga na přetváření prostředí).​
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

POLSKO
RYSZARD WROZCYŃSKI

A

Učebnice Sociální pedagogika (Pedagogika spoleczna) vydaná v roce 1966.

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

POLSKO
HELENA RADLIŃSKA + RYSZARD WROZCYŃSKI

A

Oba patří k zakladatelům sociální pedagogiky jako vědeckého oboru. Význam spočívá zejména v tom, že sociální pedagogiku skutečně konstituovali jako specializační obor pedagogiky.​

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

RUSKO
S. T. ŠACKIJ (1878 – 1934) ​

A

Význam prostředí pro výchovu, rozlišoval tři okruhy: rodina – škola – ulice (obec), škola má spolupracovat s dalšími institucemi v lokalitě, pedagog je veřejný pracovník, zakládal dětské kluby, organizoval tábory…​

22
Q

A. S. MAKARENKO (1888 – 1939) ​

A

Výchovný systém založený na využívání vztahů v kolektivu, režimové metodě a pracovní výchově.​

23
Q

ČESKÁ sociální pedagogika
Gustav Adolf LINDNER

A
  • První profesor filozofie a pedagogiky na KU v Praze​
  • Usiloval o demokratizaci výchovy, o co nejširší zpřístupnění škol a vzdělání všem vrstvám a o vysokoškolskou přípravu učitelů. ​
  • Vytvořil předpoklady pro soustavnou koncepci soc. ped., ale nerozpracoval ji v ucelenou a vyhraněnou disciplínu.​
  • Sociálnost jeho pedagogiky lze nalézt ve zdůraznění sociálnosti cíle výchovy. ​
24
Q

ČESKÁ sociální pedagogika
A. I. Bláha

A

dílo „Sociologie dětství“ (1927) – řešil problémy prostředí a jeho vlivu na rozvoj osobnosti. Sociální pedagogika je podle něj orientovaná k zřetelům praktickým, tedy k čemu vychovávat a stanovuje výchovné cíle.​

25
ČESKÁ sociální pedagogika J. Šíma
práce „Sociologie výchovy“ (1938) – analyzuje společenské prvky uplatňující se ve výchově, školskou organizaci, výchovné instituce, hledá spojitosti mezi sociologickými aspekty a teorií výchovného procesu​
26
ČESKÁ sociální pedagogika S. Velinský
dílo „Individuální základy sociální pedagogiky“ (1927) – pokusil se o vymezení oboru a úkolů soc. ped., v jeho pojetí soc. pedagogika splývá s celou pedagogikou tak, jako v Kádnerověých Základech obecné pedagogiky.​
27
Česká sociální pedagogika  50. léta
Po r. 1948 byla sociologie prohlášena za buržoazní pavědu – celá pedagogika se jevila jako sociální, nebylo třeba uvažovat o specifické disciplíně.​
28
60 léta - 1989
* Slovenský překlad publikace R. Wroczynského „Sociálna pedagogika“ (1968) – ucelená koncepce soc. ped. v Polsku​ * K. GALLA - publikace „Úvod do sociologie výchovy“ (1967) – analyzuje vztah mezi sociologií a pdagogikou​ * Pojem soc. ped. se objevuje v dílech Milana PŘADKY z Brna: Výchova a prostředí“ (1978) a „Vybrané problémy vztahu výchovy a prostředí“ (1983), přináší první informace o soc. ped. v zahraničí. ​ * Na Slovensku O. BALÁŽ: „Sociálna pedagogika v systému pedagogických vied.“ (1978)​ * B. KRAUS: stati „K sociologickým otázkám výchovy“ (1979) a „Sociální prostředí jako výchovný činitel“ (1985)​
29
ČESKÁ SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA (OBDOBÍ PO ROCE 1989)​
L. Pecha, Z. Moucha, J. Haškovec, S. Klapilová, B. Kraus, J. Špičák, P. Klíma, M. Hradečná, Z. Bakošová, M. Přadka, J. Faltýsková, D. Knotová, J. Sekot, J. Dočkal, E. Kratochvílová, P. Ondrejkovič, T. Čech, J. Němec, M. Procházka, aj.​
30
Použití termínu sociální pedagogika (B. Kraus, 1996)
a) ve smyslu metodologickém (sociálněpedagogický přístup k vých. procesu jako soc. jevu odrážejícímu proměny společnosti)​ b) jako pedagogická disciplína zaměř. Na vých. proces a vých. oblasti s dominantním vlivem prostředí, tedy ve vol. čase​ c) jako studijní (profesní) obor na VOŠ a VŠ​ d) jako vyučovací předmět s různorodým obsahem​
31
Zaměřenost sociální pedagogiky
* na objekt výchovy – působení na celé soc. skupiny​ * na formy a podmínky výchovy - výchova v mimoškolních inst. včetně rodiny, role lokálního prostředí… ​ * na cíle výchovy – zdůrazňuje společenské potřeby, altruismus​ * na metody výchovy – upřednostňuje nepřímé vých. postupy​ * ve smyslu sociální pomoci – solidarita s lidmi ve znevýhodněné situaci​
32
Pojetí sociální pedagogiky
Pojetí sociální pedagogiky není ani v současnosti jednoznačné (někdo ji pojímá jako obor teoretický, jiný jako oblast aplikovanou, objevuje se širší nebo užší vymezení…)​
33
UŽŠÍ Pojetí sociální pedagogiky
např. Pedagogický slovník, Slovník sociální práce, Z. Moucha spojuje obsah soc. ped. s ústavní výchovou a náhr. rod. péčí, S. Klapilová vidí soc. ped. jako teorii životní pomoci ohrožené mládeži​
34
ŠIRŠÍ Pojetí sociální pedagogiky
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA= speciální (aplikovaná) pedagogická disciplína s charakterem TRANSDISCIPLINÁRNOSTI
35
TRANSDISCIPLINARITA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY
* Dominuje sice vztah k sociologii, ale nejde pouze o interdisciplinárnost.​ * Má výrazně integrující charakter.​ * Soustřeďuje a dále rozvíjí teoretické poznatky pedagogických, společenských i dalších vědních disciplín.​ * Analyzuje životní situace jedince a navozuje pozitivní změny v sociálním prostředí.​ * Akcentovaná je sociálně výchovná pomoc ohroženým skupinám dětí a mládeže, práce s marginálními skupinami. * TRANSDISCIPLINARITA S: PRÁVO, POLITOLOGIE, EKONIME, TEOLOGIE, PSYCHOLOGIE, MEDICÍNA, PRÁVO....
36
DEFINICE SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY​
Zastáváme širší pojetí sociální pedagogiky, podle kterého se tato disciplína zaměřuje nejen na problémy patologického charakteru, marginálních skupin, částí populace ohrožených ve svém vývoji a potenciálně deviantně jednajících, ale především na celou populaci ve smyslu vytváření souladu mezi potřebami jedince a společnosti, na utváření optimálního způsobu života v dané společnosti.​
37
2 DIMENZE SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY:​
1. Sociální dimenze – dána sociálním rámcem, společenskými podmínkami v konkrétní sp.​ 2. Pedagogická dimenze – spočívá v tom, jak pedagogickými prostředky prosazovat a realizovat ony společenské nároky, požadavky.​
38
FUNKCE SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY​
1. Oblast PREVENCE 2. KOMPENZACE, TERAPIE
39
Oblast PREVENCE - 1. FUNKCE
utváření zdravého životního stylu, neutralizace ohrožujících činitelů, hledání potenciálních rizik… (střediska prevence, linky důvěry…)​
40
KOMPENZACE, TERAPIE - 2. FUNKCE
výchovné (převýchovné) působení, směřuje k lidem, kteří jsou problémem pro společnost (trestaní, deviantně jednající…) nebo jsou společensky znevýhodnění (nezaměstnaní, postižení, sociálně slabí…)
41
ÚKOLY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY​
1. Popisovat a analyzovat prostředí ​ 2. Zkoumat, jak poskytovat pomoc lidem s projevy rizikového chování​ 3. Akceptovat globální problémy společnosti (generační, etnické, multikulturní, technizace, ekologické…).​ 4. Přispívat k utváření zdravého životního způsobu (zájmovou orientací, nabídkou hodnotného využívání volného času, programy prevence, zvládání NŽS, učením správné komunikaci, orientaci v mezilidských vztazích, podpora kreativity).​ 5. Rozpracovat formy a specifické metody sociálně výchovné činnosti.​ 6. Vyvíjet snahu o uplatnění poznatků v praxi (jak v rámci profese sociálního pedagoga, tak v působení učitelů a dalších vých. pracovníků) . ​
42
PROBLÉMY, KTERÉ BY MĚLA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ŘEŠIT A KDE BY MĚLA NACHÁZET UPLATNĚNÍ, LZE HLEDAT V TĚCHTO ROVINÁCH
* vlastní výchovná činnost​ * sociálně výchovná činnost ve výchovných zařízeních včetně škol​ * činnost reedukační, resocializační ​ * činnosti poradenské, depistážní​ * management a organizování VČ akcí ​ * tvorba programů, projektů​ * vědeckovýzkumná činnost ​
43
ÚKOLY SOC. PED. V PROFESNÍ ROVINĚ
* Stanovit vzdělávací standardy. * Vymezit profesní standardy.​ * Zabývat se mezinárodním uplatněním.​ * Spolupracovat s asociacemi vzdělavatelů a zaměstnavatelů sociálních pedagogů u nás i v zahraničí. ​
44
UPLATNĚNÍ SOCIÁLNÍCH PEDAGOGŮ​ Zákon o pedagogických pracovnících
§16 Vychovatel ​ §17 Pedagog volného času​ § 20 Asistent pedagoga ​
45
UPLATNĚNÍ SOCIÁLNÍCH PEDAGOGŮ​ Zákon o sociálních službách:​
§ 110 Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je​ a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost,​ b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu.​
46
UPLATNĚNÍ SOCIÁLNÍCH PEDAGOGŮ V RESORTECH​ ŠKOLSTVÍ, SPRAVEDLNOSTI A ZDRAVOTNICTVÍ
a) resort školství, mládeže a tělovýchovy:​ školní družiny, kluby, domovy mládeže​ domy dětí a mládeže, střediska volného času ​ dětské domovy, dětské domovy se školou​ diagnostické ústavy​ výchovné ústavy​ instituce preventivně výchovné péče (střediska výchovné péče pro mládež, krizová centra)​ ​b) resort spravedlnosti:​ v oblasti penitenciární a postpenitenciární péče (vychovatelé v nápravných zařízeních, věznicích; probační a mediační služba)​ ​ c) resort zdravotnictví:​ psychiatrické léčebny​ rehabilitační instituce​ ​
47
UPLATNĚNÍ SOCIÁLNÍCH PEDAGOGŮ V RESORTECH​ ÚRÁCE A SOCIÁL. VĚCÍ, VNITRA A ORGANIZACÍCH
​ d) resort práce a sociálních věcí:​ sociální kurátoři pro mládež​ sociální asistenti ​ nízkoprahové kluby pro děti a mládež​ domovy a kluby důchodců (animátoři volného času)​ ústavy sociální péče​ ​e) resort vnitra:​ uprchlická zařízení, integrace azylantů​ ​ f) nestátní ziskové a neziskové organizace:​ občanská sdružení​ obecně prospěšné společnosti​ církevní zařízení​ nadace​
48
INSTITUCIONÁLNÍ ZAKOTVENÍ SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY​
Asociace sociálních pedagogů​ Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice
49
CÍLE ASOCIACE
l. usilovat o rozvoj sociální pedagogiky jako studijního a vědního oboru včetně jeho aplikací v praxi;​ 2. podílet se na zpracování vzdělávacích standardů oboru sociální pedagogika, ve spolupráci s praxí je inovovat a podílet se na jejich zavádění;​ 3. usilovat o prosazení profese „sociální pedagog“ do zákona o pedagogických pracovních a do katalogu prací. Vytvářet podmínky pro etablování profese sociálního pedagoga také v sociální a zdravotnické oblasti;​ 4. vytvářet platformu pro spolupráci vzdělavatelů v sociálně pedagogické oblasti a pro ocenění zásluh významných osobností, které přispěly k rozvoji oboru sociální pedagogika;​ 5. reprezentovat zájmy členů Asociace při jednání s jinými právnickými a fyzickými osobami, které působí na území ČR i v zahraničí;​ 6. vytvářet podmínky pro spolupráci členů Asociace;​ 7. vyvíjet vědeckou, studijní, dokumentační a informační činnost;​ 8. vyhledávat, aktivizovat a podporovat v České republice síly k naplňování těchto cílů.​
50
Výchova
je proces formování a rozvoje osobnosti jedince s cílem přizpůsobit ho společenským normám a hodnotám. Jedná se o komplexní soubor vlivů a interakcí, které ovlivňují chování, myšlení a cítění jedince
51
Osobnostní výchova
se zaměřuje na rozvoj individuálních vlastností, hodnot, postojů a dovedností jednotlivce. Cílem je podporovat jeho sebepoznání, sebe-akceptaci a schopnost efektivně komunikovat s okolím.
52
Sociální výchova
se zabývá vývojem sociálních dovedností, interakcí a schopností jedince fungovat v sociálních skupinách. Tato část výchovy je klíčová pro formování schopnosti spolupracovat, porozumět ostatním lidem, respektovat rozmanitost a řešit konflikty.