5 - Alternativní vzdělávání Flashcards
Co je to alternativní škola?
Školy, které svými inovačními programy a postupy cíleně odstraňují nedostatky tradičních škol
vyhovují lépe novým požadavkům společnosti
kladou důraz na žákovu i učitelovu svobodu, na rozvoj samostatnosti a tvořivosti
netradiční formy a metody
Společné rysy alternativních škol
Změna přístupu k osobnosti vychovávaného jedince
Učitel a žáci jsou ve vztahu rovnocenných partnerů
Důležitá role principu svobody
Tvořivá aktivita a činnostní princip
Využívání netradičních metod a forem práce
Vytvoření atmosféry důvěry a spolupráce
V čem se mohou lišit jednotlivé alternativní školy?
způsobech organizace výuka nebo života dětí ve škole
kurikulárních programech (změny v obsahu nebo cílech vzdělávání či obojím)
parametrech edukačního prostředí (např. jiná komunikace mezi učiteli a žáky)
způsobech hodnocení výkonů žáků (např. slovní hodnocení)
vztazích mezi školou a rodiči, školou a místní komunitou aj.
Typologie alternativních škol
a) klasické reformní- waldorfské, montessoriovské, freinetovské, jenské, daltonské
b) církevní (konfesní) - katolické, protestantské, židovské,…
c) moderní alternativní- s otevřeným vyučováním, bez ročníků, „zdravé školy“, integrované, „škola hrou“, mezinárodní
Waldorfské školy
První WŠ byla založena Rudolfem Steinerem roku 1919 v obci Waldorf, filozofie - dítě je duchovní bytost nadána možností všestranného rozvoje.
má podporovat individuální nadání a tvořivý duchovní život.
jednotná dvanáctiletá škola, vnitřně diferencovaná
Předškolní stupeň (0-7 let) – výchova v rodině a mateřské škole je zaměřena na zdravý tělesný
Nižší stupeň školy (7-11 let) a střední stupeň školy (11-14 let) – cílové zaměření na rozvoj emocionální rovnováhy dítěte, který je klíčem k celostátnímu pedagogickému působení
Vyšší stupeň školy (14-18let) – staví na analytických a kritických schopnostech myšlení. Osobnost dítěte se připravuje na plnohodnotný život ve vlastní individualitě a svobodě.
je všeobecná = stojí proti předčasné specializaci a segregaci (ať podle míry talentu nebo IQ)
osnovy neexistují, o obsahu rozhodují žák a učitel
WŠ jsou soukromé (rodiče žáků platí školné), část rozpočtu je hrazena ze státních či jiných zdrojů.
Děti nejsou klasifikovány známkami, ale slovním hodnocením (včetně doporučení)!!
Důležitým předpokladem je těsná, funkční a neformální spolupráce s rodiči (viz „měsíční slavnosti“). Důležitost učitelovy osobnosti a celkové atmosféry.
Montessoriovské školy
Zakladatelka Marie Montessoriová, 1907 Dům dětí v Římě.
Výchovná práce v MŠ je založena na principech pedocentrismu a spontánního seberozvíjení dítěte.
Cílem je normální svobodný přirozený vývoj dítěte. Odmítá výchovu jako adaptaci dítěte na svět dospělých. Dítě není malý dospělý. Uskutečňuje se v didakticky upraveném prostředí (ne prostředí dospělých – účelnost a jednoduchost) a s didaktickým materiálem.
Vyučování probíhá ve věkově smíšených skupinách (většinou v rozpětí tří ročníků).
Běžná je i integrace děti handicapovaných.
Často se využívá projektového vyučování.
Není hodnocení známkami (spec. osobní kniha), na konci období dopis se slovním hodnocením.
Důležitá role učitelského týmu a spolupráce s rodiči.
Freinetovské školy
Zakladatelem Célestin Freinet, Škola má pracovní charakter, základem je aktivnost a práce, práce je chápána jako nejdůležitější princip a činnost, která uspokojuje potřeby a rozvíjí vlastní Já.
Využití třídních novin, školní korespondence, třídní rady, nástěnných novin.
Činnost je bedlivě sledována, kontrolována a hodnocena slovně. Pracují ve skupinách, k dispozici pracovní knihovna, často mají týdenní úkol. Třída je prostor rozdělený na různé zóny.
Daltonský plán
1920 ve SŠ v městečku Daltonu ve státě Massachusetts Helena Parkhurstová pod původním názvem „daltonský laboratorní plán“
Daltonské vyučování vnímá člověka jako svobodnou bytost, která je odpovědná za vlastní výběry a volby, a jako bytost tvořivě myslící.
nejdůležitější zásady svobodu žákovy práce a součinnost dětí při učení. Dále jsou to zásady individuální práce a diferenciace.
Žák uzavírá s učitelem smlouvu, ve které se zavazuje, že splní program práce na měsíc.
Nepracuje se podle pravidelného rozvrhu hodin, dovoluje se a podporuje, když žáci spolupracují.
Hlavní předměty studují žáci individuálně a dopoledne (např. počty, dějepis, cizí jazyky) a podle nich se určuje postup žáků do vyšších tříd.
Vedlejší předměty „rázu sociálního“ se studují hromadně a odpoledně (např. hudba, umění, ruční práce, tělesná výchova).
Daltonský plán vyžaduje specifické požadavky na učitele: sestavit žákům úkoly, radit žákům, odpovídat na dotazy, opravovat písemné práce, zkoušet žáky, zapisovat výsledky práce do grafů a řídit konference.
Alternativní školství v ČR
ČSR 20. a 30. let bylo jednou z nejprogresivnějších zemí.
Vysoká úroveň reformní pedagogiky → chytila se zahraničních pedagogických teorií + domácí výzkum a praxe.
Největší představitel – pedagog a psycholog Václav Příhoda (1889 – 1979)
Zdravá škola
program podpory zdraví Světové zdravotnické organizace, škola, která se snaží začlenit do svého prostředí aspekty podpory zdraví. Projekt sleduje tyto důležité oblasti:
Pohoda prostředí - prostředí stimulující osobní rozvoj, přihlíží se k požadavkům zdravé životosprávy žáků i učitelů.
Zdravé učení - smysluplnost (propojení učiva se skutečným životem), možnost výběru a přiměřenost,
Otevřené partnerství - vzájemné ovlivňování meziosobních a skupinových vztahů a jejich změna, utváření komunity školy (dny otevřených dveří, akademie, informování rodičovské veřejnosti o práci školy)
Domácí vzdělání
rovnocennou formou plnění školní docházky, jednou za měsíc je povinná konzultace (dítě, rodič a pedagog),
nejméně dvakrát za školní rok mají být výsledky vzdělávání hodnoceny (přezkoušení žáků), výsledek hodnocení je vydáván ve formě slovního hodnocení, rodič se musí postarat, aby se dítě stýkalo se svými vrstevníky
Začít spolu
jde o vzdělávací program zdůrazňující individuální přístup k dítěti, partnerství školy, rodiny a širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání
třída je rozdělena na tzv. centra aktivity - to jsou vlastně stolky, ke kterým náleží dobře přístupné police s různými materiály podle zaměření centra (centrum psaní, čtení, matematiky, věd a objevů, ateliér, ale mohou existovat i jiná).
den začíná povídáním v kruhu (na koberci), ve kterém si děti vzájemně sdělí své nové zážitky či pocity a seznámí se s plány na nový den,
seznámení s plány pro nový den probíhá například prostřednictvím “ranní zprávy”, která se může vztahovat k probíranému učivu
podoba výuky záleží na každém učiteli, ale obecně by děti měly být co nejaktivněji zapojeny (hry, diskuse, zajímavé úkoly, práce v různě velkých skupinách),
na začátku nebo v průběhu roku sepisuje učitel společně s dětmi pravidla, která se budou ve třídě dodržovat, děti samy navrhnou co by ve třídě nechtěly (např. aby někdo někomu ubližoval) a pod seznam pravidel se každý podepíše,
Integrovaná tematická výuka
Výuka probíhá ve věkově smíšených skupinách (v jedné třídě je po dvou až třech žácích od každého ročníku v rozsahu od MŠ až po 5. ročník ZŠ)
učivo všech předmětů je spojeno v nějaký tématický celek, učivo děti zvládají formou různých tzv. aplikačních úkolů, učení probíhá velmi přirozeným způsobem s možností volného pohybu a prostorem pro individualitu.
