24. Baroko Flashcards
sjednocení pražské univerzity → Karlo-Ferdinandova univerzita
1654
- spojena s Klementinem (jezuité)
představitel jezuitské filosofie
Rodrique Arriaga
Mikuláš Ignác Künigsman
- zakladatel myšlenky práva na základě geometických pravd
- zákony, které platí, i kdyby Boha nebylo
generační periodizace baroka (dle Václava Černého)
- generace - 1620-1650
- generace - 1650-1680
- generace - 1680-1710
- generace - 1710-1740
- generace - 1620-1650
- ovlivněna Bílou horou
EXILOVÁ LITERATURA - Jan Amos Komenský (1592-1670) - bytostný nepřítel Habsburků, biskup Jednoty Bratrské
díla: Didactica magna, Brána jazyků otevřená, Labyrint světa a ráj srdce
DOMÁCÍ LITERATURA - Jan Kolejch ze Žitavy
HUDBA - Adam Michna z Otradovic - tři cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika, koleda Chtíc, aby spal
MALÍŘSTVÍ - Karel Škréta (1610-1674) - portrétista a figuralista rozměrných, převážně sakrálních olejomaleb na plátně (př. narození sv. Václava)
ARCHITEKTURA - Kostel Panny Marie Vítězné - Giovanni Maria Filippi
- Valdštejnský palác
- generace - 1650-1680
- snaha o obranu češství
JEZUIČTÍ HISTORIOGRAFOVÉ - Bohuslav Balbín (1621-1688) - cílem práce rekonstrukce svatých Čech, povinnost chránit křesťanství, sběr lidových pověstí a pohádek; zakladatel českého místopisu
- Tomáš Pešina z Čechorodu - obrana křesťanství před Turky
- Matěj Václav Štayer (1630-1692) - překlad svatováclavské Bible
LYRIKA - Bedřich Bridel (1619-1680) - Co bůh? Člověk? (rozhovor člověka s Bohem)
- Felix Kadlinský (1613-1675) - duchovní lyrika
ARCHITEKTURA - Francois Caratti - Černínský palác
- Jean-Baptiste Matti - Trojský zámek (italská inspirace)
- generace - 1680-1710
- snaha udržení toho, co již bylo vytvořeno = sběratelství
LITERATURA
- František Antonín Špork (1662-1738) - Kuks ve V Čechách, vášnivý zájem o náboženství, sběr zakázaných knih, měl tiskárnu (1722 zavřena)
SOCHAŘSTVÍ
- Petr Brandl - klasické baroko, počátek barokního sochařství
ARCHITEKTURA
- František Maxmilián Kaňka - přestavba Karolina, bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
- Jan Blažej Santini-Aichel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, zámek Karlova Koruna, Kolovratský palác na Malé Straně, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Mariánská Týnice s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie
- Kryštof Dientzenhofer - Šternberský palác, dnes Národní galerie, Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně, Břevnovský klášter, Loreta,
- generace - 1710-1740
- rezignace na vnější ozdoby
LITERATURA
- úpadek, pouze brak pro lid
MALÍŘSTVÍ
- Jan Antonín Ocásek - zátiší a náboženské motivy
SOCHAŘSTVÍ
- Jan Brokoff - socha sv. Nepomuckého na Karlově mostě
- Ferdinand Maxmilián Brokoff - nejvýznamnějším představitelem vrcholného českého barokního sochařství (s Braunem) - řada soch na Karlově mostě (Sv. Barbora, Markéta a Alžběta, Sv. František Xaverský, Sv. František Borgiáš, Sv. Vincenc Ferrerský a sv. Prokop), náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic
- Matyáš Bernard Braun - řada soch na Karlově mostě (Sv. Ludmila s malým sv. Václavem, Sv. Luitgarda, sv. Ivo), mecenášem Špork - autorem skulptur Ctností a Neřestí před špitálem v Kuksu + Betlém, areál Nového lesa; výzdoba na Duchcově, liberecký mariánský sloup apod.
- Matěj Václav Jäckel - řada soch na Karlově mostě (Madona, sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský, sv. Anna…)
ARCHITEKTURA
-Kilián Ignác Dientzenhofer - Břevnovský klášter - kostel sv. Markéty (navázal zde na otce), Michnův letohrádek (Vila Amerika), kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, Invalidovna, Ploskovice, zámek Pacov….
obnovení Jednoty bratrské
1722
- Mikuláš Zinzedorf a Daniel Arnošt Jablonský (vnuk Amose Komenského)
znaky baroka
dynamika – snaha o vyjádření pohybu, emotivnost až citová vypjatost, bohatost tvarů i zdobnosti a velkolepost
- baroko zároveň znamená popření renesance
největší morový sloup v Čechách
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
tridenský koncil
1545-1563
Jan Nepomucký svatořečen
1729
baroko = protireformace
upevněním moci a postavení katolické církve, ale na druhé straně také absolutistické moci panovníků. Příčina vzniku baroka jako uměleckého slohu vycházela ze snahy uměleckými prostředky vyvolat pocit pokory a oddanosti k Bohu, čehož se církev snažila dosáhnout mohutností, velkolepostí a nádherou staveb, ale i malířských a sochařských děl, aby tak vyjádřila velikost a slávu Boha, i svou vlastní výjimečnou roli ve vztahu k němu, v kontrastu s nepatrnými pozorovateli
založeni jezuité
1534
nejvýznamnější příklady české barokní architektury
kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, unikátní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (UNESCO) ve Žďáru nad Sázavou, hospital Kuks, zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově, Klementinum, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Charakteristické rysy barokní architektury
- projev monumentality: snaha ohromit diváka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka
- architektura, zejména sakrální, měla působit jako obraz nebe přenesený na zem, paláce a zámky byly zařizovány přepychově a reprezentovaly bohatství a moc
- obvyklým půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno)
- častý architektonický prvek: kupole, putto
- drahé materiály: zlato, vzácná dřeva, barevné mramory
Gian Lorenzo Bernini
socha Apollón a Dafné, Neptun a Triton
barokní hudební skladatelé
- Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel a Antonio Vivaldi
- z českých tvůrců to byli Adam Václav Michna z Otradovic, Bohuslav Matěj Černohorský, či Jan Dismas Zelenka.
barokní spisovatelé
Jan Amos Komenský
Pavel Stránský ze Záp
Pavel Skála ze Zhoře
- století
Bohuslav Balbín
Tomáš Pešina z Čechorodu
Jan Kořínek
Adam Václav Michna z Otradovic
Bedřich Bridel
Jan Václav Rosa
Felix Kadlinský - století
Jan František Beckovský
Země dobrá, to jest země česká (1754) - anonym
Antonín Koniáš
Antonín Frozín
Jan Josef Božan
první barokní stavba v Čechách
Matyášova brána na Pražském hradu
barokní umělci
Pavel Ignác Bayer (1656–1733), architekt
Matyáš Bernard Braun (1684–1738), sochař
Ferdinand Maxmilián Brokoff (1688–1731), sochař
Kilián Ignác Dientzenhofer, architekt
Kryštof Dientzenhofer (1655–1722), architekt
Carlo Lurago (1615–1684), architekt
Jean-Baptiste Mathey (1630–1696), architekt
Anselmo Lurago, (1701–1765)
Jan Blažej Santini-Aichel, (1677–1723)
Luigi (Bartolomeo) Baccio del Bianco, malíř
Hrubý Rohozec
Desfoursové
Dětenice
Calm-Gallas
Nové Město nad Metují
dnes Bartoňové z Dobenína
Humprecht
letní sídlo Jana Černína z Chudenic
Doudleby nad Orlicí
Bubnové z Litic
Karlova Koruna
Kinští
Rychnov nad Kněžnou
Libštejnští z Kolowrat
Kuks
František Antonín Špork
Jezeří
Lobkovicové
Ploskovice
sasko-lauenburští vévodové
(stavba K. I. Dientzenhofer)
Chudenice
Černínové z Chudenic
Mnichovo Hradiště
Valdštejnové
Jemniště
i dnes Šternberkové
Veltrusy
Chotkové
Mělník
dnes Lobkovicové
Brandýs nad Labem
Habsburkové
Český Krumlov
Schwanrzenberkové
Choltice
Thun-Hohnesteinové
Jaroměřice nad Rokytnou
Questenberkové
Žďár nad Sázavou
cisterciácký kláštěr
(stavěl Santini Aichel)
Mikulov
Ditrichštejnové
Valtice
Lichtenštejnové
Slavkov u Brna
Kounicové
Bruntál
řád německých rytířů
Kroměříž
olomoucká diecéze
