24. Baroko Flashcards
sjednocení pražské univerzity → Karlo-Ferdinandova univerzita
1654
- spojena s Klementinem (jezuité)
představitel jezuitské filosofie
Rodrique Arriaga
Mikuláš Ignác Künigsman
- zakladatel myšlenky práva na základě geometických pravd
- zákony, které platí, i kdyby Boha nebylo
generační periodizace baroka (dle Václava Černého)
- generace - 1620-1650
- generace - 1650-1680
- generace - 1680-1710
- generace - 1710-1740
- generace - 1620-1650
- ovlivněna Bílou horou
EXILOVÁ LITERATURA - Jan Amos Komenský (1592-1670) - bytostný nepřítel Habsburků, biskup Jednoty Bratrské
díla: Didactica magna, Brána jazyků otevřená, Labyrint světa a ráj srdce
DOMÁCÍ LITERATURA - Jan Kolejch ze Žitavy
HUDBA - Adam Michna z Otradovic - tři cykly hymnických skladeb, Česká mariánská muzika, Loutna česká a Svatoroční muzika, koleda Chtíc, aby spal
MALÍŘSTVÍ - Karel Škréta (1610-1674) - portrétista a figuralista rozměrných, převážně sakrálních olejomaleb na plátně (př. narození sv. Václava)
ARCHITEKTURA - Kostel Panny Marie Vítězné - Giovanni Maria Filippi
- Valdštejnský palác
- generace - 1650-1680
- snaha o obranu češství
JEZUIČTÍ HISTORIOGRAFOVÉ - Bohuslav Balbín (1621-1688) - cílem práce rekonstrukce svatých Čech, povinnost chránit křesťanství, sběr lidových pověstí a pohádek; zakladatel českého místopisu
- Tomáš Pešina z Čechorodu - obrana křesťanství před Turky
- Matěj Václav Štayer (1630-1692) - překlad svatováclavské Bible
LYRIKA - Bedřich Bridel (1619-1680) - Co bůh? Člověk? (rozhovor člověka s Bohem)
- Felix Kadlinský (1613-1675) - duchovní lyrika
ARCHITEKTURA - Francois Caratti - Černínský palác
- Jean-Baptiste Matti - Trojský zámek (italská inspirace)
- generace - 1680-1710
- snaha udržení toho, co již bylo vytvořeno = sběratelství
LITERATURA
- František Antonín Špork (1662-1738) - Kuks ve V Čechách, vášnivý zájem o náboženství, sběr zakázaných knih, měl tiskárnu (1722 zavřena)
SOCHAŘSTVÍ
- Petr Brandl - klasické baroko, počátek barokního sochařství
ARCHITEKTURA
- František Maxmilián Kaňka - přestavba Karolina, bazilika sv. Jiří na Pražském hradě
- Jan Blažej Santini-Aichel - Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, zámek Karlova Koruna, Kolovratský palác na Malé Straně, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Mariánská Týnice s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie
- Kryštof Dientzenhofer - Šternberský palác, dnes Národní galerie, Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně, Břevnovský klášter, Loreta,
- generace - 1710-1740
- rezignace na vnější ozdoby
LITERATURA
- úpadek, pouze brak pro lid
MALÍŘSTVÍ
- Jan Antonín Ocásek - zátiší a náboženské motivy
SOCHAŘSTVÍ
- Jan Brokoff - socha sv. Nepomuckého na Karlově mostě
- Ferdinand Maxmilián Brokoff - nejvýznamnějším představitelem vrcholného českého barokního sochařství (s Braunem) - řada soch na Karlově mostě (Sv. Barbora, Markéta a Alžběta, Sv. František Xaverský, Sv. František Borgiáš, Sv. Vincenc Ferrerský a sv. Prokop), náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic
- Matyáš Bernard Braun - řada soch na Karlově mostě (Sv. Ludmila s malým sv. Václavem, Sv. Luitgarda, sv. Ivo), mecenášem Špork - autorem skulptur Ctností a Neřestí před špitálem v Kuksu + Betlém, areál Nového lesa; výzdoba na Duchcově, liberecký mariánský sloup apod.
- Matěj Václav Jäckel - řada soch na Karlově mostě (Madona, sv. Dominik a sv. Tomáš Akvinský, sv. Anna…)
ARCHITEKTURA
-Kilián Ignác Dientzenhofer - Břevnovský klášter - kostel sv. Markéty (navázal zde na otce), Michnův letohrádek (Vila Amerika), kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, Invalidovna, Ploskovice, zámek Pacov….
obnovení Jednoty bratrské
1722
- Mikuláš Zinzedorf a Daniel Arnošt Jablonský (vnuk Amose Komenského)
znaky baroka
dynamika – snaha o vyjádření pohybu, emotivnost až citová vypjatost, bohatost tvarů i zdobnosti a velkolepost
- baroko zároveň znamená popření renesance
největší morový sloup v Čechách
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
tridenský koncil
1545-1563
Jan Nepomucký svatořečen
1729
baroko = protireformace
upevněním moci a postavení katolické církve, ale na druhé straně také absolutistické moci panovníků. Příčina vzniku baroka jako uměleckého slohu vycházela ze snahy uměleckými prostředky vyvolat pocit pokory a oddanosti k Bohu, čehož se církev snažila dosáhnout mohutností, velkolepostí a nádherou staveb, ale i malířských a sochařských děl, aby tak vyjádřila velikost a slávu Boha, i svou vlastní výjimečnou roli ve vztahu k němu, v kontrastu s nepatrnými pozorovateli
založeni jezuité
1534
nejvýznamnější příklady české barokní architektury
kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, unikátní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého (UNESCO) ve Žďáru nad Sázavou, hospital Kuks, zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově, Klementinum, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Charakteristické rysy barokní architektury
- projev monumentality: snaha ohromit diváka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka
- architektura, zejména sakrální, měla působit jako obraz nebe přenesený na zem, paláce a zámky byly zařizovány přepychově a reprezentovaly bohatství a moc
- obvyklým půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno)
- častý architektonický prvek: kupole, putto
- drahé materiály: zlato, vzácná dřeva, barevné mramory
Gian Lorenzo Bernini
socha Apollón a Dafné, Neptun a Triton
