16. Stavovství a jeho vývoj v zemích Koruny české (1526-1620) Flashcards
konflikty stavů a panovníka
kutnohorský náboženský mír
1485 - potvrzuje náboženský dualismus (bez sekt)
periodizace konfliktů mezi panovníkem a stavy
- 1523-1547 (nástup Habs. a první protihabs. odboj)
- 1547-1576 (počátky konfesionaliace - snaha o zrovnoprávnění nekatolických konfesí)
- 1576-1609/11 (vyhrocený stav panovník X stavy v náboženských i mocenských otázkách; panovník hledá cesty jak omezit vliv stavů; 1609 Rudolfův majestát)
- 1609-1620/1627 (porušování majestátu, obecně konflikty politické i náboženské → české stavovské povstání)
Za vlády koho se pražský hrad přestavoval na renesanční?
Ferdinanda I.
Dopis Jana z Pernštejna (páni erbu zubří hlavy, Pardubice) Ferdinandu I.
1539
- 1. pokus nespokojených stavů o formulaci svého nespokojení
- obsahem je shrnutí, proč nejsou stavy spokojeny s vládou Ferdinanda - bcs potlačuje krajské sněmy, dotuje válku s Turky → neodpověděl (česká politika ho nezajímala)
české stavy uznávají nárok Anny Jagellonské
1545
= Ferdinand se stává dědičným panovníkem a ne voleným
složení královské opozice v Čechách
královská města (kvůli zavedení daně z prodejů 1534 přicházejí měšťané o zisky)
šlechta jednoty bratrské (protože zakázaná)
nekatolická šlechta
šlechta co doplatila na královské zásahy (Šlikové)
proces se Šliky (v rámci izolace cizí šlechty)
1544-1545
- panovník hledá oběť → Šlikové minimální vztah k českému prostředí (žení se od Saska), říšská šlechta, luteráni, tituly hrabat a říšské tituly (u nás nemají cenu), bohatí, z těžby v Krušných horách neodváděli urburu = porušování Horního regálu
mince tohoto období
stále groše, ale už se razí i tolary (Jáchymovské tolary)
jak se šmalkaldská válka dotkla českých zemí
Ferdinand I. požádal na zemském sněmu 1546 české stavy, aby svolali zemskou hotovost na pomoc Karlu V. → odmítli; po vítězství katolíků nuceni k mocenským ústupkům (městský stav ↑ finanční pokuty)
Ferdinand I. bez souhlasu sněmu svolává zemskou hotovost
1547 do Litoměřic - stavové vojsko neposílají, nevidí důvod k válce + odpor proti králi
- přidávají se pouze katolická královská města ČB, Plzeň a Ústí (po 1547 nebudou potrestána)
odpověď stavů na Fedinandovo svolání zemské hotovosti
žádají Ferdinanda o svolání sněmu, aby své kroky vysvětlil - trvají na termínu 17.3. ale Ferdinand chce svolat 18.4. → stavové odmítají a schází se bez povolení panovníka 17.3. v Karolinu, zakládají stavovský spolek (existuje pár měsíců)
výsledek jednání stavů v Karolinu 17.3.1547
přátelské snešení českých stavů (memorandum o 57 bodech) → české stavy hledají mezinárodní podporu, ale vítězství Karla V. všechno mění
svatobartolomějský sněm
23.8.1547
- vyneseny rozsudky (exemplární) nad účastníky “odboje” 1547 = konfiskace majetku
→ Ferdinand vyhrává nad českými stavy
dva nejmocnější muži období 1547-1576
Vilém z Rožmberka, Vratislav z Pernštejna
místodržitelství Ferdinanda Habsburského
1547-1567
= prohlubování centralizace
- za jeho vlády první příliv renesanční kultury v Čechách (konec kulturní izolace po husitech)
- ke svému dvoru si poutá šlechtu (loajální vůči panovníkovi)
regionální mocenská centra za místodržitelství Ferdinanda
Jindřichův Hradec: renesance, Jáchym z Hradce - kancléř království českého, dochovala se jeho korespondence s manželkou
Horšovský Týn: renesance, Jan mladší z Popela a Lobkovic, blízko bavorských hranic, časté návštěvy šlechty na cestách na debaty o politice
Český Krumlov: Vilém z Rožmberka - nejvyšší komorník pak nej. purkrabí
spor Viléma z Rožmberka o urozenost s knížaty z Plavna
1554-1556
- Vilém je proti cizí šlechtě s knížecím titulem, kteří si myslí, že jsou nadřazení čaským pánům
sňatek Vratislava z Pernštejna a Marie Manriquez de Lary
1555
- Marie do Čech přináší španělskou módu
příchod jezuitů do Prahy
1556 do kostela sv. Klimenta (Klementinum - vznik 1562)
obnovení pražského arcibiskupství
1561, 1. biskupem Antonín Brus z Mohelnice
zrušení basilejských kompaktát
1567
sněm, na kterém vzniká Česká kofese
21.2.-27.9.1575 (jeden z nejdelších sněmů)
- má sjednotit nekatolické konfese (reakce na zrušení kompaktát)
→ je to kompromis mezi luteránstvím, Jednotou bratrskou a utrakvismem
komu dával Kutnohorský náboženský mír svobodu
jen kališníkům
fáze sněmu roku 1575
1) 21.2.-4.3. - Maxmilián chce nové berně, stavovská opozice jednotná → nic se nedohodlo
2) 7.3.-18.5. - nekatolická šlechta vypracovává základy pro sjednocení nekatolíků (v čele Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic)
3) květen - září - konfese předána Maxmiliánovi II. (pod vlivem umírněného katolíka Viléma z Rožmberka)
→ 2.9. Max ústně konfesi slibuje oplátkou za korunovaci syna Rudolfa II. → nekatolíci souhlasí a Rudolf je v září korunován → 5.10. Max konfesi ZAKAZUJE (české země jsou na pokraji náboženské války)
autoři České konfese
Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic + Pavel Přáza, Matěj Dvorský, Jiří Strejc
pikarti
heretici, šiřitelé České konfese
žitvatorocký mír s Turky
1606
- ukončuje 15letou válku
Proč se česká politika konce 16. století radikalizovala?
umírají umírnění katolíci - Vilém z Rožmberka, Adam z Hradce
→ do čela se dostávají šlechtici loajální k Habsburkům, kteří jsou tvrdí katolíci př. Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic 1599
jak pronikala konfesionalizace do běžného života
umění, rozdělování kostelů a jiných staveb, propaganda
centrum rekatolizace v Čechách
Olomoucké biskupství
př. biskup Stanislav Pavlovský)
rody, co v tomto období vymřely
Rožmberkové, Krajířové, Cimburkové, páni z Hradce → vysoká genetická zátěž kvůli sňatkové politice
→ o jejich majetky obrovský zájem
→ rody pokračují v duchovní rovině (rodové paměti)
Rudolf II. se stěhuje do Prahy
1583
- bcs ho učarovala
- kulturně rozvinuté město po Ferdinandovi Tyrolském
- blízko německé říši
- hledá zde politickou podporu
Velký požár Prahy
1541
Mandát Rudolfa II. zakazující jednotu bratrskou
1602
Rudolfínský mecenát
podporoval spousty umělců - manýrismus = dvorské umění (sebeprezentace panovníka)
vznik rakousko-uherské konfederace proti císaři Rudolfovi a Turkům
1.2.1608
- bcs má slabou vládu, chtějí ho sesadit, nekatolické stavy podporují tolerantnějšího Matyáše - vize náboženské svobody
- za Uhry Štěpán Ileshazi
vznik rakousko-uhersko-moravské konfederace
19.4. 1608
= Jiří Erasmus Tschernembl (RAK), Štěpán Ileshazi (UH), Karel st. ze Žerotína (MOR)
→ Matyáš táhne do Čech (bez podpory Čechů, protože Václav Budovec z Budova to odmítá bcs má příslib vlastní náb. svobody od Rudolfa)
libeňský mír
24.6.1608
- Rudolf II. + Matyáš → Rudolf se zavazuje k uznání míru Bočkaje, vzdává se vlády nad zeměmi monarchie kromě českého království a uchoval si titul říšského císaře
jaká území připadla Matyášovi po Libeňském míru
Rakouské země, Uhry, Morava
Rudolfův majestát
červenec 1609
- výsledek rozkolu mezi Rudolfem a nekatolickými stavy o uznání České konfese
- v květnu požadují svolání dalšího sněmu, Rudolf odmítá a tak si stavy ustanoví 30 direktorů a povolávají zemskou hotovost (v čele s Jindřichem Matyášem Thurnem a Linhartem Colonnem z Felsu) - vzniká česko-slezská konfederace
→ Rudolf majestát podepisuje
tvůrci Majestátu
Václav Budovec z Budova, Petr Vok z Rožmberka, zprostředkovatel Adam ze Šternberka
štěrboholský mír
29.6.1608
- tajná dohoda zástupců stavovské konfederace pro případ, že by Matyáš nechtěl potvrdit náboženské svobody
klíčové místo pro politická jednání této doby (zač. 17. st.)
Třeboň sídlo Petra Voka z Rožmberka
- schází se zde zástupci nekatolické šlechty (bez politických výsledků a následků)
→ Karel st. ze Žerotína (MOR), Václav Budovec z Budova (ČECHY), Kristián z Anheltu (vyslán falckým kurfiřtem), Jiří Erasmus Tschernembl (RAK)
co říká Majestát
- platí pouze pro Čechy
- zrovnoprávnění a vyhlášení náboženské svobody bez ohledu na sociální příslušnost
- vychází z České konfese
→ dovychází o tomu Porovnání, které určuje, jak se má řešit nedodržování majestátu
vpád pasovských do Čech
arcikníže Leopold Pasovský
- 1611
abdikace Rudolfa II.
23.5.1611
oñateho smlouva
1617
- Filip III. se vzdává nároků na český trůn a s ním i celá dynastie ŠPA Habsburků
-
Ferdinand Štýrský korunován na českého krále
1617 - radikální katolík
začátek stavovského povstání
uzavření kostelů v Broumově a Hrobech 1618 → porušení Majestátu
těžké psaní
březen 1618 - Matyáš zakazuje nekatolickým stavů, aby se sešly na plánovaném sněmu
sněm nekatolíků v Karolinu
- květen 1618
- konal se i přes zákaz (viz těžké psaní)
- projednává se porušování Majestátu
co předcházelo defenestraci
- den před ní proběhla schůze v paláci Smiřických na Malé Straně, kde se řešilo, kdo může za porušování svobod → došlo se k tomu, že místodržící
- hlavně radikálové - Thurn, V. Budovec, Václav Vchynský, Linhard Colonna z Felsu, Vilém z Roupova
- pražská defenestrace
23.5.1618
- místodržící prošli soudním procesem - obžalobu četl Pavel z Říčan
- Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic (úkryt u Polyxeny) a sekretář Filip Fabricius (utekl do Vídně)
kdo stál v čele vlády direktoria
Václav Vilém z Roupova
- ustanovena 24.5.
- snaha napojení na evropskou politiku a hledání spojenců mezi protestanty v Říši
bitva u Lomnice nad Lužnicí
podzim 1618
- nekatolické vojsko poráží císařské (Karel Bonaventura hrabě Buquoy)
Morava se připojuje k povstání
1619 květen
vyhlášení konfederace zemí Koruny české (Morava, Čechy, Slezsko, Horní a Dolní Lužice)
31.7.1619
- vyhlašuje generální sněm = sesazení Habsburků
Fridrich Falcký (zimní král) se stává českým králem
1619 v srpnu
bitva na Bílé hoře
8.11.1620
-porážka vojska nekatolických stavů + drancování Prahy
bitva u Záblatí
červen 1619 - české stavy poraženy (Petr Arnošt z Mansfeldu) císařským vojskem (Buquoy)
místodržící Čech a Moravy po Bílé hoře
Čechy: Karel z Lichtenštejna
Morava: František z Ditrichštejna
staroměstská exekuce
červen 1621
- velkolepá barokní slavnost a exemplární trest
3 páni: Jáchym Ondřej Šlik, V. Budovec z Budova, Kryštov Harrant z Polžic a Bezdružic
7 rytířů
17 měšťanů
+ 3 vlny majetkových konfiskací až do 30. let
komise pro majetkové konfiskace
Karel z Lichtenštejna, Adam ml. z Valdštejna, Přibík Jeníšek z Újezda
generální pardon
1622
- císař se zříká dalšího fyzického násilí na účastnících povstání, pokud se sami přiznají k vině a přijmou majetkové tresty
mincovní krize
1622-1623
- nedostává se kvalitního oběživa
složení mincovního konsorcia
Karel z Lichtenštejna, František z Ditrichštejna, Pavel Michal z Vacínova, Jan de Witte, Jakub Bassewi
→ úkolem stahování kvalitního oběživa a nahrazování méně stříbrnými (↑ mědi)
vyhlášení státního bankrotu
prosinec 1623
obnovené zřízení zemské
pro Čechy 1627
pro Moravu 1628
co říká obnovené zřízení zemské
- uzákoněn panovnický absolutismus
- Země koruny české prohlášeny za dědičné (nepřestaly tedy existovat) v panovnickém rodě (habsburském) až do vymření mužského i ženského potomstva
- katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání
- duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský, rytířský a královská města)
- jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým (ve skutečnosti mu však byl nadřazen)
- stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní
- zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník
- sjednocení titulů šlechty z Čech a z Říše (protesty domácí šlechty)
- dvůr císaře definitivně sídlí ve Vídni
- omezení moci zemských sněmů
založení jezuitů
1534 (- 1773); 1814 obnoven
- Ignácem z Loyoly (+ František Xaverský, Petr Faber, Diego Laynez, Nicolás Bobadilla, Simão Rodrigues, Alfonso Salmerón)
jezuiti v Praze
1556
obnovení pražského arcibiskupství
zlatou bulou Ferdinanda I. 26. září 1562
- arcibiskup po obnovení arcibiskupství
Antonín Brus z Mohelnice
jezuiti pověřeni výukou na KU
1622
hlavní činnost jezuitů
pastorační, katechetická, vyučování dětí i dospělých v základech víry a poslušnosti vůči Bohu a liturgická práce, práce misijní, působení školské a pedagogické
- mše probíhaly v latinském ritu, kázání v národním jazyce
3 základní skupiny v jezuitském řádu
- kněží (otcové, patres)
- scholastikové, tedy studující členové řádu
- tzv. coadiutores temporales (bratři koadjutoři, laici), jimž příslušela péče o bezprostřední chod řádových domů, tedy např. vrátní, řemeslníci, lékárníci, kuchaři, ale i malíři či jiní umělci
vznik jezuitské univerzity v Praze
1562
Karlem z Lichtenštejna vydán mandát proti všem nekatolickým duchovním
1622
kanonizace sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského
1622
Karolinum spojeno s Klementinem
1654
zahraniční misie řádů
- Františkáni směřovali do Afrika, Filipíny, Japonsko, Amerika
- dalšími řády byli dominikáni (Afrika a Armánie) a kapucíni (Přední Asie, Kongo, Tibet, Guineja) a Augistiniáni ve střední Americe
jezuičtí spisovatelé
Bohuslav Balbín
Bedřich Bridel
hlavní etapa rekatolizace
1620-1680
