16. Stavovství a jeho vývoj v zemích Koruny české (1526-1620) Flashcards
konflikty stavů a panovníka
kutnohorský náboženský mír
1485 - potvrzuje náboženský dualismus (bez sekt)
periodizace konfliktů mezi panovníkem a stavy
- 1523-1547 (nástup Habs. a první protihabs. odboj)
- 1547-1576 (počátky konfesionaliace - snaha o zrovnoprávnění nekatolických konfesí)
- 1576-1609/11 (vyhrocený stav panovník X stavy v náboženských i mocenských otázkách; panovník hledá cesty jak omezit vliv stavů; 1609 Rudolfův majestát)
- 1609-1620/1627 (porušování majestátu, obecně konflikty politické i náboženské → české stavovské povstání)
Za vlády koho se pražský hrad přestavoval na renesanční?
Ferdinanda I.
Dopis Jana z Pernštejna (páni erbu zubří hlavy, Pardubice) Ferdinandu I.
1539
- 1. pokus nespokojených stavů o formulaci svého nespokojení
- obsahem je shrnutí, proč nejsou stavy spokojeny s vládou Ferdinanda - bcs potlačuje krajské sněmy, dotuje válku s Turky → neodpověděl (česká politika ho nezajímala)
české stavy uznávají nárok Anny Jagellonské
1545
= Ferdinand se stává dědičným panovníkem a ne voleným
složení královské opozice v Čechách
královská města (kvůli zavedení daně z prodejů 1534 přicházejí měšťané o zisky)
šlechta jednoty bratrské (protože zakázaná)
nekatolická šlechta
šlechta co doplatila na královské zásahy (Šlikové)
proces se Šliky (v rámci izolace cizí šlechty)
1544-1545
- panovník hledá oběť → Šlikové minimální vztah k českému prostředí (žení se od Saska), říšská šlechta, luteráni, tituly hrabat a říšské tituly (u nás nemají cenu), bohatí, z těžby v Krušných horách neodváděli urburu = porušování Horního regálu
mince tohoto období
stále groše, ale už se razí i tolary (Jáchymovské tolary)
jak se šmalkaldská válka dotkla českých zemí
Ferdinand I. požádal na zemském sněmu 1546 české stavy, aby svolali zemskou hotovost na pomoc Karlu V. → odmítli; po vítězství katolíků nuceni k mocenským ústupkům (městský stav ↑ finanční pokuty)
Ferdinand I. bez souhlasu sněmu svolává zemskou hotovost
1547 do Litoměřic - stavové vojsko neposílají, nevidí důvod k válce + odpor proti králi
- přidávají se pouze katolická královská města ČB, Plzeň a Ústí (po 1547 nebudou potrestána)
odpověď stavů na Fedinandovo svolání zemské hotovosti
žádají Ferdinanda o svolání sněmu, aby své kroky vysvětlil - trvají na termínu 17.3. ale Ferdinand chce svolat 18.4. → stavové odmítají a schází se bez povolení panovníka 17.3. v Karolinu, zakládají stavovský spolek (existuje pár měsíců)
výsledek jednání stavů v Karolinu 17.3.1547
přátelské snešení českých stavů (memorandum o 57 bodech) → české stavy hledají mezinárodní podporu, ale vítězství Karla V. všechno mění
svatobartolomějský sněm
23.8.1547
- vyneseny rozsudky (exemplární) nad účastníky “odboje” 1547 = konfiskace majetku
→ Ferdinand vyhrává nad českými stavy
dva nejmocnější muži období 1547-1576
Vilém z Rožmberka, Vratislav z Pernštejna
místodržitelství Ferdinanda Habsburského
1547-1567
= prohlubování centralizace
- za jeho vlády první příliv renesanční kultury v Čechách (konec kulturní izolace po husitech)
- ke svému dvoru si poutá šlechtu (loajální vůči panovníkovi)
regionální mocenská centra za místodržitelství Ferdinanda
Jindřichův Hradec: renesance, Jáchym z Hradce - kancléř království českého, dochovala se jeho korespondence s manželkou
Horšovský Týn: renesance, Jan mladší z Popela a Lobkovic, blízko bavorských hranic, časté návštěvy šlechty na cestách na debaty o politice
Český Krumlov: Vilém z Rožmberka - nejvyšší komorník pak nej. purkrabí
spor Viléma z Rožmberka o urozenost s knížaty z Plavna
1554-1556
- Vilém je proti cizí šlechtě s knížecím titulem, kteří si myslí, že jsou nadřazení čaským pánům
sňatek Vratislava z Pernštejna a Marie Manriquez de Lary
1555
- Marie do Čech přináší španělskou módu
příchod jezuitů do Prahy
1556 do kostela sv. Klimenta (Klementinum - vznik 1562)
obnovení pražského arcibiskupství
1561, 1. biskupem Antonín Brus z Mohelnice
zrušení basilejských kompaktát
1567
sněm, na kterém vzniká Česká kofese
21.2.-27.9.1575 (jeden z nejdelších sněmů)
- má sjednotit nekatolické konfese (reakce na zrušení kompaktát)
→ je to kompromis mezi luteránstvím, Jednotou bratrskou a utrakvismem
komu dával Kutnohorský náboženský mír svobodu
jen kališníkům
fáze sněmu roku 1575
1) 21.2.-4.3. - Maxmilián chce nové berně, stavovská opozice jednotná → nic se nedohodlo
2) 7.3.-18.5. - nekatolická šlechta vypracovává základy pro sjednocení nekatolíků (v čele Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic)
3) květen - září - konfese předána Maxmiliánovi II. (pod vlivem umírněného katolíka Viléma z Rožmberka)
→ 2.9. Max ústně konfesi slibuje oplátkou za korunovaci syna Rudolfa II. → nekatolíci souhlasí a Rudolf je v září korunován → 5.10. Max konfesi ZAKAZUJE (české země jsou na pokraji náboženské války)
autoři České konfese
Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic + Pavel Přáza, Matěj Dvorský, Jiří Strejc
pikarti
heretici, šiřitelé České konfese
žitvatorocký mír s Turky
1606
- ukončuje 15letou válku
Proč se česká politika konce 16. století radikalizovala?
umírají umírnění katolíci - Vilém z Rožmberka, Adam z Hradce
→ do čela se dostávají šlechtici loajální k Habsburkům, kteří jsou tvrdí katolíci př. Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic 1599
jak pronikala konfesionalizace do běžného života
umění, rozdělování kostelů a jiných staveb, propaganda
centrum rekatolizace v Čechách
Olomoucké biskupství
př. biskup Stanislav Pavlovský)
rody, co v tomto období vymřely
Rožmberkové, Krajířové, Cimburkové, páni z Hradce → vysoká genetická zátěž kvůli sňatkové politice
→ o jejich majetky obrovský zájem
→ rody pokračují v duchovní rovině (rodové paměti)
Rudolf II. se stěhuje do Prahy
1583
- bcs ho učarovala
- kulturně rozvinuté město po Ferdinandovi Tyrolském
- blízko německé říši
- hledá zde politickou podporu
Velký požár Prahy
1541