23. Šlechta v českých dějinách 16. a 18. st. Flashcards
jak se dělila česká šlechta
- nižší stav – vladycký, zemanský a rytířský
- vyšší stav – panský
Vladislav Jagellonský potvrdil panským rodům právo přijímat do panského stavu
1502
uzavření panského stavu v Čechách
1500
staré rody 15. století (Morava)
páni z Cimburka (1), páni z Lipé (2), páni z Lomnice (3), páni z Hradce (4), Pernštejnové (5), Šternberkové (6), Lichtenštejnové (7), páni z Boskovic (8), páni z Kunštátu (9), páni z Lichtenburka (10), Valdštejnové (11), páni z Pezinku[4] (12), z Vlašimi (13), páni ze Sovince (14), Krajířové z Krajku (15)[5]
alespoň sedm z nich mělo český původ, byli v Čechách usedlí nebo přišli přes Čechy (z Hradce, Krajířové, Lichtenburkové, z Lipé, ze Šternberka, z Valdštejna, z Vlašimi)
mladší rody v 15. století (Morava)
páni z Dúbravky (16), Tvorkovští (17), Landštejnové (18), Miličinští (19), páni z Ludanic (20), páni z Veitmile (21), Tunklové (22), Žerotínové (23)
33 rodů reprezentujících starobylou českou aristokracii (seznam 47 rodů intabulován do zemských desek)
A/ český původ – 33 rodů reprezentovalo starobylou českou aristokracii
Ronovci: páni z Lipé (1), Adršpachové a Berkové z Dubé (2), Krušinové z Lichtenburka (3), Křinečtí z Ronova (4), Míčanové z Klinštejna (5);
Kounicové: Bořitové z Martinic (6), Černčičtí z Kácova (7), Rychnovští z Rychnova (8), Stošové z Kounic (9), páni z Talmberka (10);
Vítkovci: páni z Hradce (11), z Landštejna (12), z Rožmberka (13) a Sezimové z Ústí (14);
Buzici: Lvové z Rožmitálu (15), páni ze Šelmberka (16), Zajícové z Házmburka (17), Medkové a Vranovští z Valdeka (18);
Markvarticové: páni z Valdštejna (19), páni z Vartenberka (20);
Hrabišicové: páni z Oseka a Rýzmburka (21), Kostkové z Postupic (22);
Janovicové: páni z Janovic (23), páni z Kolovrat (24);
páni z Cimburka (25), páni z Gutštejna (26), Planští ze Žeberka (27), páni z Říčan (28), Slavatové z Chlumu (29), páni ze Šternberka (30), páni ze Švamberka (31), Švihovští z Rýzmberka (32), Žampachové z Potštejna (33)
B/ moravský původ
páni z Boskovic (34), páni z Kunštátu (35), z Pernštejna (36)
C/ míšeňský původ
páni z Koldic (37) – v Čechách od poloviny 14. století
z Ilburka (38) – od počátku 15. století
D/ saský původ
purkrabí z Donína (39) a páni z Plavna (40) – obojí se v Čechách připomínají již od 13. století
E/ švýcarský původ
páni z Bibrštejna (41) – od 13. století
F/ kraňský původ
Krajířové z Krajku (42) – od konce 14. století
G/ pětice rodů, které se staly panskými v 2. polovině 15. století
Lickové z Rýzmburka (43), páni z Veitmile (44) – opírali se o privilegium Karla IV., Lobkovicové (45) (Hasištejnští i Popelové), Smiřičtí ze Smiřic (46), páni z Ronšperka (47)
kolik mezi lety 1500 a 1618 vymřelo rodů
z těch 47 cca 20
uzavření rytířského stavu v Čechách
1564
uzavření rytířského stavu na Moravě
1556
přední osobnosti rytířského stavu v Čechách (v 2. polovině 16. a počátkem 17. století zastávaly nejvyšší zemské úřady)
Oldřich Dubanský z Duban, Michal Španovský z Lisova, Jan Klenovský z Klenové, Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Burian Trčka z Lípy, Mikuláš Miřkovský z Tropčic, Jan Vchynský ze Vchynic, Václav Ples Heřmanský ze Sloupna, Jan Vřesovec z Vřesovic, Kryštof Wratislav z Mitrowicz a Adam Hrzán z Harasova
- mezi menšími úředníky se prosadil Kryštof Želinský ze Sebuzína, Jindřich Domináček z Písnice, Bohuslav z Michalovic
obnovené zřízení zemské ustanovilo nové tituly vyšší šlechty:
šlechtic
rytíř
svobodný pán/baron
hrabě
kníže
vévoda
predikát
= oslovení, přídomek
nové (cizí) rody v Čechách po 30. leté válce
Eggenbergové, Buquoyové, Gallasové, Piccolominiové, Schwarzenbergové… (po čase začaly cizí rody převažovat)