20. Německá selská válka; povstání stavů v Nizozemí Flashcards
Kde propukla německá selská válka
- reformační myšlenky spojeny s bojem proti feudalismu = aktéry venkované
1. JZ Německo
2. střední Německo - Tomáš Münzer
3. v Tyrolích a Solnohradsku - Michal Gaismair
německá selská válka
1524-1526
bitva u Frankenhausenu
květen 1525, sedláky vedl T. Münzer - zajat a popraven v Mühlhausenu
proč byla SNV poražena
špatná organizace a jednota, chyběla podpora měst a šlechty
co to bylo “druhé nevolnictví”?
nastoupilo po selské válce → zvyšování robotních požadavků, zákazy stěhování
Dvanáct (memmingenských) artikulů
1525
- sedláci poprvé jednotně vystoupili proti vrchnostem - soupis stížností + reformní program a politický manifest
obsah dvanácti artikulů
zrušení nevolnictví
zrušení malého desátku
volný lov zvěře i ryb, stejně jako volná těžba dřeva
navrácení odňatých občin a obecních lesů
svobodná volba farářů obcí
omezení robot
vykonávání zbylých robot pouze za náhradu
zamezení zvůli při trestech
bitva u Leipheimu
1525
- rolníci pod vedením Jakuba Weheho X švábský spolek
švábský spolek (liga)
1488-1534
- obranný svazek říšských stavů ve středověké Svaté říši římské, zahrnoval svobodná říšská města, preláty, říšská knížectví a říšské rytířstvo
co říkalo augsburské vyznání víry?
pokus evangelíků přiblížit se katolíkům, zdůraznění společných rysů víry
- zároveň 1. evangelické vyznání víry
- katolíci odmítají
→ evangelíci si na obranu zakládají šmalkaldský spolek
proč reformace v NĚM
- všeobecná nespokojenost s církví
- papež zde měl největší vliv a vlastnil zde 1/3 všech německých pozemků → o tyto pozemky se hlásí šlechta (říšská knížata + rytíři)
- měšťané žádají lacinou církev
začátek reformace a Lutherovy myšlenky
1517, mnich a profesor Martin Luther začal teologickou disputaci o podstatě odpustků
→ sepsal 95 tezí proti odpustkům, hned se rozšířily po celém Německu
X církev, hlavním problémem bylo, že Luther tvrdil, že církev není prostředníkem mezi lidmi a Bohem, hlavní autoritou je Bible + odmítal celibát, papežství, zpověď a církevní majetek, zavádí bohoslužby v národním jazyce
→ s Lutherem šlechta, protože proti ní neútočí
Kdo zahájil německou selskou válku
sedláci ovlivnění myšlenkami Luthera (chtěli zlepšit své postavení) pod vedením Tomáše Müntzera
Co říká Augsburský mír a co se dělo před ním?
1555
- 1546-1547 Karel V. vedl schmalkaldskou válku s lutheránskými knížaty → mír byl kompromis = čí země, toho náboženství (poddaní musí vyznávat náboženství své vrchnosti, ale svobodná města a říšská knížata se nepovažovala za poddané panovníka → luteránství přežilo) = uznání rozdělení církve
selské bouře
lokální konflikty, venkované se dovolávají svých starých práv X modernizace zásahu do práv venkovanů
programy německé selské války: artikulový list
program T. Müntzera, 1524, vyžadoval násilně zabavení majetku velkým pozemkových vlastníků a církve, ukončení útlaku vrchností (život podle božího života bez feudální vrchnosti a donucovacího aparátu)
bitva u Pavie
1525 - Habsburkové (Karel V.) X Francie (František I. Karel) v Itálii (o nadvládu rozdrobených italských provincií)
důsledek bitvy u Pavie
- Karel V. zajal Františka I. Karla, ten musel podepsat madridskou dohodu a vzdát se ↑ území
- uvolněná habsburská armáda se mohla věnovat německé selské válce
velitel vojska švábského svazu
Georg Truchsess
Münsterská komuna
1533-1535 - usazují se zde novokřtěnci
- v čele Jan Beckelson z Leydenu
- město prohlášeno za nový Jeruzalém a zavedena komuna Božské rovnosti = sociální rovnost, nerozvíjení individuálních potřeb
augšpurská konfese
1540
- společné vyznání Šmalkadského spolku
- oficiální program luteránské reformace po celé Evropě
Schmalkaldská válka
1546-1547
- Karel V. X Schmalkaldský spolek
bitva u Mühlberka
1547, Karel V. vítězí
císařský interim
po bitvě u Mühlberka 1547, kompromis Karla V. - povoluje přijímání pod obojí, ruší celibát kněží
Helvetská konfese
1566
- propojení zwingliánství s kalvinismem (dominance kalvinismu)
Kalmarská unie
unie mezi Skandinávskými státy (DÁN, NOR, ŠVE) - personální unie
vůdci šmalkaldského spolku
1531
Jan Fridrich (saský kurfiřt), Filip Hessenský
- pro obranu útoku protestanské víry proti katolické, styky s Francií a Anglií
náboženský norimberský mír
1532
co odstartovalo šmalkaldskou válku?
1546, vynesení klatby v Řezně proti vévodovi Mořici Saskému (protestant)
jak se šmalkaldská válka dotkla českých zemí
Ferdinand I. požádal na zemském sněmu 1546 české stavy, aby svolali zemskou hotovost na pomoc Karlu V. → odmítli; po vítězství katolíků nuceni k mocenským ústupkům (městský stav ↑ finanční pokuty)
Ferdinand I. bez souhlasu sněmu svolává zemskou hotovost
1547 do Litoměřic - stavové vojsko neposílají, nevidí důvod k válce + odpor proti králi
- přidávají se pouze katolická královská města ČB, Plzeň a Ústí (po 1547 nebudou potrestána)
jak získali Habsburkové Nizozemí
sňatkovou politikou - spadá pod ŠPA = Karel V.
→ zavádí katolicismus a absolutismus i když Nizozemsko hodně poznamenané evropskou reformací (kalvínství a novokřtěnci)
- provincií Nizozemska
4 vévodství, 8 hrabství, 5 mocenských okruhů
kdo “vládne” Nizozemí za Habsburků
regent = zástupně absolutistické politiky krále
regentka Nizozemí 1559-1567
Markéta Parmská
- společně s kardinálem Antoinem Perrenotem Granvellou katolizuní Nizozemí
první žádost na Filipa II. o náboženskou svobodu v Nizozemí
1561
- Vilém Oranžský, hrabě Egmond, hrabě Hoorn
obrazoborecké bouře v NIZ
1566 (ničení katolických kostelů)
Filip II. vysílá do NIZ vojsko
1567
- v čele vévoda z Alby → Markéta NIZ opouští a vévoda zavádí teror - asi 100 000 obětí včetně Egmonda a Hoorna
stavy Viléma Oranžského jsou poraženy
1568
teror vévody z Alby
1567-1573
- nikam ve finále nevedl
místodržitel NIZ 1573-1576
Luis de Requesens y Zúñiga
Gentská pacifikace
1576
- spojení stavů ze všech provincií, sjednocení programu (svoboda víry, amnestie pro lidi z doby teroru) = spojení S a J provincií
nový regent don Juan d’Austria pacifikaci znává
1577
- Filip ho odvolává pro moc kompromisní postup
Arraská unie
1579, jižní provincie
- smír s Filipem II. a katolicismem
Utrechtská unie
1579, severní provincie
- chtějí nezávislost na ŠPA a náboženskou svobodu pro kalvinisty
vznik Spojených provincií nizozemských
1581-1795 (pak Batávská republika), stavy ze severních provincií = Utrechtská unie
- sesadili Filipa II., 1609 uznána nezávislost, definitivně uznány až 1648 vestfálským mírem
- v čele stál místodržitel (potomci Viléma Oranžského)
