21. Evropský panovnický absolutismus od 16. století do pol. 18. st. Flashcards
Anglie, Francie, Rusko, Španělsko
konec války růží
1485, bitva u Bosworthu
Jindřich VII. Tudor (ANG)
1485-1509
- snaha posílit královskou moc
vznik hvězdné komory v Anglii
1478
- vyhledává odpůrce krále
Jindřich VIII. (ANG)
1509-1547
- ze začátku vlády opora Thomase Wolseyho (1529 F), 1529 se rozchází s církví
zákon o supremaci
1534
- Jindřich VIII. se prohlásil za hlavu všech světských a duchovních poddaných v zemi, vznik státní anglikánské církve nezávislé na Římě, vlny sekularizace katolického církevního majetku
poprava Thomase Cromwella
1540
královna Marie (ANG)
1553-1558
- zavádí zpět pevnou katolickou víru, popravena po španělském spiknutí proti Alžbětě
Alžběta I. (ANG)
1558-1603
- prohlubuje vliv anglikánské církve (1570 je papežem uvrhnuta do klatby) → konflikty s katolickou Evropou, spiknutí ŠPA + Marie Stuartovny (katolička) - prozrazeno, Marie 1587 popravena
konec 100 leté války
1453, prakticky nerozhodně
František I. (FRA)
1515-1547
- vnitřní stratifikace šlechty, panovník se začíná opírat o dvorskou (úřednickou) šlechtu
španělsko-francouzská válka o severní Itálii
1494-1559
francouzský galikanismus
státní církev, mocensky nezávislá na Vatikánu, pouze pokus bez větších výsledků jako anglikánská
- král mohl jmenovat církevní hodnostáře, vybíral desátek, Lutherovi spisy pronikaly do FRA jen slabě, ALE velký vliv kalvinismu
kalvinisté ve FRA
- pol. 16. století
- hugenoti → náboženské války
Jindřich II. (FRA)
1547-1559
- větší vliv jeho manželka Kateřina Medicejská, po jeho smrti náboženské války
náboženské války ve FRA
1560 - poraženo Hugenotské spiknutí
1562 - katolíci vedeni vévodou Guise
Karel IX. (FRA)
1560-1574
- ↑ moc Kateřiny Medicejské (zorganizovala sňatek Jindřicha navarského a Markéty Medicejské, aby usmířila katolíky a hugenoty) → do Paříže přišlo hodně hugenotské i katolické šlechty → Kateřina zosnovala s rodem Guise spiknutí x hugenoti = Bartolomějská noc
Bartolomějské noc
1572
→ zděšení po celé Evropě, hugenoti se stahují a s katolíky začínají jednat
edikt z Beaulieu
1576
- výsledek jednání mezi katolíky a hugenoty
- udává náboženskou svobodu ve FRA, kromě Paříže (ta katolická)
Jindřich III. (FRA)
1574-1589
- další náboženské války, v čele zase rod Guise za podpory ŠPA
Jindřich IV. Navarra Bourbon
1589-1610
- kalvinista pak umírněný katolík, zavražděn
edikt nantský
vydává Jindřich IV. 1598, zaručuje náboženskou svobodu i v Paříži
nejvýznamnější království na Pyrenejském poloostrově
Portugalsko, Kastilie, Aragon, Navarra
svatba Ferdinanda z Aragonu a Isabely Kastilské
1469
spojení Kastilie a Aragonu
1479
Karel V. (ŠPA)
1516-1556
- od jeho doby název Španělsko, zakladatel ŠPA větve Habsburků
- od 1519 římským císařem
vídeňské dohody
1519
Filip II. (ŠPA)
1556-1598
- španělský absolutismus
Ivan III. (RUS)
1462-1505
- moskevský kníže, začal sjednocovat ruské země
Ivan IV. Hrozný (RUS)
1547-1584
- u něj poprvé pojem car = vládce celého Ruska/ neomezený absolutistický vláce
- 1564-1565 bere Bojarům nejúrodnější půdu a prohlašuje ji za opričtinu X nechal jim méně úrodnou zemštinu
Proč byl Ivan Hrozný tak focusován na Bojary?
domníval se, že mohou za jeho neúspěch v Livonských válkách o Balt
livonské války
1558-1963; (2 fáze za 30. leté války)
- RUS, POL, ŠVE, DÁM o ovládnutí Baltu
období (ruské) smuty
= období zmatků
- 1584-1613 po smrti Ivana Hrozného
- střídají se nevyhovující panovníci + muži, co o sobě tvrdí, že jsou syny Ivana Hrozného (Lžidimitrijové)
- nakonec z toho vítězně vychází dynastie Romanovců - Michal Fjodorovič Romanov 1613
selské povstání Ivana Bolotnikova
1606-1608
bitva u Lens
1648
- Francie vítězí proti Španělsku
příměří v Ruéj
1649
- Francie je šokována zprávami o popravě Karla I.
- opozice snižuje svoje požadavky, král na ně přistupuje
Ludvík XIV. je plnoletý (“král slunce”)
1651 (vláda do 1715)
= 13 let
- veškerá moc ve státě soustředěna v jeho rukách a opírá se o armádu, policii, státní úředníky a církev
Ludvík XIV. ruší Edikt nantský
1685
= ruší se svoboda vyznání pro hugenoty (Ludvík se výrazně opírá o církev)
regenti Ludvíka v letech 1643-1651
matka, Anna Rakouská a první ministr, kardinál Jules Mazarin
Jules Mazarin umírá
1661
vychovatelky Ludvíka
nejprve Françoise de Lansac, pak Marie-Catherine de Senecey
Pyrenejský mír
ukončuje Španělsko-francouzskou válku 1635–1659
Ludvík prosazuje merkantilismus
= stát musí drahé suroviny zpracovávat doma a pak je draze prodat do zahraničí → stát pouze vydělává
= zakládání manufaktur a továren
- vysoká cla = obchodní války
umírá Anna Rakouská
1666
→ Ludvík již nemusí respektovat její přání neválčit se Španělskem (byla to dcera španělského krále)
Ledevo
katolická skupina kolem královny Anny, odpor k zábavě jejího syna
dvůr Ludvíka se stěhuje do Versailles
1682
válka o dědictví Španělské
1700-1714
Ludvíkova politika re-unie
- namířena proti Německu
- Ludvík nechává zkoumat „právní nárok“ na území v Říši (pohraniční oblasti), právníci řeknou „ano“ a Ludvík je anektuje (vojensky obsazuje)
- německá knížata souhlasí, aby je Ludvík spravoval po dobu dvaceti let (Sársko, Alsasko, Lucembursko, Strasbourg)
Devoluční válka
1667-1668
- ŠPA x FRA
- vojska Ludvíka XIV. rychle převálcovala a obsadila Habsburky kontrolované Franche-Comté a Španělské Nizozemí
překážky francouzského absolutismu v provinciích
- kancléř: potvrzuje královy výroky, celostátní úroveň
- parlamenty (soudní svory) - ve válečném období zdržují panovníkovu moc, měly hlídat jestli nejsou centrálně vydané zákony v rozporu se zákony provincií → Ludvík jim tuto pravomoc bere
- stavovské sněmy: pouze J a S hranice, šlechta + města + církev, úloha rozepisování daní (od koho se kolik vybere)
- metresa a milenka Ludvíka
madam Mouintanou
- původně vychovatelka jeho syna, katolička
Devítiletá válka / Augšpurské ligy / válka o falcké dědictví / válka Velké aliance
1688–1697
- proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států s cílem zamezit další francouzské územní expanzi ( Nizozemsko, Španělsko, Svatá říše římská, Savojsko, Anglie, Švédsko a Skotsko)
jakým mírem končí devítiletá válka
mírem v Rejswicku 1697
protihabsburského povstání Františka II. Rákóczyho
1703-1711
Szatmárský mír
1711
- ukončuje povstání Františka II. Rákóczyho, je to kompromis
- Habsburkové se vzdávají absolutistické vlády v Uhrách a připouští svolání sněmů
Utrechtský mír (Válka o španělské dědictví)
1713
- ŠPA + FRA
Rastattský mír (Válka o španělské dědictví)
1714
- FRA + HABS
