veřejné právo Flashcards
charakteristika veřejného práva
charakter norem: zejména kogentní, jednostranná rozhodovací pravomoc orgánů veřejné moci
postavení subjektů: nerovné (nadřazenost a podřazenost)
zásada legality a oficiality
řešení deliktů: sankce represivního a preventivního charakteru
poučky veřejné právo
„Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“
„Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“
Ústavní právo
je základem veřejného práva i právního řádu. Řeší základní otázky fungování veřejné moci, struktury, vztahu státu a práva, tvorby a uplatňování právních norem, nabývání a pozbývání státního občanství. Pramenem ústavního práva je Ústava, Listina práv a svobod, ústavní zákony a další předpisy. Strážcem hodnot ústavního pořádku je Ústavní soud, ale všechny OVM jsou ústavním pořádkem vázány.
Správní právo
je nejrozsáhlejší právní odvětví (pr. normy). Upravuje organizaci a fungování výkonné složky státní moci.
Pododvětví: právo policejní, komunální, stavební, živnostenské, životního prostředí…
Finanční právo
upravuje právní vztahy, jejich předmětem jsou peníze. Fiskální část (tok peněz - rozpočtové právo, celní právo…) a nefiskální část (pojem peníze, dohled a dozor nad finančním trhem)
Trestní právo
určuje společensky nebezpečné chování (trestné činy, zločiny a přečiny), stanoví sankce za jejich spáchání a způsob trestání za jejich spáchání. Trestní zákoník a zákon o soudnictví ve věcech mládeže.
Trestní právo hmotné a trestní právo procesní upravují mnoho kontrolních mechanismů, které mají zabránit udělení sankce vůči nesprávným osobám či zneužití trestního práva. Je vyloučená zpětná účinnost trestněprávních norem a analogické použití v neprospěch obviněného.
Procesní právo
upravuje postup při projednání věci před státním orgánem.
VEŘEJNÁ SPRÁVA
správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu realizovaná jako projev moci výkonné ve státě
VS je vše, co není mocí zákonodárnou a soudní
lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní
VEŘEJNÁ SPRÁVA organizacne
soustava subjektů a vykonavatelů veřejné správy a jejich struktura (uspořádání VS je dáno výstavbovými principy veřejné správy)
funkční pojetí: veřejná správa jako činnost
činnost veřejné správy většinou spočívá v realizaci obsahu norem správního práva
vrchnostenská: činností veřejné správy je činnost výkonná (vykonává vůli zákonodárce), podzákonná (řídí se zákony a jinými právními předpisy) a nařizovací (obvykle vystupuje v nadřazeném postavení vůči svým adresátům = vrchnostenské postavení, disponuje s veřejnou mocí, autoritativně rozhoduje
nevrchnostenská: činnost pečovatelská, obhospodařovací
subjekt VS
odpovědný nositel, tj. ten, komu je přiznána právem působnost a pravomoc ve sféře veřejné správy a odpovědnost za její výkon
stát, jiné veřejnoprávní korporace, veřejné podniky atd.
FO nebo PO soukromého práva (jestli jim to právní předpis přiřadí)
vykonavatel VS
orgán nebo jiný oprávněný zástupce subjektu VS
typicky správní úřad
centralizace vs
soustředění moci (zemnéza rozhodovací pravomoci) u jednoho subjektu veřejné správy (typicky stát)
je typické, že centrální subjekt zasahuje z pozice nadřízenosti do veškeré správní činnosti
decentralizace vs
přenos moci z jednoho subjektu na subjekty jiné, klasicky ze státu na od něj odlišné veřejnoprávní korporace
subjekty mohou v rámci působnosti a pravomoci svěřené jim právním předpisem rozhodovat samostatně, z vlastní iniciativy, bez ingerence centrálního subjektu
koncentrace
představuje soustředění výkonu veřejné správy v rámci organizační struktury jednoho veřejnomocenského subjektu