Právo soukromé III.

Question 1

Katastr nemovitostí

Answer 1

je veřejným seznamem, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitým věcem

je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické

Question 2

Materiální publicita

Answer 2

údaje v katastru zapsané jsou účinné, a že proti tomu, kdo jednal s důvěrou ve správnost zápisu, nemůže ten, koho se zápis týká, namítat, že zápis v rejstříku neodpovídá faktickým skutečnostem. Slouží k ochraně věcných práv

Question 3

Formální publicita

Answer 3

každý může nahlížet

Question 4

OSOBY V PRÁVNÍM SMYSLU

Answer 4

Osoba je fyzická, nebo právnická.

Question 5

Fyzické osoby, jejich právní osobnost a svéprávnost

Answer 5

Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát.

Question 6

Fyzická osoba

Answer 6

Každý člověk s vrozenými, již samotným rozumem a citem

poznatelně přirozenými právy, a tudíž se považuje za osobu. Zákon stanoví jen meze uplatňování přirozených práv člověka a způsob jejich ochrany.

vzniká narozením, končí smrtí.

Question 7

Důkaz smrti

Answer 7

Smrt člověka se prokazuje veřejnou listinou vystavenou po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem.

Nelze-litělomrtvéhoprohlédnoutstanovenýmzpůsobem,prohlásíčlověkazamrtvéhoibez návrhu soud, pokud byl člověk účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá. V rozhodnutí určí soud den, který platí za den smrti.

Question 8

Domněnka smrti

Answer 8

Na návrh osoby, která na tom má právní zájem, prohlásí soud za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel, a určí den, který se pokládá za den jeho smrti.

Na člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. Prohlášením manžela za mrtvého zaniká manželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti; totéž platí o registrovaném partnerství.

Question 9

Kdo prohlašuje v jednotlivých případech smrt?

Answer 9

Lékař – ohledání těla, konstatování smrti

Soudní prohlášení za mrtvého

a) na základě tzv. důkazu smrti

b) na základě tzv. domněnky smrti

Question 10

Právní definice smrti

Answer 10

Mozková smrt, tj. nezvratné změny mozku, v jejichž důsledku nastává selhávání funkce a zánik center řídících krevní oběh a dýchání; podle nového přístupu musí selhat funkce srdeční, dýchací i mozkové

Question 11

Prohlášený za mrtvého se vrátí:

Answer 11

Byl-li člověk prohlášen za mrtvého, nevylučuje to důkaz, že zemřel dříve nebo později, anebo že je ještě naživu. Zjistí-li se, že je naživu, k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží; manželství nebo registrované partnerství se však neobnovuje.

Question 12

Právní osobnost

Answer 12

způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, tj. právní subjektivita o nelze se jí vzdát

Práva a povinnosti může mít a vykonávat jen osoba (FO, PO)

Pozn.: práva a povinnosti zřízené (uložené) něčemu, co není osobou, se osobám přičítají, např.: darování zvířeti, uložení pokuty firmě

Question 13

Svéprávnost fyzické osoby

Answer 13

způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem

má 2 složky:

rozumovou (schopnost posoudit následky jednání)

volní (schopnost ovládnout své jednání)

Question 14

Plně svéprávní:

Answer 14

Zletilí (dosažení 18 let věku)

nezletilí starší 16 let, kterým byla přiznána soudem svéprávnost

nezletilí starší 16 let, kteří uzavřeli manželství s přivolením soudu

Question 15

Omezení/Zrušní svéprávnosti

Answer 15

Nelze zrušit, pouze omezit při narušení schopnosti právně jednat (postarat se o vlastní záležitosti), omezení je v zájmu člověka

Question 16

Omezení/Zrušní svéprávnosti
V rozsudku soud vymezí:

Answer 16

právní jednání v běžných záležitostech každodenního života

poskytování a přijímání malých nebo obvyklých darů o určí dobu omezení (může prodloužit)

jmenuje opatrovníka

Question 17

Právnické osoby

Answer 17

organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná

může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou

společnými pojmovými znaky právnických osob jsou: právní osobnost, účel, majetková samostatnost (a samostatná majetková odpovědnost) a existence minimální organizační struktury

mohou být ve společnostech ustanoveny například v podstatě pro dosažení zisku či jinému zájmovému cíli

Question 18

příklady PO

Answer 18

evropská společnost (Societas Europaea) o akciová společnost.

společnost s ručením omezeným.

veřejná obchodní společnost.

komanditní společnost. o státní podnik.

národní podnik

Question 19

Údaje nezbytné pro identifikaci právnické osoby: obecné

Answer 19

Obecné:

Vliv státu a práva na vznik právnické osoby

Právní osobnost (tj. právní subjektivita)

Účel právnické osoby

Organizační struktura (alespoň minimální)

Majetková samostatnost a samostatná majetková odpovědnost

Question 20

Údaje nezbytné pro identifikaci právnické osoby:
identifikační

Answer 20

Název

Sídlo

Předmětčinnosti

Zákonná forma vzniku
+

Minimální organizační struktura (určení statutárních orgánů)

Příslušnost k určitému právnímu řádu (osobní status)

Question 21

„životní cyklus“ právnické osoby

Answer 21

ustavení (založení) – vznik – zrušení – zánik

Question 22

ustavení:

Answer 22

Obecné: název, sídlo, předmět, statutární orgán a určí, kdo jsou jeho první členové (lex specialis zejména ZOK) +

přijetí stanov nebo uzavření jiné smlouvy (více osob) - § 125 ObčZ +

zakladatelská listina (když to připustí zákon – 1osoba-nadace, jednočlenná obchodní společnost)

Právnickou osobu lze ustavit: zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, jiným způsobem stanoveným právním předpisem.

Question 23

vznik:

Answer 23

registrační princip

vznik dnem zápisu do veřejného rejstříku

Question 24

zrušení:

Answer 24

právním jednáním (dobrovolně)

rozhodnutím orgánu veřejné moci (soudu) dosažením účelu

z dalších důvodů stanovených zákonem (ex lege)

Question 25

zánik:

Answer 25

PO zapsaná do veřejného rejstříku – dnem výmazu

PO, která nepodléhá zápisu – skončením likvidace

Question 26

Rozdíl mezi FO a PO

Answer 26

Na rozdíl od fyzické osoby nemá právnická osoba způsobilost zavazovat se vlastním jednáním. Rovněž nelze ztotožňovat právní osobnost právnické osoby s právní osobností člověka (právnická osoba nemůže např. uzavřít manželství, osvojit člověka, pořídit závěť aj.).

Question 27

Jednání za právnickou osobu (zastupování právnické osoby)

Answer 27

PO nemá svéprávnost, tou je nadán pouze člověk

proto nemůže jednat sama a musí být vždy k právnímu jednání zastoupena

Question 28

Možné formy zastoupení právnické osoby

Answer 28

ObčZ stanoví, že za právnickou osobu rozhodují a nahrazují její vůli členové orgánu

Členové statutárního orgánu tedy neprojevují vůli právnické osoby, ale projevují vlastní vůli, ze které vznikají práva a povinnosti přímo právnické osobě.!!!!!!!!!!!

Orgánem právnické osoby může být i právnická osoba (na konci řetězce zastupování je i v tomto případě vždy člověk)

Question 29

kdo rozhoduje za PO

Answer 29

Způsob a rozsah rozhodování členů orgánů za právnickou osobu stanoví zákon, případně určí zakladatelské právní jednání.

Statutární orgán má veškerou působnost k jednání za právnickou osobu, ledaže je svěřena jinému jejímu orgánu. !!!!!!!!!!!!
Právní úpravu jednání statutárního orgánu právnické osoby nalezneme

Rozdíl mezi zákonným zastoupením a opatrovnictvím: Za určitých zákonem stanovených podmínek soud jmenuje právnické osobě opatrovníka. Rozdíl mezi zákonným zastoupením a opatrovnictvím je v právním důvodu vzniku těchto forem zastoupení. V prvním případě vzniká zastoupení přímo ze zákona, ve druhém případě zastoupení vzniká na základě rozhodnutí soudu

Question 30

prokurista

Answer 30

statutárním orgánem není. Prokura je zvláštní plná moc, na jejímž základě je podnikatel zastupován prokuristou. To však neznamená, že by
se jednalo o statutární orgán (tento názor vyplývá i z ustálené judikatury soudů).

Question 31

definice Plná moc

Answer 31

jednostranné právní jednání zmocnitele, kterým dává najevo ve vztahu ke třetím osobám, že osoba uvedená v plné moci jako zmocněnec je oprávněna za něj v dané věci jednat.

Question 32

Vystavení plné moci

Answer 32

předchází smlouva o zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem, která nemusí mít písemnou formu a zpravidla bývá uzavírána pouze ústně.

Question 33

druhy plné moci

Answer 33

plná moc všeobecná (generální) – zástupce opravňuje ke všem právním úkonům (např. Zastupování bez jakýchkoliv omezení jménem zmocnitele)

Plná moc speciální (k určitému právnímu jednání)

Question 34

Právnickou osobu zastupují i její zaměstnanci

Answer 34

v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich pracovnímu zařazení nebo funkci; obvyklost je přitom posuzována z pohledu veřejnosti (§ 166 ObčZ).

Question 35

Kdo právnickou osobu zastupuje, musí dát najevo

Answer 35

co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností.

Question 36

Kategorizace právnických osob

Answer 36

PO soukromého práva a PO veřejného práva

Question 37

PO veřejného práva se řídí

Answer 37

především zvláštními zákony, podle nichž byly zřízeny, kupř. zákonem o vysokých školách, zákonem o ČNB aj.
Pokud však veřejná vysoká škola nebo jiná právnická osoba veřejného práva vystupuje jako soukromník, např. ve smluvních vztazích, má s ohledem na zásadu rovnosti stejné právní postavení jako jiné osoby. To platí i o státu

Question 38

PO soukromého práva:

Answer 38

obchodní banka, obchodní korporace……..
Příklady veřejnoprávních PO: Stát, Kraj, obec, svazek obcí, Příspěvková organizace, Státní fond, Vysoká škola, Veřejná výzkumná instituce, Veřejnoprávní instituce (Česká televize….)

Question 39

Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob:

Answer 39

Korporace

Fundace

Ústavy

Question 40

Korporace

Answer 40

tvoří ji členové nebo společníci neboli osobní složka

tvořena společenstvím osob, může však být tvořena i jediným členem

Např.: Spolky, Obchodní společnosti (ZOK), Společenství vlastníků.Družstva (ZOK)

Question 41

Spolek - minimální počet

Answer 41

3 (pokud klesne pod stanovený počet, soud ji zruší, avšak nejdříve poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy)

Question 42

členství ve spolku

Answer 42

vzniká na principu dobrovolnosti, FO i PO

Question 43

Hlavní činností spolku

Answer 43

uspokojování a ochrana těch zájmů (hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, nemůže být hlavní činností spolku, ale pouze jako vedlejší činnost)

Question 44

vznik spolku

Answer 44

Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku

Question 45

členství ve spolku

Answer 45

členství ve spolku může zaniknout vystoupením, vyloučením nebo dalšími způsoby, které určí stanovy

Question 46

orgány spolku

Answer 46

statutární orgán a členská schůze jako nejvyšší orgán, může se dobrovolně zřídit další orgán např. kontrolní komise, rozhodčí komise případně další orgány určené ve stanovách spolku.

Question 47

Společenství vlastníků

Answer 47

právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku

nesmí nejen podnikat, ale i nepřímo či přímo se podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů

Question 48

Společenství vlastníků - vznik

Answer 48

ke vzniku zápisem do veřejného rejstříku, tzv. rejstříku společenství vlastníků

Question 49

Společenství vlastníků:
možné ho založit jedině zakladatelským právním jednáním, a to třemi možnými způsoby:

Answer 49

Prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám, jehož obsahem musí být i náležitosti stanov společenství vlastníků

Schválením stanov společenství vlastníků

Ujednáním ve smlouvě o výstavbě.

Question 50

Fundace (účelové sdružení majetku)

Answer 50

jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu

Question 51

Fundace zahrnují: nadace, nadační fondy.

Answer 51

Nadace
Nadační fond

Question 52

Nadace

Answer 52

výdělečnost nadace se považuje za vedlejší a nikdy se nemůže stát účelem hlavním

podnikání by tak mělo pro nadaci plnit pouze funkci sloužící k podpoře jejího účelu

Question 53

Nadační fond

Answer 53

slouží trvalému účelu proto vklady a dary do nadačního fondu nemusí splňovat předpoklad trvalého výnosu

majetek nadačního fondu může být zcela spotřebován k účelu, pro který byl založen

proto nejsou pro výši majetku a kapitálu nadačního fondu zákonem stanoveny limity, také nejsou omezeny ani podnikatelské či investiční aktivity

Question 54

svěřenecký fond

Answer 54

– není právnická osoba, ale účetní jednotkou

Question 55

ústav

Answer 55

účelové sdružení majetku a osob, je právnická osoba

účel- provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky

osobní i majetková složka propojena

nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací

především o obecně prospěšné společnosti

Question 56

Veřejné rejstříky právnických osob

Answer 56

Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce.

Question 57

Veřejné rejstříky právnických a fyzických osob podle zákona č. 304/2013 Sb.:

Answer 57

spolkový rejstřík

nadační rejstřík

rejstřík ústavů

rejstřík společenství vlastníků jednotek

obchodní rejstřík

rejstřík obecně prospěšných společností

Question 58

Mimo rejstříků podle tohoto zákona existují dle jiných zákonů ještě další rejstříky právnických a fyzických oso

Answer 58

rejstřík veřejných výzkumných institucí (§ 6 zákona č. 341/2005 Sb., web)

rejstřík škol a školských zařízení a rejstřík školských právnických osob (§ 141–159a zákona č.
561/2004 Sb., webové stránky)

rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, rejstřík svazů církví a náboženských
společností a rejstřík evidovaných právnických osob (§ 17–20 zákona č. 3/2002 Sb.)

rejstřík honebních společenstev (§ 28 zákona č. 449/2001 Sb.)

rejstřík politických stran a politických hnutí (§ 9 zákona č. 424/1991 Sb.)

informační systém skutečných majitelů