Právo soukromé

Question 1

soukromé právo definice

Answer 1

upravuje vzájemná práva a povinnosti osob, rovné postavení, nadány širokou autonomií vůle

představuje právo, které je založeno na rovnosti zúčastněných subjektů, prosazují se v něm převážně dispozitivní normy, nicméně kogentní normy tvoří limity právních vztahů

legální definice občanského práva je obsažena v § 1 odst. 1 NOZ: „Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo

Question 2

charakteristiky soukromého práva

Answer 2

charakter norem: zejména dispozitivní, důraz na autonomii vůle (oprávnění člověka svobodně projevovat svou vůli, limitem této zásady je povinnost jednat vždy v souladu s dobrými mravy a veřejným pořádkem)

postavení subjektů: rovné

zásada legální licence (chování právních subjektů praeter legem)

řešení deliktů: restituce (obnovení původního stavu), reparace (náhrada škody), satisfakce (náhrada v případě nemajetkové újmy)

odehrává se mezi fyzickými a právnickými osobami

Question 3

soukromé právo charakteristika

Answer 3

je kodifikované a má převážně majetkový charakter

právní odvětví: občanské právo, obchodní právo, pracovní právo, rodinné právo, mezinárodní právo soukromé

Question 4

členění soukromého práva

Answer 4

obecné občanské právo

zvláštní soukromá práva (tj. obchodní právo, pracovní právo, spotřebitelské právo a právo duševního vlastnictví)

Question 5

OBČANSKÉ PRÁVO

Answer 5

představuje obecné soukromé právo

jeho normy se v případě existence zvláštní úpravy použijí pouze podpůrně

vnitřní systém občanského práva se rozděluje na obecnou a zvláštní část

do obecné části spadají: vymezení předmětu občanského práva, zásady, osoby (včetně ochrany osobnosti), věci a právní skutečnosti

zvláštní část zahrnuje závazkové právo, věcná práva, dědické právo a rodinné právo.

Question 6

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. :

Answer 6

Obecná část 

Rodinné právo 

Absolutní majetková práva 

Relativní majetková práva 

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 

Question 7

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 

Answer 7

osobní práva – právo na život, na zdraví, osobní svobodu, jméno, čest, soukromí

převoditelnost – jsou nezcizitelná a nelze se jich vzdát, plné uznání práv a osobní jedinečnosti je nezbytné také u osob s omezenou svéprávností

promlčení  

majetková práva - jejich předmětem je plnění majetkové povahy

věcná práva – např. držba, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem 

dědická práva 

promlčení – promlčecí lhůta trvá tři roky, Až na zákonem stanovené výjimky se promlčují,

převoditelnost 

převoditelnost je pro majetková práva typická

je nutné rozlišovat způsob nabytí podle druhu věci, která je předmětem převodu, např.: prodej v obchodě – převzetím, samoobslužný prodej – zaplacením kupní ceny, movité věci zapsané do veřejného seznamu – zápisem do tohoto seznamu 

Question 8

základní hodnoty soukromého práva:

Answer 8

jde o demonstrativní výčet zásad soukromého práva, ne všechny zásady jsou totiž psané

autonomie vůle člověka (lze obecně vymezit jako oprávnění člověka svobodně projevovat svou vůli a utvářet podle vlastního uvážení právně relevantní poměry)

princip poctivosti (představuje standard jednání v právním styku, spočívající zejména v povinnosti zohlednit oprávněné zájmy ostatních zúčastněných osob, jde o soubor hodnotových (morálních) pravidel mezilidských vztahů)

smluvní volnost

právní jistota

zákaz rozporu s dobrými mravy

zákaz zneužití práva

smlouvy se mají plnit

právo slouží bdělým

nikomu neškodit

prevence

legitimní očekávání

Question 9

základní hodnoty soukromého práva II

Answer 9

co není zákonem zakázáno je dovoleno (…a nikdo nemůže být nucen činit to, co zákon neukládá = autonomie vůle)

ochrana slabší smluvní strany, nikdo nesmí bezdúvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě jiného (=> vyživovací povinnost)

neznalost zákona neomlouvá, zásada právní jistoty – předvídatelnost práva, zákon nepůsobí zpětně

kromě zásad soukromého práva se při aplikaci práva berou v úvahu i další korektivy: rozumnost, přiměřenost a odbornost

občanský zákoník se velmi často obrací k průměrně rozumnému člověku

předpokládá se, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností

Question 10

použití právního institutu průměrně rozumného člověka:

Answer 10

absolutní subjektivní právo – působí vůči všem (erga omnes); právu jedné osoby odpovídá povinnost všech ostatních osob zdržet se neoprávněných zásahů do takového subjektivního práva, pro úpravu je typická kogentnost (např. vlastnické právo či právo na ochranu osobnosti)

relativní subjektivní právo – působí jen v rámci konkrétního (závazkového) právního vztahu (inter partes), např. právo na plnění vzniklé z konkrétního dluhu, právo na náhradu újmy (škody)

Question 11

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI

Answer 11

právní skutečnost je okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností

Question 12

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI členění

Answer 12

závislé na lidské vůli – subjektivní (právní jednání, resp. protiprávní jednání)

nezávislé na lidské vůli – objektivní (právní události [kupř. běh času narození, smrt], protiprávní stav).

Question 13

právní jednání:

Answer 13

vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran

právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

Question 14

náležitosti právního jednání:

Answer 14

náležitosti osoby (obecné) – subjekt musí mít právní osobnost a dostatečnou míru svéprávnosti

náležitosti vůle – vůle musí být skutečná, vážná, svobodná a prostá omylu;

náležitosti projevu vůle – projev vůle má být určitý (týká se vlastního obsahu projevu), srozumitelný, případně má mít i náležitou formu; vůli lze projevit výslovně či konkludentně; není-li projev dostatečně určitý a srozumitelný a nelze-li obsah takového jednání zjistit výkladem, jde o zdánlivé právní jednání ; forma může být ústní nebo písemná. Písemná forma je zachována, je-li právní jednání učiněno elektronicky;

musí existovat shoda mezi vůlí a jejím projevem (např. uzavření smlouvy na oko, uzavře se smlouva, ale už předem se ví, že nebude plněna) a plnění musí být možné.

Question 15

Soukromá listina:

Answer 15

může být sepsána libovolnou fyzickou nebo právnickou osobou, má nižší průkazní schopnost než listina veřejná, na rozdíl od veřejné listiny, je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost, např. smlouva, závěť, plná moc.

Question 16

Veřejná listina:

Answer 16

e listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla. Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak, např. rozhodnutí, protokol, notářský zápis.

Question 17

následky vad právního jednání:

Answer 17

zdánlivé PJ: neexistuje, vůbec se nepovažuje za PJ, pokud chybí vůle osoby, je-li obsah neurčitý či nesrozumitelný

nelze zhojit nedostatky zdánlivého PJ, jelikož na takové jednání vůbec není přihlíženo, neexistuje

Question 18

zdánlivé PJ:

Answer 18

absolutně neplatné: jednání, které se příčí dobrým mravům, je proti zákonu či narušuje veřejný pořádek

relativně neplatné: jednání se považuje za platné do okamžiku kdy jedna strana nepodá námitku

relativně neúčinné: právo věřitele domáhat se neúčinnosti PJ dlužníka, pokud dlužník zkracuje uspokojení pohledávky

Question 19

čas jako objektivní právní skutečnost:

počítání času

Answer 19

lhůta představuje časové období, v jehož rámci je možné uplatnit nějaké právo

doba je časový úsek, jehož uplynutím dochází k zániku práva či povinnosti

Question 20

lhůta a doba

Answer 20

lhůta nebo doba počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek

konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce

připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující – toto neplatí pro počítání doby;

lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí

Question 21

promlčení

Answer 21

Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

Question 22

prekluze

Answer 22

Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne (prekluduje) jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.

Question 23

naplnění promlčení

Answer 23

uplynutí zákonem stanovené doby, promlčecí lhůty, a

uplatnění tzv. námitky promlčení žalovaným před soudem.

Question 24

promlčení a soud

Answer 24

vzdá-li se někdo práva uplatnit námitku promlčení dříve, než uplyne promlčecí lhůta, nepřihlíží se k tomu

soud nepřihlíží k promlčení z úřední povinnosti a ani je z úřední povinnosti nezkoumá, k tomu je třeba výslovné námitky dlužníka, ez ní k promlčení nedochází

nezáleží na tom, zda o možnosti uplatnit námitku promlčení dlužník věděl, či nikoli.

Záleží pouze na žalovaném, zda o promlčení ví a zda takovou námitku v soudním řízení uplatní

Question 25

po promlčení právo zůstává jako naturální obligace

Answer 25

Promlčení definuje občanský zákoník jako období, po které lze u soudu uplatňovat nárok a docílit jeho vykonatelnosti. Pro většinu pohledávek platí podle občanského zákoníku tříletá promlčecí lhůta.

Věřitel může dlužníka žalovat u soudu i po uplynutí promlčecí lhůty, pokud však dlužník vznese námitku o promlčení dluhu, soud mu musí vyhovět.

Důležité je, že dlužník musí promlčení namítnout, jinak soud i po uplynutí promlčecí lhůty může žalobě věřitele vyhovět.

→ Může nastat i situace, kdy dlužník závazek sám vyrovná bez soudního řízení až po uplynutí promlčecí lhůty. Pak už zpětně nemůže argumentovat s promlčecí lhůtou a nemá nárok na vrácení zaplacených peněz.

Question 26

příklady promlčení práva:

Answer 26

promlčují se všechna majetková práva (s výjimkou případů stanovených zákonem)

promlčují se práva na odčinění újmy na životě, důstojnosti, jménu, zdraví, vážnosti, cti, soukromí a obdobného osobního práva

právo na výživné se nepromlčuje, ale práva na jednotliví opětující se plnění se promlčují

Question 27

naplnění prekluze

Answer 27

uplynutí zákonem stanovené doby, tzv. prekluzivní lhůty, a

neuplatnění práva (tzv. omisivní právní jednání) v této lhůtě.

Question 28

prekluze uplatnění a zánik

Answer 28

právo musí být uplatněno nejpozději jejich poslední den (případně první následující pracovní den)

při prekluzi právo zaniká zcela, nezůstává ani jako naturální obligace, proto případné plnění z prekludovaného nároku je plněním bez právního důvodu a může být požadováno zpět jako bezdůvodné obohacení.

Question 29

příklady prekluze práva:

Answer 29

právo, aby soud rozhodl o neplatnosti vyloučení člena spolku

právo domáhat se neplatnosti smlouvy o sloučení nadací

právo odmítnout dědictví

právo nájemce na způsobilý byt po nastěhování

právo pronajímatele domáhat se vyklizení bytu kvůli jeho úpravě

Question 30

Právní odpovědnost: definice

Answer 30

zvláštní druh právního vztahu: na základě porušení primární právní povinnosti vzniká nová povinnost (ní), která má sankční povahu

Question 31

obecné znaky právní odpovědnosti

Answer 31

sankce: za nedodržení povinnosti – předvídané nepříznivé právní následky, povinnost snést újmu. 

porušení právní povinnosti stanovené právní normou.  

Question 32

Funkce právní odpovědnosti:

Answer 32

Reparační – účelem je odčinit škodlivý následek, typicky se uplatňuje u majetkové právní odpovědnosti jako tzv. naturální restituce 

Prevence: směřuje k předcházení porušení práva + minimalizace případů porušení.  

Satisfakční: směřuje k nápravě nežádoucího stavu, pokud k němu došlo. Kupř. právo osoby domáhat se, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do jejího práva a na ochranu osobnosti.   

Represivní – účelem je postihnout porušitele právní povinnosti újmou, např. uložit mu trest apod. 

Question 33

Objektivní odpovědnost

Answer 33

je koncipovaná jako odpovědnost za protiprávní stav – za výsledek

předpokladem není zavinění

odpovědnost nese ten, kdo tento stav nezavinil

odpovědnost tedy není závislá na jednání škůdce /zodpovědné osoby/, jde o odpovědnost za výsledek, ev. riziko či ohrožení

nezjišťuje se, zda protiprávní stav byl způsoben konkrétním pochybením (zaviněním) určité osoby  

není obecná, lze ji vyvozovat pouze tam, kde to stanoví právní předpis. 

Question 34

Objektivní odpovědnost
podle toho, zda se připouští liberace, rozlišujeme:  

Answer 34

objektivní odpovědnost s možností liberace: subjekt má možnost prokázat, že byl naplněn některý ze zákonem stanovených liberačních důvodů (např. škodlivý následek by stejně nastal, i kdyby vyvinul veškeré úsilí - v důsledku povodně…či jiné vyšší moci).  V tomto případě osoba neodpovídá. 

objektivní odpovědnost absolutní bez možnosti liberace – liberace se nepřipouští, kupř. odpovědnost za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Subjekt nese odpovědnost i za vis maior (z vyšší moci).   (př.: zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem)   

Question 35

příklady objektivní odpovědnosti: 

Answer 35

odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností 

odpovědnost za škodu způsobenou spotřebiteli vadou zakoupeného výrobku v maloobchodě 

odpovědnost za majetkovou újmu, která vznikla obchodní korporaci v důsledku špatné správy obchodní korporace (např. v případě, kdy člen statutárního orgánu poruší povinnosti manažerské smlouvy) 

odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků 

odpovědnost za škodu způsobenou tím, nad kým odpovědný vykonává dohled 

odpovědnost za škodu na vnesených nebo odložených věcech např. v hotelích nebo restauracích 

odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem orgánu veřejné moci   

Question 36

Subjektivní odpovědnost

Answer 36

je konstruovaná na principu zavinění škůdce – tzv.  odpovědnost za zavinění. 

Question 37

Subjektivní odpovědnost, uplatnění předpokládá

Answer 37

Jednání, které způsobuje určitý následek, který je spojen se vznikem právní odpovědnosti (právní jednání, které má škodlivý následek).  

Objekt deliktu – existence právem chráněného zájmu, na který delikvent útočí (majetek, zdraví…aj.). Podle charakteru deliktu (zájmu) se rozlišuje veřejnoprávní charakter či soukromoprávní charakter deliktu.   

Subjekt deliktu – ten, kdo se dopustí porušení právní povinnosti, přičemž právo mu přiznává způsobilost k protiprávnímu jednání. Je třeba posoudit, zda daný subjekt je nositelem právní odpovědnosti (? zda odpovídá jen FO nebo i PO). U různých druhů odpovědnosti je způsobilost k protiprávnímu jednání stanovena odlišně, zejména u PO. U FO jsou posuzovány zejména věk a psychický stav v době spáchání deliktu.   

Subjektivní stránka deliktu – je konstruovaná na třech základních prvcích: motiv + pohnutka + zavinění (jednání úmyslné/jednání nedbalostní, úmysl přímý/úmysl nepřímý, nedbalost vědomá/nedbalost nevědomá).  

Question 38

Zavinění definice:

Answer 38

subjektivní vztah (vůle, vědomí nebo nedbalost) osoby k předpokládaným či možným následkům nebo zakázanosti jejího jednání, jímž je někomu způsobena újma nebo které je protiprávní.  

Question 39

zavinění druhy

Answer 39

Úmysl přímý – osoba věděla, že jednáním může porušit chráněný zájem a porušit ho chtěla, 

Úmysl nepřímý – věděla, že jednáním může porušit chráněný zájem a byla s tím srozuměna (neočekávala žádné okolnosti, které by mohly vyloučit následek) 

Nedbalost vědomá – věděla, že jednáním může porušit zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhala, že se tak nestane.  

Nevědomá nedbalost – osoba nevěděla, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měla a mohla.  

Question 40

Liberace/objektivní odpovědnost

Answer 40

objektivní odpovědnost: liberační důvody, jejichž prokázáním je možné v případech zákonem výslovně stanovených zprostit se odpovědnosti, např. odpovědnost za způsobenou škodu). Subjekt má možnost prokázat, že škodlivý následek by stejně nastal, i kdyby vyvinul veškeré úsilí, kupř. v důsledku povodně…či jiné vyšší moci.  

Question 41

exkulpace/subjektivní odpovědnost

Answer 41

subjekt má možnost se vyvinit, pokud prokáže, že škodlivý následek nezavinil). 

Question 42

okolnosti vylučující protiprávnost:

Answer 42

Nutnou obranu upravuje občanský zákoník v § 2905 OZ (mezi předpoklady nutné obrany patří útok, protiprávnost, trvání či bezprostřednost ohrožení útoku a způsob odvrácení útoku). 

Krajní nouzi upravuje občanský zákoník v § 2906 OZ (k předpokladům krajní nouze patří: nebezpečí, přímo hrozící nebezpečí, sám ohrožený nebezpečí nevyvolal a způsob odvrácení nebezpečí). 

Question 43

druhy první odpovědnosti v závisloti na právních odvětvích:

Answer 43

Veřejnoprávní oblast
Soukromoprávní oblast

Question 44

Veřejnoprávní oblast: 

Answer 44

Trestněprávní odpovědnost – odpovědnost za trestné činy a provinění  

Správní odpovědnost – odpovědnost za správní delikty  

Disciplinární odpovědnost – odpovědnost za kázeňské nebo kárné provinění 

Ústavní – upraven normami ústavního práva  

Mezinárodněprávní (mezi státy, stát – vůči občanu) rozhoduje mezinárodní soudní dvůr v Haagu (při OSN) - soud pro ochranu lidských práv ve Štrasburku (podle Mez. paktu o lidských a občanských právech).  

Odpovědnost za soukromoprávní delikt.  

Question 45

Soukromoprávní oblast

Answer 45

Zákonná odpovědnost :
Smluvní odpovědnost 

Question 46

Smluvní odpovědnost 

Answer 46

při porušení povinnosti stanovené smlouvou nahradí škůdce škodu bez ohledu na své zavinění (tzn. nemůže se zprostit viny pouze prokázáním, že vynaložil takovou pečlivost, jakou lze od něj důvodně očekávat jako při porušení zákonné povinnosti. Povinnosti se může zprostit pouze, dovolá-li se tzv. liberačních důvodů (důvodů ke zproštění odpovědnosti). 

Question 47

Zákonná odpovědnost :

Answer 47

u škůdce se předpokládá zavinění jako jeden z předpokladů pro nárok na náhradu škody. Škůdce se může vyvinit, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči (se zohledněním kritéria průměrného člověka nebo odborníka). 

Question 48

Důvody ke zproštění smluvní odpovědnosti:

Answer 48

ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, vzniklá nezávisle na vůli škůdce.!!! Ovšem povinnosti k náhradě škody se nezprostí, pokud překážka vznikla ze škůdcových osobních poměrů nebo vznikla až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani v případě překážky, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat.

Question 49

rozlišení odpovědnosti

Answer 49

Odpovědnost za škodu 

Odpovědnost za prodlení 

Odpovědnost za bezdůvodné obohacení 

Odpovědnost za vadu věci 

Question 50

občanskoprávní odpovědnost za škodu

Answer 50

vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného

Question 51

škoda dle občanského zákoníku může vzniknout pouze na věcech,

Answer 51

které jsou schopny být předmětem vlastnictví (např. může vzniknout na pozemcích, budovách, lese, ale nikoli na volně žijících živočiších)

Question 52

skutkové podstaty náhrady škody

Answer 52

základní a zvláštní.  

Question 53

Základní skutkové podstaty:  

Answer 53

náhrada škody za porušení zákona (§ 2910 OZ)  

náhrada škody za porušení dobrých mravů (§ 2909 OZ) 

náhrada škody za porušení smluvní povinnosti (§ 2913 OZ). 

Question 54

Zvláštní skutkové podstaty:  

Answer 54

škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání dle § 2920 až 2922 OZ 

škoda způsobená osobou nebezpečných vlastností zakotvená v § 2923 OZ 

škoda z provozní činnosti (§ 2924 OZ)