Socioekonomická geografie Flashcards

1
Q

čím se zabývá socioekonomická geografie

A

studiem aktivit lidské společnosti v krajině
studiem vzájemné interakce společnosti s přírodním prostředím
zkoumáním příčin a důsledků rozmístění lidských aktivit na zemském povrchu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

socioekonomická geografie - další názvy

A

humánní geografie
antropogeografie
kulturní geografie
sociální geografie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

čím je tvořena sociosféra

A

lidskou populací a všemi produkty její hospodářské činnosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

složky sociosféry

A

obyvatelstvo
sídla
zemědělství
služby
cestovní ruch
politické a kulturní systémy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

demografie

A

zabývá se studiem lidské populace
(analýza a statistické vyhodnocování demografických ukazatelů)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

zákl. demografické ukazatele

A

počet obyvatel a jeho vývoj v čase
prostorové rozmístění obyvatelstva
porodnost, úmrtnost - přirozený přírůstek (úbytek)
kojenecká úmrtnost, naděje na dožití, průměrný věk
věková struktura populace
migrace
diverzita populace (etnika,náboženství,..)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

údaje pro demografii

A
  • sčítání lidu
  • katastr nemovitostí
  • matriční knihy
  • údaje z úřadů práce
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

demografická revoluce příčiny

A

změny v posledních třech stoletích
průmyslová revoluce
urbanizace
zvýšená produkce potravin - úbytek hladomorů
vědecko - technická revoluce - rozvoj dopravy a služeb

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Jak se za posledních 300 let změnilo reprodukční chování lidí?

A

pokrok ve zdravotní péči
růst vzdělanosti
změny v postavení žen a dětí
zlepšení životní úrovně
změnily původní přirozený řád reprodukce
snižování úmrtnosti
omezování plodnosti

rozvoj nezemědělských výrobních aktivit

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

demografická revoluce

A

změna reprodukčního chování lidí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q
  1. demografická fáze
A

vysoká míra porodnosti
vysoká míra úmrtnost
hygiena, medicína - nízká úroveň
populační růst stagnuje
v této fázi dnes - nejvíce ekonomicky zaostalé státy střední a východní Afriky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q
  1. demografická fáze
A

vysoká porodnost
pokles míry úmrtnosti
modernější medicínské techniky a vyšší hygienické standardy - snižování úmrtnosti
velký populační růst
v této fázi dnes - některé státy západní Afriky a střední a jižní Asie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q
  1. demografická fáze
A

ustálení míry úmrtnosti na nízké úrovni
prudký pokles míry porodnosti
porodnost se postupně snižuje - až na úroveň úmrtnosti
značné migrace - např. z populačně rostoucí Evropy do USA
populace stále roste - daleko méně než v předcházející fázi
v této fázi dnes - např. některé země Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie a Oceánie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q
  1. demografická fáze
A

míra porodnosti i úmrtnosti na nízké úrovni
velikostní stabilizace populace
vyspělé země západní a severní Evropy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q
  1. demografická fáze
A

přirozený úbytek obyvatelstva - lidstvo začíná vymírat
porodnost - velmi nízká, klesá, dokonce se poprvé dostává pod úroveň úmrtnosti
dochází k pomalému poklesu počtu obyvatel

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

diverzita populace

A

Rozrůznění obyvatelstva do skupin podle:
věku
pohlaví
etnické příslušnosti
národnosti
jazyka
náboženského vyznání
Vypovídá o charakteru dané společnosti
Pomáhá určit vývoj v následujících letech

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

obyvatelstvo podle věku a ekonomické produktivity

A

předproduktivní věk (do 15 let)
produktivní věk (od 15 do 65 let) – potencionálně ekonomicky aktivní lidé
poproduktivní věk (nad 65 let) - senioři

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

Bílá neboli europoidní rasa

A

původně rozšířená v mírném pásu Evropy a na rozhraní východní Evropy a západní Asie.
pleť je světlá až tmavohnědá
vlasy : mírně vlnité až kadeřavé
užší hlava
výrazný nos a brada
původně : Evropa, Blízký východ

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Žlutá neboli mongoloidní rasa

A

původně rozšířená ve východní, střední a jihovýchodní subtropické Asii
pleť : nažloutlá, světlá až snědá
vlasy : rovné, husté, silné, černé
- oční štěrbiny úzké a šikmé, tmavé (epikantus)
- obličej – široký, s výraznými lícními kostmi
+ středně široký nos

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

Černá neboli negroidní rasa

A

původně rozšířená v oblastech tropické Afriky na jih od Sahary
pleť : hnědá až černá
vlasy : tmavě hnědé až černé,
kadeřavé i kudrnaté
oči : tmavě hnědé a kulaté
široký obličej, masivní rty, plochý nos
původ : Afrika a Austrálie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

Mestic

A

kříženec bělocha a indiána

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

Zambo

A

kříženec černocha a indiána

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

Kajot

A

míšenec mulata s mesticem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

národ

A

nejvyšší forma společenství lidí, společné znaky:
jazyk
území
historický vývoj
kultura
vědomí příslušnosti k danému národu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

národ - vznik

A

vývojem z nižších etnických společenství (rod a kmen)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

národy na Zemi

A

asi 2500-3000
různě velké

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

národnost

A

příslušnost k určitému národu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

Kde jsou místo národů kmeny?

A

v zaostalých částech světa, kde nedospěl vývoj k zformování národů
např. ve střední Africe, v Oceánii

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

vlastenectví

A

oddanost domovské zemi

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

nacionalismus

A

politický směr, ideologie jednostranně zdůrazňující význam národa jako nadřazené společenské jednotky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

národnostní menšina

A

skupina občanů, která se odlišuje od příslušníků většinového národa
etnickým původem
jazykem
kulturou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

Typy národů

A

Jazykové národy
převažují, hl. Evropa
2. Kulturní či teritoriální národy
významný zemský patriotismus
USA, Kanada, Austrálie (vytvářely se díky kolonizaci)
Čína, Indie
3. Náboženské národy
- Arabové (islám), Židé (judaismus)
4. Kmeny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

nejpočetnější národ

A

Číňané

34
Q

největší národ bez vlastního státu

A

Kurdové

35
Q

přírodní podmínky ovlivňující rozmístění obyvatelstva

A

klimatické charakteristiky
horopisné podmínky

36
Q

čím je ovlivněno rozmístění obyvatelstva

A

přírodními podmínkami
sociálními a ekonomickými faktory

37
Q

sociální a ekonomické faktory ovlivňující rozmístění obyvatelstva

A

výše přirozeného přírůstku
koncentrace obyvatel do ekonomických center

38
Q

celosvětový průměr hustoty zalidnění

A

13 obyvatel/km2

39
Q

hlavní sídelní centra

A

Východní Asie
Jižní Asie
Západní Evropa
Atlantická oblast Severní Ameriky
Guinejská Afrika

40
Q

Sídla

A

centra lidské společnosti, kde se odehrává většina lidských ekonomických, kulturních a politických aktivit a dochází zde k sociálním interakcím mezi lidmi.
Sídlem rozumíme trvale obydlené místo, které je tvořeno seskupením domů a hospodářských objektů.

41
Q

Sídla venkovského typu: samoty, osady, vesnice

A

nejstarší typ osídlení spojený s agrární fází naší historie
dnes hlavní typ osídlení v chudých regionech
větší sepětí obyvatelstva s přírodou
dominace zemědělství, drobného řemesla a základních služeb
nižší životní úroveň spojená s omezenými pracovními příležitostmi, menší nabídkou služeb a horší dopravní dostupností
novým trendem ve vyspělých zemích je přebírání životního standardu městského obyvatelstva a zánik tradičního venkovského způsobu života

42
Q

Sídla městského typu: města a městské sídelní systémy

A

Vznikala v období antiky, kdy začalo docházet k prudkému rozvoji obchodu a řemesla. Zásadní změna nastala v období industrializace. To vedlo k masivnímu přesunu venkovského obyvatelstva do měst a exponenciálnímu nárůstu jejich populace (urbanizaci). Ve vyspělých zemích tvoří městské obyvatelstvo dominantní složku přesahující 70%, celosvětově to je 50%.

43
Q

urbanizace

A

stěhování obyvatelstva z venkova do měst

44
Q

Z ekonomicko-sociálního hlediska je pro města typické:

A

vyšší celkový počet obyvatel
vyšší podíl obyvatel pracujících v průmyslu a ve službách
charakteristická koncentrovaná zástavba s jasně definovaným centrem a předměstími
vyšší životní úroveň je dána lepší nabídkou pracovních příležitostí, vyšší úrovní služeb a možností vzdělání
města jsou centry technologického pokroku, kultury, vědy a politického života

45
Q

funkce měst

A

Města lze klasifikovat podle převažující profesní orientace obyvatel a hlavních ekonomických odvětví. Rozlišujeme například města průmyslová,dopravní, lázenská, univerzitní, obchodní, vojenská, administrativní..
Většina měst má ale polyfunkční charakter, tedy nelze jednoznačně stanovit pouze jednu funkci.
Jednou z klíčových funkcí měst je spádovost. Ta je dána skutečností, že výrobní podniky a služby mají dosah daleko za hranicemi jeho území.
Ze spádové oblasti lidé dojíždějí do města za prací, kulturou, na úřady, do škol, obchodních středisek,..

46
Q

metropole

A

města s největšími spádovými oblastmi

47
Q

stupeň urbanizace

A

podíl městského obyvatelstva na celkové populaci

48
Q

suburbanizace

A

stěhování obyvatel z center měst na jejich předměstí/ z města na venkov

49
Q

aglomerace

A

rozsáhlá intenzivně urbanizovaná území kolem velkých měst

50
Q

megalopole

A

urbanizačně nejkomplexnější celek, vzniká spojením několika souměstí

51
Q

Ekonomika

A

veškerá produkce zboží a služeb
následná distribuce a spotřeba
vztahy mezi producenty a spotřebiteli – vytváří ekonomický systém
determinována fyzickogeografickými podmínkami
půdní a klimatické poměry, dostupnost surovin….
vědní obor ekonomie

52
Q

zboží

A

průmyslové výrobky, umělé
základ jejich produkce – nerostné suroviny či zemědělské plodiny
př.: stroje, oděvy, nábytek, stavební hmoty, potraviny….

53
Q

služby

A

– produkty ekonomiky nemateriální povahy
lidská činnost motivovaná ziskem
hodnota – dána užitečným efektem, který poskytuje spotřebiteli
př.: vzdělávání, zdravotní péče, služby ubytovací stravovací, finanční sl., zábava…

54
Q

Ekonomické ukazatele

A

popisují stav a charakter dané ekonomiky
výsledek dlouhodobého sběru ekonomických dat a statistického vyhodnocení
vztahují se k určitému území za určité období
klíčová funkce - komparativnost

55
Q

Hrubý domácí produkt (HDP)

A

základní ekonomický ukazatel
umožňuje porovnávat význam a velikost ekonomického systému jednotl. zemí
souhrn ekonomických produktů vytvořených na daném území za rok
vyjádřen v USD

56
Q

HDP na 1 obyvatele země

A

častější, praktičtější
vyjadřuje vyspělost/zaostalost
upraven dle parity kupní síly (ppp)
zohledňuje životní náklady
klíčový ukazatel výše životní úrovně

57
Q

Index lidského rozvoje (ILR)

A

charakterizuje civilizačně kulturní vyspělost země (indexem 1,0 =nejvíce až 0,0 nejméně)
zahrnuje:
ekonomické parametry
aspekty zdravotního stavu
vzdělanost
výsledek tří hodnot:
očekávaná střední délka života, gramotnost, HDP/i obyv.

58
Q

Hospodářské sektory

A

primární
sekundární
terciární
kvartérní

59
Q

primární sektor

A

(primér, prvovýroba)
odvětví spjatá s využitím přírodních zdrojů - lov, rybolov, zemědělství, těžba surovin (včetně dřeva)
historicky nejstarší
nejméně efektivní
dominantní v zaostalejších zemích

60
Q

sekundární sektor

A

(sekundér, druhovýroba)
všechna odvětví zpracovatelského průmyslu
stavebnictví a nákladní doprava
průmysl – vznik v éře industrializace (19 stol.)
předchůdce – řemesla, manufaktury
nově industrializované země
(industr. pozdě, Mexiko, Brazílie, Čína..)

61
Q

terciární sektor

A

(terciér, obslužná sféra)
všechny druhy služeb, obchod, bankovnictví, osobní doprava, zdravotnictví, školství, státní správa a další nevýrobní činnosti
rozvoj 2. pol. 20. stol.
identifikátor vyspělosti ekonomiky

62
Q

kvartérní sektor

A

(kvartér)
sféra vědy a výzkumu, vzdělávání
rozvoj moderních technologií
konkurenční výhoda

63
Q

Základní hospodářské systémy současnosti:

A

a/ ústředně řízené hospodářství
b/ tržní hospodářství
c/ přechodné hospodářství

64
Q

ústředně řízené hospodářství

A

řízené a plánované z jednoho centra
socialistický systém plánování a řízení z jednoho centra – vládou

65
Q

tržní hospodářství

A

tržní systém je založený na soukromém vlastnictví
základními prvky jsou nabídka, poptávka a cena

66
Q

přechodné hospodářství

A

řechod z centrálního řízení na systém tržní
transformace ekonomiky (východní Evropa, bývalé státy SSSR, Čína aj.)

67
Q

Vývoj průmyslu

A

Současný stav je výsledkem hospodářského vývoje v průběhu posledních dvou tisíciletí:
Prvovýroba (počátek hosp. dějin = samozásobitelé, dnes = rozvojové státy)
Druhovýroba (období vědecko-technické revoluce = zrychlení hosp. vývoje v 19. století, dnes = nové energetické zdroje, výpočetní technika, automatizace, know-how)
Obslužná sféra (rozvoj obchodu na počátku, dnes = rozvoj služeb)

68
Q

Nerovnoměrný hospodářský růst

A

v současnosti velké oblastní rozdíly
málo vyvinuté země - sektor primární
vyspělé státy - sekundární sektor
nejvyspělejší státy - stoupá podíl terciálního sektoru
náskok získaly země, kde co nejdříve započala vědecko-technická revoluce a na ni navazující sociální změny - záp. Evropa

69
Q

Příčiny změn politické mapy světa

A

olitická mapa světa se v historii lidstva
neustále měnila.
1. Události přírodního charakteru
2. Omezená úživnost obývaného území
3. Ekonomické důvody
4. Náboženské důvody
5. Mocenské ambice států

70
Q

Stát

A

orma organizace lidské společnosti
ZÁKLADNÍ PRVKY:
- území
- obyvatelstvo
- státní organizace
STÁTNÍ ÚTVARY:
A/ Nezávislé státy
B/ Závislá území
C/ Mezinárodní území

71
Q

Státy světa

A

OSN- dělí 208 států do 5 kategorií:
193 členských států OSN (nezávislé státy)
2 pozorovatelské státy OSN
2 státy volně přidružené k členskému Novému Zélandu
1 bývalý člen OSN
10 států s omezeným mezinárodním uznáním

72
Q

Nezávislé státy

A

Svrchovanost – suverenita
b/ Obecné mezinárodně právní uznání
c/ Navázání diplomatických styků

73
Q

Vznik nového státu

A

Odtržení od původního celistvého státu - Eritrea
Pokojné smluvní rozdělení - ČR a SR

74
Q

Závislá území

A

území pod suverenitou jiného státu
- kolonie, protektoráty, zámořská území
- mají autonomii, samostatné orgány - vládu
- obranu zajišťuje mateřská země
- nemohou uzavírat mezinárodní smlouvy
Způsob vymezení:
zbytek po kolonialismu
případy anexe násilného připojení
51 závislých území na světě

75
Q

Mezinárodní území

A

území pod společnou správou světového společenství
volné moře
kosmický prostor
Antarktida
- mezinárodní od roku 1961
- zákaz vojenského využití
- omezení hospodářského využití
- probíhají zejména vědecké výzkumy

76
Q

STÁTY PODLE TYPU VLÁD

A

základní znak státu - fungující vláda
vláda – 2 základní formy:
1. monarchie
2. republika

77
Q

Monarchie

A

Absolutistická
moc v rukách 1 osoby (obvykle dědičná)
Konstituční (ústavní)
formální hlava státu – omezená výkonná moc
na světě cca 50 monarchií

78
Q

Republika

A

založena na principu volených orgánů
prezident – volená hlava státu, různá míra pravomocí
parlament – zákonodárná moc
vláda – výkonná moc
parlamentní republika
(Česko, Německo)
prezidentská republika
(USA, Rusko)
parlamentně-prezidentská
(Francie, Polsko

79
Q

Specifické formy vlády

A

diktatury
vojenské, polovojenské (Niger, Sierra Leone)
totalitní vlády komunistických zemí – vláda jedné strany (Čína, Vietnam)

80
Q

STÁTY PODLE ADMINISTRATIVNÍHO USPOŘÁDÁNÍ

A

státy unitární
řízeny centrálně bez dalšího vnitřního členění
státy federativní či konfederativní
USA, Švýcarsko

81
Q

MÍRA DEMOKRACIE A DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV

A

hodnocené jevy – těžko dosažitelné informace:
svoboda slova
fungování státní správy
výkonnost a chování policie
nezávislost justice
demokratičnost voleb
korupce….
ČR – patří do skupiny 30 zemí s nejvyšší mírou občanských svobod