Atmosféra a hydrosféra Flashcards

1
Q

Co je to atmosféra?

A

plynný obal Země, připoután gravitační silou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Z čeho se skládá atmosféra?

A

ze směsy plynů:
hl. dusík - 78%
kyslík - 21%
CO2 - 0,035%
ozón
vzácné plyny
vodní pára

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co je to aerosol?

A

divoké kapičky, které se udržují ve vzduchu
např. mraky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Na co vertikálně členíme atmosféru?

A

na troposféru, stratosféru, mezosféru, ionosféru a exosféru

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

• Co je to troposféra?

A

atmosféra do 11 km výšky
probíhají zde meteorologické jevy a procesy -> počasí
pokles tlaku a hustoty vzduchu s výškou
jsou zde vodní páry - oblaka, srážky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Co to je stratosféra?

A

Atmosféra do výšky 50-60 km
součástí je ozonosféra - podmínka pro život na Zemi
díky ozonosféře dopadá na Zem jen 1% UV slunečního záření dopadajícího na hranici atmosféry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Co to je mezosféra?

A

Atmosféra od 60-90 km
na horní hranici má -100 C

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Co je to ionosféra?

A

atmosféra od 500-700 km do 8000 km
teplota zde až 1500 C

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Co to je exosféra?

A

okrajová vrstva atmosféry, asi do 70 000 km

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Co je to počasí?

A

okamžitý stav atmosféry v určitém místě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co to je meteorologie?

A

věda studující počasí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

• (7) Jaké máme základní meteorologické prvky?

A

sluneční záření
teplota vzduchu
vlhkost vzduchu
oblačnost
srážky
tlak vzduchu
vítr

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaký je rozdíl mezi podnebím a počasím?

A

Podnebí je dlouhodobý průměrný stav počasí na daném místě, zatímco počasí je okamžitý stav atmosféry v daném místě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Který plyn tvoří cca 78% atmosféry?

A

dusík

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Pro co je důležité slunce ohledně intenzity slunečního záření?

A

je to hlavní zdroj energie na zemském povrchu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Co je to solární konstanta?

A

množství dopadající sluneční energie na horní hranici atmosféry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Co to je radiační bilance?

A

výměna energie mezi atmosférou a zemským povrchem
- kladná - ve dne (zahřívání vzduchu o zemský povrch)
- záporná - v noci (zemský povrch přijímá teplo ze vzduchu)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

• (9) Jak se měří teplota vzduchu?

A

v meteorologických stanicích 2 m nad zemských povrchem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Co to jsou izotermy?

A

teplotní mapy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

• (9) V čem spočívá vertikální proudění vzduchu?

A

u země je teplý vzduch - ohřívá se od zemského povrchu
nad ním - vrstvy vzduchu chladnějšího
-> fyzikálně nestabilní stav (teplý vzduch je lehčí)
vznik stoupavých proudů teplého vzduchu a padavých studeného

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

V čem spočívá teplotní inverze?

A

vzniká v zimě, když je radiační bilance silně záporná
chladný zemský povrch ochlazuje spodní vrstvy atmosféry
neprobíhá vertikální proudění
trvá do prohřátí zemského povrchu a zvýšení radiační bilance

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

horizontální teplotní gradient

A

na různých místech na zemi rozdílná teplota

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

albedo

A

míra odrazivosti povrchu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

vlhkost vzduchu

A

množství vodní páry
měří se vlhkoměrem
relativní vlhkost vzduchu - s rostoucí teplotou pojme vzduch více páry
rosný bod - 100% přebytečná pára kondenzuje
u nás vlhkost 40-70%
tropy 90%
pouště - pod 20%

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Oblačnost
kolik % oblohy je pokryto mraky
26
Oblak
(mrak) mikroskopické částice vody a ledu v atmosféře vznik - ve výšce, kde
27
Kondenzační jádra
mikroskopické částečky prachu, které se vznáší kolem nich vodní kapky
28
• Jaké jsou typy oblaků?
Cirrus, Cumulus, Stratus
29
Cirrus
(řasa) velké výšky, z ledových krystalků, průsvitné bílé závoje
30
Cumulus (kupa)
střední a nižší výšky „chuchvalce vaty” bílé našedlé
31
Stratus
(sloha) střední a nízké výšky, bez pevného ohraničení, šedivé, nejčastěji z nich padají srážky
32
Oblačnost podle výšky
Vysoká oblačnost Střední oblačnost Nízká oblačnost
33
Vysoká oblačnost
na horní hranici troposféry - cirrus
34
Střední oblačnost
stratus či cumulus
35
Nízká oblačnost
do 2000 m.n.m. - nimbostratus - pokrývá celou oblohu, dlouhotrvající sráźky
36
Oblačnost s vertikálním vývojem
cumulonimbus (bouřkový mrak) Základna nízko nad zemí - až do 12 000 m Bouřky, intenzivní srážky
37
kapalné srážky
mrholení, déšť, rosa, opar
38
pevné srážky
sníh, kroupy
39
měření srážek
úhrn srážek v mm
40
sněhové srážky
výška sněhu v cm, vodní ekvivalent - výška vody po roztání sněhu
41
izohyety
místa se stejnou intenzitou srážek na klimatických mapách
42
Atmosférický tlak
vyvolán hmotností vzduchového sloupce od země k horní hranici atmosféry
43
Horizontální tlakový gradient
tlak ovlivněn nadmořskou výškou a teplotou vzduchu (studený vzduch - těžší - vyšší hodnoty tlaku)
44
cyklóny
oblasti nízkého tlaku vzduchu (tlakové níže, vlivem rotace země na S polokouli cirkulace vzduchu v cyklóně proti směru hod. ručiček, na J po směru)
45
anticyklóny
oblasti vysokého tlaku vzduchu (tlakové výše, vlivem Coriolisovy síly je cirkulace vzduchu opačná než u cyklóny)
46
izobary
čáry, které spojují místa se stejným tlakem vzduchu
47
cyklóny v tropech - příklady
Hurikány - oblast mexického zálivu Tajfuny - východní Asie Orkány - v Indickém oceánu
48
proudění vzduchu
Směr (jestli nás vítr postihne) Rychlost (anemometr - m/s, km/h) Proudění vertikální (viz teplota) Proudění horizontální ( způsobeno rozdílnou hodnotou atmosférického tlaku) Tlakové útvary Tlakové výše a tlakové níže
49
všeobecná cirkulace atmosféry
uzavřený systém proudění vzduchu mezi oblastmi vysokého a nízkého tlaku systém vzdušného proudění planetárních rozměrů
50
pasáty
pravidelné větry vanoucí od obratníku k rovníku (protože je u rovníku níziý tlak(
51
antipasáty
když vzduch je v 7 km odtlačován od rovníku
52
monzuny
větry, ktere behem roku meni svuj smer na opacny hl. v Asii, ale nektere roky se projevuji i u nas pricina : nestejnomerne zahrivani pevniny a oceanu
53
letni monzun
pevnina se rychleji zahriva teplejsi vzduch nad ni stoupa pri zemi - tlakova nize
54
zimni monzun
z pevniny na more suchy
55
2 typy atmosferické cirkulace
Zonalni - pohyb vzduchovych hmot od zapadu k vychodu - prilev tepleho,vlhkeho vzduchu v zime od atlantiku - priliv chladneho,vlhkeho vzduchu v lete Meridionalni - pohyb v meidonialnin smeru
56
Atmosfericke fronty
rozhrani mezi hmotou studeneho a tepleho vzduchu
57
studena fronta
studeny vzduch vytlacuje teply vzduch vsune se pod nej kdyz jde studena fronta vytvari se oblacnost rychlejsi, vytvari prehanky a bourky
58
tepla fronta
postup tepleho vzduchu se nasouva na studeny vzduch - * velka oblacnost pomala, srazky jsou trvalejsiho charakteru
59
Jakzch je 5 oceanu
Tichy Atlantsky Severni ledovy Indicky Jizni
60
casti ledoveho ocean’s
more zalivy prulivy pruplavy
61
ocean a klima
zachytava vetsinu slunecni energie - regulace teploty na planete zdroj 98% srazej produkce kysliku
62
more
casti oceanu vybihajici do pevniny nebo oddelene ostrivy odlisne vlastnosti vody castecne uzavreny system cirkulace vody
63
hydrosfera
vsechna voda na nasi planete
64
vlastnosti morske vody
1. slanost (salinita) 2. teplota 3. barva
65
• salinita
= slanost udava kolik gramu soli obsahuhe kg vody nejvetsi podil - NaCl, MgCl2, MgSO4 vyjadruje se v promile
66
co ma vliv na salinitu
a) bilance srazek b) pritok sladke vody z rek c) pohyby morske vody d) teplota vody
67
izohaly
cary oznacujici mista se stejnou salinitiou
68
morske pouste
oblasti s vysokou salinitou nejvetsi salinita : Rude more
69
oblasti s nizkou salinitou
bohate na zivot Severni Atlantik a Pacifik vnitrni more mirneho pasu - baltske more pod 15‰
70
Brakticka voda
smisena morsko-ricnu voda s nizkou salinitou
71
teplota morske vody
zalezi na zemepisne sirce prumerna teplota povrchove vrstvy oceanu - 17 C, max 26-30 rozdily teplot * morske proudy (mista, kde se tyto proudy stretnou bohata na ryby) zdroje tepla: sl. zareni teplo ze dna oceanu premena kineticke energie na teplo
72
barva morske vody
zalezi na: obsahu mineralnich latek mnostvi planktonu, plavenin, sedimentu hloubce barve dna
73
morske proudy
74
zakl. pohyby morske vody
1. morske dmuti (slapove jevy) 2. vlneni 3. morske proudy
75
energii k pohybum morske vody dodava:
slunecni zareni gravitacni pusobeni Mesice a Slunce rozdilne fyzijalnu a chemicke vlastnosti pohyby litosfery rotace Zeme - ovlivnuje smer pohybu morskycy proudu
76
morske dmuti
periodicke stridani prilivu a odlivu po 6 h
77
eolicke vlneni
priboj (eroze pobrezi)
78
geologicky podminene vlneni
(zemetreseni a vybuchy sopek) tsunami - obrovske vlny
79
• Mořské proudy
celoplanetární uzavřený systém cirkulace mořské vody příčina - globální cirkulace atmosféry přesuny vod v horizontálním i vertikálním směru teplé a studené proudy pr. Golfsky proud
80
povrchové vody
stékající nebo zadržené v přirozených nebo umělých vodních nádržích zdroj : atmosférické srážky jako déšť, sníh,… + tající led, prameny chem. složení : H2O + minerální látky
81
vodní toky
s nesoustredenym odtokem srazkove vody = ron se soustredenym odtokem
82
vznik řek
nejprve pramen/zdrojnice soutok 2 a vice řek (př. Vltava, Orlice) jezero tajici ledovec
83
ústí řek
= kde řeka končí do jiné řeky do jezera do oceánu propadem -> podzemní řeka
84
rozdíl mezi horním, středním a dolním tokem
horní - horské bystřiny, má velkou sílu, nejvíc energie, přenáší balvany, velká eroze střední - působí erozi, méně energie, přenáší menší kameny, eroze do stran/boční dolní - malá E, převazuje sedimentace mad erozí