Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

ZMP > Atmosféra a hydrosféra > Flashcards

Atmosféra a hydrosféra Flashcards

1
Q

Co je to atmosféra?

A

plynný obal Země, připoután gravitační silou

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Z čeho se skládá atmosféra?

A

ze směsy plynů:
hl. dusík - 78%
kyslík - 21%
CO2 - 0,035%
ozón
vzácné plyny
vodní pára

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Co je to aerosol?

A

divoké kapičky, které se udržují ve vzduchu
např. mraky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Na co vertikálně členíme atmosféru?

A

na troposféru, stratosféru, mezosféru, ionosféru a exosféru

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

• Co je to troposféra?

A

atmosféra do 11 km výšky
probíhají zde meteorologické jevy a procesy -> počasí
pokles tlaku a hustoty vzduchu s výškou
jsou zde vodní páry - oblaka, srážky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Co to je stratosféra?

A

Atmosféra do výšky 50-60 km
součástí je ozonosféra - podmínka pro život na Zemi
díky ozonosféře dopadá na Zem jen 1% UV slunečního záření dopadajícího na hranici atmosféry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Co to je mezosféra?

A

Atmosféra od 60-90 km
na horní hranici má -100 C

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Co je to ionosféra?

A

atmosféra od 500-700 km do 8000 km
teplota zde až 1500 C

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Co to je exosféra?

A

okrajová vrstva atmosféry, asi do 70 000 km

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Co je to počasí?

A

okamžitý stav atmosféry v určitém místě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Co to je meteorologie?

A

věda studující počasí

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

• (7) Jaké máme základní meteorologické prvky?

A

sluneční záření
teplota vzduchu
vlhkost vzduchu
oblačnost
srážky
tlak vzduchu
vítr

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Jaký je rozdíl mezi podnebím a počasím?

A

Podnebí je dlouhodobý průměrný stav počasí na daném místě, zatímco počasí je okamžitý stav atmosféry v daném místě

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Který plyn tvoří cca 78% atmosféry?

A

dusík

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Pro co je důležité slunce ohledně intenzity slunečního záření?

A

je to hlavní zdroj energie na zemském povrchu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Co je to solární konstanta?

A

množství dopadající sluneční energie na horní hranici atmosféry

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

Co to je radiační bilance?

A

výměna energie mezi atmosférou a zemským povrchem
- kladná - ve dne (zahřívání vzduchu o zemský povrch)
- záporná - v noci (zemský povrch přijímá teplo ze vzduchu)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

• (9) Jak se měří teplota vzduchu?

A

v meteorologických stanicích 2 m nad zemských povrchem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

Co to jsou izotermy?

A

teplotní mapy

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

• (9) V čem spočívá vertikální proudění vzduchu?

A

u země je teplý vzduch - ohřívá se od zemského povrchu
nad ním - vrstvy vzduchu chladnějšího
-> fyzikálně nestabilní stav (teplý vzduch je lehčí)
vznik stoupavých proudů teplého vzduchu a padavých studeného

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

V čem spočívá teplotní inverze?

A

vzniká v zimě, když je radiační bilance silně záporná
chladný zemský povrch ochlazuje spodní vrstvy atmosféry
neprobíhá vertikální proudění
trvá do prohřátí zemského povrchu a zvýšení radiační bilance

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

horizontální teplotní gradient

A

na různých místech na zemi rozdílná teplota

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

albedo

A

míra odrazivosti povrchu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

vlhkost vzduchu

A

množství vodní páry
měří se vlhkoměrem
relativní vlhkost vzduchu - s rostoucí teplotou pojme vzduch více páry
rosný bod - 100% přebytečná pára kondenzuje
u nás vlhkost 40-70%
tropy 90%
pouště - pod 20%

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

Oblačnost

A

kolik % oblohy je pokryto mraky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Oblak

A

(mrak)
mikroskopické částice vody a ledu v atmosféře
vznik - ve výšce, kde

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

Kondenzační jádra

A

mikroskopické částečky prachu, které se vznáší
kolem nich vodní kapky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

• Jaké jsou typy oblaků?

A

Cirrus, Cumulus, Stratus

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

Cirrus

A

(řasa)
velké výšky, z ledových krystalků, průsvitné bílé závoje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

Cumulus (kupa)

A

střední a nižší výšky „chuchvalce vaty” bílé našedlé

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

Stratus

A

(sloha)
střední a nízké výšky, bez pevného ohraničení, šedivé, nejčastěji z nich padají srážky

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

Oblačnost podle výšky

A

Vysoká oblačnost
Střední oblačnost
Nízká oblačnost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

Vysoká oblačnost

A

na horní hranici troposféry - cirrus

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
34
Q

Střední oblačnost

A

stratus či cumulus

35
Q

Nízká oblačnost

A

do 2000 m.n.m. - nimbostratus - pokrývá celou oblohu, dlouhotrvající sráźky

36
Q

Oblačnost s vertikálním vývojem

A

cumulonimbus (bouřkový mrak)
Základna nízko nad zemí - až do 12 000 m
Bouřky, intenzivní srážky

37
Q

kapalné srážky

A

mrholení, déšť, rosa, opar

38
Q

pevné srážky

A

sníh, kroupy

39
Q

měření srážek

A

úhrn srážek v mm

40
Q

sněhové srážky

A

výška sněhu v cm, vodní ekvivalent - výška vody po roztání sněhu

41
Q

izohyety

A

místa se stejnou intenzitou srážek na klimatických mapách

42
Q

Atmosférický tlak

A

vyvolán hmotností vzduchového sloupce od země k horní hranici atmosféry

43
Q

Horizontální tlakový gradient

A

tlak ovlivněn nadmořskou výškou a teplotou vzduchu
(studený vzduch - těžší - vyšší hodnoty tlaku)

44
Q

cyklóny

A

oblasti nízkého tlaku vzduchu
(tlakové níže, vlivem rotace země na S polokouli cirkulace vzduchu v cyklóně proti směru hod. ručiček, na J po směru)

45
Q

anticyklóny

A

oblasti vysokého tlaku vzduchu
(tlakové výše, vlivem Coriolisovy síly je cirkulace vzduchu opačná než u cyklóny)

46
Q

izobary

A

čáry, které spojují místa se stejným tlakem vzduchu

47
Q

cyklóny v tropech - příklady

A

Hurikány - oblast mexického zálivu
Tajfuny - východní Asie
Orkány - v Indickém oceánu

48
Q

proudění vzduchu

A

Směr (jestli nás vítr postihne)
Rychlost (anemometr - m/s, km/h)
Proudění vertikální (viz teplota)
Proudění horizontální ( způsobeno rozdílnou hodnotou atmosférického tlaku)
Tlakové útvary
Tlakové výše a tlakové níže

49
Q

všeobecná cirkulace atmosféry

A

uzavřený systém proudění vzduchu mezi oblastmi vysokého a nízkého tlaku
systém vzdušného proudění planetárních rozměrů

50
Q

pasáty

A

pravidelné větry vanoucí od obratníku k rovníku
(protože je u rovníku níziý tlak(

51
Q

antipasáty

A

když vzduch je v 7 km odtlačován od rovníku

52
Q

monzuny

A

větry, ktere behem roku meni svuj smer na opacny
hl. v Asii, ale nektere roky se projevuji i u nas
pricina : nestejnomerne zahrivani pevniny a oceanu

53
Q

letni monzun

A

pevnina se rychleji zahriva
teplejsi
vzduch nad ni stoupa
pri zemi - tlakova nize

54
Q

zimni monzun

A

z pevniny na more
suchy

55
Q

2 typy atmosferické cirkulace

A

Zonalni
- pohyb vzduchovych hmot od zapadu k vychodu
- prilev tepleho,vlhkeho vzduchu v zime od atlantiku
- priliv chladneho,vlhkeho vzduchu v lete

Meridionalni
- pohyb v meidonialnin smeru

56
Q

Atmosfericke fronty

A

rozhrani mezi hmotou studeneho a tepleho vzduchu

57
Q

studena fronta

A

studeny vzduch vytlacuje teply vzduch
vsune se pod nej
kdyz jde studena fronta vytvari se oblacnost
rychlejsi, vytvari prehanky a bourky

58
Q

tepla fronta

A

postup tepleho vzduchu se nasouva na studeny vzduch
- * velka oblacnost
pomala, srazky jsou trvalejsiho charakteru

59
Q

Jakzch je 5 oceanu

A

Tichy
Atlantsky
Severni ledovy
Indicky
Jizni

60
Q

casti ledoveho ocean’s

A

more
zalivy
prulivy
pruplavy

61
Q

ocean a klima

A

zachytava vetsinu slunecni energie
- regulace teploty na planete
zdroj 98% srazej
produkce kysliku

62
Q

more

A

casti oceanu vybihajici do pevniny nebo oddelene ostrivy
odlisne vlastnosti vody
castecne uzavreny system cirkulace vody

63
Q

hydrosfera

A

vsechna voda na nasi planete

64
Q

vlastnosti morske vody

A
  1. slanost (salinita)
  2. teplota
  3. barva
65
Q

• salinita

A

= slanost
udava kolik gramu soli obsahuhe kg vody
nejvetsi podil - NaCl, MgCl2, MgSO4
vyjadruje se v promile

66
Q

co ma vliv na salinitu

A

a) bilance srazek
b) pritok sladke vody z rek
c) pohyby morske vody
d) teplota vody

67
Q

izohaly

A

cary oznacujici mista se stejnou salinitiou

68
Q

morske pouste

A

oblasti s vysokou salinitou
nejvetsi salinita : Rude more

69
Q

oblasti s nizkou salinitou

A

bohate na zivot
Severni Atlantik a Pacifik
vnitrni more mirneho pasu - baltske more pod 15‰

70
Q

Brakticka voda

A

smisena morsko-ricnu voda s nizkou salinitou

71
Q

teplota morske vody

A

zalezi na zemepisne sirce
prumerna teplota povrchove vrstvy oceanu - 17 C, max 26-30
rozdily teplot * morske proudy (mista, kde se tyto proudy stretnou bohata na ryby)
zdroje tepla:
sl. zareni
teplo ze dna oceanu
premena kineticke energie na teplo

72
Q

barva morske vody

A

zalezi na:
obsahu mineralnich latek
mnostvi planktonu, plavenin, sedimentu
hloubce
barve dna

73
Q

morske proudy

A
74
Q

zakl. pohyby morske vody

A
  1. morske dmuti (slapove jevy)
  2. vlneni
  3. morske proudy
75
Q

energii k pohybum morske vody dodava:

A

slunecni zareni
gravitacni pusobeni Mesice a Slunce
rozdilne fyzijalnu a chemicke vlastnosti
pohyby litosfery
rotace Zeme - ovlivnuje smer pohybu morskycy proudu

76
Q

morske dmuti

A

periodicke stridani prilivu a odlivu
po 6 h

77
Q

eolicke vlneni

A

priboj (eroze pobrezi)

78
Q

geologicky podminene vlneni

A

(zemetreseni a vybuchy sopek)
tsunami - obrovske vlny

79
Q

• Mořské proudy

A

celoplanetární uzavřený systém cirkulace mořské vody
příčina - globální cirkulace atmosféry
přesuny vod v horizontálním i vertikálním směru
teplé a studené proudy
pr. Golfsky proud

80
Q

povrchové vody

A

stékající nebo zadržené v přirozených nebo umělých vodních nádržích
zdroj : atmosférické srážky jako déšť, sníh,… + tající led, prameny
chem. složení :
H2O + minerální látky

81
Q

vodní toky

A

s nesoustredenym odtokem srazkove vody = ron
se soustredenym odtokem

82
Q

vznik řek

A

nejprve pramen/zdrojnice
soutok 2 a vice řek (př. Vltava, Orlice) jezero
tajici ledovec

83
Q

ústí řek

A

= kde řeka končí
do jiné řeky
do jezera
do oceánu
propadem -> podzemní řeka

84
Q

rozdíl mezi horním, středním a dolním tokem

A

horní - horské bystřiny, má velkou sílu, nejvíc energie, přenáší balvany, velká eroze

střední - působí erozi, méně energie, přenáší menší kameny, eroze do stran/boční

dolní - malá E, převazuje sedimentace mad erozí

ZMP (8 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions