Brainscape's Knowledge GenomeTM

Browse over 1 million classes created by top students, professors, publishers, and experts.


See full index

ZMP > Litosféra > Flashcards

Litosféra Flashcards

1
Q

litosféra

A

kamenný obal Země

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Čím je litosféra tvořena?

A

horninami v pevném stavu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Do jaké hloubky sahá litosféra?

A

do hloubky 100 – 300 km

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

astenosféra

A

vrstva pod litosférou, kde se nacházejí horniny v
roztaveném stavu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

pevninská zemská kůra

A

Ø mocnost 35 km (20 – 80 km)
3 vrstvy (sedimentární, žulová a čedičová)
podstatně starší
větší objem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

oceánská zemská kůra

A

Ø mocnost 10 km (6 - 15 km)
2 vrstvy (sedimentární a čedičová)
podstatně mladší
menší objem

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

typy hornin

A

vyvřelé (magmatické)
usazené (sedimentární)
přeměněné (metamorfované)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Jak vznikají vyvřelé horniny?

A

tuhnutím magmatu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Na co se dělí vyvřelé horniny?

A

na hlubinné a výlevné vyvřeliny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

hlubinné vyvřeliny

A

tuhnou v hloubce, takže nerosty jsou dobře vykrystalované př. žula

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

výlevné vyvřeliny

A

tuhnou na povrchu Země, takže nerosty nejsou dobře vykrystalované
př. čedič

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

přeměněné horniny

A
  • přeměnou (metamorfózou) jiných
    hornin za vyšších teplot a tlaků
    mají většinou charakteristické páskování
    př. rula
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

usazené horniny

A
  • zvětráváním (erozí) starších
    hornin a následným usazením (sedimentací)
    pokrývají značnou část povrchu Země
    př. pískovec nebo vápenec
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

litosférické desky

A

litosféra je rozlámaná na litosférické desky, které se vůči sobě neustále pohybují

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

kontinentální drift

A

= pohyb litosférických desek
pevnější a lehčí desky kloužou po hustější a polotekuté ASTENOSFÉŘE
rychlost – 10 – 40 mm/rok

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Jak se projevuje pohyb litosférických desek na povrchu?

A

zemětřesení
vulkanická činnost
horotvorné pochody

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

rozhraní litosférických desek

A

divergentní
konvergentní
neutrální

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

divergentní rozhraní litosférických desek

A
  • nová zemská kůra
    dochází k rozpínání litosférických desek
    středooceánské hřbety
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

konkrétní příklad divergentního rozhraní litosférických desek

A

Island
Ostrov je vynořenou částí Středoatlantského hřbetu
díky divergenci se Island neustále zvětšuje

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

konvergentní rozhraní litosférických desek

A

zaniká zemská kůra
subdukční zóny

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

konkrétní příklad konvergentního rozhraní litosférických desek

A

Kordillery a Andy
Pásemná pohoří, která * díky konvergenci litosférických desek

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

neutrální rozhraní litosférických desek

A

dvě desky se pohybují podél sebe
zlom San Andreas v Kalifornii

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

konkrétní příklad neutrálního rozhraní litosférických desek

A

San Andreas
Na zlomu San Andreas nebo v jeho blízkosti leží například San Francisco nebo Los Angeles

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

paleogeografie

A

=zeměpis zaniklého světa
zabývá se rozmístěním, tvarem a velikostí pevnin a
oceánů v geologické minulosti

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

pangea

A

V průběhu prvohor došlo díky pohybům litosférických desek ke spojení všech kontinentů v jeden celek – * superkontinent pangea

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

Jaké důkazy mohou dokládat existenci Pangey?

A
  • některé kontinenty svými tvary do sebe zapadají jako části skládačky
  • výskyt stejných hornin na různých kontinentech v částech, které kdysi přiléhaly k sobě
  • přítomnost stejných zkamenělin
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

pevniny

A

nejstaršími jádry pevnin jsou tzv. štíty
ke štítům se přimykají platformy, které
vznikly na okrajích štítů
ostatní části pevnin * nejčastěji
vyvrásněním

28
Q
  • Evropy
A

nejstaršími jádry Evropy jsou baltský štít a ukrajinský štít
K nim se přimyká evropská platforma, tvořící podloží Východoevropské roviny
ostatní části Evropy se na jádro „připojily“ vrásněním při kolizích kontinentů

29
Q

georeliéf

A

Tvary na zemském povrchu
Část litosféry v přímém kontaktu s ostatními
složkami krajinné sféry
Vědní obor geomorfologie

30
Q

Dělení georeliéfu podle nadmořské výšky

A

Nížiny – do 200 m n. m. , ¼ P souše
Vysočiny – nad 200 m n. m., ¾ P souše
Prolákliny – pod úrovní hladiny oceánu (Údolí
smrti)
Skryté prolákliny – dna jezer se zápornou
nadmoř. výškou (Bajkal)

31
Q

Dělení georeliéfu podle morfologie

A

Roviny – převýšení do 30 m

Pahorkatiny – do 150 m

Vrchoviny – do 300 m

Hornatiny – do 600 m

Velehornatiny – nad 600 m

32
Q

Podoba georeliéfu

A

Výsledek vzájemného působení řady procesů
probíhajících v krajině

Rozdělení podle zdroje energie

vnitřní (endogenní) síly

vnější (exogenní) síly

33
Q

Endogenní pochody a tvary georeliéfu

A

Výsledkem deskové tektoniky
Horotvorná činnost
Vulkanismus
Zemětřesení
Konstruktivní charakter – vytvářejí na zem.
povrchu výrazné morfostruktury
Tektonický reliéf – na výsledné tvářnosti
georeliéfu se podílí hlavně endogenní síly
Vrásový, zlomový, vulkanický…

34
Q

Základní typy morfostruktur vytvářených
endogenními silami

A

klenby
pánve
vrásy
příkrovy
kry
vulkanická pohoří

35
Q

Klenby

A

území vyklenutá nad úroveň okolního
terénu

36
Q

Pánve

A

propad území pod úroveň okolí

37
Q

Vrásy

A

zprohýbání litosféry (sedlo – antiklinála,
koryto – synklinála)

38
Q

Příkrovy

A

překrytí několika vrásových vln přes
sebe (Moravskoslezské Beskydy)

39
Q

Kry

A

popraskání svrchních vrstev litosféry,
propadnutí či vyzdvižení bloků podél zlomů
(Krušné hory)

40
Q

Vulkanická pohoří

A

lávové tabule, lávové
kupy, stratovulkány, kaldery
(České středohoří, Doupovské hory)

41
Q

Exogenní pochody a tvary georeliéfu

A

Zdroj energie – sluneční energie, gravitace,
rotace Země
Projevují se na celém povrchu Země
Tekoucí voda, led, změny teploty, vítr, mořské
dmutí, činnost organismů a člověka
Působí destruktivně
Rozrušují morfostruktury

42
Q

Hlavní exogenní pochody:

A

Eroze
Transport
Sedimentace

43
Q

Svahové (gravitační) pochody

A

Pohyb erodovaných hornin po svahu vlivem
gravitace

Sesuvy půdy

Skalní řícení

Bahenní proudy

Vznik suťových kuželů

44
Q

Říční (fluviální) pochody

A

erozní a sedimentační činnost řek

45
Q

Erozní činnost řek

A

horní tok
Ron – plošný povrchový odtok
Erozní rýhy – odtok soustředěný do stružky
(strže, údolí – „V“)
Hloubková a boční eroze
Vznik říčních teras – prohlubování koryta, vyšší
terasy - starší

46
Q

Sedimentační činnost řek

A

Střední a dolní tok

47
Q

Splaveniny

A

hrubozrnný materiál
pohybující se po dně

48
Q

Plaveniny

A

jemnozrnný materiál plovoucí
ve vodě

49
Q

úval - co to je, jak vzniká

A

= sedimentační nížina
* při povodních a zaplavení celého údolí –
sedimentace naplavenin v okolí řeky

50
Q

náplavový kužel

A

tvar georeliéfu ve středu říčního toku

51
Q

náplavový kužel

A

tvar georeliéfu ve středu říčního toku

52
Q

delta

A

soustava samostatných říčních ramen

53
Q

Meandry

A

zákruty na toku, řeka je stále
prohlubuje a zvětšuje
vnitřní strana – naplaveniny
vnější strana - eroze

54
Q

Mořské (marinní) pochody

A

Pobřežní oblasti, příboj
erozní činnost mořského příboje a sedimentační činnost mořských proudů

55
Q

abraze

A

erozní činnost mořského příboje
nárazy vln, štěrku, kamenů na pobřeží
Posouvání pobřežní čáry do vnitrozemí
Abrazní útesy – strmé skalní útesy
Abrazní sruby – osamocená skaliska čnějící z
mořského dna z odolnějších hornin

56
Q

Sedimentační činnost mořských proudů

A
  • písečné či štěrkové pláže
  • písečné kosy – poloostrovy, ve směru
    pobřežních proudů (Helská či Kurská kosa v
    Baltu)
57
Q

Ledovcové a mrazové (kryogenní)
pochody

A

V oblastech polárního či vysokohorského klimatu
erozní a sedimentační činnost horských ledovců
př. ledovcový kar, ledovcový splaz, ledovcové údolí,fjordy

58
Q

Ledovcový kar

A
  • erozní činností horských ledovců
    hluboký skalní kotel, stálé
    dorůstání ledovce
59
Q

Fjordy

A
  • erozní činností horských ledovců
    tam, kde jsou ledovcové splazy na pobřeží
    Dlouhá úzká údolí, z části zaplavená
    mořskou vodou
60
Q

Morény

A
  • sedimentační činností horských ledovců
    materiál unášený a ukládaný
    ledovcem
    Boční, spodní, čelní (= přírodní hráze –
    ledovcová jezera)
61
Q

Erozně sedimentační činnost pevninských
ledovců

A

Pokrývají rozsáhlé části pevnin, mocnost i
několik km – erozní činnost mnohem větší
dopad
Rozsáhlé rovinaté oblasti s oblíky (vyhlazené
výčnělky tvrdých hornin)
Okrajové zóny – splazy – působení stejné
jako u horských ledovců

62
Q

Mrazové zvětrávání

A

Vliv silných teplotních změn
Vznik mrazových srubů – skalní masivy s
rozpukanou povrchovou strukturou
(vrcholové oblasti hor – př. Petrovy kameny
– Jeseníky)

63
Q

Větrné (eolické) pochody

A

Nejvíce v aridních oblastech
Nedostatek vody – málo vegetace – písek,
prach

64
Q

Co vzniká erozní činnost větru?

A

Skalní římsy
Skalní okna a brány
Viklany
Stolové hory
př. Pravčická brána, Husova kazatelna

65
Q

Sedimentační činnost větru

A

Nahromadění písku, prachu v závětrných
oblastech
Písečné přesypy (duny)
Sprašové vrstvy

66
Q

Biogenní pochody

A

Působení živých organismů na tvářnost
georeliéfu
Erozní a protierozní činnost kořenů
Činnost korálů
Útesy, atoly
Sedimentační činnost živých organismů –
spojena s jejich odumíráním
Souvrství biogenních hornin – uhlí, ropa,
vápenec, křemelina…..

67
Q

Biogenní pochody

A

Působení živých organismů na tvářnost
georeliéfu
Erozní a protierozní činnost kořenů
Činnost korálů
Útesy, atoly
Sedimentační činnost živých organismů –
spojena s jejich odumíráním
Souvrství biogenních hornin – uhlí, ropa,
vápenec, křemelina…..

ZMP (8 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2024 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions