Riskuj Flashcards
Kolik je vatmosféře dusíku a proč atmosféra „drží“ u Země?
78 %, připoutána gravitační silou
Součástí které vrstvy je ozonosféra a jaký má význam?
stratosféry – ve 20 – 30 km, pohlcuje UV záření, které je škodlivé pro život
Co je příčinou vzniku monzunů a jaký je rozdíl mezi letním a zimním monzunem?
příčina: nestejnoměrné zahřívání pevniny a oceánů, letní – přináší srážky zmoře
nad pevninu, zimní je suchý – jde zpevniny nad moře
Co jsou to meteorologické prvky? Vyjmenuj je (7).
veličiny popisující stav atmosféry, lze je měřit, jejich soubor definuje počasí
1. intenzita slunečního záření, 2. teplota vzduchu, 3. vlhkost vzduchu,
4. oblačnost, 5. srážky, 6. atmosférický tlak, 7. proudění vzduchu (vítr)
Vjaké výšce vzniká oblačnost? Může znečištění – ať přírodní (např. po výbuchu
sopky) nebo antropogenní ovlivnit množství oblačnosti? Vysvětli – ať je odpověď
ano či ne.
Vznik oblačnosti – ve výšce, kde vzduch dosáhne teploty rosného bodu, rosný bod
– teplota kdy dojde ke 100% nasycenosti vzduchu – přebytečná pára kondenzuje.
- Kondenzační jádra - mikroskopické prachové částečky, kolem nich vodní kapky
Kolik procent povrchu Země tvoří pevnina?
29 % pevnina, 71 % oceán
Vysvětli pojmy: brakická voda a mořská poušť.
brakická voda – smíšená mořsko-říční voda snízkou salinitou, mořská poušť – oblasti
svysokou salinitou – např. Rudé moře 41 promile
Kde voceánu jsou místa vzniku nové zemské kůry?
oceánské hřbety – nahoře riftová zóna, Riftové zóny představují oslabené zóny zemské
kůry, na kterých se od sebe oddělují pevninské bloky a systémem zlomů v zemské kůře
vystupuje na povrch magma a tvoří se oceánská kůra. Vyskytují se v osových částech
oceánských hřbetů, ale i na kontinentech. Často na sebe oceánské a kontinentální rifty
navazují. Celková délka světových riftů se odhaduje na 60 000 km
Jaký je rozdíl mezi půdní a podzemní vodou?
a) půdní voda (přítomen i půdní vzduch) b) podzemní voda (bez vzduchu) – je oddělena
hladinou podzemní vody (může být průlinová a puklinová -ta má menší obsah minerálních
látek
Vyjmenuj pohyby mořské vody a u každého uveď jejich příčinu
- mořské dmutí (slapové jevy) – způsobeny přitažlivostí Měsíce a Slunce,
- vlnění buď eolické – způsobené větrem – příboj, nebo geologicky podmíněné vlnění –
způsobené zemětřesením a výbuchy sopek – tsunami - mořské proudy
vyvoláno hlavně pravidelnými větry – pasáty a rozdíly teplot a slanosti vody
Co je to georeliéf a čeho je výsledkem?
georeliéf – tvary na zemském povrchu, výsledek působení vnitřních a vnějších sil
Co je to vrása, jak vzniká, jak se jmenují její části?
Vrásy – zprohýbání litosféry (sedlo – antiklinála, koryto – synklinála)
Vysvětli pojmy erozní a sedimentační činnost toku a vkterých částech toku které činnosti
převládají? Jak stěmito pojmy souvisí pojem úval?
Horní tok – erozní činnost – hloubková i boční eroze, vznik říčních teras
- Střední a dolní tok – sedimentační činnost řek
- Sedimentace naplavein vokolí řeky při povodních a zaplavení celého údolí – vzniká
sedimentační nížina, říkáme jí úval
VČR je spousta překrásných míst – např. Pravčická brána či různé viklany (Husova
kazatelna). Jakou činností tyto útvary vznikly?
erozní činností větru
Jak vmoři vznikají písečné kosy? (např. Helská kosa)
znikají sedimentační činností mořských pobřežních proudů
Co je to humus a na co má vliv (proč je důležitý)?
odumřelá těla rostlin a živočichů vrůzném stupni rozkladu, jeho množství má vliv na
úrodnost půdy
Zjakých složek se skládá půda?
- plynná složka – půdní vzduch, 2. kapalná složka – voda srozpuštěnými látkami, 3. pevná
složka – anorganická, tj. hlavně úlomky hornin, organická – organismy a humus
Jaké půdní druhy rozlišujeme a na základě čeho?
na základě zrnitosti půdních částic,
- Písčité půdy (lehké) – písek, málo humusu, málo vody, neúrodné
- Hlinité půdy (střední) – písek i jíl, hodně humusu, zemědělsky výhodné
- Jílovité půdy (těžké) – jíl, málo provzdušněné, těžko propouští vodu, obtížně
zpracovatelné
Vyjmenuj půdotvorné činitele – alespoň 3 a u každého vysvětli, jak působí, jak výslednou
půdu ovlivňuje.
- matečná hornina – různé nerosty, různé vlastnosti, 2. podnebí – teplota, srážky –
množství, poměr mezi srážkami a výparem, 3. Terén – nadmořská výška, orientace svahů
ksvětovým stranám. 4. podzemní voda – výška hladiny/půdní vzduch – málo při vysoké
hladině, 5. čas – 1 cm ornice 100 – 150 let, 6. organismy – rozkládají organickou hmotu na
humus, člověk – orba, kácení, osevní postupy, zástavba, odpady, znečišťování……
Vysvětli problém zhutňování půdy – dej ho do souvislosti se suchem vkrajině.
Voda se vsakuje audržuje vpůdě, která má správnou drobtovitou strukturu, je
pórovitá aneutužená. Pokud půdu udusáme častými pojezdy těžkými stroji
(mnohdy za nevhodných vláhových podmínek), nelze se divit, že po dešti
natakových pozemcích stojí voda anevsakuje se. Když ktomu přidáme
nevhodné osevní postupy, při nichž se nestřídají mělce kořenící plodiny
shluboce kořenícími, neprokypří se hlubší vrstvy půdy adopůdy se nedostane
organická hmota, zhutnění se stupňuje. Voda se nevsákne, odteče bez
užitkuarychle nastává období sucha. Vysušená země pohlcuje více slunečních
paprsků, neochlazuje se azvyšuje teplotu vzduchu. Teplý vzduch rozhání
avytlačuje mraky dovyšších sfér, neprší, země se otepluje…
Vysvětli pojmy biosféra a biomasa
biosféra – živá složka krajinné sféry, všechny živé organismy na Zemi, biomasa –
biologická hmota vznikající díky fotosyntéze….
Co je to biom?
bioklimatický pás vrovnoběžkovém směru – pásmová zonalita, odpovídá zonalitě
klimatické – rozmanitost ekosystémů ovlivněna množstvím slunečního záření a množstvím
srážek
Biom savan – kde se nachází a vyjmenuj alespoň 4 druhy zvířat
suché tropy – především vAfrice a Austrálii, ale i vJižní Americe a vIndii, antilopy, zebry,
žirafy, lvi, gepardi, plazi
Vpouštích rostliny musí vystačit smalým množstvím vody, hospodaří sní různými
způsoby. Vysvětli rozdíl mezi rostlinami sukulentními a efemérními.
sukulenty – jsou schopné uchovat vodu pro období sucha, efeméry – dokážou využít
krátkého období dešťů pro celý vegetační cyklus
