Smlouvy uzavírané se spotřebitelem Flashcards
Definuj spotřebitelské smlouvy
Právní úprava tzv. spotřebitelských smluv (§ 1810 an. OZ) se vztahuje na smlouvy, jejichž jednou stranou je spotřebitel a druhou podnikatel, který uzavírá smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti.
Kdo je spotřebitel?
§ 419 OZ Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo
samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
Některé další zákony mají zvláštní úpravu, např. zákon o ochraně spotřebitele.
Zákon o ochraně spotřebitele má vlastní úpravu
– podle jeho § 2/1/a je spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání.
Kdo je podnikatel?
§ 420/1 OZ Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, se záměrem činit tak soustavně, za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
§ 420/2 OZ Pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele považuje také každý, kdo uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností/při samostatném výkonu svého povolání, popř. osoba, která jedná jménem a na účet podnikatele.
§ 421 OZ Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v OR.
Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.
Ochrana spotřebitele
Úprava ochrany spotřebitele má základ v právu EU.
V ČR je upravena v OZ a v zákoně o ochraně spotřebitele a v dalších zákonech.
Účelem takové ochrany je „narovnat“ faktickou nerovnost, tj. snažit se o reálnou rovnost pozic v rámci soukromoprávních vztahů.
Jaké znáš způsoby ochrany spotřebitele?
Ochranu spotřebitele upravuje OZ několika způsoby, je to
obecná ochrana,
zvláštní ochrana vzhledem ke specifickému způsobu sjednání spotřebitelské smlouvy,
zvláštní ochrana vzhledem ke specifickému předmětu plnění,
speciální ochrana v rámci typové smlouvy (subtyp).
Co patří mezi základní způsoby ochrany spotřebitele v rámci obecné ochrany?
Mezi základní způsoby ochrany spotřebitele v rámci obecné ochrany spotřebitele patří
informační povinnost (předsmluvní, při kontraktaci, po kontraktaci),
výklad pro spotřebitele (nej)příznivější,
zákaz odchýlení se od ustanovení na ochranu spotřebitele,
zákaz zneužívajících ujednání.
Co je zvláštní úprava ochrany spotřebitele a co do ni patří?
Zvláštní úprava ochrany
Zvláštní ochranu spotřebitele vzhledem ke specifickému způsobu sjednání spotřebitelské smlouvy zákon upravuje pro případ, že byla smlouva sjednaná
distančním způsobem,
mimo obchodní prostory.
Zvláštní ochranu spotřebitele ve vztahu k specifickému předmětu plnění upravuje zákon
např. v případě finančních služeb (§ 1841 an. OZ),
služeb v oblasti energetiky – dodávky elektřiny, plynu či dálkového vytápění (zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon),
v případě realitního zprostředkování (z. č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování).
Mezi případy speciální ochrany v rámci typové smlouvy patří např. úprava ochrany při
prodeji zboží spotřebiteli (§ 2158 an. OZ),
úvěru, kde z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru upravuje specifický subtyp úvěru – spotřebitelský úvěr,
timeshare (dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby) jako subtyp nájmu (§ 1852 an. OZ).
CO je obecná informační povinnost a kdo jí má?
Obecná informační povinnost je zejména povinnost předsmluvní – spotřebitel má informace obdržet ještě před uzavřením smlouvy.
Podnikatel musí učinit veškerá sdělení vůči spotřebiteli jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.
OZ vymezuje konkrétně informace, které musí spotřebitel před uzavřením smlouvy obdržet.
Jde nejen o informace o druhé smluvní straně, ale i o službě/zboží, které jsou předmětem spotřebitelské smlouvy (vlastnostech, ceně, poplatcích, nákladech na dodání, poučení o právech z vadného plnění/ze záruky za jakost, době trvání závazku, podmínek zániku závazku, funkčnosti digitálního obsahu, slučitelnosti digitálního obsahu s hardwarem atd. – viz § 1811/2 OZ.
To neplatí pro smlouvu
- uzavíranou za účelem vyřizování běžných záležitostí, má-li dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření (taxikář, kadeřník, zubař, …),
- o zájezdu,
- o finanční službě, přepravě osob a
- o timeshare.
Jaké jsou důsledky porušení informační povinnosti.
Pokud by spotřebiteli v důsledku nedodržení předsmluvní informační povinnosti vznikla škoda, může se domáhat její náhrady.
Vedle toho zákon o ochraně spotřebitele pověřuje Českou obchodní inspekci dozorem nad plněním obecné informační povinnosti.
Zákaz zneužívajících ujednání
OZ (v souladu s právem EU) obsahuje zákaz zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách (§ 1813 až 1815).
Zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele (generální klauzule).
Ale
To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, jsou-li informace o nich spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
§ 1815 OZ Ke zneužívajícím ujednáním ve smlouvě se nepřihlíží, ledaže se jich dovolá spotřebitel.
Soud bude nepřiměřenost ujednání zkoumat z úřední povinnosti, ale bude-li spotřebitel požadovat plnění ze smlouvy (přesto, že jej soud na nepřiměřenost upozornil) je podnikatel povinen plnit.
Jaká ujednání jsou na tzv. Black listu?
OZ obsahuje výčet zvláště zakázaných ujednání, která se považují za zneužívající vždy (§ 1814
OZ), tzv. black list), u kterých není nutné zkoumat, zdali byla naplněna generální klauzule
zneužívajících ujednání smluv uzavíraných se spotřebitelem upravená v § 1813 OZ.
Jde např. o ujednání
vylučující nebo omezující spotřebitelova práva
z vadného plnění nebo na náhradu újmy,
zavazující spotřebitele plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit až splněním podmínky závislé na jeho vůli (např. povinnost plnit vznikne do 3 dnů od oznámení podnikatele, že zahájí plnění)…
Odstoupení od smlouvy ve věcech spotřebitelských
Plyne-li z úpravy spotřebitelských smluv spotřebiteli právo odstoupit od smlouvy nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih.
Co znamená textová podoba smluv a jaké jsou pro ni podmínky?
Úprava spotřebitelských smluv je převzata z práva EU a její terminologie je v některých případech jiná, než obvyklá terminologie OZ.
Tak úprava spotřebitelských smluv některých případech požaduje poskytnutí údajů „v textové podobě“, tj. nikoli písemnou formou.
Přitom
§ 1819 OZ Textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty na listině nebo na jiném trvalém nosiči dat, který umožňuje adresátovi uchovat jemu určené údaje tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich nezměněnou reprodukci.
Smlouvy uzavírané distančním
způsobem/mimo obchodní prostory
Ochrana spotřebitele v případě smluv sjednaných distančním způsobem/mimo obchodní prostory se
vztahuje jen na některé smlouvy sjednávané tímto způsobem.
Nevztahuje se např. na smlouvy o poskytování sociálních služeb, týkajících se vzniku či převodu nemovitých věcí, o dodávce potravin, nápojů a dalších předmětů běžné spotřeby, uzavřené pomocí prodejních automatů (tzv. smart contracts)…
§ 1820 OZ Směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku nebo
mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, je podnikatel povinen sdělit spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku také některé další, zákonem stanovené údaje nad rámec obecné informační povinnosti.
§ 1821 OZ Nesdělil-li podnikatel spotřebiteli údaje o dalších daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních nebo nákladech, které spotřebitel ponese, není spotřebitel povinen tyto daně, poplatky, jiná obdobná peněžitá plnění nebo náklady podnikateli hradit.
Významná ochrana spotřebitele je v § 1822 OZ – údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže
si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.
Smlouvy sjednané distančním
způsobem
Typickým znakem smluv sjednaných distančním
způsobem je, že kontraktující strany nejsou
současně fyzicky přítomny při sjednávání
smlouvy.
Jednání může probíhat
za současné vzdálené přítomnosti (např. online přes chat, telefonem, video hovorem přes
Skype),
off-line (např. mailem, poštou, e-shop)
Dalším typickým znakem kontraktace smlouvy
sjednané distančně je, že spotřebitel nemá
předmět plnění (ani vzorek) k dispozici, aby se s
ním mohl seznámit.
