5. Smlouva o smlouvě budoucí, obsah závazků, úplata za plnění, neúměrné krácení, lichva, smlouvy uzavírané adhézním způsobem, úroky, záloha, závdavek. Flashcards
Definuj smlouvu o smlouvě budoucí
§ 1785 an. OZ Smlouvou o budoucí smlouvě se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít
- po vyzvání ve sjednané lhůtě (jinak do jednoho roku), budoucí smlouvu,
- jejíž obsah je sjednán alespoň obecným způsobem.
Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu
- poté, co ji k tomu oprávněná strana,
- v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí vyzve.
Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil
- soud nebo
- osoba určená ve smlouvě.
Jaké jsou podmínky pro obsah budoucí smlouvy?
Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil
- soud nebo
- osoba určená ve smlouvě.
Neurčí-li osoba určená ve smlouvě obsah budoucí smlouvy
- v přiměřené lhůtě nebo
- odmítne-li jej určit,
může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud.
Obsah budoucí smlouvy určí soud podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat.
Přitom vychází z návrhů stran a přihlédne
- k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena a
- k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.
Nečinnost a změna okolností u SOSB
Nevyzve-li
- oprávněná strana
- zavázanou stranu
k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.
Změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze SBS zřejmě vycházely,
- do té míry, že
- na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká.
Neoznámí-li
- zavázaná strana
- oprávněné straně
změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.
Co je obsahem závazků?
§ 1789 an. OZ Ze závazku je dlužník povinen
- něco dát (dare),
- něco konat (facere),
- něčeho se zdržet (omittere) nebo
- něco strpět (pati)
a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.
Závazek nelze změnit bez dohody věřitele a dlužníka, ledaže zákon stanoví jinak (viz např. § 1752 OZ).
Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen (hospodářský) důvod (kauza), na jehož základě má dlužník povinnost plnit.
Věřitel je však povinen prokázat (právní) důvod závazku.
Jde-li o závazek z cenného papíru, věřitel důvod závazku neprokazuje, ledaže to stanoví zákon.
Úplata za plnění
§ 1792 OZ Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, a není sjednána
- její výše,
- nebo způsob, jakým bude určena,
platí, že byla sjednána úplata ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy.
Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k
- obsahu smlouvy,
- povaze plnění a
- zvyklostem.
Byla-li úplata sjednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za sjednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.
Výhodnějsí hospodařské posaatvení ale zákona o cenách
Z. č. 526/1990 Sb. § 2/3-5 Prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch.
Výhodnější hospodářské postavení má prodávající či kupující, který sjednává ceny na trhu, aniž by při tom byl vystaven podstatné cenové soutěži.
Hospodářské postavení se posuzuje zejména podle
- objemu prodaného/nakoupeného zboží,
- podílu na trhu,
- hospodářské/finanční síly,
- právních/jiných překážek vstupu na trh a
- míry horizontálního i vertikálního propojení s jinými osobami na daném trhu.
Nepřiměřený majetkový prospěch získá
a) prodávající, jestliže prodá zboží za cenu
1. zahrnující neoprávněné náklady/nepřiměřený zisk získaný na základě uplatnění vyšší než obvyklé ceny, při zneužití výhodnějšího postavení na trhu,
2. vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenu,
3. vyšší, než by odpovídalo pravidlům cenové regulace,
b) kupující, jestliže nakoupí zboží za cenu
1. výrazně nedosahující oprávněných nákladů nebo nižší, než je cena obvyklá, při zneužití výhodnějšího postavení na trhu,
2. nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenu.
Neúměrné zkrácení
§ 1793/1 OZ Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana
- požadovat zrušení smlouvy a
- navrácení všeho do původního stavu. ale
To neplatí,
doplní-li druhá strana zkrácené straně, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy nebo
pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které zkracující strana nevěděla ani vědět nemusela.
Kdy se úprava pro neúměrné zkrácení nepoužije?
§ 1793/2 OZ Úprava neúměrného zkrácení se nepoužije pro případ
nabytí na komoditní burze,
při obchodu s investičními nástroji podle ZPKT,
v dražbě či obdobném způsobu nabytí,
pro případ sázky nebo hry, anebo
při narovnání nebo novaci, pokud byly učiněny poctivě.
Kdy právo z neúměrného zkrácení nevzniká?
Právo z neúměrného zkrácení nevzniká,
vyplývá-li důvod nepoměru vzájemných plnění ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména měla-li zkrácená strana úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit, anebo vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li zkrácená strana s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa.
Právo z neúměrného zkrácení zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.
Co je lichva?
Smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije
tísně,
nezkušenosti,
rozumové slabosti, rozrušení nebo
lehkomyslnosti
druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru, je neplatná.
Může se podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, dožadovat zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení, a dovolat se neplatnosti smlouvy pro lichvu?
ne
Definuj smlouvy uzavírané adhezním způsobem
§ 1798 an. OZ Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny
jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů,
aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.
Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou
smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo
jiný podobný prostředek,
má se za to, že byla uzavřena adhezním způsobem.
Jaké podmínky jsou stanoveny pro doložku, která odkazuje na obchodní podmínky?
Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná jen,
byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo
prokáže-li se, že význam doložky musela znát.
Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná jen,
nepůsobí-li slabší straně újmu nebo
prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.
Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek sjednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná.
Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne v případech, kdy je doložka pro slabší stranu zvláště nevýhodná obdobně podle § 577 OZ, tj. změní smlouvu tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání práv a povinností stran.
Soud přitom není vázán návrhy stran, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, kdyby rozpoznala neplatnost včas. Nepřihlíží se k ujednání, kterým se strany odchýlily od úpravy nevýhodných doložek v OZ nebo strany vyloučily některé z ustanovení, které je upravují.
Ale
To neplatí pro smlouvy uzavřené mezi podnikateli, ledaže strana prokáže, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou smluvní stranou, hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.
Co jsou úroky?
§ 1802 OZ Mají-li být plněny úroky a není-li sjednána jejich výše, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem.
Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. – pro úroky z prodlení – vychází z reposazby zvýšené o 8 %.
Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky
požadované za úvěry,
které poskytují banky
v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
Má se za to, že se dohodnutá výše úroků týká ročního období.
Úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).
Není-li doba placení úroků sjednána, platí se úroky s jistinou, a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu.
Co je příslušenstvím pohledávky?
§ 513 OZ Příslušenstvím pohledávky jsou
úroky,
úroky z prodlení a
náklady spojené s jejím uplatněním.
