2. Neplatnost právních jednání, absolutní a relativní neplatnost, relativní neúčinnost, lhůty a doby, význam času a počítání času. Flashcards
Jakou zásadou se řídí neplatnost právního jednání?
§ 574 an. OZ Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.
Zásada in favorem negotii (in favorem contractus).
Má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby (např. neplatné okamžité zrušení pracovního poměru může být posouzeno jako výpověď pouze tehdy, pokud je zaměstnanci zřejmé, že to odpovídá vůli zaměstnavatele).
Kdy je právní jednání částečně neplatné?
Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat,
že pokud by rozpoznaly strany neplatnost včas,
došlo by k právnímu jednání i bez neplatné části.
Ale
Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení
množstevního,
časového,
územního nebo jiného rozsahu,
soud rozsah změní, tak aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran (§ 577 OZ).
Např. podle § 1244 OZ nesmí být zřízeno právo stavby na více než 99 let.
Soud není vázán návrhy stran, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
Chyby v psaní nebo v počtech (tj. přepsání, překlepy, jiné technické nedostatky v psaní, početní chyby, nedopatřením neproškrtnutá místa na tiskopisech apod.) nezpůsobují neplatnost právního jednání, je-li jeho význam nepochybný.
Kdy je PJ absolutně neplatné?
absolutně – soud přihlédne k neplatnosti i když se jí nikdo nedovolá,
§ 588 OZ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které
se zjevně příčí dobrým mravům, anebo
odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Kdy je PJ relativně neplatné?
relativně – soud přihlédne k neplatnosti jen k námitce oprávněné osoby.
§ 586 an. OZ Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby (relativní neplatnost), může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.
Kdo způsobil neplatnost …
§ 579 OZ Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání (např. formuluje nabídku v rozporu se zákonem).
nemá právo
namítnout neplatnost („nemo turpitudinem suam allegare potest) nebo
uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu a
nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla.
Ale
Uvedené pravidlo se vztahuje pouze na neplatnost relativní, absolutní neplatnost působí ex lege a soud k ní přihlíží z úřední povinnost.
Stejný důsledek plyne z § 6/2 OZ podle kterého nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.
Jaké jsou hlavní důvody neplatnosti?
§ 580 OZ Neplatné je právní jednání, které
se příčí dobrým mravům nebo
odporuje zákonu – pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Neplatné je i právní jednání, podle kterého má být plněno něco nemožného, bez ohledu na to, zda strany o nemožnosti věděly.
Co víš o nemožnosti plnění?
Nemožnost plnění musí být zásadně objektivní, jen výjimečně subjektivní (např. hluchá osoba se zaváže k práci telefonisty).
Přitom zákon rozlišuje
počáteční nemožnost plnění a
následnou nemožnost plnění.
Počáteční nemožnost plnění může být buď
faktická, nebo
právní.
Důvodem (absolutní) neplatnosti je pouze počáteční nemožnost plnění (§ 588 OZ).
Následná nemožnost plnění má za následek zánik závazku (§ 2006 an. OZ).
Jak se nahlíží na PJ osoby která není plně svéprávná?
Osoby omezené ve svéprávnosti (§ 55 an. OZ) jsou nezpůsobilé k právním jednáním, ve vztahu ke kterým byla jejich svéprávnost omezena.
Ale
Osoba omezená ve svéprávnosti je vždy způsobilá k
právnímu jednání, které je jí na prospěch a
právním jednáním vztahujícím se k běžným záležitostem každodenního života.
Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat; duševní porucha může být i přechodná.
Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání.
Duševní poruchou může být jednorázová těžká opilost, silná toxikace drogami, epileptický záchvat apod.
Jak je to s nedostatkem formy v PJ?
§ 582 OZ Není-li právní jednání učiněno ve formě
dohodnuté stranami nebo
stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně (konvalidují).
Ale
Nedostatek formy
Není-li dodržena forma právního jednání dohodnutá stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno.
To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté OZ (relativní majetková práva).
Co když někdo právně jedná v omylu?
§ 583 an. OZ Jednal-li někdo v omylu
o rozhodující okolnosti a
byl-li v omyl uveden druhou stranou, (tzv. podstatný omyl) je právní jednání neplatné.
[O podstatný omyl jde tehdy, pokud by při znalosti skutečného stavu věci účastník dané právní jednání neučinil vůbec, anebo by je učinil za podstatně odlišných podmínek.]
Ale
Týká-li se omyl jen vedlejší okolnosti, kterou vyvolala druhá strana, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující,
je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu.
Ovšem
Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.
*Lstí se rozumí vědomé předstírání či zatajení určitých skutečností vedené úmyslem vyvolat u jednajícího omyl a přimět jej k provedení právního jednání v tomto omylu.]
Vyvolala-li omyl jednajícího třetí osoba, je právní jednání platné.
To neplatí, měla-li některá z osob, které právně jednaly, na činu třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět,
Pak se považuje i tato osoba za původce omylu.
Co když byl někdo k právnímu jednání přinucen hrozbou?
Každý, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného/duševního násilí vyvolávající vzhledem k
pravděpodobnosti a významu hrozícího nebezpečí a
osobním vlastnostem toho, komu bylo vyhrožováno,
jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.
Co když někdo právně jedna na základě lsti?
Kdo přivedl jiného k právnímu jednání
hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou.
Co je relativní neúčinnost?
§ 589 an. OZ Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné, tj., že vůči němu nevyvolává právní následky.
Jaká je obrana proti relativní neúčinnosti?
Odpůrčí žaloba
Neúčinnost právního jednání dlužníka uplatňuje věřitel žalobou, kterou odporuje právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).
Neúčinnost zakládá až vyhovující pravomocné rozhodnutím soudu o odpůrčí žalobě věřitele.
Ve vztahu ke kterým právním jednání dlužníka se může věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání?
Relativní neúčinnost
V § 590 OZ stanoví (taxativním výčtem), ve vztahu ke kterým právním jednání dlužníka se může věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání, popř. opomenutí dlužníka.
Např. právní jednání
které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám,
kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou, ledaže této osobě nebyl v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám….
Neúčinnosti bezúplatného PJ dlužníka se může věřitel dovolat, pokud k němu došlo v posledních dvou letech (bez ohledu na to, zda byl příjemce plnění v dobré víře).
To neplatí, jde-li o plnění povinnosti uložené zákonem, obvyklé příležitostné dary,
věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.
