1. Závazek a jeho struktura (subjekty a strany, předmět, obsah). Společné závazky. Vznik závazku

Question 1

Definuj RMP a AMP a rozdíl mezi nimi.

Answer 1

Absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví li zákon něco jiného. Každý se musí zdržet zásahu do absolutního majetková práva, nemá-li k zásahu právního důvodu, nestanoví-li zákon jinak.
Relativní (závazková) majetková práva působí jen vůči stranám konkrétního závazkového vztahu, tj. vůči těm, mezi kterými vznikl závazek – nestanoví-li zákon jinak (např. pravá smlouva ve prospěch třetího

Question 2

Definuj závazkové právo

Answer 2

Závazkové právo je součástí soukromého práva.
Tvoří je systém právních norem upravujících závazky (relativní majetkové vztahy).
V občanském zákoníku je závazkové právo upraveno zejména ve čtvrté části - § 1721 an. OZ.

Question 3

definuj závazek

Answer 3

Pojem závazek se používá pro označení
závazkového právního vztahu (např. vztah ze smlouvy, ale i závazek z porušení práva) i
povinnosti z tohoto vztahu plynoucí (např. povinnost zaplatit kupní cenu).
Současná úprava ale nahradila pojem „závazek“ v druhém slova smyslu pojmem „dluh“.

Question 4

pohledávka x dluh

Answer 4

Pohledávka - právo věřitele požadovat od dlužníka určité plnění (tj. aby něco dal, udělal, něčeho se zdržel či něco strpěl)
Stane- li se pohledávka splatnou stává se nárokem - lze ji vymáhat soudně
Dluh - povinnost dlužníka poskytnout věřiteli určité plnění (dát, udělat)

Question 5

věřitel x dlužník

Answer 5

dlužníkem každý subjekt povinný (něco, dát, dělat…) a věřitelem subjekt oprávněný (požadovat aby dlužník něco dal, konal…) – povinnost dlužníka se tedy týká peněžitého i nepeněžitého plnění.

Question 6

jak třídíme závazky?

Answer 6

Pojmenované x nepojmenované
Závazky kauzální a abstraktní
Závazky synallagmatické a asynallagmatické
Závazky úplatné a bezúplatné

Question 7

Pojmenované x nepojmenované závazky

Answer 7

závazky pojmenované (nominátní) - kupní smlouva, smlouva o dílo, komisionářská smlouva
závazky nepojmenované (inominátní) - některé smlouvy v praxi pojmenované jsou ale OZ je nepojmenovává, ty tam také patří

Question 8

Závazky kauzální a abstraktní

Answer 8

Kauza → (hospodářský) důvod (příčina) vzniku závazku.
Kauzální závazek → závazek obsahující výslovně vyjádřenou kauzu.
Abstraktní závazek → závazek u kterého není vyjádřena kauza (závazek v užším slova smyslu – čistá povinnost jednoho subjektu plnit a právo druhého na plnění) – např. závazky ze směnky.

Question 9

Závazky synallagmatické a asynallagmatické

Answer 9

synallagmatické závazky - závazek s navzájem podmíněným plněním - např kupní smlouva
asynallagmatické závazky - závazek bez vzájemného plnění - např. výpůjčka (povinnost vypůjčitele vrátit věc není plněním za přenechání věci k užití)

Question 10

Závazky úplatné a bezúplatné

Answer 10

O úplatný závazek jde, sjednají-li si strany úplatu
- většina v zákoně uvedených smluv jsou smlouvy úplatné,
plyne-li ze smlouvy úplatnost a výše úplaty není sjednána, platí, že byla sjednána úplata ve výši obvyklé v době a místě uzavření smlouvy → nepodaří-li se takto výši úplaty stanovit, určí ji soud na základě obsahu smlouvy, povahy plnění a zvyklostí (§ 1792/1 OZ),

Question 11

Členění závazků podle počtu stran

Answer 11

jednostranné - slib, odškodnění
dvoustranné - kupní smlouva
vícestranné - smlouva o společnosti
Pozor - nezaměňovat se závazky jednoduchými a společnými - kde jde o počet subjektů na jedné či druhé straně

Question 12

Jak vznikají závazky?

Answer 12

• z právního jednání (jedno, dvou či více stranného),
• protiprávního činu - z deliktu – porušení povinnosti (smluvní či zákonné) - porušení dobrých mravů
• kvazideliktu - bezdůvodné obohacení
• z úředního rozhodnutí (např. § 161 OSŘ Pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení) a
• z jiné právní skutečnosti ( právní události, protiprávní stavy (potopení lodě, pád letadla), jiné důvody

Question 13

Co víš o právním jednání?

Answer 13

Právním jednáním je obecně chování, které je v souladu s právem a na které právní norma váže vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. Např. předložení a přijetí nabídky na uzavření smlouvy.
Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny (např. smlouva) a vedle toho i
právní následky plynoucí
- ze zákona,
- z dobrých mravů,
- ze zvyklostí (tj. nepsaných pravidel, která jsou po delší dobu dodržována v určitém místě, odvětví apod.
- ze zavedené praxe stran

Question 14

Jak lze právně jednat a konat?

Answer 14

Právně lze jednat
konáním (komisivní jednání) – dare, facere nebo
opomenutím (omisivní jednání) – omittere, pati.
Právně konat lze
výslovně nebo
konkludentně, tj. jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost, co jednající osoba chtěla projevit.
Právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat
zákonu i
dobrým mravům.

Question 15

doba x lhůta

Answer 15

dobou se rozumí časový úsek, jehož uplynutím zanika/ vzniká určité právo nebi povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto právního následnou projevit vůli (smlouva na dobu určitou)
Jako lhůta se označuje časový úsek stanovený k uplatnění práva - z druhé strany popř u jiné osoby nebo soudu nebo jiného příslušného orgánu (promlčecí lhůta)

Question 16

Definuj protiprávní jednání?

Answer 16

Protiprávním jednáním (deliktem) je jednání, kterým jednající porušuje právo.
Také protiprávní jednání (čin) je vždy projevem vůle subjektů práva.
Protiprávním jednáním jsou
veřejnoprávní delikty (přestupky, trestné činy) ale též
soukromoprávní delikty, tj. soukromoprávní jednání subjektů porušující právo (nesplnění povinnosti ze smlouvy).

Question 17

Co rozumíme doložením času?

Answer 17

stanovení budoucí události, která je jistá, tj. musí nastat (tím se liší od podmínky), na které závisí
vznik,
změna nebo
zánik
nějakého právního následku.
Doložení času lze provést určením konkrétního časového okamžiku nebo určité událostí.
Může jít o čas
od kterého právní následek vzniká, nebo o čas,
kterým právní účinky končí.
§ 550 OZ Je-li k účinnosti právního jednání určena počáteční doba, použijí se obdobně ustanovení o odkládací podmínce.
Omezí-li se účinnost právního jednání konečnou dobou, použijí se obdobně ustanovení o rozvazovací podmínce.

Question 18

Co je zdánlivé právní jednání?

Answer 18

Hledí se jako by právní jednání nebylo.
§ 551 an. OZ O právní jednání nejde,
- chybí-li vůle jednající osoby,
- nebyla-li zjevně projevena vážná vůle,
- nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit - jeho obsah ani výkladem.
Ale
Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a
hledí se na něj, jako by tu bylo právní jednání od počátku.
§ 554 OZ Ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.
Diskutuje se o tom, zda OZ či ZOK považují za zdánlivá právní jednání i jiná jednání než uvedená v § 551 až 553.
Pochybnosti plynou z označení, že se k některým jednáním nepřihlíží nebo, že nemají právní účinky – ne vždy ale tato formulace označuje zdánlivé právní jednání.
Např. § 2896 OZ Oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu.

Question 19

Jaká je obecná zásada výkladu právních jednání?

Answer 19

§ 555 an. OZ Obecná zásada – právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (nezáleží na označení).
[Obdobně § 41/2 OSŘ – každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.]
Má-li být právním jednáním zastřeno jiné PJ (simulované PJ), posoudí se podle jeho pravé povahy.

Question 20

Jaká jsou vykládací pravidla pro právní jednání?

Answer 20

1. Co je vyjádřeno slovy (nebo jinak), vyloží se podle úmyslu jednajícího,
   byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo
   musela-li o něm vědět.
2. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu
   zpravidla přikládala osoba
   v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.
3. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k
   praxi zavedené mezi stranami v právním styku,
   tomu, co právnímu jednání předcházelo, i
   tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.
4. Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první (deponuje).
5. V právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně (náhradní termín).
6. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se dovolává toho, že jde o obvyklý (pravidelný) význam prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.
7. V právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem
   zachovávaným obecně, anebo
   v daném odvětví,
   ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon.

Question 21

Jak nahlížíme na obchodní zvyklosti?

Answer 21

Nedohodnou-li se strany jinak, platí, že obchodní zvyklost má přednost před dispozitivním ustanovením zákona.
Jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat jen, prokáže-li, že
druhá strana určitou zvyklost musela znát a
s postupem podle ní byla srozuměna.

Question 22

Co víš o formě právního jednání?

Answer 22

§ 559 an. OZ Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen
dohodou nebo
zákonem.

Question 23

V jakých případech se vyžaduje písemná forma PJ?

Answer 23

Tak např. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se
zřizuje,
převádí,
mění nebo
ruší
věcné právo k nemovité věci (§ 560 OZ).
OZ předepisuje písemnou formu i pro jiná jednání.
Např. § 1773 OZ Vyhlašovatel soutěže vymezí v písemné formě alespoň obecným způsobem předmět plnění a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy…..
§ 561/1 OZ K platnosti PJ učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.
Podpis může být tam, kde je to obvyklé, nahrazen mechanickými prostředky.
Z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce stanoví, jak lze při PJ učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

Question 24

Jakou formu má mít plná moc dle PJ?

Answer 24

§ 441/2 OZ Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.
Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Question 25

Jake jsou zásady závazkového práva?

Answer 25

Jsou součástí širšího okruhu soukromého práva
rovnosti stran
Smluvní svobody
Svoboda uzavřít smlouvu
Svoboda výběru druhé strany
Svoboda uzavřít jiné než pojmenované smlouvy
Svoboda tvorby obsahu smlouvy
Pacta sunt servanda - smlouvy jsou závazné
Dobré víry
Nelze se dovolávat vlastní nepoctivosti

Question 26

Co je předměte závazku?

Answer 26

Předmětem závazku je plnění
Jsou totožné - předmět závazku = předmět plnění
Vztah pojmů
Zásada totožnosti (z hlediska podoby)
Výjimky
Alternativní závazek -Př. dva předměty závazku a jeden předmět plnění - stran která má na to oprávnění zredukuje dva na jeden
Alternativa facultas - jeden předmět závazku a dva předměty plnění - bezdůvodné obohacení
Datio in solutum (× datio solutionis causa dání za účelem splnění - bere maliny smění za pomíky a až teď je splněno) - dání namísto splnění - jeden předmět závazku a dva předměty plnění - věřitel ten druhý předmět nemá povinnost přijmout - limonády - pomeranče a maliny (maliny přijme = splněno)

Question 27

Co označujeme jako listinu?

Answer 27

Je-li právní jednání či rozhodnutí orgánu
zachyceno písemně, označuje se jako listina. OZ rozlišuje listiny soukromé a listiny veřejné.

Question 28

Co je veřejná listina?

Answer 28

§ 567 an. OZ Veřejná listina je
listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo
listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon (§ 3026 OZ, § 6 z. č. 358/1992).
To neplatí, pokud listina trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.
§ 3026 OZ Vyžaduje-li právní jednání formu veřejné listiny, rozumí se jí notářský zápis; nahrazen může být rozhodnutím, kterým orgán veřejné moci (zejména soud nebo rozhodčí orgán) v mezích své pravomoci schvaluje smír nebo jiný projev vůle (např. dohodu dědiců), jehož povaha to nevylučuje.

Question 29

Jaká je důkazní síla veřejných listin?

Answer 29

Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o
původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily,
době pořízení listiny a
skutečnosti, o níž původce VL potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak!
Zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle.
To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.
§ 134 OSŘ Listiny
vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci nebo
prohlášené zvláštními předpisy za veřejné,
potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

Question 30

Co je soukromá listina?

Answer 30

§ 565, 566 OZ Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její
pravost a správnost
Tj. ten, kdo se jí dovolává nese důkazní břemeno.
Je-li soukromá listina použita proti
osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo
jejímu dědici nebo
tomu, kdo nabyl jmění při přeměně PO jako její právní nástupce,
má se za to, že osoba, která listinu podepsala uznala její pravost a správnost.
Ale domněnka se netýká pravosti podpisu!
Není-li soukromá listina podepsána,
je na tom, kdo ji použil, aby
dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.
Tj. dovolává-li se některý z účastníků k důkazu nepodepsané listiny, nese důkazní břemeno o tom, že listina pochází od osoby o níž…

Question 31

Jak figuruje soukromá listina v podnikatelských vztazích?

Answer 31

Má se za to, že písemnosti týkající se právních skutečností, k nimž dochází při běžném provozu závodu (účtenky, faktury, záruční listy apod.), dokazují, dovolává-li se jich druhá strana ke svému prospěchu,
co je v listině obsaženo a že
listina byla vystavena v době na ní uvedené.
To platí i v případě, že listina nebyla podepsána.

Question 32

Jak je to s jednáním vůči nepřítomnému?

Answer 32

§ 570 n. OZ Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde.
Zmaří-li vědomě adresát dojití, platí, že řádně došlo.
Ale
Právní jednání nepůsobí vůči osobě, která není plně svéprávná, dříve, než projev vůle dojde jejímu zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi.
Sleduje-li se však právním jednáním cíl poskytnout takové osobě jen právní výhodu, působí PJ již od okamžiku, kdy je učiněno vůči této osobě.

Question 33

Co říká doměnka dojití?

Answer 33

§ 573 OZ Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb
došla třetí pracovní den po odeslání,
byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.