Brainscape's Knowledge GenomeTM


Top Flashcards (Certified)
All Flashcards

atkinsonova - ucebnice - pojmy > Senzorické procesy > Flashcards

Senzorické procesy Flashcards

1
Q

co jsou to počitky

A

zazitky vyvolane jednoduchymi podnety (napr blikajici modre svetlo)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

co jsou to vjemy

A

interpretace počitků
(napr vidime blikajici modre svetlo => jede pozarni auto)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

zpětné projekce

A

upravuji zpusob zpracovanu senzorickych vstupnich informaci

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

jak vidime citlivost

A

jako smysly na psychologicke urovni

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

jaka uroven je senzoricke kodovani

A

biologicka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

kvantum

A

nejmensi jednotka svetelne energie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

absolutni prah

A

minimalni velikost podnetu, ktery je mozno spolehlive odlisit od nepritomnosti podnetu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

psychofyzicke metody

A

postupy pouzite v urceni absolutniho prahu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

standardni dvojice

A

prvni z dvojice prezentovana probandum ve studiich

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

diferenční prah

A

nejmensi pozorovatelny rozdil

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

co je ten nejmensi pozorovatelny rozdil

A

minimalni rozdil ve velikosti podnetu ktery je nezbytny pro odliseni dvou pusobicich podnetu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Weberuv - Fechneruv zakon

A

mezi nejmensim pozorovatelnym rozdilem a standardnim podnetem existuje vztah prime umery

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

reakcni cas

A

cas mezi zacatkem pusobeni podnetu a zacatkem patrne reakce na podnet

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

dva druhy reakcniho casu a charakteristika

A

jednoduchy reakcni cas = vyzaduje jednoduchou reakci napr mrknuti oka nebo zvukovou reakci hned po rozpoznani podnetu
vyberovy reakcni cas = vyzaduje jednu co voce ruznych reakci v zavisloti na pusobicim podnetu
napr stisknuti tlacitka vpravo pro rozsviceni zeleneho svetla a vpravo pro cervene svetlo

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

proces transdukce

A

prelozit odpovídající fyzikální energii do elektrickych signalu aby se pak ty signaly mohly dostat do mozku

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

cim je transdukce umoznena

A

specialnimi bunkami ve smyslovych organech => RECEPTORY

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
17
Q

proces citi prubeh

A

senzoricke procesy->smyslove organy nebo nervove drahy -> zisk info o podnetu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
18
Q

procesy vnimani jak jde za sebou

A

percepcni procesy-> vyssi korove urovne-> prisuzovani vyznamu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
19
Q

co je Stevensuv zakon

A

vnimana psychologicka intenzita podnetu je mocninnou funkci fyzikalni intenzity

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
20
Q

vzorecek stevensova zakona

A

fi = ro na r ( = mocnitel jedinecny pro kazdy smyslovy organ)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
21
Q

o cem je teorie detekce signalu

A

kazda informace se sklada z vlastniho signalu ( dulezita cast info) a sumu ( nepodstatná cast info)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
22
Q

co je planny poplach

A

pocit ze vidim signaly ackoliv je to jem sum

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
23
Q

co jsou zasahy

A

spravne rozpoznani signalu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
24
Q

pokud je podil zasahu a podil planyvh poplachu stejny co to znamena

A

NENI ZADNA CITLIVOST

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
25
Q

pokud je podil zasahu vetsi i nepatrne nez podil planych poplachu

A

VYSOKA NEBO NIZKA CITLIVOST

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
26
Q

co je citlivost a predpojatost na priklade uved

A

linda a karolina - stejne citlivost (bystrost) ale k je konzervativni ( malo PZ i PPP) a l je liberalni ( hodne PZ i PPP)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
27
Q

co je senzoricke kódování

A

zpusob prenosu podnetu ze smyslovych receptoru do mozku
(prostrednictvim nervovych vzruchu)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
28
Q

dva problemy se senzorickych kodovanim

A
  1. jak prevest (transdukovat )vstupujici info v nervove vzruchy
  2. jak v techto vzrusich zachytit fyzikalnu vlastnosti ( napr intenzita, odstin)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
29
Q

jak se resi prvni problem senzorickeho kodovani a postup

A

resi ho receptory
postup : PONDET -> SMYSLY A STIMULACE RECEPTORU-> VZNIK AKCNIHO POTENCIALU -> PREDANI SIGNALU JINYM NEURONUM -> SIGNAL JDE DO KOROVYCH OBLASTI(kazdy smysl jde do jine oblasti)-> V MOZKU ELEKTRICKY SIGNAL USTI VE VEDOMY ZAZITEK

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
30
Q

co a jak prokazal Wilder Penfield

A

kdyz cítíme dotyk, vjem se objevi v mozku a ne v kuzi
- experiment stimulave elektrodou somatozenzorickeho kortexu ( pacient popisuje simrani ruzne po tele)
po presunu elektrodou v teto oblasti mozku se brneni presouvalo a to zpusobovalo ze treba v chutovych receptorech majednou je horkost

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
31
Q

jak se resi druhy problem senzorickehi kodovani

A

receptory a jejich nervove drahy vedouci do mozku MUSI modovat intenzitu i kvalitu

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
32
Q

jak probiha kodovani v mozku

A

zaznamenavanim el. aktivity v receptorech nerv. drahach do mozku za pusobeni podnetu ( lze urcit na ktere vlastmosti podnetu neuron reaguje)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
33
Q

na cem zavisi kodovani intenzity tri zpusoby

A
  1. na poctu nervovych vzruchu za jednotku casu ( nekdo se mi dotkne ruky, vzruchy, zacne tlacit , mnohem vice vzruchu)
  2. skrz casovy vzorec - nižší intenzita = delsi cas mezi vzruchy, promenliva delka
    - vyssi intenzita = intervaly mezi vzruchy
  3. kodovani kvality podnetu
34
Q

kdo se zabyval kodovanim kvality podnetu a jak

A

JOHANNES MULLER
-mozek rozlisuje info prichazejici z ruznych organu
-protoze jsou vedeny ruznymi senzorickymi nervy ktere konci v ruznych oblastech kury

35
Q

co jsou specificke nervove energie

A

energie diky kterym odlisujeme kvalitu diky specifickym neuronum

36
Q

co je zrakovym podnetem

A

svetlo (vlnova delka 390-760nm)

37
Q

krátkozrakost a dlouhozrakost jinak

A

k - myopticky
d - hypermetropicky

38
Q

jaky je prvni stupen zraku

A

oko vytvari obraz a prevadi jej na el vzruchy

39
Q

druhy receptoru zrakovych

A

tycinky (nocni videni, mensi mnozstvi svetla,nizsi rozliseni)a cipky(ve dne, vyssi intenzita svetla, barevne pocitky vysoke rozliseni)

40
Q

co je zkuta skvrna

A

nejcitlivejsi oblast sitnice -mnoho cipku zadne tycinky

41
Q

co je slepá skvrna

A

misto kde nerv vystupuje z oka a nejsou zacne receptory

42
Q

jak funguje sitnice

A

tycinky a cipky ( fotopigmemty - chem latky) -> pohlucuji svetlo -> vzruch (=transdukce) -> vzruch do mozku -> bipolarni bunky -> gangliobe bunky

43
Q

co tvori nerv vedouci do mozku

A

axony gangliovych bunek

44
Q

co urcuje citlivost ve vmimani svetla

A

urcuji tyvinky - pri nedostatecnem osvetleni
cipky - prenaseji videni za svetla

45
Q

co je zraková ostrost a s cim souvisi

A

vnimani tvaru, schopnost oka rozlisovat detaily (souvisi s cipky)

46
Q

co dela Snellenova tabule

A

nerozlisuje mezi prostorovou ostrosti a kontrastni ostrosti

47
Q

co je Hermanova mrizka

A

čau cistuji spone snizujici altivitu gangliovych bunek

48
Q

jakym barvam odpovidaji ruzne vlnove delky v nm

A

450-500 🔵
500-570 🟢
650 -780 🔴

49
Q

konstanta barvy

A

schopnost vnimat jednu barvu i pres ruzne svetelne podminky

50
Q

nejmensi pozorovatelny rozdil pro vlnovou delku

51
Q

co jsou metamery

A

dve svetla jineho fyz slozeni ktera vypadaji stejne

52
Q

kdy a kdo rozvinul teorii vnimani barev

A

1807 - Young a Helmholtz

53
Q

co je Young Helmholtzova teorie

A

trichomaticka teorie
vnimqni barvy pouze tremi typy cipku
kazdy druh je citlivy na jednu barvu vlnovou delku
spolecna aktivita vsech trech = vnimani kazde urcite barvy

54
Q

dichromatie a monochromatie

A

d - postradaji jeden typ receptoru(cipku)
m - postradaji dva typy

55
Q

kdo a kdy prisel s teorii oponentniho procesu(teorie protikladnych barev)

A

1878 - Edward Hering
cerna bila, modra zluta, cervena zelena, fialova zluta

56
Q

co je podnetem pro sluch

A

ZVUKOBA VLNA neboli zmena tlaku vzduchu

57
Q

jak vznikaji zvukove vlny

A

pohybem nebo vibraci predmetu (pokud je cisty zvuk je to sinusoida)

58
Q

co je frekvence

A

pocet kmitu za sekundu (Hz)

59
Q

kdo rekl ze jakykoliv zvuk lze rozlozit na ciste tony

60
Q

amplituda

A

zaklad vnimani hlasitosti (dB)

61
Q

barva

A

vnimani slozitosti zvuku

62
Q

co patri do sluchove spustavy

A

usi, cast mozku, nervive drahy
1. prenosova soustava = vnejsi ucho, stredni ucho
2. prevodni soustava = sluch receptory, vnitrni uchi

63
Q

dve poruchy sluchu

A

prevodni (konduktivni) - spatne stredni ucho, zvyseny prach slyšitelnosti u vsech frekvenci
percepcni ( se zoneutralni) - spatne vnitrni ucho, prah zvyseny nerovnomerne, nejvic u vysich frekvenci

64
Q

kdo a kdy prisel s casovou teorii vnimani vysky tomu

A

1886 - Rutherford
vnimani nizkych frekvenci, vyska zavisi na frekvenci

65
Q

kdo prisel na mistni teorii vnimani vysky to u

A

Helmholtz
vnimani vysokych frekvenci
kazde spec misto ma bazil membrane vede k vnimani tonu urcite vysky

66
Q

co pouzivaji zivocichove pro komunikaci

A

feromony (chem latky sirici se vzduchem)
lide maji jen pozustatek techto schopnosti

67
Q

co je cichovy podnet

A

molekuly uvolňované z urcite latky

68
Q

kolik pachu rozlisi lide

A

10 000-40 000

69
Q

kolik kodovani kombinaci receptoru rozlisime u cichu

A

tisice (ne jako v oku tri)

70
Q

cim ovlivnime chuťové vjemy

A

genetickou vybavou a zkusenosti

71
Q

co je chutovym podnetem

A

latka rozpustna ve slinach

72
Q

kolik mame typu chutovych vlaken a co delaji

A

ctyri mozna i vice
kazdy na konkretni chut (slana sladka atd)

73
Q

3 typy kozniho citi

A

vnimani tlaku, bolesti a teploty

74
Q

jak vnimame tlak

A

nejcitlivejsi rty nos a tvare, ovlivneno poctem receptoru
dokaze se prizpusobit vnejsim podminkam

75
Q

jak vnimame teplotu a jake mame receptory u teploty dva

A

podnet pro vnimani je teplota kuze
chladove a tepelne receptory

76
Q

jak vnimame bolest a dva typ bolesti

A

jakymkoliv podnetem kzery je schopen poskodit tkan
fazicka - hned po zraneni katkodoba a ostra
tonicka - pozdeji, dlouhodoba a tlumena

77
Q

co hraje pri vnimani bolesti stejnou roli jak smyslove receptory

A

STAV MYSLI

78
Q

kdo prisel s veatkovou teorii

A

Wall a Malzack
otevreni vratel bolesti zavisi na mysli cloveka
(periakveduktalni seda hmota v mozku (PAG)

79
Q

co pusobi jako anestetikum

A

stimulace PAG ( periakveduktalni sede hmoty v mozku)

80
Q

cim je vyvolana anelgezie

A

stimulavu PAG, navozuji endorfiny a enkefaliny

81
Q

co a proc zmirnuje bolest

A

treni bolestivehi mista
uzavira nerviva vratka pro bolest

atkinsonova - ucebnice - pojmy (12 decks)

Brainscape helps you reach your goals faster, through stronger study habits.
© 2025 Bold Learning Solutions. Terms and Conditions