ptáci Flashcards
Parazitičtí bičíkovci ptáků. Uveďte latinská jména, způsob přenosu na hostitele, patogenita.
Spironucleus meleagridis (syn. Hexamita meleagridis), S. columbae
* Hostitel
o S. meleagridis: krocan, méně bažanti, pávi, křepelky
o S. columbae: holubi
* Zdrojem nákazy jsou nejčastěji kontaminovaná krmítka nebo napáječky infekčním trusem od infikované krůty, vodou nebo potravou
* Lokalizace: lieberkhunovy krypty tenkého střeva, méně slepé střevo nebo játra
* Rozšíření: celosvětově, nejvíce Severní a střední Amerika, Německo
* Patogenita
o Enteritida tenkého střeva a průjmy, nežravost, průjmy, neupravené peří
o Nejvnímavější jsou krůťata ve věku 2-10 týdnů, hynou od počátku onemocnění
* Diagnostika: nález cizopasníků ve střevě, případně cyst v trusu
* U andulek parazituje patogenní Giardia psittaci
Chilomastix gallinae
* Hostitel: hrabavá drůbež
* Lokalizace: slepé a tlusté střevo
* Rozšíření: celosvětově
* Vývojový cyklus: tlusté a slepé střevo, množí se dělením a šíří se pomocí cyst
* Patogenita
o Vyvolává zpěněný průjem, někdy s krví -> úhyny, zejména mláďata
o Podobné klinické příznaky u spironukleózy a histomonózy
o Léčba imidazolovými preparáty + dehelmintizace
Trichomonas gallinae
* Hostitel: ptáci, hlavně holubi
* Lokalizace: dutina zobáku, hrtan, hltan, žaludek, u kuřat a vrubozobých ve střevě
* Rozšíření: celosvětově
* Vývojový cyklus: žijí v zobáku a voleti, poté krví zaneseni kamkoliv do vnitřních orgánů
* Epidemiologie: přenos slinami, kontaminovanou vodou, dravci predací
o Nejčastěji přenos při krmení mláďat, u dospělých kontaktem zobáků
o Kontaminované krmivo, voda
* Patogenita
o Asymptomatická infekce u 80-90 % dospělých ptáků
o Patogenní infekce končí smrtí do 10 dnů
o U holubů mortalita 30 %, u 2-4týdenních holoubat 100 %
o Onemocnění trojího typu
Mukózní – žluté uzlíky v zobáku
Střevní – ve střevech
Nekrotická – nahromadění hmoty v oblasti pupku
o Ve slepém střevě žije také nepatogenní Tetratrichomonas gallinarum
* Diagnostika: výtěr z dutiny ústní a nález trichomonád
Tetratrichomonas anatis, T. anseris
* Hostitel: vrubozobí
* Lokalizace: kloaka, tlusté nebo slepé střevo
* Vývojový cyklus: množí se dělením, šíří se pomocí cyst
* Patogenita: platí za apatogenní, T. anatis může způsobit záněty střeva i trachej, průjem
* Diagnostika: nález ve střevě
Cochlosoma anatis
* Hostitel: kachny, krůty, pěvci
* Lokalizace: kloaka, tlusté nebo slepé střevo
* Rozšíření: Amerika
* Vývojový cyklus: množí se dělením, šíří se pomocí cyst
* Patogenita: enteritidy, poruchy růstu, ve spojení s kokcidiózou i letální
* Diagnostika: prvoci ve střevě nebo cysty ve výkalech
Histomonas meleagridis
* Hostitel: zvláště krocani, krůty a jiní hrabaví. Vektor – Heterakis gallinarium
* Lokalizace: slepé střevo, játra
* Rozšíření: celosvětově
* Vývojový cyklus
o slepé střevo, krví vrátnicovou žilou do jater i dalších orgánů
o zde světlá hnisavá ložiska
* Epidemiologie: přenos hlavně vajíčky škrkavek Heterakis
* Patogenita
o Pro většinu ptáků nepatogenní
o U krocanů, někdy kuřat, způsobuje těžkou histomonózu -> cca 2 týdny po mají žlutooranžový průjem, apatie, ztráta chutí k jídlu
Poruchy oběhu –> koagulace krve -> ztmavnutí hlavy black-head (14 dní po pozření infekce)
o Slepé střevo a játra – léze plné buněčné drtě a bezbičíkatých trichomonád
Slepé střevo zvětšeno a vyplněno bělavou hmotou
o Mortalita
U krocanů 50-100 %, u kuřat 10-20 %
* Diagnostika: nález ve střevech a játrech, případně výkaly
Trypanosoma noctuae, T. paddae, T. gallinarum, T. numidae, T. hannai
* Hostitel
o Trypanosoma noctuae, T. paddae: různé druhy ptáků
o T. gallinarum: kanárkovití
o T. numidae: kurovití
o T. hannai – holubi
* Mezihostitelé: komárovití (culicidae), muchničkovití (simulidae)
* Lokalizace: krev
* Rozšíření: celosvětově
Trichomonády parazitující u ptáků. Uveďte u 2 hlavních druhů celá latinská jména, vývojový cyklus, jakým způsobem se ptáci nakazí, orgány, kde cizopasníci parazitují a hlavní hostitele.
bičivka krocaní Histomonas meleagridis
- parazit slepého střeva, jater
- hlavně u krocanů (méně u jiných hrabavých)
- žijí ve slepém střevě, v přítomnosti určité bakterie ztrácí bičík a pohybují se améboidně
- napadají střevní sliznici, krví putují do jater, zde se množí a poškozují tak játra
- vektorem je hlístice Heterakis gallinarum – pronikají do jejich vajíček
- přenos vajíčkami v hlísticích, žížalách, na podestýlce infikovaných ptáků
- většinou nepatogenní, při silné nákaze průjmy, apatie, anorexie, typická black-head (citlivá jsou mláďata) - kosmopolitní, relativně častý
bičenka holubí Trichomonas gallinae
- parazit trávicí soustavy (zobák, hrtan, hltan, vole, žaludek, střevo)
- citliví jsou hlavně holubi (méně vrubozobí a hrabaví)
- žijí latentně v zobáku, voleti, po invazi jsou zanášeni do různých orgánů, kde tvoří léze - vznikají uzlíky v zobáku, ve střevě
- přenos slinami, vodou, krmivem, dravci (predace), dotekem zobáků zvířat
- asymptomatické u 90% holubů, citlivá jsou mláďata do 4 týdnů (100% mortalita)
- kosmopolitní, v latentní formě témeř u všech holubů
Histomonas meleagridis. Popište cizopasníka, taxonomicky ho zařaďte. Vývojový cyklus, šíření. Význam, patogenita, prevence, léčba.
- bičíkovci, patří do čeledi Monocercomonadidae
- lokalizace: slepá střeva, játra
- má obvykle 1 bičík (příp. nebičíkaté formy se pohybují pomocí pseudopodií), nemají undulující membránu ani axostyl
- vývoj: žijí ve slepém střevě hrabavých ptáků, poškozují střevní sliznici a pronikají do submukózy, krví se dostávají vrátnicovou žílou do jater (zde se množí => poškozují játra)
- jsou přenášeny hlísticí Heterakis gallinarum (proniknou až do jejích pohlavích orgánů => až do vajíček)
- přenos přes vajíčka hlístic (rod Heterakis), prostřednictvím žížal
- nebezpečí při chovu velkého množství zvířat pohromadě na vlkhé podestýlce, nebo při chovu různě starých zvířat
- patogenita: pro většinu ptáků nepatogenní, jinak způsobuje histomonózu => 2 týdny po pozření infikovaných vajíček žlutooranžový průjem, apatie, ztráta chuti k jídlu, tzv. „black head“ (v důsledku koagulace krve v cévách = ztmavne jim hlava), zvětšena slepá střeva s bělavou hmotou, změna jater
- nejnáchylnější krůty ve věku 2 týdny – 3 měsíce
- diagnostika: nález histomonád v lézích ve střevech a v játrech, př ve výkalech
- prevence: karbarson do potravy (arsenová sloučenina), nepěstovat kůry a kuřata pohromadě (kur často bezpříznakový nosič!), časté uklízení výběhů, přesouvání zvířat na nekontaminovaná místa
- účinná léčba: sloučeniny imidazolu (ale lidský karcinogen => zákaz používání u potravinových zvířat)
Kokcidie rodu Eimeria parazitující u slepic. Vývojový cyklus, popis infekceschopné oocysty. Které druhy jsou pro kura domácího zvláště nebezpečné? Uveďte celá latinská jména. Mohou slepice chytit kokcidie od krůt?
Eimeria tenella, necatrix, mitis, acervulina, maxima, praecox (kosmopolitní)
- nebezpečné: Eimeria necatrix , tenella (kokcidie kuří), maxima
- citlivá jsou hlavně mláďata, hromadné úhyny jednodenních, měsíční již mají imunitu
- nákaza vzniká pozřením vysporulované oocysty (z výkalů infikovaného) – 4 sporocysty, v každé 2 sporozoiti
- v žaludku ptáka se z oocysty uvolňuje pólové víčko a mikropyle, ze sporocysty se rozpouští Steidovo tělísko
- sporozoiti se vnořují do sliznice tenkého střeva, makrofágy jsou zanášeni do Lieberkühnovych krypt
- metageneze (opakovaná merogonie ve střevních buňkách, gametogonie, sporogonie)
- někdy rychlý typ merogonie (vznik 2 merozoitů uvnitř 1 merontu)
- po prasknutí hostitelské buňky mohou napadat další buňky a merogonii několikrát opakovat
- z poslední generace vznikají gametogonií samčí mikrogamety a samičí makrogamety
- po splynutí zygota, tvoří se silná stěna oocysty a sporogonií vznikají sporocysty
- diagnostika nálezem oocyst ve výkalech, pitevní nález (uzlíky, výrony na střevě + merozoiti)
- preventivní podání kokcidiostatik, hygiena chovu, oddělený chov mláďat a starších, dezinfekce čpavkem, žárem, častý odkliz výkalů, pravidelná výměna podestýlky
- poruchy GIT: průjmy vodnaté i s krví, výtoky z nozder, zobáku, krváceniny ve střevě, deprese, ztráta kondice - jsou hostitelsky specifické – slepice se nemůžou nakazit od krůt
Prevence kokcidióz drůbeže: Zoohygienická a zootechnická opatření, dezinfekce.
- podávání kokcidiostatik (monensin, lasalocid, amprolium, dinitolmid) => důležité měnit, aby nedošlo k rezistenci
- pravidelné čištění a dezinfekce (ale běžné desinfekční prostředky oocysty neničí)
- opalování kovových částí letovací lampou
- opatření: pravidelná výměna podestýlky, odstraňování fekálií, při vstupu do hal výměna obleku, výměna holinek a všech pomůcek, mechanické čištění a desinfekce krmítek, pítek
- udržování co nejmenší vlhkosti prostředí a podestýlky
- dezinfekce: přípravky musí narušit obal oocysty =>
- použít látky na bázi sirovodíku, kresolu, fenolu, a nechat půsonit 2 – 4 hodiny
- louh sodný (NaOH) – 2 – 3 % teplý roztok, nechat působit alepoň 30 min
- oocysty jsou citlivé na teplo a sucho (teploty nad 60 °C) ale také na mráz
- zootechnická opatření: klecový odchov (obohacené klece), oddělený chov mláďat od starších zvířat, přiměřené množství zvířat na ploše, správně krmit – správná teplota – nerušit, karanténa a vyšetření nových zvířat, užití probiotik (Bacillus licheniformis), užití antimikrobních látek
Kokcidiostatika. Co je to za látky, jaké skupiny známe. Uveďte příklady. Mechanismus účinku. Nevýhody.
- kokcidiostatika = regulují kokcidiózu => působí na různá endogenní stádia kokcidií
- preventivně se podávají v krmných směsích
- chemická (syntetická - clopidol, diklazuril, amprol, halofuginon, robenidin, decoquinát), biologická, antikokcidika
- fermentační antikokcidika ze skupiny ionoforů (monensin, salinomycin, lasalocid aj)
- příklady: monensin, lasalocid, amprolium, dinitolmid
- nevýhody: při dlouhodobém podávání rezistence (je nutné obměňovat), ve vyšších dávkách mohou být toxická, nemohou zároveň ochránit drůbež před kokcidiózou a současně umožnit vývoj imunity, nedůvěra k plošně podávaným chemickým látkám/“antibiotikům
Jaké skupiny vakcín proti kokcidiím drůbeže znáte?
- živé virulentní vakcíny COCCIVAC a IMMUCOX
- oslabené vakcíny (ozáření, chemické látky, sériová pasáž) - PARACOX a LIVACOX
- rekombinantní vakcíny
- střídání vakcinace s antikokcidiostatiky
Uveďte, jakým způsobem chovatelé chrání drůbež před kokcidiemi rodu Eimeria? Podrobně.
- podávání kokcidiostatik (monensin, amprolium)
- vhodné je přípravky střídat – zamezení vzniku rezistence
- vakcinace
- oddělený chov kuřat a starších ptáků
- pravidelné čištění, dezinfekce prostorů i používaných nástrojů (čpavkem, žárem)
- pravidelná výměna podestýlky, odkliz výkalů
- karanténa nových zvířat, izolace nemocných
- čisté oblečení a hygiena pracovníků
Krevní parazité ptáků.
Plasmodium (merogonie v endotelu orgánů i v periferní krvi – červených krvinkách)
* Hostitel: pěvci, kurovití, holubi, vrubozobí, kanáři, papoušci
* Mezihostitel: Cullex (komár)
* Lokalizace: buňky RES, játra, červené krvinky
* Rozšíření: celosvětově
* Vývojový cyklus
* Sporozoiti do krve ptáak při sání nakaženého vektora
* Následuje exoerytrocytální merogonie v endotelu hemopoetických orgánů (játra, RES) -> namnožení a vznik merontů -> rozpad způsobí vznik merozoitů, které napadají další buňky včetně erytrocytů, kde se mění a vyvíjejí a mění se na buňky schopné další merogonie
* Při této merogonii vznikají drobní merozoiti, kteří způsobují rozpad krvinek -. Buď napadnou v další vlně další krvinky nebo se mění na mikro a m makrogametocyty -. Musí nasát komár -> v žaludku vzniknou mikro a makrogamety -> oplození, ookinet jde do žaludku komára a vytváří oocystu -> vznik sporozoitů -> průnik do slinných žláz
* Patogenita
* Druhy P. praecox, P. gallinaecenum, P. juxtanucleare – posun jádra u erytrocytů
Haemoproteus
* Hostitel: ptáci, plazi, měkkozobí – H. Columbae. Vektor – Hipoboscidae
* Lokalizace: Buňky endotelu kapilár orgánů RES a v erytrocytech
* Rozšíření: celosvětově
* Tělo: velké gametocyty, které zaujímají velkou část cytoplasmy červených krvinek a často obklopují jádro. V cytoplazmě hnědozlaté granule (strávený hemoglobin)
* Vývojový cyklus
* Sporozoiti do krve slinami vektora. Merogonie probíhá v endotelových buňkách plicních kapilár, gamogonice v erytrocytech. Hnědý pigment podobně jako malárie
* Patogenita
* H. Columbae způsobuje anémie, hypertrofie jater a sleziny, nebezpečné hlavně pro holoubata
* Většinou bezpříznakové
Leucocytozoon
* Hostitel
* Ptáci a plazi
* Vrubozobí: L. simondi, L. smithi (krocan), L. naevi (perličky), L cauleryi a L. sabrazesi (slepice)
* Vektor: Hipoboscidae, Simuliidae
* Lokalizace: buňky RES, krvinky červené i bílé
* Rozšíření: celosvětově
* Vývojový cyklus
* Sporozoiti inokulování do krve slinami vektora. Merogonie probíhá v endotelových buňkách plic, jater, sleziny, gamogonie v leukocytech, které jsou parazitem deformovány do dlouhých vřetenovitých útvarů
* Patogenita
* Hlavně pro mladé ptáky
* Ptáci mají anorexii, apatie, nejsou schopni létat
* Diagnostika: vyšetření krve, PCR
* Leukocytozoon simondi
* kachny, husy, labutě
* 85% smrtelné pro kachňata
* vector (Simulium spp.)
* Evropa, severní Amerika
Které motolice parazitují v trávicím traktu ptáků? Uveďte alespoň 3 rody a jejich životní cykly.
- Střevní trakt
o Strigeidae
střevní cizopasníci hlavně ptáků, méně savců pomocný přísavný orgán -
Brandesův orgán (přichycovací orgán)
tělo rozděleno na přední a zadní část složitější vývojový cyklus – metamorfóza metacerkárie
Cyklus - může mít 3 mezihostitele + finálního hostitele
- MH: plž
o Sporocysta
o dceřinná sporocysta
o furkocerkárie
- MH: plž
- 2 MH: plž, pijavka, larvy hmyzu
o Mezocerkárie - 3 MH: obratlovci – metacerkárie (=tetrakotyle)
Strigea falconis
* DH – káně lesní (Buteo buteo)
* 1. MH – vodní plž
* 2. MH – žáby, pulci
* 3. MH – obratlovci (žáby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci)
o Echinostomatidae
střevní cizopasníci ptáků a savců
límec s ostny (1–2 řady)
dvě sblížené přísavky v přední části těla.
taxonomie – podle počtu ostnů v límci
Cyklus
* 1. MH – plž
* 2. MH – bezobratlí (často další plž) i obratlovci (žáby)
silné infekce – poruchy trávení, hubnutí
o Notocotylidae
cizopasníci ptáků a savců
1–6 mm
monotónní (jen jedna přísavka)
na břiše centrální rýha a řady kožních žlázek
integument v přední části s jemnými trny
Vývojový cyklus: Planorbis, Lymnaea
adoleskárie na vegetaci
N.imbricatus, N. triserialis - kachny, husy
Notocotylus attenuatus – husy, kachny vodní ptáci, divocí ptáci, hlodavci
Cyklus
* 1. MH: vodní plži Planorbis, Lymnaea
* 2 MH: metacerkárie na ulitě plže 1 MH, stejného či jiného či na rostlině
o Plagiorchidae
cizopasníci jater a žlučovodů, střeva, ústní dutiny, plic obojživelníků,
plazů, ptáků i savců
distomní
protáhlé tělo
dlouhé střevní větve
Cyklus
* 1MH: měkkýš
* 2 MH: metacerkárie v hmyzu
* cerkárie – tzv. xiphidiocerkaria (s trnem)
* Játra
o Opistorchidae
ptáci savci, žlučovody, žlučník
tvar kopí – listovitý tvar
Cyklus
* Vývoj: 2 MH + FH
* 1 MH: plž
* 2 MH: ryba (metacerkárie)
* FH: rybožraví ptáci a savci
Motolice rodu Echinostomum parazitující u ptáků. Popište je, co je pro ně typické, orgán, kde parazitují, uveďte celé latinské jméno největšího a nejdůležitějšího druhu, vývojové cykly.
Echinostoma revolutum motolice trnitá
- kolem ústní přísavky límec s 37 ostny (i u cerkárií)
- velká břišní přísavka
- parazité střeva, kloaky
- do 1. MH plovatky proniká miracidium, vzniká sporocysta a rédie
- některé rédie dokáží uvnitř MH likvidovat stádia jiných druhů
- cerkárie proniká do 2. MH (jiný plž, žába) a vzniká metacerkárie
- některé druhy se v 1. MH zacystí a nepotřebují 2. MH
- po pozření DH ptákem motolice v zadní části střeva dospívá a produkuje vajíčka - diagnostika pozorováním vajíček ve výkalech DH
Kachny nebo slepice začínají snášet vajíčka s tenkou skořápkou, či bez skořápky. Jaký cizopasník může být příčinou? Uveďte rodové latinské jméno, taxonomicky cizopasníka zařaďte, uveďte vývojový cyklus, způsob, jak se ptáci nakazí.
Prosthogonimus
- kmen Platyhelmintes, řád Plagiorchiida, čeleď Prosthogonimidae
- 1. MH jsou bahnivky Bithinia, 2. MH jsou larvy vážek
- ptáci se nakazí pozřením larev, kukel, imág vážek
- hlavně chovy v zamokřených oblastech, u volně žijících ptáků poblíž vody
- motolice migrují do vejcovodu, kloaky a Fabriziovy burzy – porucha tvorby vápníku a tenká skořápka vajíček
Motolice čeledi Schistosomatidae parazitující u ptáků. V kterém orgánu parazitují, popište vývojový cyklus. Vyskytují se také u nás? Jsou nebezpečné pro člověka?
Trichobilharzia regenti a ocellata, Bilharziella polonica
= krevní motolice, parazité cév, žil (nemoc schistosomóza, bilhazióza)
- DH jsou vrubozobí (kachna, lžičák, polák, morčák, labuť, husa)
- MH jsou plži plovatky Lymnaea, okružáci Planorbis a Planorbarius hlemýždi Radix
- ve vodě se vyvíjí miracidium, které hledá plže
- v plži vzniká sporocysta a rédie, furkocerkárie plže opouští (má furku)
- ve vodě napadají hostitele, provrtávají se kůží, putují CS a kopulují - oddělené pohlaví, pohlavní dimorf.: sameček mohutný, samička v canalis gynecophorus (rýha)
- v kanálu je samička během kopulace, poté se oddělují
- cévami putují do cílových orgánů, vajíčka odchází z ptáka s výkaly, močí
- vyskytují se v Evropě včetně ČR
- pokud se furkocerkárie dostanou do člověka vzniká cerkáriová dermatitida = kožní alergická reakce (nedokončí vývoj)
Nejčastější tasemnice rybožravých ptáků žijících v České republice. Do kterého řádu patří, charakterizujte tento řád, podrobný vývojový cyklus.
- třída Tasemnice Cestoda, řád Štěrbinovky Pseuophyllidea, čeleď Diphyllobothriidae
- pro řád je typický scolex s 2 přísavnými rýhami = bothrie
- podobné cykly: vývoj přes 2 MH (buchanka a ryba)
- vajíčko s výkaly do vody, vzniká se koracidium, napadá buchanku a mění se na procerkoid, v rybě plerocerkoid
- dokáží manipulovat chování ryb, zj. pohyblivost, plodnost – tím je ryba snáz pozřena DH
- po sezřání šelmou nebo rybožravým ptákem dokončuje cyklus a tvoří vajíčka
- možná příležitostná nákaza i člověka, skrze nedostatečně tepelně opracované nakažené rybí maso
- parazituje v tenkém střevě, způsobuje poruchy trávení řemenatka ptačí Ligula intestinalis škulovec široký Diphyllobothrium latum
Ligula intestinalis. Popište cizopasníka, taxonomicky zařaďte. Vývojový cyklus.
Řemenatka ptačí, je tasemnice řazená mezi štěrbinovky.
3 hostitelská - 2 MH: 1. buchanka (vodní korýš), 2. ryba a DH je rybožravý pták
Vývojový cyklus: Z trávicí soustavy ptáka vyloučeno vajíčko, z vajíčka se uvolní koracidium (obrvená larva), ta se v buchance mění na procerkoid. Po pozření buchanky rybou se ve střevech mění na plerocerkoid – poslední larvální stádium (infekční) a po pozření DH se v tenkém střevě vyvíjí v dospělou tasemnici.
