obecné Flashcards

1
Q

Co je to kinetoplast? Která skupina organismů ho má? Které onemocnění tito organismy způsobují?

A
  • úsek mitochondrie prvoků třídy Kinetoplastida = mimojaderná kruhovitá DNA (až 40% z DNA je zde)
  • V kinetoplastu se nachází velké množství DNA v podobě malých a velkých kruhových molekul
  • Parazitují v krvi
  • Ichthyobodo necator – bičivka rybí, parazit kůže ryb = ichtyobodóza
  • Cryptobia branchialis – bičíkovec, původce kryptobiózy
  • Trypanoplasma borreli – způsobuje spavici ryb
  • Trypanosoma cruzi – způsobuje Chagasovu nemoc
  • Trypanosoma gambiense – způsobuje lidskou spavou nemoc
  • Trypanosoma brucei, congolense a vivax – způsobuje dobytčí spavou nemoc = nagana
  • Leishmania major - kožní leishmanióza, infantum – útrobní leishmanióza
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q

Které organely jsou typické pro kmen Apicomplexa (výtrusovci)? Jakým způsobem tyto organismy napadají hostitele? Kde parazitují: Popište jejich vývojový cyklus.

A

Eimeria, Toxoplasma, Sarcocystis, Cystoisospora, Plasmodium, Cryptosporidium, Babesia
- organely apikálního komplexu (pomocí něj se přichycují k hostiteli) - ap. komplex: polární kruh, konoid, mikronemy, rhoptrie, mikrotubuly, pelikula, mikropóry
- v hostiteli se rozpouští čepička na sporocystě = Steidovo tělísko (Eimeria)
- nebo se otvírají rozpadem švů chlopní (Sarcocystis)
- metageneze = střídání pohlavního a nepohl. množení
- nepohlavní = sporogonie, sporulace (vznik sporozoitů)
- nepohlavní = merogonie, schizogonie (vznik merozoitů)
- pohlavní = gametogonie (vznik gamet)
- ve výkalech jsou oocysty, v nich sporocysty, v nich sporozoiti
- po pozření hostitelem se sporozoiti uvolňují, vnikají do buněk
- zde rostou, říká se jim trofozoiti (trofos=výživa)
- přeměňují se na meronty, kteří několikrát merogonují a vznikají merozoiti
- v poslední generaci vznikají gamety, ze samčích gametocytů vzikají mikrogamety, ze samičích makrogamety - splynutím vzniká zygota, z ní oocysta, vzniká stěna
- sporulací vznikají sporocysty se sporozoity, s výkaly opouští hostitele

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Giardia intestinalis. Popis, vývojový cyklus, lokalizace v hostiteli, způsoby přenosu, hostitelé. Které genotypy z kterých hostitelů mohou napadnout člověka?

A
  • 2 sady organel: 8 bičíků (každý má bazální tělísko), 2 jádra, axostyl, přísavný disk (přichycení na střevo)
  • stadium trofozoitu a cysty (cysty tvoří jen občas, při diagnostice odběr výkalů 3x)
  • jedinec se nakazí kontaminovanou vodou, potravou
  • 4 jaderné cysty projdou žaludkem do tenkého střeva, uvolní se trofozoiti
  • rozmnožují se, tvoří se přísavný disk (ten poškozuje střevní stěnu)
  • cysty odchází s výkaly ven z těla
  • u člověka genotyp A (i pes, kočka, kůň) a B (i pes), u přežvýkavců E
  • giardióza: průjem s hlenem, bolesti břicha, nechuť, nevolnost, zvracení, tuky ve stolici
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q

Leishmania spp. Taxonomicky zařaďte cizopasníka, které druhy znáte a kde se vyskytují, popište vývojový cyklus, vektora, význam pro Českou republiku.

A
  • říše Protozoa, kmen Mastigophora, třída Kinetoplastida, řád Trypanosomatida, čeleď Trypanosomatidae - jižní Amerika, oblast kolem Sahary, Středomoří, blízký Východ (dle rozšíření koutulí)
  • během života se střídají 2 fáze:
  • amastigot bez bičíku, intracelulárně ve fagocytujících buňkách savce
  • promastigot s bičíkem, extracelulárně ve střevě přenašeče
  • bodnutí koutulí Phlebotomus – promastigoti vnikají do fagocytů
  • přeměňují se na amastigoty, množí a napadají další fagocyty
  • ve fagocytech splývají s lysozymy, jsou tak odolní vůči enzymům
  • kožní forma způsobuje vředy, léze: Leishmania major a tropica
  • viscerální forma napadá mízní uzliny, játra, kostní dřeň, slezinu: L. infantum (psi a děti) - v ČR pouze infantum vzácně dovezená ze Středomoří
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Cryptosporidium spp. Popis, vývojový cyklus, lokalizace v hostiteli, způsoby přenosu, hostitelé. Které druhy z kterých hostitelů mohou napadnout člověka?

A
  • podlouhlé oocysty, 4 sporozoiti bez sporocyst a mikropyle, 1 rhoptrie a reziduální tělísko
  • přichycují se na mikroklkách GIT, řasinkách dýchacích cest
  • v místě styku s buňkou je zvrásněná struktura = feeding organelle
  • vývoj na povrchu buněk v parazitoformní vakuole (vzniká obrůstáním tkání)
  • zde probíhá merogonie a gametogonie (= v kryptě)
  • tenkostěnné oocysty se otvírají v hostiteli, možná autoinfekce
  • tlustostěnné odchází do prostředí, jsou velmi odolné
  • cysty odchází při kašli, se stolicí, jedinec se nakazí kontaminovanou potravou, vodou
  • hostitelsky nespecifické, u člověka Cryptosporidium parvum, hominis i canis, felis, muris, meleagridis
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Podrobný vývojový cyklus kokcidií rodu Eimeria. U kterých hostitelů patří mezi významné patogeny? V kterém věku je nejčastěji napadají?

A
  • vývoj uvnitř buněk = intracelulární parazité
  • metageneze (sporogonie, opakovaná merogonie, gametogonie) – viz výše
  • oocysta se 4 sporocystami, v každé 2 sporozoiti
  • v hostiteli rozpuštění Steidova tělíska, uvolnění sporozoitů, zanoření do buněk
  • rychlý typ merogonie = uvnitř mateřského merontu vznikají 2 dceřiní merozoiti
  • po merogonii gametogonie - vznik gamet, zygoty, tvorba silné stěny, sporulací vznik sporocyst v oocystě
  • nejvíce patogenní: Eimeria bovis a zuernii (telata), tenella (kur)
  • věk hostitele: hlavně mláďata, několikadenní, týdenní, vyčerpání
  • způsobují edém sliznice, plochý epitel tenkého střeva – průjem s hlenem a krví, dehydratace a vyčerpání
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Svalovky rodu Sarcocystis. Systematicky je zařaďte, popište vývojový cyklus. Uveďte příklady, u kterých hostitelů parazitují, případně které konkrétní druhy znáte.

A

říše Prvoci, skupina Chromalveolata, kmen Apicomplexa, třída Kokcidie, čeleď Svalovkovití (Sarcocystidae) , rod Sarcocystis
- MH býložravec (horečka, anémie, poruchy svalů), DH šelma, člověk, prase (bez příznaků)
- oocysty sporulují již v šelmě (2 sporocysty, v každé 4 sporozoiti) a odchází s výkaly
- po pozření MH ze sporozoitů vznikají meronti a po té merozoiti
- merozoiti putují cévním systémem do svalů, zde formují metrocyty a vzniká sarkocysta
- když cysta roste, z metrocytů vznikají infekční bradyzoiti
- po pozření svaloviny šelmou se pohlavně množí - vznikají makro a mikrogamonti
- z makrogamontů vznikají oocyty, z mikrogamontů mikrogamety
- jejich splynutím vzniká zygota a po té oocysta (odchází s výkaly)
- S. (bovi)hominis (MH skot, DH člověk), suihominis (prase – člověk), bovifelis (skot – kočka), capracanis (koza – pes), neurona (MH kůň, DH vačice), bovicanis = cruzi (jediné patogenní pro skot, DH pes)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Toxoplasma gondii. Vývojový cyklus, hostitelé. Jakým způsobem se může nakazit člověk? Vyskytuje se v České republice? Jak často? Co způsobuje? Pro která hospodářská zvířata je patogenní?

A
  • MH je býložravec, člověk, FH je kočkovitá šelma
  • intracelulární parazit – napadá všechny buňky kromě erytrocytů
  • ve střevě nakažené kočky (FH) se tvoří oocysty, které odchází s výkaly
  • ve vnějším prostředí sporulují a vznikají sporozoiti (až rok infekceschopné)
  • po pozření oocysty MH (z výkalů, půdy) putují sporozoiti do všech orgánů (afinita k mozku a míše)
  • přeměňují se na invazní tachyzoity, kteří se v buňkách množí (degenerace a lýza buněk)
  • po prasknutí buněk se dostávají do moči, slin, mléka i výkalů
  • pokud se proti nim začnou tvořit protilátky, mění se na infekční bradyzoity, kteří se ve tkáních zacystí
  • kočka pozře nakažené maso, sporozoiti se uvolňují a přeměňují na tachyzoity
  • i zde napadají buňky, dělí se v nich a tím buňky praskají
  • pouze v kočce vznikají oocysty, které odchází a sporulují – vylučuje je jednou za život (2 týdny), pak je imunní
  • kosmopolitní, u nás nejčastější zoonóza (30% populace) – u zdravých asymptomatický (max teplota, uzliny)
  • nebezpečí pro těhotné – transplacentární, laktogenní přenos (potraty, vady vývoje) a lidi s imunodeficiencí - u ovcí a koz aborty (ostatní HZ méně vnímaví – pouze cysty ve svalech)
  • Z hospodářskych zvířat napadá ovce (48% prevalence)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Piroplasmy. Taxonomické zařazení, vývojový cyklus, hostitelé. Kde se vyskytují?

A
  • říše Protozoa, kmen Apicomplexa, třída Krvinkovky, řád Piroplasmida
    Babesia bovis, bigemina kosmopolitně, divergens a major v Stř a V Evropě
  • parazité klíšťat (bez fáze ve vnějším prostředí)
  • MH býložravci: bovis, bigemina, divergens, pes: canis, kočka felis
  • merogonie v MH, merozoiti napadají červené krvinky, vzniká útvar Kochovakoule
  • klíště se nakazí při sání na MH
  • ve střevě klíštěte gametogonie, vzniká zygota, která se dělí na kinety
  • ve střevě se množí, vznikají sporokinety, ty putují do vajíček (u samiček) a slinných žláz
  • při sání pronikají do krve MH a merogonují
  • výskyt vždy dle přítomnosti klíšťat, u nás přenáší klíště obecné Ixodes ricinus
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Vývojový cyklus motolic (Trematoda). Uveďte možné varianty cyklů motolic, co je typické pro býložravce, co pro šelmy, co pro ptáky. Vždy uveďte příklad.

A
    1. MH je vždy měkkýš, poté nákaza FH a nebo 2. MH
  • oplozené vajíčko odchází z finálního hostitele do vodního prostředí
  • vzniká z něj obrvené miracidium, které se dostává do měkkýše
  • miracidium se mění na sporocystu a z ní vzniká rédie
  • volně žijící cerkárie se dostávají do FH (většinou do žlučníku, jater)
  • cerkárie pronikají přes kůži díky furce na ocásku = furkocerkárie (Schistosoma)
  • nebo ulpívají na vegetaci = adoleskárie (Fasciola)
  • nebo přechází do 2. mezihostitele (ryba/pulec/plž) = metacerkárie v jejich svalech (Opistorchis)
  • Fasciola hepatica motolice jaterní, Fascioloides magna obrovská (plovatka, tráva, býložravec/člověk)
  • Dicrocoelium dendriticum motolice kopinatá (plž, mravenec, býložravec)
  • Echinostoma revolutum motolice trnitá (plž, 2. plž/pulec, ptáci se nakazí pozřením 2.
    MH)
  • Troglotrema acutum motolice nosní, Alaria alata (měkkýš, žába, šelma)
  • Opistorchis felineus motolice psí (měkkýš, metacerkárie v rybě, šelma)
  • Schistosoma haematobium krevnička močová (penetrace furkocerkárie kůží, pohl. dimorf)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Fasciola hepatica. Vývojový cyklus, u kterých hostitelů parazituje. Je nebezpečná pro člověka?

A
  • kosmopolitně rozšířená
  • ve vodě z vajíčka miracidium, penetruje do MH plovatky, v ní sporocysta v hepatopankreatu
  • vzniká rédie, po té ocasatá cerkárie která opouští plže
  • přichytí se na rostlinu a zacystí se, metacerkárii se říká adoleskárie
  • po pozření hostitelem parazituje v játrech, žlučovodech, zde dospívá a klade vajíčka (odchází s výkaly) - člověk se nakazí pozřením rostliny (vodní saláty, šáchor) s metacerkárií
  • vývoj nepřímý, dvojhostitelský, vodní
  • definitivní hostitel: býložravci a všežravci, člověk
  • mezihostitel: vodní plži, čeleď Lymnaeidae (Galba truncatula)
  • prevelance v ČR: 1 – 5 %
  • vývojový cyklus: vajíčko odchází z hostitele s trusem ve vajíčku se vyvíjí miracidium a líhne se ve vodním prostředí penetruje do plže, vyvíjejí se redie a cerkárie  cerkárie opouštějí mezihostitele  encystují se na vegetaci  definitivní hostitel se nakazí perorálně  dospělci jsou lokalizováni v játrech a žlučovodech
  • nebezpečná u člověka v 19 %
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Kteří parazité a jaká vývojová stádia se zacysťují v tkáních ryb a tvoří tak hrozbu pro člověka při požití syrové ryby.

A
  • Anisakis simplex (sleďový červ)
  • Mezihostitel: vodní korýši
  • Člověk se nakazí pozřením tepelně nezpracované ryby
  • Larvy penetrují stěnou žaludku nebo střeva, což je v akutních případech doprovázeno silnými bolestmi bčicha a zvracením
  • infeční stádium L3
  • Diphyllobothrium latum (škulovec široký)
  • V dospělosti parazitem savců i lidí
  • Může být patogenní, je schopna vychytávat ve střevě vitamín B12, který je důležitý pro krvetvorbu
  • Dospělé tasemnice produkují vajíčka, která se dostávají do vnějšího prostředí (vody)
  • Ve vodě dochází k tvorbě první larvy (koracidium), která se uvolňuje do vodního prostředí a je pozřena MH (buchankou)
  • V buchance vzniká procerkoid, který je infekční pro druhého MH – rybu
  • Po pozření infikované buchanky se procerkoid mění na plecerkoid, který se usazuje ve svalovině
  • larvální stádium (procerkoid)
  • Heterophyes heterophyes
  • jižní Evropa, střední Východ, severní Afrika (typické pro Egypt)
  • miracidium v MH předožábrý plž (sporocysta, rédie), cerkárie v 2. MH rybě (cípal, tilápie) - parazit klků tenkého střeva
  • člověk se nakazí pozřením infikovaného nedostatečně tepelně upraveného rybího masa
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Metacerkárie a jejich zoonotický potenciál. Uveďte druhy, kterých se to týká a význam pro Českou republiku.

A

Fasciola hepatica, Dicrocoelium dendriticum, Opistorchis felines, Alaria alata
- vše přenosné na člověka

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Motolice čeledi Schistosomatidae. Popište je, jakým způsobem žijí (v kterém orgánu), vývojový cyklus, které druhy znáte. Jsou nebezpečné pro člověka? Můžeme se s nimi setkat v České republice?

A
  • popis - gonochoristé, samečci mohutnější, mají canalis gynecophorus (rýha na ventrální straně, drží tam
    samičku, kopulace)
    - samičky kladou vajíčka do cév vnitřních orgánů, vajíčka mají trn
  • lokalizace - dospělci parazitují v cévní soustavě obratlovců => schistosomóza
  • cyklus:
  • dospělci v CS (nejvíce střeva, játra, močová soustava) => po kopulaci samička migruje do cílových
    míst => klade vajíčka s trny => provrtají stěny kapilár => migrace do střeva (S. mansoni, S. japonicum) nebo močového měchýře (S. haematobium) => vajíčka s výkaly nebo močí ven => ve vodním prostředí se líhnout obrvená miracidia => plavou ve vodě a hledají MH => plž => z miracidia mateřská sporocysta => v ní se vyvíjí další dceřiné sporocysty - v jejich těle vznikají furkocerkárie => opouští plže a plavou ve vodě, musí najít DH, jinak umřou (do 3 dnů) => zavrtají se do kůže DH => schistosomuly => migrují do žil => krevním oběhem do vrátnicové žíly => dospívají a kopulují
  • druhy: Schistosoma mansoni, S. japonicum, S. haematobium, Trichobilharzia regenti
  • DH člověk - hlavně S Afrika, Blízký a Střední východ, Indie
    - nakazí se pobytem ve vodě, kde jsou furkocerkárie, nebo je vypije s vodou
    - S. haematobium, S. mansoni
  • v ČR - Trichobilharzia (u ptáků)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Typy boubelů tasemnic (Cestoda). Který je typický pro bezobratlé?

A
  • cysticercus – tasemnice rodu Taenia, mechýřek se zvětšuje, larva se vchlipuje dovnitř
  • coenurus – Taenia multiceps, několik scolexů vyrůstá ze strany měchýřku
  • hydatida – měchýřek se scolexy, Echinococcus granulosus
  • strobilocercus – ve scolexu se tvoří strobila, Taenia taeniaeformis
  • cysticerkoid – tasemnice Hymenolepis, Dipillidium, scolex s ocáskem, larva tasemnic u hmyzu a roztočů
  • alveolární hydatida, alveokok – měchožil bublinatý Echinococcus multiocularis
  • tetrathyridium – za scolexem ocáskovitý přívěsek, nemá články, Mesocestoides
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Co odlišuje tasemnice (Cestoda) od motolic (Trematoda)? Které monozoické tasemnice znáte? U koho parazitují, popište vývojový cyklus.

A
  • TS: motolice mají střevo, tasemnice nemá TS – živiny přijímá tegumentem
  • přichycení: motolice 2 přísavky, tasemnice scolex s háčky
  • monozoické tasemnice = tělo není segmentované
  • řád Caryophyllidae květovci – parazité ryb
  • MH nitěnky Tubifex pozřou vajíčko, vyvíjí se v nich vývojové stádium plerocerkoid
  • po pozření rybou dorůstá dospělá tasemnice a parazituje
  • u nás květovec kapří Caryophyllaeus laticeps (kaprovité)
17
Q

Tasemnice býložravců (přežvýkavců a koní). Které rody znáte, popište vývojový cyklus. Co poradíte chovateli, který má problém s tasemnicemi?

A

kůň: Anoplocephala (perfoliata t. prorostlá a magna) Paranoplocephala (mamillana)
- DH vylučuje vajíčka, která ulpívají na vegetaci
- vajíčka pozřena MH pancířníky Oribatida, vzniká boubel cysticerkoid - po pozření koněm se vyvíjí larva onkosféra a po té dospělec hlavně u ovcí: Moniezia (expansa t. ovčí a benedeni srnčí)
- stejný cyklus přes MH pancířníky u Taenia je DH přežvýkavec (saginata t. bezbranná, ovis ovčí, multiceps vrtohlavá, hydatigena vroubená, cervi jelení)
- vajíčka na vegetaci, jsou pozřena přežvýkavcem, uvoňuje se larva onkosféra, po té vzniká boubel cysticercus
- boubele v kosterní svalovině (srdce, jazyk), na orgánech (játra, mozek)
- po pozření šelmou/člověkem dospívá a uvolňuje vajíčka
- u Echinococcus jsou MH kopytníci (granulosus měchožil zhoubný)
- stejný cyklus jako Taenia, ale boubel se nazývá hydatida
- prevence: zamezit kontaminaci půdy lidskými výkaly, střídání pastvy koní a přežvýkavců, někdy existují vakcíny

18
Q

Echinococcus granulosus (měchožil zhoubný). Cyklus, rozšíření, význam pro člověka v ČR

A
  • MH přežvýkavci i člověk, DH psovité šelmy (bez příznaků)
  • po pozření vajíčka se v MH uvolňuje larva onkosféra, v játrech, plicích i mozku vzniká boubel hydatida
  • uvnitř boubelu je měchýřek s mnoha skolexy, uvnitř tisíce zárodků = protoskolexů
  • po pozření šelmou dospívá a uvolňuje vajíčka
  • člověk jako MH (náhodná nákaza) – cystická echinokokóza (cysty na játrech, plicích i mozku)
  • v ČR vzácné, většinou import ze zahraničí, zřídka nález na jatečných zvířatech
  • kosmopolitní, hlavně subtropy: jižní Evropa (kolem Středozemního, Jaderského moře), Střední Východ, S Afrika
19
Q

Tenkohlavci (Trichuris spp.). Taxonomicky zařaďte. Popište cizopasníka, co je v tenké a co v silné části? Kde je pohlavní otvor? Jak se hostitelé nakazí, u kterých zvířat se různé druhy tenkohlavců vyskytují. Parazitují také u člověka? V kterém orgánu parazitují?

A
  • kmen Nematoda, třída Adenophorea, řád Enoplida, čeleď Trichuridae
  • tělo ze 2 částí: přední úzká s hltanem, kterým se zanořují do epitelu střeva
  • zadní silnější s pohlavními orgány, nezavrtává se
  • samci mají 1 jehlici = spikula, spirálovité tělo
  • samice mají v místě přechodu vulvu, rovné tělo
  • silnostěnná vajíčka s 2 pólovými zátkami odchází z těla a rostou v nich
  • po pozření hostitelem larva dospívá – infekční už L1, přichytí se ve střevě
  • zde dospívá, kopuluje a tvoří vajíčka (odchází s výkaly)
  • při silném zamoření poruchy GIT: bolesti, nevolnost, průjem, zácpa = trichurióza
  • tenkohlavec lidský Trichuris trichiura (tlusté a slepé střevo), prasečí suis, liščí vulpis, kočkovití campanula, ovčí ovis, kozí capreoli, hlodavci muris, zajícovci leporis, sylvilagi
20
Q
  1. Cizopasníci rodu Strongyloides. Popište podrobně vývojový cyklus. V kterém orgánu parazituje? U kterých hostitelů různé druhy parazitují a u kterého ho nalézáme nejčastěji? Jak se zvířata nakazí? Jakým způsobem můžeme cizopasníka diagnostikovat? Parazituje také v člověku a kde?
A
  • střídají se volně žijící a parazitické generace
  • rhabditoidní L3 larva ve stolici (volně žijící)
  • v případě autoinfekce vzniká ve střevě L3 filariformní larva, cévami putuje do plic, srdce, mléka
  • drážděním dýchacích cest je vykašlána a polknuta, v tenkém střevě dorůstá do dospělce L4
  • pokud ze stolice přejde do půdy, pohlavně se rozmnožuje a produkuje vajíčka
  • z nakladených vajíček se líhnou L1 larvy, poté L2 a L3
  • L3 larva může projít z půdy přes kůží = perkutánní nákaza a dokončit vývoj jako filariformní L3
  • možný je i laktogenní přenos – L3 putuje skrze mateřské mléko do mláděte
  • háďátko střevní Strongyloides stercoralis (člověk, pes, kočka), canis (pes), tumefaciens (kočka), westeri (hádě koňské), ransomi (prase), papillosus (hádě dobytčí), ratti(potkan)
    diagnostika koprologií, vajíčka s typickou larvou ve tvaru U
21
Q

Thelazia spp. Popište parazita, jeho vývojový cyklus, přenašeče, finálního hostitele, patogenita.

A
  • Thelazia callipaeda (šelmy, člověk) a thelazia calliphorniensis (šelmy)
  • MH jsou ovocné mušky r. Phortica
  • 5-20 mm
  • Ve spojivkovém vaku
  • Maximálně na Dálném východě, v Evropě 5-42 % (JV)
  • Prevence: odklízení trusu po vlastních volně pobíhajících psech popř, i kočkách
  • Vývojový cyklus: dospělé samičky uvolňují L1 larvy obalené membránou larvy L1 jsou požité MH, protože se živí slznými sekrecemi DH larvy se vyvíjejí do infekčního stádia L3 u MH DH se nakazí, když se MH živí slznými sekrecemi a uvolňuje larvy L3 do oka dospělý jedinec ve spojivce aberantní přenos na člověka
  • DH pes
22
Q

Plicní parazité obratlovců – jsou častěji biohelminte nebo geohelminté? Uveďte nejběžnější mezihostitele plicnivek a přivádět je k finálnímu hostiteli.

A
  • jsou to většinou biohelminté
  • Protostrongylus, Neostrongylus, Elaphostrongylus, Muellerius má MH plže a FH přežvýkavce
  • Dictyocaulus je jako jediný geohelmint, má tedy přímý vývoj a parazituje u přežvýkavců
  • Aelurostrongylus abstrusus (plicnivka kočičí) – MH plž FH kočkovitá šelma
  • Angiostrongylus vasorum – MH slimák (Arion rufus) FH psovitá šelma
  • Crenosoma vulpis – MH plž FH psovitá šelma
    -Oslerus osleri – nemá MH tudíž je geohelmint a parazituje u psovitých šelem
    -Metastringylus salmi, pudendotectus, páří, confusus – MH žížaly FH prase
23
Q

Popište podrobně infekční stádia různých druhů hlístic: strongylidů, včetně plicnivek (Strongylida), škrkavek (Ascaridida), roupů (Oxyurida), tenkohlavců (Trichuris spp.).

A
  • strongylida měchovci: kromě plicnivek přímý vývoj, z vajíček v půdě infekční L3, která si nechává kutikulu z L2, larvy na pastvě pronikají do hostitele (penetrace i polknutí), zavrtávají se do střev, vytváří zde uzlíky a parazitují - některé sají krev (Heamonchus)
  • larvy jsou velmi odolné (díky kutikule, schopnosti hypobiózy), některé do L3 ve vajíčku (Nematodirus)
  • plicnivky: penetrují kůží/jsou polknuty, putují cévami do plic, zde kopulace, vajíčka vykašlána, polknuta, odchází s trusem, plicnivky s přímým vývojem = geohelminté se na trávě několikrát svlékají, po té pronikají do DH plicnicky s mezihostitelem = biohelminté hledají plže, žížaly ve kterých se několikrát svlékají, poté do DH
  • škrkavky: vajíčka ve stolici, častá autoinfekce – infekční L1, ve střevě se uvolňují larvy, hepatopulmonární migrace, při kašli jsou znovu polknuty, ve střevě dorůstají do dospělce, samičky kladou vajíčka, která odchází s výkaly
  • roupi: samička klade vajíčka kolem anusu, infekční larva až do L3 ve vajíčku, možná autoinfekce, larva dospívá ve střevě, po kopulaci samičky migrují do análního otvoru a kladou zde vajíčka tenkohlavci: viz otázka 19.
24
Q

Vrtejši (Acanthocephala). Popište jejich tělo, vývojový cyklus, nejčastější hostitelé.

A

vrtejš kachní Polymorphus minutus (10% kachen u nás), husí Filicolis anatis (do 15 %), veliký (prase)
- parazité tenkého a slepého střeva obratlovců
- proboscis = zatažitelný chobůtek se zpětnými háčky a pochvou (přichycení)
- tělo pokryto ostny, tegument na povrchu (příjem živin)
- typické lemnisky – nejasná fce, samčí cementové žlázy – lepí pohlaví vývody samice po kopulaci
- vajíčka volně v těle samice, zralá jsou tříděna v děložním zvonu, uvnitř je acantor, odchází z FH s výkaly
- v půdě je pozřou členovci, ve kterých vzniká acantela a poté cystacant (= infekční larva)
- pozřením FH dokončuje růst ve střevě, dochází ke kopulaci a tvorbě vajíček, která opouští tělo

25
Q

Kteří parazité mají nejodolnější exogenni stádia? Uveďte alespoň 3 parazity (stačí rodová jména). Jakým způsobem je možné je odstranit/zničit z prostředí?

A

Cryptosporidium – důsledná hygiena a desifekce parou
Dermanyssus gallinae – vapnění křemenitým práškem (umírá na dehydrataci)
Strongylida – odklízení výkalů, dodržování zoohygiena, na jaře vyhánět na pastviny ráno později
Parascaris equorum – zoohygiena, oddělené výběhy hríbat a odstavu
Měchovec psi a liščí – zoohygiena

26
Q

Které druhy klíšťat žijí v České republice? Jak se jmenuje naše nejběžnější klíště (latinsky). Popište jeho tělo, popište vývojový cyklus. Co přenáší? Čím je nebezpečné pro přežvýkavce, šelmy a člověka.

A
  • v ČR klíště obecné Ixodes ricinus, piják lužní Dermacentor reticularis, klíšť lužní Haemophysalis concinna - bodavě-sací ÚÚ, sají pouze samičky
  • hypostom = chobůtek se zpětnými háčky pro uchycení na kůži
    1. pár chelicery po stranách hypostomu
    1. pár pedipalpy kryjí v klidu chobůtek
  • 4 páry kráčivých končetin, larvy pouze 3 páry
  • na chodidlech 1. páru Hallerův orgán – k rozpoznání hostitele (vydechovaný CO2) - samec má tělo kryté štítkem = scutum, samice pouze 1/3 (aby se mohla zvětšovat při sání)
  • tříhostitelský cyklus - po nasátí přechází na většího hostitele (larva - nymfa - dospělec)
  • při sání vypouští ixodin, proti srážení krve
  • samci nesají, pouze vyhledají zvíře, na kterém je samička a oplodní ji
  • u šelem hrozí alergické reakce, přenos viru klíšťové encefalitidy, bakterie Borrelia (lymská borelióza) a Ricketsia
  • u přežvýkavců kožní záněty, nižší užitkovost, pomalý růst, neklid, svědění, při silném zamoření až anémie - u člověka je největší hrozba borelióza, encefalitida
27
Q

Zákožka svrabová parazitující u člověka i zvířat (Sarcoptes spp.). Uveďte různé poddruhy či druhy zákožek parazitující u člověka i zvířat. Popište zákožku - podle čeho ji odlišíte od ostatních roztočů, jakým způsobem žije, čím se živí. Popište vývojový cyklus, i jak dlouho trvá. Jak jí diagnostikujete a čím se jí zbavíte. Kde je lokalizována u psů a koček? Kde u jiných zvířat?

A

Sarcoptes bovis (skot), ovis (ovce), rupicaprae (jelenovití, koza), canis (psovití), scabiei (člověk), equi (kůň), suis (prase)
- břišní strana rovná, hřbetní vyklenutá (jako želva) se štětinami a trny
- hlavohruď splývá se zadečkem
- 4 páry končetin, larvy 3 páry
- přední 2 páry končetin přísavkovité (držení), zadní páry vláknité
- z vajíček za 3 týdny dospívají, migrují na povrch kůže, zde kopulují
- samci po kopulaci umírají
- samičky po té vrtají pomocí chelicer chodbičky v pokožce, kam kladou vajíčka
- 1 larvární, 2 nymfální stádia
- zde se živí tkáňovým mokem, rohovinou - dospělci po té vylézají kopulovat na kůži
- způsobuje svrab = sarkaptóza, svědění kůže, vyrážka, u zvířat vypadávání srsti – je velmi nakažlivá
- jedinec se nakazí při dlouhém kontaktu s infikovaným, u lidí také při sdílení ručníků, ložního prádla
- v místech s jemnou kůží (třísla, mezi prsty, podpaží, dlaně, genitál), u zvířat hlava, uši, krk, vemeno, nohy
- mikroskopické pozorování kožní tkáně (předtím macerace 5 - 10 % roztoku KOH)
- prevence: časté praní, žehlení napařovací žehličkou, prádlo 3 dny na slunci/mrazu – bez hostitele umírá do 4 dnů - léčba: horké koupele, masti proti parazitům i lézím, hygiena

28
Q

Prašivky parazitující u zvířat. Které rody do této skupiny roztočů patří (latinsky), jak žijí, na kterých hostitelích hlavně parazitují? Roztoče popište.

A

Psoroptes cuniculi – prašivka králičí, ovis – ovčí, bovis – tuří, equi – koňská
Chorioptes equi – strupovka koňská, caprae – kozí
- větší než zákožky, ploché tělo
- u Psoroptes ÚÚ dlouhé a špičaté, u Chorioptes ÚÚ široké, tupé - 4 páry dlouhých končetin (přesahující tělo) s přísavkami (larvy 3 páry)
- způsobují psoroptovou prašivinu, chorioptový svrab hlavně u HZ
- svědění, vyrážka, vypadávání srsti hlavně u ovcí, u králíků ušní svrab
- nákaza přímým kontaktem s infikovaným, nebo skrze předměty, o které se zvířata drbou
- jeho přítomnost dráždí kůži, sliny a trus dráždí hostitele, vznikají záněty
- živí se na povrchu kůže, směsí lymfy, tkáňového moku, pokožky
- přebytek lymfy vytváří stroupky, šupiny a vhodné vlhké a teplé prostředí

29
Q

Roztoči rodu Demodex (trudník). Popište tyto cizopasníky, jejich lokalizaci, vývojový cyklus, napište, u kterých hostitelů se nejčastěji vyskytují. Parazitují také u člověka?

A
  • doutníkovité tělo
  • 4 páry zakrnělých nožek, kyčle zanořené do exoskeletu
  • samice pronikají podél chlupů do kůže, kladou zde vajíčka
  • z vajíček se líhnout larvy a poté 2 nymfální stádia, která dospívají a kopulují
  • samci do 5 dnů po kopulaci umírají, samice kladou vajíčka
  • u lidí trudník tukový D. folliculorum (chlupové váčky) a mazový brevis (mazové váčky); obličej,záda
  • někdy v souvislosti s akné, jinak je nepatogenní, neléčí se (až 100% populace)
  • u zvířat v chlupových váčcích na ramenou, bocích, u ovcí na víčkách (všechna HZ i domácí)
  • u psů D. canis – s nízkou imunitou (predispozice plemen) vzniká demodikoza, vypadávaní chlupů – po roce odezní
30
Q

Neotrombicula autumnalis (sametka podzimní). Popis, které stádium parazituje a u koho, vývoj, nebezpečí pro člověka a doma chovaná zvířata.

A
  • dospělci cca 1mm, tělo hustě ochlupené (proto sametka)
  • larvy červené, šestinohé, nymfa osminohá
  • dospělci žijí v půde a listí, na podzim samička klade vajíčka a umírá
  • šestinohá larva, je parazitická, čeká na listech a trávě na savce, ptáky (včetně člověka)
  • vyhledá tenkou kůži a chelicerami ji naruší – do jamky pouští trávicí enzymy a živí se nekrotickými buňkami
  • po několika dnech sání odpadá a dorůstá do dospělce
  • alergie mohou u člověka přetrvat i po opadnutí larev, hlavně v místě přiléhavého oblečení
  • nymfy a dospělci jsou predátoři půdních členovců, případně sají rostlinné šťávy
  • larvy způsobují trombikulózu = srpnová vyrážka (svědění, zarudnutí, puchýře)
  • u psů a koček v meziprstí, kolem loketních kloubů, očí, pysků, uší, u lidí navíc podpaží, chodidla, pod koleny, třísla
31
Q

Všenky a vši. Popište rozdíly v morfologii i způsobu života, u kterých hostitelů parazitují. Popište jejich vývoj, jak dlouho trvá? Co přenáší všenky a vši - význam pro člověka i zvířata (šelmy). Napište alespoň 3 druhy všenek a 3 druhy vší parazitující u zvířat (latinsky)

A

3 druhy všenek a 3 druhy vší parazitující u zvířat (latinsky)
- společné jsou pro ně končetiny s drápky (drží se chlupů), vajíčka s víčkem a 3 instary (svléknutí)
VŠI: úú bodavě sací – živí se krví
- napadají savce včetně člověka
- hlava vždy užší než tělo
- vejce = hnidy kladou samičky na chlupy, po 20 dnech vzniká přes nymfu dospělec – 3 svléknutí
- během 5 týdnů naklade samička 150 vajíček
- přenáší skvrnitý tyfus (Rickettsia), zákopovou horečku, návratnou horečku (Borrelia)
VŠENKY: úú kousací – živí se epitelem, peřím
- napadají hlavně ptáky, méně savce, člověka ne
- hlava široká jako tělo
- vajíčka připevňují na peří, po 30 dnech vzniká přes nymfu dospělec – 3 svléknutí
- pomalejší vývoj a menší produkce vajíček než vši (peří má menší výživnou
- přenáší tasemnice psí Dipylidium caninum
VŠI – haematopinus suis, haematopinus equi, Haematopinus eurysternus, Linognathus vituli
VŠENKY – Damalinia bovis, Damalinia caprae, Damalinia ovis

32
Q

Uveďte 4 čeledi krevsajícího dvoukřídlého hmyzu (latinsky). Hmyz popište, uveďte rody (druhy), které znáte, pro které skupiny hostitelů jsou zvláště důležití.

A

Glossinidae = bodavkovití
- podobné mouše domácí, cca 1cm
- bodákovitý sosák – sají obě pohlaví
- Glossina morsitans – bodavka dobytčí, přenáší dobytčí spavou nemoc (Trypanosoma brucei)
- Glossina palpalis – bodavka tse-tse, přenáší lidskou spavou nemoc (Trypanosoma gambiense)
Culicidae = komárovití
- dlouhé nohy a tykadla (až z 15 článků), do 15mm
- úú bodavě sací – pouze samičky sají (pisklavé zvuky)
- rod Anopheles – přenáší malárii (zimnička Plasmodium)
- rod Culex – přenáší západonilskou horečku (virové)
- rod Aedes – přenáší žlutou zimnici, horečku Dengue, valtickou horečku, Zika virus (všechny virové), filariózu
(vlasovci)
Ceratopoginidae = pakomárcovití
- do 5mm, narozdíl od komárů široká křídla
- bodavě sací úú – pouze samičky sají, velmi bolestivé, svědivé otoky
- rod Culicoides – tiplíci, přenáší virus katarální horečky ovcí, onchocerkózu (vlasovci),
Schmallenberský virus a další
Hippoboscidae = klošovití
- po usednutí na hostitele křídla ztrácí, do 1cm
- bodavě sací úú – sají obě pohlaví
- Lipoptena cervi – kloš jelení
- Melophagus ovinus – kloš ovčí
- Hippobosca equina – kloš koňský (nechává si křídla)
Tabanidae = ovádovití:
- bodavě sací úú – pouze samičky, bodnutí je bolestivé s otokem a svěděním
- 2-5cm velcí, široká hlava, velké barevné oči
- Chrysops caecutiens – bzikavka slepoočka, v Africe přenáší loalózu (vlasovec oční)
- Tabanus ovinus – ovád hovězí, sudeticus – velký, bromius – bzučivý
- Haematopota pluvialis – bzikavka dešťová
Muscidae = mouchovití
- bodavě sací ÚÚ nebo lízací úú
- u nás nepřenáší závažné nemoci, ale ztrpčují život zvířatům ve stájích, znečišťují okolí vajíčky
- Stomoxys calcitrans – bodalka stájová (obě pohlaví sají)
Simuliidae = muchničkovití
- drobní do 4mm, vyklenutá předohruď
- bodají pouze samičky, několikadenní otoky, svědění, časté silné alergické <reakce - rod Simulium – muchnička, přenáší onchocerkózu (vlasovec kožní)

33
Q

Uveďte latinská jména 2 čeledí našich „masařek“. Uveďte druhy, popište je, uveďte způsob života.

A
  • samice kladou vajíčka do rozkládajících se hmot i otevřených ran, larvy se živí hnijícím masem
  • myiáza = přítomnost larev bzučivek, masařek, střečků v lidském těle (kožní, oční, ušní, nosohltanové myiázy) Calliphoridae = bzučivkovití
  • kovově lesklé, silné chlupy, hlasité bzučení
  • Lucilia sericata – bzučivka zelená
  • Calliphora vicina – bzučivka obecná
  • Pollenia rudis – bzučivka zední
    Sarcophagidae = masařkovití
  • typicky zbarvený zadeček – šachovnice, ochlupené
  • Sarcophaga carnaria – masařka obecná
34
Q

Mouchy čeledi Hippoboscidae (klošovití).Charakterizujte čeleď morfologicky, dále uveďte fyziologické zvláštnosti spojené s reprodukcí. Uveďte významné druhy, u jakých hostitelů parazitují. Parazitují také na člověku?

A
  • do 1 cm, bodavě sací úú – obě pohlaví sají krev
  • po usednutí na hostitele křídla ztrácí
  • larvální vývoj probíhá v těle samice, po porodu se larvy téměř okamžitě kuklí
    Lipoptena cervi – kloš jelení
    Melophagus ovinus – kloš ovčí (kukly v rouně)
    Hippobosca equina – kloš koňský (nechává si křídla)
  • u člověka parazitují náhodně, není to klasický hostitel
35
Q
  1. Blechy (Siphonaptera). Popis těla, vývoj, významné druhy žijící u ptáků, šelem, člověka (latinsky). Co přenáší? Prevence.
A
  • druhotně bezkřídlý hmyz
  • laterálně sploštělé tělo s trny, chloupky
  • bodavě sací úú – sají krev
    1. a 3. pár končetin charakteristicky dlouhé = skákavé, na všech končetinách drápky
  • po páření se samičky živí krví a kladou vajíčka
  • larvy jsou chlupaté, červovité s kousacím úú – živí se zbytky kůže, výkaly, zaschlou krví
  • 3 instary, po té tvorba kokonu
    Ctenocephalides canis – blecha psí, přenáší tasemnici psí, felis – kočičí, přenáší bartonelózu (bakteriální)
    Pulex irritans – blecha lidská, přenáší mor (z hlodavců, bakterie Yersinia)
  • při nadměrném škrábání svědivého místa vzniká infekce
    Ceratophyllus gallinae - blecha slepičí
  • prevence: obojky proti blechám, odblešování pomocí přípravků, po napadení proces opakovat
36
Q

Ektoparazitcký hmyz. Uveďte řády hmyzu s parazitickým způsobem života a charakterizujte je.

A
  • Roztoči (Acari) – od 0,1 do cca 20 mm, gnathosoma (chelicery + pedipalpy) , idiosoma (ostatní články), chelicery 2-3 členné, trávicí soustava je vakovitého typu s množstvím postranních výběžků, trávení probíhá převážně intracelulárně, střeva jsou chudé na proteázy a další trávicí enzymy, anální otvor ústí v zadní části idiosomy a pohlavní otvor se naopak nachází v její přední části, jsou to gonochoristi, z vajíčka se líhne šestinohá larva, která se přemění v osminohou nymfu a ta se mění v dospělce, dýchají vzdušnicemi
  • Vši (Anoplura) – sekundárně bezkřídlý hmyz, všechny vývojová stádia sají krev svým hostitelům, ústní ústrojí mají značně modifikované a přetvořené v bodavě sací aparát s vysunovatelným styletem, mají silné nohy k přichycení na chlupech hostitele a srpovitý dráp, oči jsou značně redukovány a u některých druhů zcela chybějí, vajíčka (hnidy) jsou přilepována na bazální části chlupů a vlasů, samička klade průměrně 5-20 vajíček denně
  • Ichnocera – mají kusadla uspořádaná vertikálně, na hlavě jsou většinou dobře viditelná tykadla, chybí jim maxilární palpy, živí se zejména keratinem a u nás se vyskytují na ptácích i savcích
  • Amblycera – mají svá kusadla uspořádaná horizontálně, tykadla jsou krátká a uložená v hlavových rýhách, maxilární palpy vyvinuté, druhy těchto všenek se často živí krví svých hostitelů
  • Diptera – mají pouze jeden pár blanitých křídel, druhý pár zakrněl v paličkovité útvary – kyvadélka, ústní ústrojí mají sací, bodavě sací nebo zvlhčovací, poslední článek zadečku je přetvořen v pohlavní ústrojí
37
Q

Které antiparazitika znáta a pro jaké cizopasníky se používají? Co víte o rezistenci na antiparazitika a pro které látky je dnes běžně rozšířená? Jak má chovatel postupovat, aby zamezil šíření resistence léčiv.

A
  • Antiparazitika se používají jak pro ektoparazity, tak pro endoparazity
  • Antikokcidika, anthelmintika, ektoparazitika
  • Nutnost respektovat vývojový cyklus parazita, rezistence
  • Rezistence – schopnost parazita přežívat takové dávky antiparazitik, jenž by normálně usmrtil většinu populace
  • Hlavním faktorem je genetika
  • Jednoduchá rezistence na jednu látku
  • Zkřížená rezistence na dvě látky
  • Násobná rezistence pro více látek
  • Zcela zabránit rezistence nelze, jde jen zpomalit nástup
  • Dodržení koncentrace účinné látky, střídání přípravků, používání různých účinných látek ve vztahu k vývojovému stádiu, pravidelný monitoring