Koně Flashcards

1
Q

Trypanosomy koní. Uveďte druhy které u koní parazitují a vše co o nich víte.

A

Trypanosoma equiperdum – DOURINA
* koňská příjice/Dourina koní a oslů/hřebčí nákaza
* přenos pohlavním stykem
* inkubační doba (1 – 4 týdny – 12 měsíců)
* Asie, Afrika (prevalence až 30 %), Evropa, dříve Slovensko
* bez léčení smrtelné onemocnění
* Příznaky
o první fáze – zánět zevních genitálií – vaginální výtok – častější močení, zvýšená pohlavní dráždivost
o druhá fáze – kožní vyvýšené skvrny, depigmentace – vyčerpání, slabost, přecitlivělost
o konečné příznaky – těžké nervové poruchy
Trypanosoma evansi
* ∑(koní, velbloudů, …)
* mechanický přenos Tabanidae (ale i upír obecný Desmodus rotundus)
* hubnutí, anémie, zvětšené uzliny, ochrnutí, otoky, vypadávání srsti, aborty, bez léčení smrtelné
* JV Asie, Amerika, Australie, Afrika
Trypanosoma brucei brucei ,T. b. rhodesiense, T. congolense ,T. vivax
* Salivaria
* NAGANA
* Glossina morsitans, G. pallidipes, G. swynnertoni
* napadá - ovce, kozy, skot, antilopy, koně, osly, velbloudy, ne člověka
mechanismus patogenního účinku na obratlovce
* povrch trypanosom – silný glykokalyx (VAT – variant antigenic types), mění se během pobytu v savci (jeho proměny řízeny 40 % všech genů trypanosom)
* exoantigeny – vylučují toxické látky do hostitele
* pronikají do různých orgánů
Klinické příznaky:
* Horečka, anémie
* Úbytek váhy, otoky, zduření uzlin
* Paralýza zadních končetin
* Neplodnost
* Smrt (selhání srdce)
* T.b. rhodesiense – napadá mozek, akutní onemocnění (západní Afrika)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
2
Q
  1. Parazité koní z kmene Apicomplexa. Uveďte druhy, jejich patogenitu a význam pro Českou republiku.
A

Cryptosporidium parvum u koní
* U koní hlavně Cryptosporidium parvum i C. muris  kryptosporidióza
* Průjem nemusí být vždy na rozdíl od přežvýkavců
* Nekrvavé průjmy, silná dehydratace, smrt, hlavně hříbata
Eimeria leuckarti
* Nepatogenní kokcidie
* Ve střední evropě až 70% prevalence hříbat
Klossiella equi
* V ledvinách, celosvětové rozšíření, vývojový cyklus není znám, patogenita není známa  není jisté, že změny na ledvinách způsobuje
Svalovky, Sarcocystis eqiunalis, S. bertrami (syn. S. fayeri), S. neurona
* Kůň mezihostitel
* S. neurona  mozek, jazyk, kosterní svalovina, způsobuje zánět mozkových blan, nervové příznaky 28-42 dní po příjmu sporocyst, klinické příznaky: ataxie, poruchy pohybu, svalová atrofie
* S. equinalis, bertrami  kosterní svalovina, prevalence v Evropě 30-100%, 200 000 sporocyst vede k horečce hříbat, poruchám pohybu, apatii, ztrátě chuti k jídlu, anemii, vypadávání chlupů
Babesia caballi, Theileria equi
* V Evropě importovaná nákaza, jinak celosvětově
* Anémie, horečky, nechutenství, výtoky z nosu a očí, koliky, průjmy, smrt. zácpy
* B. caballi  u starších zvířat horší průběh, bledé sliznice, horečka, ztráta chuti k jídlu
 akutní infekce mohou vést ke kolikách, zácpám či průjmům, ke smrti
T. equi  inkubační doba 15-20, průběh bývá akutní, horečka, anémie, anorexie, potíže s pohybem, lehací, problém vstát, po prodělání infekce jsou imunní

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
3
Q

Sarcocystis neurona. Parazita taxonomicky zařaďte, popište vývojový cyklus, patogenitu, kde se vyskytuje.

A
  • Říše: Eukaryota, kmen: Apicocomplexa, třída: Conoidasida, řád: Eucoccidiorida
  • Vývojový cyklus: merogonie probíhá v leukocytech a v plazmě nervových buněk mozku koní. Cysty tvoří v kosterní svalovině. Finálním hostitelem jscou vačice (Didelphus virginiana a D. albiventris). Kromě koní může být mezihostitelem kočka, medvídek mýval, skunk, pásovec, vydra.
  • Patogenita: S. neurona způsobuje zánět mozkových blan. Experimentální infekce prokázali nerovové příznaky 28–42 dní po příjmu sporocyst. Při pitvě se nacházejí zánětlivé změny na mozku.
  • Klinické příznaky: ataxie, poruchy pohybu, atrofie svalů
  • Lokalizace: mozek, jazyk, kosterní svalovina
  • Výskyt: Amerika (Jižní i Severní)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
4
Q
  1. Půl roční až roční hříbě má průjem. Kteří parazité mohou být příčinou? Jak je můžete diagnostikovat?
A
  • Anoplocephala perfoliata, magna, Paranoplocephala mamillana – hříbata a mladí koni jsou nejcitlivější, peritonitidy, koliky, velké břicho
  • Trichostrongylus axei – při silné nákaze průjem a zácpa, vředy, apatie
  • velcí strongylidi: Strongylus vulgaris, edentatus, equinus – průjem a horečka, peritonitida, otoky, anémie, koliky
  • malí strogylidi: Cyathostomini – při nahromadění hlístic uzlíky na střevech až vředy, koliky, průjmy (často na jaře) - Parascaris equorum – průjem, peritonitidy, koliky, horečka, zelený výtok z nosu, často u hříbat a ročků (poté imunní)
  • diagnostika odběrem vzorku trusu, pozorování vajíček/kultivace hlístic
  • doplňkově PCR, ELISA (vajíčka některých rodů morfologicky neodlišitelná)
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
5
Q

Strongyloides westeri. Popište parazita, vývojový cyklus, co může způsobit.

A
  • Hádě dobytčí
  • Popis těla: Samice s dvojitou sadou pohlavních orgánů (2 dělohy, 2 vaječníky), samci mají typickou pářicí plachetku, 2 spikuly, případně telamon a gubernákulum. Příslušníci této nadčelidi mají obvyklou nohutnou ústní kapsulu, s útvarem corona radiata (série lístkovitých struktur okolo labiálního otvoru)
  • Vývojový cyklus: Z vajíček, které odchází z těla hostitele s výkaly se líhnou larvy 1. stádia, které přijímají potravu. Po delší době se u larev vytvoří kutikula 3. stádia, ale kutikula druhého stupně larvy neodvrhnou, ale zůstanou uzavřené v jakési kapsule a potravu již nepřijímají. Infekční larvy se za rosy dostávají na stébla trav. V hostiteli odvrhávají kutikulu 2 stádia a zavrtávají se do sliznice střeva a vytváří uzlíky, ve kterých se mění do 4. larválního stádia a postupně dospívají.
  • Patogenita: Průjmy, kožní projevy, letální průběh byl pozorován u hříbat 32-58 dnů po narození, kterému předcházel 1-2 dny trvající průjem doprovázen hořečkou (příjem několik mil. larev).
    Strongyloides westeri = hádě koňské
  • letální průběh u hříbat do 2 měsíců po narození
  • průjem, kožní projevy, horečka, koliky
  • nákaza z mléka matky = laktogenní nákaza
  • typická vajíčka ve výkalech s larvou písmene U
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
6
Q

Které parazity koní můžete zjistit z koprologického vyšetření? Co to je koprologické vyšetření, uveďte postup.

A
  • prvoci: Giardia intestinalis, Cryptosporidium parvum, Eimeria leuckarti
  • tasemnice: Anoplocephala perfoliata, magna, Paranoplocephala mamillana
  • hlístice řádu Rhabditida: Strongyloides westeri
  • řádu Strongylida: Trichostrongylus axei
  • velcí a malí strongylidi, Dictyocalus arnfieldi
    řádu Ascaridida: Parascaris equorum
    řádu Oxyurida: Oxyuris equi (vajíčka kolem anusu)
    řádu Spirurida: Habronema muscae a majus, Draschia megastoma (spirura koňská)
  • koprologické vyšetření = parazitologická diagnostika na základě vyšetření výkalů
  • kvalitativní/kvantitativní zhodnocení oocyst, vajíček, larev
  • pozorování makroskopické, mikroskopické, doplňkové (Schüffnerova tyčinka)
  • odebrání vzorku (individuální/směsný) ideálně z konečníku, než dopadne na zem (pronikají saprofytické hlístice) - označení, homogenizace, uchovat při 4°, konzervace
  • metody: nativní preparát = přímá prohlídka výkalu v kapce fyziologického/Lugolova roztoku dekantace = rozředění vzorku, sedimentace, filtrace (opákováním se pročistí) roztěry = rozetření na sklíčku, obarvení flotace = rozmíchání v roztoku o velké hustotě, odebrání vajíček z hladiny sedimentace = promíchání v roztoku, sedimentace na dně, centrifugace larvoskopie = vzorek v teplé vodě, larvy migrují za vlhkem a teplem
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
7
Q

Jaký je rozdíl mezi koproovoskopickým a koprolarvoskopickým vyšetřením? Kteří parazité se dají takto zjistit. Uveďte stručný postup obou diagnostických metod.

A
  • koproovoskopie – hledání a následné pozorování a diagnostika vajíček
  • Giardia, Eimeria, Cryptosporidium – nález oocyst ve výkalech
  • motolice (pouze při chronické nemoci), tasemnice, Rhabditida, Ascaridida – nález vajíček ve výkalech - flotace: oblí červi, tasemnice, prvoci
  • sedimentace: motolice a někteří oblí červi
  • koprolarvoskopie – hledání a diagnostika larev
  • řád Strongylida – vajíčka různých rodů jsou morfologicky neodlišitelná
  • larvoskopie: aktivní migrace larev z chladného a vysušeného prostředí do prostředí teplejšího a vlhčího
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
8
Q

Které tasemnice parazitují u koní? Jakým způsobem se šíří? Jak je mohu diagnostikovat? Co má dělat chovatel, který zjistí ve svém chovu tasemnice?

A

Anoplocephala magna, perfoliata, Paranoplocephala mamillana, Moniezia pallida
- šíří se přes pancířníky Oribatida, v něm vzniká infekční cysticerkoid
- koprologie s nálezem vajíček (doplňkově PCR, ELISA)
- odčervení, zoohygiena – častý odkliz výkalů, střídání pastvy s přežvýkavci
- oddělený chov infikovaných a zdravých, oddělený chov mláďat a starších
Echinococcus granulosus – kůň je MH, boubele v orgánech - sérologie, imunologie

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
9
Q

Habronemy koní. Které druhy u koní parazitují, popište jejich vývojový cyklus, patogenní působení, prevenci.

A

Habronema muscae, H. majus, Draschia megastoma (Filárie)
* Vektorem jsou mouchy rodu Musca a Stromoxys. Vajíčka s larvou 1. stádia/přímo larvy se do prostředí dostávají s výkaly. Larvy much ve výkalech pozřou larvy/vajíčka  v mouchách vývoj do 3. stádia. Vývin much a hlístic je synchronizován. Larvy L3 kladou mouchy do otevřených ran, do oka, okolí nozder  larvy migrují do žaludku kde dospívají. Prepatence 2 měsíce.
* Žaludeční onemocnění  obvykle bez klinických příznaků, silnější infekce, zvýšená tvorba hlenu, chronické záněty, vředovatění.
* D.megastoma  uzlíky na sliznici žaludku, poruchy trávení, koliky
* Kožní onemocnění „špatně se hojící kožní rány“, v letních měsících, silně granulované (granulomy průměr cca 8cm), hlavně na hlavě, kolem úst, očí, v okolí penisu i jinde, vznikají edémy, záněty, druhotná infekce, svědění. Larvy se zde dále nevyvíjí
* Plicní onemocnění  larvy z nosní dutiny do plic, spolu s bakteriemi způsobují různá onemocnění
* Záněty i v očích

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
10
Q

Kteří cizopasníci jsou nejvíce rozšířenými endoparazity koní a vyskytují se prakticky u každého koně?
Systematicky je zařaďte, uveďte, v kterém orgánu cizopasí, a popište podrobně vývojový cyklus.

A
  • kmen Nematoda, řád Strongylida, nadčeleď Strongyloidea, čeleď Cyathostominae malí strongylidi Cyathostomini: Cyatosthomum, Cilicocyclus, Coronocyclus – téměř u 100%
  • L3 má kutikulu od L2 larvy – je hodně odolná ve vnějším prostředí, nepřijímá potravu - kůň se nakazí na pastvě, pozřením trávy s infekční L3
  • zanoří se do stěny tlustého a slepého střeva, dospívají, tvoří noduly – hrozí protržení stěny
  • produkují vajíčka, která odchází z těla, ve vnějším prostředí se larva svléká až do L3 infekční
  • způsobují koliky, průjem, peritonitidy, hrozí až otrava hostitele toxiny = cyatosthominóza - schopnost hypobiózy, v tomto stadiu je nezničí ani antiparazitika, mráz
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
11
Q

Velcí strongylidi koní. Uveďte latinská jména, vývojový cyklus, patogenitu. Jak často se vyskytují?

A

Strongylus vulgaris, edentatus, equinus
- volně pohyblivá infekční L3 je na trávě, přenechala si kutikulu z L2 (nepřijímá potravu, je velmi odolná) - kůň se nakazí pouzřením trávy L3, v tenkém, slepém a tlustém střevě vytváří larva hnisavé noduly
- v uzlíkách dospívá do L4, saje krev
- L4 se provrtává až do jater, kde roste do L5, která se vrací zpět do střev
- zde dokončuje cyklus, kopuluje a klade vajíčka
- koliky, záněty, peritonitidy, hnisavé uzlíky – vývoj trvá až 11 měsíců
- nebezpečné jsou migrující larvy, které mohou poškodit játra, žlučník a stěnu GIT
- kosmopolitně rozšíření, v místních ohniskách až 50 % koní (díky hypobióze přežijí i zimní mrazy)

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
12
Q

Škrkavka koňská. Napište latinský název, popište jí, v kterém orgánu parazituje, popište její migraci tělem hříběte. Patogenita, prevence, léčba.

A
  • Parascaris equorum
  • Lokalizace: Tenké střevo
  • Patogenita: Škrkavky způsobují záněty střevní sliznice, působí těžké koliky. Hlavní potogenní agens jsou migrující larvy. Napadená zvířata hubnou, kašlou, mají průjem, teplotu, zelený výtok z nosu. Po prodělané nemoci se zvířata stávají částečně imunitní, imunita se obvykle objevuje od 6 měsíce věku.
  • Prevence: Zoohygiena stájí a boxů, oddělené výběhy pro odstav a hříbata, profylaktické použití anthelmintik, u hříbat v intervalech věku 6-8 týdnů do 1 roku věku
  • Léčba: K léčbě se využívájí antiparazitka – avermektiny nebo benzimidazoly
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
13
Q

Která hlístice parazitující v tenkém střevě je velkou hrozbou pro hříbata? Uveďte latinský název, cyklus, hlístici popište. Proč jsou tyto hlístice pro hříbata nebezpečné? Uveďte preventivní opatření.

A

Parascaris equorum škrkavka koňská
- samičky (50cm) větší než samečci (25cm) s velkými pysky kolem ústního otvoru
- na konci ventrální křidélka, samci mají papily
- kůň se nakazí na pastvě pozřením vajíčka – hepatopulmonární migrace (skrze střevo do jater, poté do plic)
- larva v plicích dráždí ke kašli, je vykašlána a polknuta, ve střevě dokončuje vývoj a produkuje vajíčka - zde se živí sáním tekutin, příležitostně saje i krev
- samice produkují velké množství odolných vajíček (až 150 000 za den!), která jsou lepivá a ulpívají všude
- celosvětově v každém větším chovu (5-80%) - jsou nebezpečné pro mláďata (od 1 roku vzácné)
- nebezpečné jsou migrující larvy, které poškozují orgány a tkáně, hrozí záněty a infekce
- prevencí je zoohygiena stájí a boxů, oddělené výběhy hříbat a odstavu, profylaktické podání anthelmintik - velmi obtížná eradikace – vyžadují velké dávky antiparazitik

How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
14
Q

Strongylus vulgaris. Popište parazita, taxonomicky ho zařaďte. V kterém orgánu parazituje, popište migraci tělem. Patogenita, prevence, léčba

A
  • Říše: Animalia, kmen: Nematoda, třída: Secernentea, řád: Strongylida
  • Popis: Malé až středně velké hlístice s dobře rozvinutou ústní kapsulou opatřenou věncem lístkovitých zoubků. Na dně kapsulumohou být zuby. Má na dně ústní kapsuly 2 oválné zuby a je velký 25-55 mm.
  • Patogenita: Poškozuje cévy trávicé soustavy, vytváří se tromby, aneuryzma (až velikosti vejce), záněty a ztluštění cév. Může dojít k ucpání cév, ve střevě se pak vytvořé hemorhagický infarkt až paralýza střeva. Slabé infekce nejsou tolik nebezpečné.
  • Prevence: podáváná anthelmintik, jednou či dvakrát za rok
  • Léčba: léčba obvykle není úspěšná, musí se provést chirurgická korekce, poté se podávají antibitiotika a protizánětlivá léčba
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
15
Q

Jak diagnostikujete velké strongylidy u koní? Jak zjistíte, že je máte ve stádě?

A
  • Intravitální diagnostika:
    o koproovoskopie – flotace
     vajíčka malých strongylidů nad 100 µm, velcí stronglidi méně, než 100 µm
     negativní EPG nevylučuje přítomnost hlístic – hypobióza
    o koprokultura – infekční larvy
    o biochemické testy: hypoalbuminaemie, vzestup betaglobulinu
    o imunologické testy: IgG, pozor na zkříženou reaktivitu!, koproantigeny
    o molekulární biologie: genetické markery, PCR-ELISA
  • Determinace: infekční larvy – dle délky a počtu střevních buněk, postmortálně dospělci
  • Kasické klinické příznaky jsou teplota, nechutenství, koliky. Koně často kálejí, jsou nepokojní. Při težších formách, kolik koně mívají nepřirozenou polohu těla (psí sed, leží na zádech). Tato forma může končit smrtí.
  • Koně mohou vlivem ucpaných cév trpět náhlým kulháním na pánevních končetinách, a to při zátěži.
How well did you know this?
1
Not at all
2
3
4
5
Perfectly
16
Q

Popište kontrolní systémy strongylidů u koní. K čemu byste se přiklonili vy sami a proč?

A
  • Vždy: plošné zimní odčervení látky proti hlísticím a jejich larválním stádiím (látky ivermectin a moxidectin)
    1. strategické podání anthelmintik 2-4 do roka, nesmí se podávat příliš často, jinak dojde k rezistenci parazitů
    1. Weybridge system: „dose and move“; přesouvání koní na pastvě tak, aby spásli vyšší trávu a nižší část trávy, kde se vyskytují vajíčka parazitů, mohla dorůst zpět
    1. Famacha system: podle klinických projevů; jsou odčerveni koně, kteří to potřebují (počítají se vajíčka ve výkalech a podle stupně promoření jedince je stanoven počet a frekvence odčervení)
    1. selektivní systém: podle vylučování vajíček
    1. kombinovaná pastva koní a přežvýkavců: přežvýkavci spásají nízký porost, koně porost vysoký (vajíčka strongylidůů koní jsou v nižších částech trávy -> spásány ovcemi, kterým neškodí)
  • Nejlepší: zřejmě famacha system – víme přesně, jak jsou jedinci promoření, dochází k individuální léčbě a nehrozí vznik rezistence parazitů
17
Q

Koně třou zadek o zeď. Jaký cizopasník může být příčinou? Uveďte latinské jméno, vývojový cyklus.

A

Oxyuris equi roup koňský
- roupi parazitují v tlustém, slepém střevě, samičky putují do rekta
- samička v noci vylézá konečníkem, klade vajíčka do perianální oblasti, larvy ve vajíčku až do L3
- po 5 dnech jsou infekční, odlepují se a padají na zem
- po pozření koněm putují do slepého a tlustého střeva, zde dospívají
- živí se mukózou, střevním obsahem
- nákaza na pastvě, možná i autoinfekce při nedostatečném odklizu výkalů

18
Q

Uveďte 4 nejběžnější parazity koní u nás, jakým způsobem se koně nakazí, vývojové cykly.

A
  • všechny cykly jsou podrobně rozepsané v otázkách výše malí strongylidé Cyatosthomum, Cylicocyklus, Coronocyclus až 100% koní
    nákaza pozřením larvy, ve střevě uzlíky, dospívání a vajíčka ven z těla, L3 volně pohyblivá na pastvě velcí strongylidé: Strongylus vulgaris, edentatus, equinus ohniskově až 50% koní
    nákaza larvou na pastvě, putují ze střev do jater, zpět do střev, noduly a dospívání
    škrkavka koňská: Parascaris equorum místně někdy až 80% koní
    vajíčko na pastvě, larva střevem do jater, plic – kašel, polknutí a dokončení vývoje
    hádě koňské: Strongyloides westeri
    40-100% koní
    perkutánní a laktogenní nákaza, L3 cévami do plic, vykašlání, polknutí, dokončení cyklu (volně žijící generace)
19
Q

V letních a podzimních měsících se na koních mohou objevit špatně se hojící krvácející rány. Mohou být způsobeny některými cizopasníky. Popište, o které se jedná, uveďte latinská jména (alespoň rod), úplný vývojový cyklus. Který z těchto cizopasníků je běžný v České republice?

A
  • řád Spirurida – v letních měsících se u nás vyskytují v teplejších oblastech
    Habronema muscae, majus
    Draschia megastoma (spirura koňská)
  • ústa s 2 pysky a 2 mezipysky, samci spirálovitý ocas a 2 různé spikuly, papily
  • vektorem mouchy Musca domestica (moucha domácí) a Stomoxys calcitrans (bodalka stájová)
  • vajíčka nebo larvy odchází z koně výkaly, pozřou je muší larvy, v nich vývoj do L3
  • larvy putují do úst dospělé mouchy a přechází na koně při olizování ran, očí, nozder
  • při polknutí koněm larvy migrují do žaludku, dospívají a kladou vajíčka, která odchází s výkaly
  • žaludeční jsou bez příznaků, silné infekce způsobují vředy (u Draschia uzlíky na sliznici – koliky, GIT problémy)
  • pokud se larva dostane do otevřené rány, způsobuje granulaci a vzniká „letní bolest“
  • kožní forma habronematóza – špatně se hojící rány, edémy, záněty, vysoká granulace tkáně, svědění
  • pokud larva hlístice migruje do oka, způsobuje zánět spojivek, v plicích tvoří abscesy - příznaky mizí na konci podzimu, larvy v podkoží pravděpodobně hynou
20
Q

Kteří cizopasníci jsou přenosní z přežvýkavců na koně a naopak?

A
  • koně a přežvýkavci sdílí prakticky jen 1 parazita (kromě prvoků, kteří jsou hostitelsky nespecifičtí)
  • proto je vhodná prevence střídání pastvy koní a krav (larvy umírají, zacystí se ve svalech, orgánech)
  • nespecifičtí prvoci: Giardia intestinalis, Cryptosporidium parvum a muris, Trypanosoma congolense a evansi ! Trichostrongylus axei – koně + přežvýkavci
  • Thelazia gulosa, skrjabini, rhodesi spirura dobytčí – skot a koně (zřídka), koně nakazí MH moucha Musca
  • Gongylonema pulchrum – hlavně přežvýkavci, koně vzácně, koně nakazí MH brouci, švábi
  • Chorioptes bovis – přežvýkavci i koně (prašivina)
  • nespecifičtí ektoparazité: pijavky (Hirudo medicinalis), klíšťata (Ixodes ricinus, Dermacentor reticulatus, Haematophysalis concinna), mouchy, bodalky, ovádi, komáři, kloši (dobytek méně)
21
Q

Spirury parazitující u koní. Které druhy znáte, popište jejich význam pro Českou republiku, patogenitu, vývojový cyklus.

A

Thelazia lacrymalis
* Celosvětové rozšíření, mladá stáda mohou způsobit vážná poškození zrakového nervu, záněty slzných váčků, spojivky a rohovky, infekce dospělých červů nejčastěji bezpříznaková
Gongylonema pulchrum
* Hlavně u přežvýkavců, ale u koní také
Viz otázka 8., podle skript jsou Habronema taky Spirury

22
Q

Které ektoparazity koní znáte? Uveďte alespoň 3 druhy, latinská jména, patogenita, šíření, prevence.

A
  • Zákožka koňská (Sarcoptes scabiei var. Equi) – koňský svrab
    o Patogenita: První změny se objevují na hlavě a kohoutku, šíří se na krk, oblast sedla, záda a boky. Koně trpí poruchami termoregulace i ztrátou bílkovin vlivem exudace.
    o Šíření: z jedince na jedince, i prostřednictvím kartáčů, postrojů, přes podestýlku
    o Prevence: pravidelná desinfekce, stříhání rousů
  • Psoroptes equi, Chorioptes bovis – prašivina
    o Patogenita: Onemocnění se vyskytuje hlavně u chladnokrevných koní s delší srstí, hlavně na distálních částech končetin. Vytvářejí se strupy, šupiny. Svědění vyvolává neklid, zvířata podupávají a odírají se do krve.
    o Šíření: přímým kontaktem, nepřímo přes stelivo a sdílené prostředí
    o Prevence: sanace prostředí je problém (opakované infekce jsou časté), jinak léčba nejlépe pour-on na hřbet (s eprinomektinem a doramektinem), možnost koupání v amitrazu
  • Rhinoestrus purpureu
    o Patogenita: Larvy v nosních dutinách koně drždí, nosní dutiny jsou zvětšené, někdy se záněty, lymfatické uzliny jsou zvětšené. Koně pohazují hlavou, kašlou, mají výtok z nosu, ztrácí chuť k jídlu.
    o Šíření: samička za letu stříkne larvy do nosu, po vylihnutí se zakuklý a s dospělci se cyklus opakuje
    o Prevence: možné repelenty
23
Q

Chorioptes equi. Popište parazita, taxonomicky zařaďte. Co způsobuje? Léčba.

A
  • Popis: roztoči větší než zákožky, delší končetiny přesahující tělo, silné a uzpůsobené k pohybu na těle, široké a tupé ústní ústrojí, samec 300-450 µm, samice 400-600 µm
  • Zařazení: kmen Arthropoda – členovci, třída Arachnida – pavoukovci, řád Astigmata – zákožkovci, čeleď Psoroptidae – prašivkovití, rod Chorioptes - strupovka
  • Způsobuje: prašivinu – strupy, šupiny, svědění -> léčba: pour-on na hřbet (eprinomektin, doramektin), koupání v amitrazu
24
Q

Krevsající diptera koní. Které druhy (rody) jsou významné, jak škodí. Prevence.

A

KRÁTKOROZÍ
ovádi (Tabanidae)
* velcí, robustní, larvy žijí v bahně
* Tabanus spp.  100 ml krve denně, bolestivé krvácivé rány, otoky, svědění, kopřivka, hypersensitivní reakce, přenos infekční anemie koní
* Chrysops spp. ,Haematopota spp. ,Hybomitra sp, Bzikavka dešťová (Haemotopota pluvialis) , Chrysops relictus, Tabanus bromius
Mouchovití – Muscidae
* Bodalka stájová (Stomoxys calcitrans) -bodavě savé ústní ústrojí, zneklidňování, přenos infekčních anemiípřenos habronem, v tropech i trypanosomy
Hippoboscidae - klošovití
* Adenotrofní viviparie = larvy (strusky) se vyvíjejí v roztažitelné „vagině“, kde se živí výměškem ze žlázy.
* jedinec přichází na svět těsně před zakuklením jako prepupa (předkukla) a okamžitě se kuklí (- uklorodky)
* Silná sklerotizace
* Kloš koňský (Hippobosca equina)  špatně létá, rychle běhá, i na člověka, rozmnožuje se na dobytku, kuklí se v hnoji nebo kypré půdě.
* Kloš jelení Lipoptena cervi  napadá koně, dobytek, člověka, rozmnožování jen na jelení zvěři
DLOUHOROZÍ
komárovití (Culicidae)
* častí přenašeči: západonilská horečka, žlutá zimnice, dengue, japonská B encefalitida, malárie, sloní nemoc (elefantiáza)
* Přenos u koní: Setaria equina, Infekční anemie koní
* komár útočný (Aedes vexans), komár pisklavý (Culex pipiens) , anofeles čtyřskvrnný (Anopheles maculipennis)
* Anofeles čtyřskvrnný (Anopheles maculipennis) přenašeč malárie (v subtropech nejrozšířenější choroba) , oproti rodu Aedes larvy vodorovně s hladinou – nemají dýchací sifon na zadečku
Pakomárcovití (Ceratopoginidae)
* Culicoides chiropterus, C. dewulfi, C. impunctatus,C pictipennis, C. pulicaris, C. punctatusNalétává ráno a večer, vlhké oblasti - od dubna do října, Dlouhé bolestivé sání (až 15 min): hlava, krk, hřbet, ocas, Alergie, svědění – hypersensitivita, vyrážka, Citliví zvláště poníci
* Prevence:
 zabránění kontaktu s hmyzem
 ráno a večer – stáj (síť v oknech, ventilátory)
 držet zvíře na větrném suchém místě (nesnáší vítr)
 dále od lesních porostů a stojatých vod
 repelenty
 síťované deky, síťky na uši a oči
 selekce citlivých zvířat
Muchničkovití (Simuliidae)
* Muchnička (Simulium spp.) 2 – 6 mm vyklenutá předohruď kostální žilka, Larvy - vějířovitý filtrační aparát
* Na koních sají nejčastěji: Wilhelmia equina, Boophthora erythrocephalum, Odagmia ornata sliny muchniček jsou jedovaté a vyvolávají otoky s krví pod kůží (histamin)
* Prevence
 Úprava managementu (omezit pastvu a chození ven kdy nelétá hmyz – noc, ráno)
 Úprava metabolismu (krmení kvalitním senem, omezení jádra, vojtěšky, přidávání krmných doplňků s obsahem nenasycených mastných kyselin (např. ze lněného semínka, přidávání minerálních doplňků
 Dodržovat hygienu (omývání koní i zoohygiena stájí)
 Omezit stres
 Ošetření ran proti svědění
 Immunoterapie (postupné zvykání organismu na alergen)

25
Q

Střečkové parazitující u koní. Uveďte čeleď typických koňských střečků, orgán, kde parazitují, nejčastější druh, vývojový cyklus.

A
  • čeleď Gasterophilidae (žaludeční): Gasterophilus intestinalis, haemorrhoidalis
  • vajíčka na kůži (nohy, okolí úst), larva se vyvíjí v ústní dutině
  • po polknutí dospívá v žaludku, duodenu, rektu, je vykaděna a kuklí se
  • čeleď Oestridae (nosní): Rhinoestrus purpureus
  • samička klade živé larvy na nozdry, přečkávají zimu, na jaře dokončují vývoj – dospělci jsou „vyfrkáni“ a kuklí se
  • čeleď Hypodermatidae (podkožní) u koní pouze vzácně: Hypoderma diana (srnčí)
  • vajíčka kladena na srst, larvy pomocí háčků skrz kůži, migrují k míše, jícnu kde přezimují
  • na jaře migrují do podkoží, tvoří střečkové boule, dospívají a opouští hostitele, na zemi se kuklí
  • žaludeční a podkožní střečci jsou v ČR v omezené míře, občasně - nosní pouze na jihu Evropy